Datum se stanovilo na čtvrtek 13.9. zhruba 3 měsíce před akcí asi nejlíp, jak jen mohlo. Týden před odletem dávaly předpovědi na ráno nízkou oblačnost, ale v dopoledních hodinách protrhávání, to znamenalo potvrdit mezi sebou že se letí, počet letadel a pro mě začátek plánování. Vzlet tedy z Podhořan (LKPN), odbavení (a dotankování Vivata) v Kunovicích (LKKU), pak přes dvě hodiny do slovinského Mariboru (LJMB) a po dalších dvou hodinách destinace Malij Lošinj (LDLO).
Sraz byl na letišti kolem osmé hodiny, připravit letadla, naložit bagáž, krátký briefing, podání letového planu na legy LKKU-LJMB, LJMB-LDLO a mohlo se vyrazit. Rosničky ovšem měly naprostou pravdu, po vzletu nás čekala všude kolem jen nízká „deka“ a boj kdesi jižně od Svitav při přeskakování kopců jen zvyšoval nervozitu jestli doletíme vůbec k odbavení. Nakonec se podařilo a přistáli jsme v Kunovicích za doprovodu pokynů řídícího. Jarda dotankoval Vivata, Pavel mezitím zařídil bleskové odbavení a šlo se letět.
První bod letového plánu na hranicích CZ-SK byl MAVOR, kdo přes něj už někdy letěl ví, že při nízké oblačnosti to přes Bílé Karpaty ve skupině není úplně ono, ale při pocitu, že za nimi už je jen nížina a roztrhané mraky, jsme na návrat nemysleli. Se Slovákem jsme se rozloučili na hranicích s Maďarskem přes bod NUBRA slovy „Changing to Budapešť Information on 125,5, dopočutia.“ a ladili danou frekvenci. Maďarskou anglickou frazeo bych přirovnal k něčemu mezi ruštinou, trochu slovenštiny a na to všechno 10 piv, nicméně rozumět se nakonec dalo. Ihned jsme obdrželi „radar contact“ a „continue direct DIMLO“, tzn. do GPS ťuknout další bod a to přímo bod hranic FIRu Maďarska a Slovinska. Hodina rovného letu ale nenechala usnout, tvořící se kumuly začaly s Vivatem na indikované 160km/h (rychlost vůči zemi díky větru přes 190km/h) dělat divy, „Orlomrd“ začal mávat křidly, jakoby nepotřeboval motor a chtěl letět jen tak sám. Při přiblížení k hranicím mě ze snění o ustředěných pětimetrech probral opět hlas naší Maďarské řídící ohledně kontaktování Slovinců, rozloučili jsme se, naladili frekvenci a všude bylo jenom ticho, řekl jsem si tedy moc nízko, moc daleko, ještě nás asi neslyší, po druhém pokusu se konečně někdo ozval a přeladil nás rovnou na Maribor Approach kde jsme zůstali až do přistání. Letiště je to nádherné s tmavým hladkým asfaltem na 2500m dlouhé dráze. U slečny z handlingu čekající na nás na stojánce jsme si objednali pro jistotu kapku paliva, zašli zaplatit přistávací poplatky, prošli odbavením dali jedno rychlé kafe a vrátili se k letadlům na plochu.
Letiště Maribor LJMB (Jarda, Ilona,Pavel)
Proběhl opět krátký briefing na náš poslední leg. NOTAMy jsem měl pročtené z domu, vše bylo v pořádku, sluníčko nám nepřestalo pražit na cestu, takže jsme pootevírali všechny větrání v letadlech co jsme měli, nastartovali a zahlásili se na Maribor tower že jsme „Ready for VFR to Lošinj“. Odlet probíhal v pohodě na výšku 300m AGL přes výstupní body z CTR. Dle FPL jsme chtěli údolím na západ kolem Ljubljaně na VOR radiomaják DOL a dále na jih k hranicím Chorvatska přes VOR ILB na výstupní bod FIRu GEMKA. U hranic TMA letiště Ljubljana (LJLJ) nás ale čekalo odklonění od plánované trasy a to celkem „brutálním“ kurzem do Slovinských kopců. Řídící možná ještě v životě neviděl Vivata, ale nakonec se díky termice podařilo nastoupat kolem 5000ft a nám se ukázala Slovinská krajinka v celé své kráse, všude kolem kopečky, lesy a v dálce na severu ještě Alpy. Fotili jsme jak diví a zároveň promýšleli kudy navázat na plánovanou trasu, naše myšlenky ulehčil dispečer po zkratce na ILB a později i GEMKA. Na hranicích, těsně po přeladění na Pula Approach, se před námi v slunečních paprscích zaleskly první vlnky moře, věděli jsme, že se už blížíme k cíli. Stačilo tedy přes „louži“ přeskočit na ostrov Cres a po něm se svézt až na jeho jižní cíp – Malij Lošinj. Letiště má 900m dlouhou asfaltovou dráhu a celé se mírně schovává za kopečkem, při přiblížení jsem tedy konečně pochopil frázi řídícího „Report runway in sight“ („Oznamte dráhu v dohledu“) kterou dával všem letadlům na příletu od severu když jsme téměř do poslední chvíle neviděli dráhu. Po přistání následovalo ukotvení letadel, odbavení a zavolání taxíku který nás odvezl na privát do města. Večer ještě trochu té kultury v místní restauraci a povídání u sklenky vína při pohledu na zapadající slunce za přístavem. Padnul návrh co tedy zítra, varianta číslo jedna – zůstat v Lošijnu, zajít se vykoupat do moře, projít si město a v sobotu návrat domů, nebo přeletět na západní pobřeží Istrie a prohlédnout si ho od severu na jih přes Poreč a Rovinj s přistáním na letišti Vrsar (LDPV). Válet se můžeme doma, takže vyhrála varianta číslo dva. Tzn. v 9:00 budíček (jsme přeci na dovolené, tak proč by ne), do 10:00 snídaně a po ní odjezd na letiště.
Letiště Malij Lošinj LDLO
V Chorvatsku se musí na každý let mimo CTR letiště vzletu podávat letový plán, takže jsme zašli na „Cčko“, rychle vymysleli přesnou trasu, spočítali časy a mohlo se jít na věc. V úmyslu je tedy vzlet z LDLO, pokračovat na sever přes NDB maják CRE, přeskočit přes vodu na západ směrem na městečko Pazin a dále už pobřeží Istrie – Novigrad, Poreč, Rovinj a LDPV. Dohlednost byla taková, že kdyby Země nebyla kulatá tak bychom viděli její hranu. Sluníčko pražilo a my se šli kurtovat do letadel, čas vzletu 0950 UTC. Plně naložený Vivat se i se silnějším motorem ve vedru líně rozbíhal do 2° stoupání dráhy 02. Jarda zabouchnul podvozek, já jsem ještě mrknul za nás jestli jsou nám Pavel s Ilonou v patách a mohli jsme se opět začít kochat pohledem na moře z ptačí perspektivy. Cesta na pobřeží k Rovinji trvala asi hodinku, tam jsme ještě zakroužili kvůli pár fotkám města a točili zpět na sever do Vrsaru. LDPV je neřízené mezinárodní letiště, způsob přelaďování letadel tady nefunguje jako u nás, že se pár minut před vstupem do ATZ zahlásí na info, ale až na finále Pula APP přelaďuje na místního afisáka. Po přistání jsem ještě telefonicky ukončil letový plán, ukotvily se letadla a zašli jsme do letištní restaurace na něco dobrého do žaludku. Místní barmanka během chvilky přinesla jídlo a pití, které jsme mohli vychutnávat při pohledu na další přistávající letadla pár desítek metrů od nás. Po pár minutách přijel taxík který nás odvezl do města na privát. V pozdním odpoledni jsme ještě zašli udělat pár plaveckých temp do moře, aby se neřeklo že nejsme vodomilové, večer pak volná zábava v přístavu a na pokoji plánování letu na sobotní návrat. Počasí by mělo být pěkné, to znamená že bychom neletěli do Mariboru po stejné trase jako sem, ale tentokrát rovnou nastoupat 5000ft a vyhnout se jižně TMA Ljubljaně.
Letiště Vrsar LDVP
Snídaně v 8:00, do devíti abychom byli na letišti, podali jsme letový plán na oba legy domu (LDPV-LJMB, LJMB-LKKU), rozloučení s afisákem a vzlet. Cesta do Mariboru už probíhala celkem v klidu. Tam znovu odbavení (Chorvatsko není v EU) a odlet do Kunovic. Vítr nám při cestě zpět moc nepřál, foukal přímo proti ale i tak se hodnota ground speed zase tak moc nelišila vůči indikované rychlosti. V Kunovicích nás při přistání čekal nepříjemný bočák, rychlé dotankování, odbavení a už jsme protáčeli vrtule na cestu do Podhořan. Řeklo by se, že už jsme skoro doma, ale vítr zesílil tak, že nás Pavel opouštěl ze skupiny kvůli palivu už někde za Brnem a my s Jardou jsme přistávali v Poličce. Naštěstí jsme tam ještě zastihli místní aeroklubáky, takže jsme v klidu dotankovali. Pohled na nás musel být dost zajímavý, protože asi ne moc často jim tam přistávají lidi s Vivatem v sandálích, krátkém tričku a šortkách se slovy že se vracejí zrovna od moře když tam to fučí jako blázen, teplota kolem 10°C a oni nabalení v kalhotách, bundách, šálách a čepicích. Opět jsme sedli do stroje a po pár minutách přistávali konečně doma v Podhořanech. Později za námi i Pavel s Ilonou.
Shrnuto podtrženo, nápad na výlet to byl skvělý a zároveň dost ztřeštěný, ale trochu dobrodružství s lehkou dávkou adrenalinu to být musí. Počasí bylo, až na odlet z ČR, objednáno výborné. Provedení letu v podání obou pilotů bezchybné a co se týká mé funkce plánování letu a komunikace musím říct že vše vycházelo jak mělo, hlavně je potřeba si sehnat dost aktuálních podkladů aby člověk v průběhu letu nebyl něčím zaskočený (tedy od aktuálních AIPů pro všechny letiště kde se bude sedat, přibližovací i normální VFR/IFR mapy včetně IFR lower airspace enroute, NOTAMy, METARy až např. po různé ceníky přist. poplatků, paliva, ubytování, taxi atd.). Ty lower airspace enroute charty bych doporučoval hlavně ač se jedná o IFR mapy, protože po trati se letí přes RNAV GPS body popř. radiomajáky které tam jsou včetně zakázaných/omezených/nebezpečných prostorů, CTR, TMA a FIRů.
Doteď se lidi smějí a myslí si, že si dělám srandu když jim na otázku čím že jsme to tam letěli odpovídám Vivatem a Eurostarem.
Celkem tedy přibližně:
LKPN-LKKU 1h 00min
LKKU-LJMB 2h 09min
LJMB-LDLO 1h 43min
LDLO-LDVP 1h 15min
LDVP-LJMB 1h 40min
LJMB-LKKU 2h 30min
LKKU-LKPA 1h 13min
LKPA-LKPN 0h 37min
-----------------------------
TOTAL 12h 07min za tři dny
V Mariboru se pořád někdo pletl...tentokrát Airbus od Condora trénoval okruhy
Samá voda
Before take off checklist - napít, najíst (já a Jarda)
