Ohlédnutí za leteckou výstavou AERO Friedrichshafen 2025

O výstavě

AERO Friedrichshafen je každoroční mezinárodní veletrh zaměřený na všeobecné letectví (General Aviation), který se koná ve městě Friedrichshafen na jihu Německa, u Bodamského jezera. Jedná se o největší a nejvýznamnější akci svého druhu v Evropě, kam se každoročně sjíždějí desítky tisíc návštěvníků – pilotů, výrobců letadel, technologických firem, investorů i fanoušků letectví.

Výstava nabízí přehled nejnovějších trendů v oblasti letecké techniky, avioniky, udržitelného létání, bezpilotních systémů i výcviku pilotů. K vidění jsou ultralehká letadla, vrtulníky, kluzáky, drony, turbopropy, biz jety, a také inovativní koncepty jako elektrické letouny nebo vertikálně startující stroje (eVTOL). Kromě vnitřních expozic zaujme i rozsáhlá venkovní plocha s desítkami vystavených letadel.

AERO Friedrichshafen je nejen místem pro obchodní setkání, ale také pro inspiraci a sdílení zkušeností mezi profesionály i nadšenci. Výstava tak zůstává zásadním bodem v kalendáři každého, kdo má k létání blízko. Návštěvníci dokonce často volí pro dopravu na veletrh i letoun, jelikož letiště ve Friedrichshafenu po dobu veletrhu nabízí příznivé podmínky pro zvolení tohoto dopravního prostředku. 

AERO Friedrichshafen 2025

Již 31. ročník veletrhu AERO Friedrichshafen potvrdil svou pozici největší a nejprestižnější světové výstavy věnované všeobecnému letectví, sportovnímu létání a business aviation. Letošní ročník se pyšnil rekordní účastí – 760 vystavovatelů ze 38 zemí představilo 328 letadel (oproti 270 v roce 2024), a to od dronů přes větroně, ultralighty, vrtulníky až po luxusní biz jety. Takový počet letounů nebyl na AERO nikdy k vidění.

Výstavu navštívilo 32 100 návštěvníků z více než 80 zemí světa.

Expozice byla rozložena do dvanácti velkých hal s označením A1–A7 a B1–B5. Kromě toho byla významnou součástí veletrhu také rozsáhlá venkovní výstavní plocha, která byla věnována především letounům z oblasti business aviation, ale nejen jim. K vidění zde byly například i automobily značky Lotus nebo luxusní obytný automobil do extrémního terénu v hodnotě několika milionů korun.

Kromě výrobců letadel zde měli svá letadla vystavena i provozovatelé biz jetů, kteří často tímto způsobem cílili i na nábor nových pilotů.

Atmosféru venkovní expozice doplňovala vzducholoď Goodyear Blimp, která během výstavy pravidelně startovala a přistávala a je po celou dobu akce hangárována v přilehlém hangáru Zeppelin.

Konkrétní expozice

V hale A1 mohli návštěvníci vidět kluzáky. Nacházeli se zde téměř všichni významní světoví výrobci bezmotorových letadel. Významné zastoupení a jeden z největších stánků zde měl známý český výrobce HPH Sailplanes.

Hala A2 byla věnována jak general aviation, tak business aviation. Stánek zde měla například i česká společnost DSA, známá zejména svými žlutými záchranářskými vrtulníky. Nedávný rozhovor s jedním z jejich pilotů naleznete ZDE. Zastoupení zde měli však i světoví výrobci letadel a motorů. Zejména se jednalo o zastoupení společnosti Cessna se svými čtyř a šestimístnými letouny. Dále zde z velkých hráčů na trhu mělo zastoupení společnosti Beechcraft. Velký stánek zde posléze měla společnost Lycoming, jeden z největších výrobců motorů do letadel. 

Hala A3 rozšiřovala tematiku general a business aviation o vybavení a avioniku. Prostor zde byl plný impozantních letadel. Své letouny zde vystavovaly společnosti Cirrus, Piper, Junkers, a Honda, která zde představila svůj biz jet. Významné zastoupení měla také společnost Daher, a to se dvěma letouny včetně majestátní TBM 960, kterou lze zakoupit i na českém trhu prostřednictvím společnosti HLS Aircraft Sales se sídlem v Hradci Králové. V hale A3 se prezentoval také významný výrobce motorů pro ultralehká letadla – Rotax, stejně jako Continental, známý svými většími motory pro GA. Nechyběly ani stánky společností Jeppesen a ForeFlight. Stejně jako v ostatních halách, i zde bylo k vidění množství menších, ale zajímavých expozic.

Hala A4 byla věnována především výrobcům ultralightů a menších letadel pro všeobecné letectví. Mezi nejvýraznější vystavovatele zde patřily značky Diamond, Robin a Elixir Aircraft. K vidění zde byl také legendární akrobatický letoun Extra.

Hala A5 působila z našeho pohledu spíše jako doplňkový pavilon, s minimem vystavených letadel, avšak s několika zásadními stánky. Nacházel se zde například český stánek, který upozorňoval na české výrobky prezentované na veletrhu. Jedním z nich byly záchranné padáky MARS, vystavené přímo v rámci tohoto stánku. Tyto padáky používá velké množství pilotů, zejména kluzáků – často aniž by tušili, že za jejich výrobou stojí právě česká společnost MARS.

Dalším velmi zajímavým stánkem byl stánek organizace EASA. Redakci to nedalo a oslovila pana Mattea Arnoldiho, který v EASA působí na pozici FCL Training Innovation Expert.

Zajímalo nás zejména, proč jsou zkoušky ATPL v současné podobě plné chyb, nejasných odpovědí a mnohdy zcela odtržené od praxe reálného létání. Piloti se tak často musí otázky učit „špatně“, jen aby odpověď vyhovovala testu – i když se ve skutečnosti nejedná o správnou odpověď. Ptali jsme se také na to, proč jsou za těchto podmínek otázky neveřejné, když pak taková neveřejnost postrádá smysl a působí vůči studentům nespravedlivě.

Dále nás zajímalo, proč studentům, kteří testem projdou, není umožněno nahlédnout do svých odpovědí, a proč EASA nezohledňuje zpětnou vazbu při odhalování a opravě chybných otázek.

Bylo nám sděleno, že EASA si je vědoma, že současné zkoušky nejsou ideální – často nemají přímou spojitost s profesí pilota a jsou přehlceny zbytečnými tématy. Podle pana Arnoldiho je systém historickým pozůstatkem, který vznikl před více než 30 lety na základě požadavků aerolinek, a který EASA pouze převzala. Uvedl však, že EASA plánuje tento systém přepracovat.

Musíme říct, že nás tato upřímnost příjemně překvapila a jsme za ni vděční. Doufáme ale, že se brzy dočkáme i konkrétního řešení. Věříme, že zkoušky by měly odrážet realitu letectví, a ne být spletí byrokratických absurdit.

Zajímavé je, že systém neveřejných otázek a nemožnosti nahlédnout do odpovědí má podle EASA zajišťovat transparentnost. Tento argument nám však nedává smysl – zejména v situaci, kdy jsou otázky plné chyb a testy by bez přístupu k komerčně provozovaným databázím nebylo možné zvládnout.

V hale A6 se ve velkém množství nacházely letecké simulátory. Nacházel se zde i Bundeswehr, který jsme mohli vidět na více místech, včetně soukromého tryskáče na venkovní expozici. Tato hala hostila také klíčové značky v oblasti avioniky a vybavení pro piloty – například Garmin nebo výrobce sluchátek Bose, Lightspeed a další. K dispozici byla i testovací místnost, kde si návštěvníci mohli vyzkoušet různá sluchátka v uzavřeném prostoru a přímo je mezi sebou porovnat. V hale A6 nechyběl ani Patrik Sainer se stánkem Databáze Letišť, známým nástrojem pro plánování letů a orientaci po českých a slovenských letištích.

Hala A7 byla věnována elektrickým letounům a „budoucnosti" letectví.

Hala B1 byla věnována ultralightům. Bylo jich zde k vidění opravdu velké množství, včetně těch české výroby. Zmínit můžeme například společnosti TL Ultralight, Skyleader, Oratex, Direct Fly, Aeropilot Legend nebo Lanitz. V hale se rovněž nacházel stánek společnosti LOM Praha.

Také hala B2 patřila převážně ultralightům, kterých zde bylo opravdu velké množství. V této hale byli zastoupeni spíše menší výrobci. Mohli jsme zde vidět například letouny VL3, Evektor nebo stroje od italského výrobce Groppo Aviazione. Nechyběla ani česká společnost Jihostroj, která vyrábí systémy pro letadla. Zajímavostí této haly byl první nízkoemisní turbovrtulový motor určený pro ultralighty.

V hale B3 jsme opět viděli především ultralighty a související doplňky. Nechyběl ani v Česku zřejmě nejznámější typ – Aerospool Dynamic. Zastoupení zde měly i české firmy, například Galaxy GRS, výrobce padákových záchranných systémů pro letouny. Nechyběl ani stánek LAA ČR. Orličan vystavoval v hale B3 letadlo M-8 Eagle (MTOW 600 kg). Své místo zde měl i německý aeroklub, kde si návštěvníci mohli vyzkoušet simulátor kluzáku.

Hala B4 byla věnována dronům. K vidění bylo množství různých typů dronů i doplňků od méně známých i renomovanějších společností. Významné zastoupení zde měly německé státní složky, včetně německé policie, která drony využívá při výkonu služby.

V hale B5 jsme mohli vidět zejména vrtulníky všech velikostí a kategorií. Od těch malých, přes středně velké, až po obrovské armádní. Nechyběli světoví výrobci Airbus Helicopters a Bell. Vrtulníky Bell v metalických barvách se leskly v rohu expozice a nedaly se přehlédnout. Největším vrtulníkem byl však ten patřící německé Luftwaffe.

Venkovní expozice byla také velmi zajímavá. Nacházelo se zde velké množství letadel a vrtulníků. Společnost Textron Aviation přiletěla s letouny Cessna CJ3, Latitude, Cessna Caravan a Beechcraft King Air 260. Pilatus přistál s PC-12 a PC-24. K vidění byl i Phenom 300 a další biz jety. Nejpoutavějším biz jetem byl Gulfstream G600. Skvělou venkovní atmosféru umocňovala vzducholoď Goodyear Blimp, která kroužila nad Bodamským jezerem, a bylo fascinující sledovat její vzlety a přistání na letišti. Piloti mohli využít venkovní expozici a přilehlé stánky k hledání práce, protože mnoho biz jetových společností se snažilo zlákat nové piloty.

Celkově byla výstava AERO Friedrichshafen 2025 velmi povedená. Pokud byste rádi zavítali na příští ročník, ten se uskuteční od 22. do 25. dubna 2026.

Další fotografie naleznete v galerii.

Autor fotografií: Aleš Kolaja