Historicky první let letounem v barvách Československých státních aerolinií Aero A-14 Brandenburg uskutečnil polní pilot Karel Brabenec až tři týdny po založení společnosti, při oslavě pátého výročí nové republiky 28. října 1923. Kvůli nepříznivým meteorologickým podmínkám šlo jen o symbolický oblet kbelského letiště. Let s prvním cestujícím se uskutečnil o den později, 29. října při výrazně lepším počasí, a to z Prahy-Kbel na bratislavské letiště Vajnory.
„V sychravém podzimním dnu stáli nastoupeni nováčkové Československého leteckého pluku č. 1 a čekali na přísahu. S nimi zde byli i další protagonisté: vojenští hodnostáři, představitelé průmyslového, obchodního i hospodářského života, letištní personál, mechanici, piloti, a pak samozřejmě davy nedočkavých lidí, kteří přišli, aby na vlastní oči viděli stále ještě vzrušující vynález – letadlo – a rovněž aby se stali svědky vskutku historické události – slavnostního zahájení činnosti Československých státních aerolinií…“
Citace z knihy: České aerolinie – 80 let ve vzduchu jako doma, autor: Libor Zeman
Z počátku provozovala společnost svou činnost se zimní přestávkou. V prvním roce své činnosti, tedy od 28. října v podstatě do 30. listopadu 1923, Československé státní aerolinie přepravily celkem 13 cestujících na lince Praha – Bratislava a sedm pasažérů při příležitosti předváděcího letu v Českých Budějovicích.
30. léta
Hlavním milníkem 30. let bylo přesídlení leteckého provozu ze Kbel na právě otevřené letiště Ruzyně v roce 1937. Nové ruzyňské letiště bylo ve své době jedním z nejmodernějších, bylo vybaveno nejen veškerým zařízením a osvětlením pro noční provoz, ale i radiovybavením. Československé aerolinie z nového letiště zahájily provoz hned v den slavnostního otevření, tedy 5. dubna 1937, na lince Praha – Brno.
Nasazení prvních tryskových letadel
Nadějný rozvoj civilní letecké dopravy přerušila 2. světová válka a po ní politický převrat v roce 1948. Přesto se Československé aerolinie staly v 50. letech jednou z prvních leteckých společností světa, která začala využívat proudové letouny, když flotilu doplnily Tupolevy TU 104 (více o tomto stroji ZDE).
Více než milion cestujících
V srpnu 1960 letadlo Československých aerolinií na 15 hodinovém letu Praha – Káhira – Bahrajn – Bombaj – Rangún – Phnompenh – Jakarta poprvé v historii překročilo rovník. První transatlantický let se uskutečnil pronajatým letounem Bristol Britannia BB-318 z Prahy do Havany v roce 1962. V roce 1964 poprvé v historii Československé aerolinie přepravily více než milion cestujících, většinu z nich však na vnitrostátních spojích.
První lety přes Atlantik
V roce 1970 konečně splnily Československé aerolinie úvahy, které se zrodily již v poválečném období, a zahájily pravidelnou linku Praha - Montreal - New York, kterou zajišťovaly Iljušiny Il-62. V té době také letouny Československých aerolinií poprvé překročily polární kruh na trati Praha – Helsinki –Rovaniemi.
80.léta
Začátek 80. let je provázen zhoršováním ekonomické situace ve světě, což se odrazilo také na provozu Československých aerolinií. Výrazně byly omezeny vnitrostátní linky včetně nejvytíženějšího spojení Praha – Brno po dobudování dálnice D1. Redukována byla spojení do řady států Evropy, Afriky a Dálného Východu. Na druhou stranu v roce 1983 zavedly Československé aerolinie na palubách svých letadel třídu Business, což znamenalo zvýšení kvality poskytovaných služeb.
Přichází první Airbus
Revoluce v roce 1989 znamenala pro Československé aerolinie konec politického diktátu mimo jiné v otázce obnovy letadlového parku. V roce 1991 tak byl do flotily zařazen první západní letoun Airbus A310. Na druhou stranu rozpad východního bloku znamenal také rozpad zavedených trhů a vyvolal výrazný pokles počtů cestujících. Strategickým partnerem Československých aerolinií se staly Air France. Spolupráce sice umožnila obnovu letadlového parku, nesplnila však ekonomická očekávání a byla po dvou letech ukončena.
Nové tisíciletí
Začátek nového tisíciletí byl provázen výrazným ekonomickým propadem. Pod současným vedením se povedlo ozdravení společnosti, která od roku 2007 opět generuje zisk a to i přes rekordní růst cen ropy. Po letech si opět může dovolit plánovat rozvoj.
V letech 2006 – 2008 došlo k výrazné modernizaci letounů pro střední tratě. Starší letadla Boeing 737 postupně nahradilo 12 nejmodernějších strojů Airbus A320/319 nové generace. Lepšící se výsledky umožnily pokračování modernizace a České aerolinie tak již využily opce na dodávku dalších osmi Airbusů A319 v letech 2011 - 2012.
Společnost zahájila práce na tří rozvojových projektech s výrazným výnosovým potenciálem. Koncem letošního roku uvede do provozu MRO - nový integrovaný informační systém pro správu a řízení údržby letadel. Nový způsob řízení a plánování údržby, evidence a správy letadlových celků a náhradních dílů výrazně sníží náklady a zefektivní fungování Technického úseku Českých aerolinií, který zabezpečuje opravy a údržbu vlastní letadlové techniky a své služby poskytuje také externím společnostem. Připravuje se také nový komplexní airline systém (SAS) pro podporu klíčových obchodních aktivit, jako jsou rezervace, ocenění a vystavení letenek, odbavení cestujících a zavazadel nebo internetový prodej a přechod na moderní způsob cenotvorby tzv. O&D. Všechny tyto projekty přinesou úspory v řádu stovek milionů a další zvýšení ziskovosti.
V současnosti České aerolinie provozují flotilu 50 letounů. Na dálkové tratě nasazují stroje Airbus A310, na střední tratě Airbusy A320 a Boeingy 737, na krátké tratě pak letouny ATR42/72. V současnosti České aerolinie ve spolupráci se svými code-sharovými partnery nabízejí spojení do 135 destinací v 48 zemích světa.
Daniela Hupáková
Ředitelka Komunikace
Tisková mluvčí Českých aerolinií
