jako na potvoru,
už mě děsí, co se stane
žádná voda na obzoru.
Vodu, bože, přistát, hasit!
Přece nenecháš mě
trosky v pole zasít.
Když jsme pak seděli v kokpitu kajutovky při zapadajícím slunci, dojídali a potom dopíjeli, začal jsem pomalu snít, jak by to bylo krásné. Když by bylo hezky a nefoukal by vítr, létali bychom. Když by se počasí změnilo, nějaký vítr by určitě přineslo. Zakotvili bychom letadlo a křižovali přehradu pod plachtami. Od té doby mi skoro nedalo spát, jak jsem na hydroplán myslel.
Musel by být pro dva a ultralehký, snadno složitelný a přepravitelný. Máme to k vodě pár kilometrů. O plovácích jsem vůbec neuvažoval. Pro nás to musí být spodní částí trupu prostě člun. Líbil by se mi středoplošník, ale s polovinou trupu ve vodě bude bezpečnější hornoplošník Křídlo si nejspíš zaslouší vzpěry a na koncích místo vinglet pomocné plováky. Víme co vítr dovede. Aby mohl odstartovat, bude mít vodní křídla místo podvozku. Bez nich by neměl šanci dosáhnout potřebné rychlosti. Tak jsem ho po chvilkách vymýšlel. Když jsem se pokusil spočítat plochu těch křídel pro pohyb na vodě, uvědomil jsem si, že může selhat motor a voda bude v nedohlednu. Co potom? Potřeboval bych tam kola, ale kam je dát? Ve vodě by to hrozně brzdilo, musí být nad vodou, tedy nad křídly, ale nasuchu naopak. Na to můj selský rozum nestačil. Rozhodl jsem se řešit trup tak, jak to bylo obvyklé u plováků. Přední část spodku trupu v podstatě jeko tříkýlový člun a za ním odtrhová hrana. Potom by se prostřední kýl nechal nahradit lyží a kolečkem za odtrhovou hranou, jako u kluzáku. S tím by se dalo přistát i do brambor. ( Ty vyorané potom posbírat.) Bylo by to ošklivé, hrabalo by se to z vody jako vysílená labuť, ale mohlo by to být relativně bezpečné.
Teď už zbývá jenom vyřešit pohon. Motor vpředu s vrtulí blížící se k vlnám jsem zavrhl. Nejspíš někde za křídlem s tlačnou vrtulí. Tam se ale dost silný motor asi nevejde. Tentokrát jsem našel inpiraci v konstrukci jednoho amerického letadla. Motor mělo v trupu za křídlem a ten poháněl přes reduktor a kardanovou hřídel tlačnou vrtuli, umístěnou až za kormidly. To se mi líbilo. Posádka vpředu před křídlem s pěknou vyhlídkou. Jenom ta vrtule mi trochu dělala starost. Ten američanův stroj měl pro jistotu pod SOP pořádnou ostruhu. Dát tam plošku? Nebo sklopnou vrtuli?
Když jsem nad tím dumal, vyšel Pilot 6/2007 s obrázkem makety hydroplánu na straně16. Skoro jako by mi z hlavy vypadl. Až na tu vrtuli. Dali ji na SOP nahoru, dopředu. Úplně mi vzali vítr z plachet. Na nějaký čas poslali moje myšlenky jiným směrem. Když mi otrnulo, vrátil jsem se k původní myšlence: udělat trup hladký s vodními křídly. Ta jejich maketa mi to potvrdila. Nevíte o někom, kdo umí zatahovací podvozek ve vodních křídlech? Hlavně aby se taky vysunul, až bude potřeba. Ještě ten pohon. Motor už jsem vytipoval, reduktor s vrtulí více, méně stálých otáček se mi prohání hlavou a pilota bych nejraději viděl vpředu a cestujícího v těžišti. Ale o tom možná zase někdy jindy.