Určitě není rozumné ani nutné snažit se porozumět úplně všemu kolem sebe. Avšak informace, které poslední dobou do redakce přicházejí, opravdu není snadné pochopit, a to ani při maximálním úsilí – posuďte sami:
Vláda této země letos na konci července schválila záměr, na jehož základě bývalému vojenskému a později civilnímu letišti Plzeň-Líně (LKLN) hrozí zánik a přeměna v průmyslovou zónu. Ministerstvo obrany ČR (MO) mělo prostřednictvím ministryně Jany Černochové do konce srpna dát vládě informaci, zda Armáda České republiky (AČR) toto funkční letiště potřebuje, či nikoliv.
Máme-li však zároveň jinou informaci, a sice že totéž letiště přitom ještě před třemi lety to samé Ministerstvo obrany označovalo za strategické, a od té doby ve světě přitom spíš poněkud „přituhlo“, přemýšlíme, zda jsme tu byli vládním úředníkům pro legraci už před těmi třemi lety, nebo až nyní, nebo v obou případech.
Vedle toho letos na jaře také jedná opět Ministerstvo obrany s vlastníkem jiného bývalého vojenského letiště Hradčany (LKHRAD), které se jeho současný vlastník (Liberecký kraj) nejspíš chystá také zlikvidovat, o jeho možné (byť občasné) reaktivaci pro „nárazový provoz“ a v komunikaci s veřejností ho rovněž nazývá strategické.
Když jsme se pak na Ministerstvu obrany ptali, jak tedy to rozhodování kolem letiště v Líních dopadlo, dostali jsme tuto odpověď: „Informace bohužel poskytnout nemohu; 31. srpen byl deadline pro dílčí analýzu, nikoli pro projednání na vládě. Materiál je navíc neveřejný. Předkladatelem návrhu je Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), proto se v této věci prosím dále obracejte na jejich tiskového mluvčího,“ řekla Klára Krištofíková z tiskového oddělení MO.
Najde se aspoň jeden člověk, jemuž to celé trochu dává smysl?
Tohle letiště zaplatili naši dědové, otcové i my
Šéf letecké školy Flying Academy Radim Olbrecht v diskusi pod jiným článkem k tématu možného zániku letiště v Líních píše: „Na celé situaci mě nejvíce mrzí, že naši politici neuvažují ve smyslu: Kolem letiště postavíme průmyslový park... Zachováme a vylepšíme letiště, které zaplatili naši dědové, tátové a možná my z našich daní... Snažíme se hledat řešení, synergie... I např. letecká škola vylepšuje místní ekonomiku...“
Samozřejmě chápeme autorovu „zkratku“ ohledně placení daní v době socialismu, dovolíme si s názorem souhlasit a úvahu rozvíjíme dál: Je skutečně správně, že o (možném) definitivním konci takto velké a vskutku strategické státní investice, která začala už před sedmdesáti lety a je tedy starší než drtivá většina dnešních aktérů, nyní v relativně rychlém procesu a zjevně bez odpovídající veřejné debaty rozhodují lidé, o nichž dost možná nejdéle po nejbližších volbách už třeba ani neuslyšíme? Měli tito lidé likvidaci letiště v programu, s nímž předstoupili před své voliče? A mohli bychom ten program vidět?
Mimochodem, co se to děje kolem Hradčan?
Letos 12. dubna vydalo tiskové oddělení Ministerstva obrany vyjádření k případnému opětovnému využití bývalého vojenského letiště Hradčany v Ralsku: „Jednání s Libereckým krajem (hejtman Martin Půta, pozn. red.) ve věci opětovného využití bývalého vojenského letiště Hradčany jsou v počátcích a Ministerstvo obrany rozhodně nechce v tomto prostoru obnovovat stálý letecký provoz. Záměrem je mít v dnešní složité bezpečnostní situaci, v případě potřeby, možnost tento strategický prostor nárazově využívat, například pro výcvik. Mohlo by jít o výsadkový výcvik na dva až tři dny zhruba čtyřikrát až pětkrát do roka. Podobný výcvik už v tomto prostoru v minulosti probíhal a nijak výrazně by neomezil místní aktivity a neznamenal by znepřístupnění oblasti,“ píše za MO mluvčí Jana Zechmeisterová.
Zhruba v polovině června se pak objevila informace, že se mělo uskutečnit jednání mezi už zmíněným hejtmanem Půtou a zástupci spolku LETECKÝ KLUB LAA z.s. Letiště Hradčany nad Ploučnicí, který na letišti funguje. Výstupem z jednání dle předsedy spolku Pavla Půty je informace, že preferovanou variantou vlastníka letiště, tj. Libereckého kraje, je výstavba velké solární elektrárny a nájemní smlouva spolku už nebude po 31. prosinci 2023 krajem dále prodloužena.
Tak si to shrňme: Hejtman Půta (minimálně) v dubnu jedná s Armádou ČR o možnosti využívat letiště (např.) pro výsadkový výcvik, aby – v podstatě paralelně, časový odstup je minimální – na jiném jednání řekl, že záměrem kraje je stavba solární elektrárny. Chce tedy výsadkáře, nebo soláry? Obojí totiž asi těžko. Napadne někoho soudného provádět desantní činnost nad polem solárních panelů?
V každém případě, Liberecký kraj je na informace ohledně plánů s letištěm Hradčany zjevně poměrně skoupý. Čekali bychom aspoň zmínku na webu, ale buď neumíme hledat, nebo tam za letošek k tématu prostě vůbec nic není.
Za SLZ plochou Velešín
Ostatně, solárnímu parku, jak se eufemisticky plochám solárních panelů někdy také říká, už muselo v minulosti ustoupit třeba malé letiště v jihočeském Velešíně. „Měl jsem v plánu tu plochu koupit a letiště tam dál provozovat, probíhala finální jednání, ale nakonec mě ,vyšachovali‘ právě kvůli solární elektrárně, která záhy hned vedle vyrostla. Nemohl jsem pak samozřejmě riskovat, že některému žákovi třeba nevyjde rozpočet a skončí v těch panelech, proto jsem to ve Velešíně raději celé ukončil a vše přestěhoval na dnešní plochu pro vzlety a přistání sportovních létajících zařízení Kaplice,“ řekl Aerowebu Jaroslav Sedláček, bývalý provozovatel Velešína a také výrobce UL letadel Fascination, Evolution a dalších.
Zrušení letiště v Holešově jako memento
V Česku se v polistopadových letech zrušilo více velkých letišť, vedle Žatce bylo jedním z nejkřiklavějších případů zrušení letiště v Holešově, o kterém jsme psali v roce 2009.
K tématu se autorka Petra Papežíková Pískatá vrátila a k tzv. Strategické průmyslové zóně Holešov po třinácti letech pro Aeroweb napsala:
Mnozí z nás, aeroklubáků bývalého holešovského aeroklubu, dnes již aeroklubu Luhačovice, máme stále před očima obraz posledních dní letiště Holešov: pohled na padající vrata hangáru, hydraulické nůžky, které stříhaly na kusy naši věž AFIS nebo buldozer, který trosky celé budovy shrnul na jednu malou hromádku. Stále nám nedá zapomenout smutný konec něčeho, co mělo smysl a co bylo plné života. A ještě více hořký nádech tomu dodává pohled na stejné místo dnes.
Průmyslová zóna, které muselo letiště ustoupit, zeje prázdnotou. Kraj původní pozemek rozdělil několika komunikacemi a kruhovými objezdy na menší části a uprostřed postavil jakýsi velín pro správu zóny. Díky tomu zajistil, že letiště se do Holešova již nikdy nevrátí ani ve zmenšené podobě. Bohužel, všechny tyto části jsou nyní pouze prázdnými loukami. Očekávaný příliv investorů do Holešova se nekonal. Na ploše o celkové výměře 360 hektarů stojí kromě již zmíněného velína už jen nová hasičárna a jedna výrobní hala firmy Pokart na výrobu papírových obalů, která se dalších sousedů asi hned tak nedočká.
Zdá se, že všichni na celou průmyslovou zónu zapomněli. Občané Holešova i okolních vesnic přijali tento prostor, do nějž je zakázán vjezd všem vozidlům mimo dopravní obsluhy (která je de facto nulová), jako jakousi drahou stezku pro kolečkové brusle a sem tam se projde po krásném asfaltu hrstka pejskařů.
A aeroklub? Po letech strávených hostováním v jiných klubech, zejména pak v Kyjově, jsme se dočkali nového letiště, které bylo dokončeno v roce 2017 a v roce 2021 dokonce certifikováno. Máme klid, jsme na svém, krásném malém letišti na kopci s výhledem na kolonádu. Jsme spokojení. Ale stále se nabízí otázka: bylo to opravdu nutné?
Starosta: zvítězily megalomanské představy
Letiště v Holešově dospělo k svému zrušení v roce 2008. Před tímto rokem plochu o rozloze asi 360 ha koupil Zlínský kraj od dřívějšího majitele, který plochu a areál získal na počátku 90. let v rámci privatizace. Pro nový záměr (Strategickou průmyslovou zónu Holešov) zřídil kraj svou společnost Industry Servis ZK. Ta potom dovedla letiště i společnosti, které tam působily, do pozice, že musely opustit plochu v této lokalitě a přenést své aktivity jinam, nebo zanikly. Týkalo se to také aeroklubu a dalších spolků, jež na letišti působily (např. výsadkáři). Tím se i amatérské létání v Holešově zrušilo, podobně jako odešly opravárenské a jiné společnosti spojené s letectvím.
Jednou z chyb tehdejšího vedení Zlínského kraje byla snaha konkurovat Moravskoslezskému kraji a snaha o získání investice automobilky Hyundai. Tato investice však skončila dle očekávání v Nošovicích a Holešovu a především kraji a CzechInvestu zůstala plocha pro velkého investora. Od té doby probíhala řada jednání o budoucnosti lokality a postupně se podařilo lokalitu připravit pro menší investory, nyní několik společností staví své areály na této ploše. Celá lokalita i část Holešova je však ve II. ochranném pásmu vodního zdroje (pitná voda pro Kroměřížsko), proto jsou investice složité, a to i ve vztahu k ekologům.
Co se týká letiště a možnosti amatérského létání nebo aerotaxi v Holešově, tak se jedná o zbytečnou likvidaci tohoto sportu a aktivit. Průmyslové využití i spolkové aktivity šly spojit na tak velké ploše, ale zvítězily megalomanské představy.
Nyní působí na ploše kraje, ale mimo dřívější letiště, modelářský klub Čmelák, který v Holešově pořádá zajímavá setkání a tradiční mezinárodní Čmelák model show, alespoň tímto způsobem tedy letectví v Holešově žije. Dodnes místní občané s nostalgií vzpomínají na letiště i společenský život, který přinášelo. Průmyslová zóna se sice začíná trochu naplňovat, ale prostory lokality jsou velké a je škoda, že není využívána i jiným způsobem. Bezmyšlenkovité rušení občanských aktivit ve prospěch komerčních zájmů není dobrý směr, protože nám stále ubývá zeleně, ploch pro aktivity lidí a také se zvyšuje betonovými plochami teplota našeho okolí a tím ubývá dešťů a vody v krajině. Takže rozhodování o jiných podobných lokalitách bych asi nechal na zdravém rozumu a s myšlenkami na péči o naši krajinu a okolní prostředí.
Rudolf Seifert, starosta Holešova (zvolen za Koalici pro Holešov)
Náměstek hejtmana: kraj má strategickou zónu
Lokalita letiště v Holešově byla vytipována jako plocha vhodná pro průmyslovou zónu v rámci „Vymezení rozvojových ploch pro výrobu Zlínského kraje“ v roce 2002, kdy bylo prokázáno její velmi výhodné umístění z pohledu dopravního napojení, vlastnických vztahů, dopravní dostupnosti atd. V té době byl dominantním uživatelem letiště pouze místní aeroklub. Pravidelné letecké spojení do Prahy bylo ukončeno již na počátku 80. let minulého století. Snahy slušovické společnosti Cargo Moravia Airlines o obnovení leteckého provozu neměly dlouhého trvání.
V roce 2003 začal Zlínský kraj připravovat projekt strategické průmyslové zóny (SPZ) na území letiště Holešov. O dva roky později byl vládou ČR projekt zařazen mezi strategické, což s sebou přineslo i výraznou finanční pomoc státu. V roce 2005 se stal Zlínský kraj majitelem letiště a zahájil výkupy přilehlých pozemků. Na jaře roku 2008 začala výstavba infrastruktury průmyslové zóny.
Zlínský kraj obdržel na projekt SPZ Holešov dotaci 1 085 mil. Kč (75 % celkových vynaložených nákladů). Projekt je realizován v rámci programu na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury. Správcem programu je Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Cílovými indikátory projektu jsou příchozí investice 10 mld. Kč a 4 000 pracovníků s termínem plnění do konce roku 2040.
Strategická průmyslová zóna Holešov je situována cca 0,7 km jižně od okraje zástavby Holešova. Vymezení zóny respektuje koridor dálnice D49, která kromě napojení zóny bude sloužit jako obchvat Holešova a v budoucnu i jako propojení na slovenskou dálniční síť. Zóna nabízí též napojení na zrekonstruovaný železniční koridor Varšava – Přerov – Břeclav – Vídeň.
„Zrušením“ letiště tedy získalo město Holešov a celý Zlínský kraj strategickou průmyslovou zónu poskytující podmínky pro rozvoj podnikání a zaměstnanosti v regionu. Veškerá aktuální i plánovaná výstavba podléhá přísné kontrole, díky které mají lidé žijící v bezprostřední blízkosti jistotu etického a ekologicky nezávadného způsobu podnikání všech vstupujících firem. S tím, jak se v zóně postupně rozrůstá výstavba nových výrobních závodů, jde ruku v ruce také zvýšení konkurenceschopnosti celé oblasti. Nové firmy s sebou přináší i nové možnosti pro lidi hledající stabilní zaměstnání, což vede k celkovému nárůstu obyvatel Holešovska. To s sebou přináší i postupný rozvoj navazujících služeb v oblasti volnočasových aktivit, vzdělávání, zdravotnictví, ale i veřejné dopravy.
Součástí SPZ Holešov je i Technologický park Progress, který je určen především pro inovativní a začínající firmy, které hledají podporu a kvalitní zázemí pro realizaci svých projektů. Odbornými partnery jsou v tomto projektu zlínské Technologické inovační centrum s.r.o. a Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Více informací lze nalézt na stránkách společnosti Industry Servis ZK, a.s., která poskytuje servisní činnosti při rozvoji, správě a obsazování SPZ Holešov.
Lubomír Traub (ODS), zastupitel a náměstek hejtmana Zlínského kraje
Myslíme si na základě těchto informací jenom my, že projekt „Strategická průmyslová zóna Holešov“ ocenil především jeho investor, tedy Zlínský kraj, který do projektu vložil bizarní částku z veřejných peněz, ale další (více, či méně) zúčastnění toto nadšení ani zdaleka nesdílí?
Letiště v Plzni rychle ožilo čilou aktivitou
Kolem letiště Plzeň-Líně i přímo na ploše mezitím vznikla či se odehrála celá řada aktivit: místní provozovatelé na protest proti záměru zaplnili část plochy letadly, vznikla petice s bezmála deseti tisíci podpisy, existuje velmi solidně vedená stránka na facebooku, místní provozovatelé pořádají společenské akce, vydali protestní noviny Letoviny atp.
A především, ani po několika měsících se nezměnilo vůbec nic na tom, že starostové přímo dotčených lokalit změnu na „baterkárnu“ prostě nechtějí a my se jim nedivíme. Ostatně, zaznívá odsud, že s nezaměstnaností region minimálně prozatím problém nemá a místní si už nejspíš někde přečetli, co takový provoz může do klidného kraje také přinést.
Vládní zmocněnec Kožušník: lokalitu Líně navrhlo ministerstvo obrany
Z dosavadního letošního vývoje kolem velkých bývalých armádních letišť jsme – s mírnou nadsázkou – nabyli dojmu, že to snad musí být nějaká kampaň. Obrátili jsme se samozřejmě tedy i na Ministerstvo průmyslu a obchodu se žádostí o rozhovor, abychom nakonec dostali jen písemné vyjádření vládního zmocněnce „projektu Líně“, bývalého europoslance ODS a současného náměstka MPO Edvarda Kožušníka. Necháme na zhodnocení čtenářů, jak český stát v zastoupení Edvarda Kožušníka využil možnosti celý projekt před leteckou veřejností obhájit.
Kdy a odkud konkrétně vzešel nápad na výstavbu průmyslové zóny na letišti Plzeň-Líně, kdo konkrétně přišel s tímto záměrem?
Začátkem roku 2022, navrhlo to Ministerstvo obrany výměnou za nabízenou zónu Přerov-Bochoř.
Jak dlouho, v jakém formátu a s jakými aktuálními výstupy (k dnešku) je tento záměr/plán řešen jakými institucemi v ČR?
Od počátku 2022, řeší CI/MPO/kraj + ČEZ, ČEPS, Vodárna Plzeň, RSD, SZ na úrovni konzultací.
Jaké další lokality v ČR byly nebo jsou pro tento záměr uvažovány? Nebyly-li nebo nejsou-li zvažovány jiné lokality, proč tomu tak je?
Zvažovány byly: Cheb (problém s ochrannými pásmy), Sokolov Staré Sedlo (problém s poddolováním), Přerov-Bochoř (armáda rozhodla, že letiště je strategické).
O jaká data (výpočty) se celý projekt opírá a kdo je garantem těchto dat? Prosím o poskytnutí konkrétních čísel, jaká investice se předpokládá ze strany státu a případně dalších veřejných institucí či organizací.
Analýzu zpracovávala společnost Tebodin a schválilo MPO, dle usnesení vlády 9 mld. Kč.
Co konkrétně hovoří ve prospěch této investice: Jaký je předpokládaný přínos pro ČR, jaká je návratnost investice ze strany ČR atd.? Prosím o čísla (odhady) ve střednědobém i dlouhodobém výhledu.
Bez podobné investice u nás bude výkon celého automobilového a na něj navazujícího průmyslu klesat v důsledku přechodu na elektromobilitu. Týká se to jak exportního výkonu, tak zaměstnanosti. ČR nepracuje s odhady, ale s konkrétními daty. Ta chceme zveřejnit v rámci připravované prezentace pro veřejnost po prvním zasedání pracovní skupiny na pomezí září a října 2022.
Jak konkrétně a kdy probíhala či probíhá komunikace ze strany státních institucí s dotčenými obcemi, starosty, veřejností?
Od 24. 4. 2022 do data usnesení vlády probíhala jednání na úrovni pověřeného náměstka MPO se zástupci mikroregionu Radbuza a Plzeňského kraje a některými starosty plzeňských městských částí.
Proč je pro zájemce výhodné postavit svůj zvažovaný provoz právě v ČR a právě třeba konkrétně v lokalitě Plzeň-Líně?
Lokalita – vzdálenost k Německu, dobré napojení, infrastruktura, technicky vzdělaná pracovní síla, rozvinutý průmysl, dodavatelé.
Máte bližší informace o aktuálním statusu projektu tzv. gigafactory i v ostatních uvažovaných zemích (Slovensko/Polsko/Maďarsko)?
Ne.
Proběhla či probíhají nějaká jednání se společností PlaneStation Pilsen s.r.o. a popř. jaký je aktuální status?
Spor probíhá mezi MO a PlaneStation a je neveřejný.
Vskutku jsme se toho mnoho nedozvěděli, zejména pokud by nás například zajímalo, jaká by měla být návratnost takové investice. Také nás poněkud překvapilo, že vládní zmocněnec a zjevně cosi jako manažer celého projektu dle svých slov nedisponuje informacemi o stavu v konkurenčních destinacích. Každopádně vyčkáme do přelomu září a října na slíbenou prezentaci pro veřejnost.
Ve hře o plzeňské letiště je však minimálně ještě jeden významný hráč.
Nájemce a provozovatel letiště: žádné návrhy od státu jsme nedostali
O vyjádření k situaci v Líních jsme pochopitelně požádali i provozovatele letiště – Petra Kutného ze společnosti PlaneStation Pilsen s.r.o. (PSP). Firma, kde je Petr Kutný jednatelem, má už více než dvacet let areál letiště v pronájmu a měla by ho mít dle smlouvy pronajatý na další desítky let, nicméně zároveň je firma účastníkem několika soudních sporů se státem právě kvůli předmětu pronájmu – letišti Plzeň-Líně.
Proběhly v posledních týdnech či měsících v souvislosti s tzv. gigafactory pokusy ze strany státu o jednání například ohledně ukončení smlouvy, na jejímž základě máte plochu LKLN pronajatu?
Žádné návrhy na jednání k současné situaci jsme nedostali.
Je za PSP možné ukončit smlouvu s MO a lze alespoň v základních obrysech naznačit podmínky, za nichž by to bylo realizovatelné?
Osobně tuto variantu téměř vylučuji, ekonomické podmínky by případně pravděpodobně vycházely z dat projektu „Transpark Plzeň“, který je součástí nájemní smlouvy. Musím zde uvést, že projekt nezahrnuje pouze letištní plochy, ale areál o původní rozloze 400 ha. Námi uvažované letištní plochy jsou přibližně polovinou těchto pozemků.
Můžete sdělit, na jak dlouho máte za PSP uzavřeny smlouvy s dalšími provozovateli a kdy by měla expirovat smlouva s aktuálně nejdelší platností?
Většina smluv je uzavřena na dobu neurčitou s různě dlouhými výpovědními lhůtami v řádech měsíců.
Zhruba od r. 2017 jsou signály, že MO bude chtít letiště zpět. Koná stát prostřednictvím nějakých svých institucí konkrétní kroky k reaktivaci plochy pro své potřeby?
Mimo rekonstrukci plynovodu pro leteckou záchrannou službu jsme žádné aktivity nezaznamenali. Veškeré opravy a modernizace dosud státního majetku řeší naše společnost. Samozřejmě i tato možnost je zahrnuta v nájemní smlouvě jako forma úhrady nájemného.
V čem přesně spočívá podstata sporu PSP vs. MO? Z veřejných informací se ví o „nedohodě“ na použitelné délce vzletové a přistávací dráhy (VPD), ale bližší informace k případné kompenzaci za zmařený záměr jsem nenašel, můžete prosím za PSP celou věc blíže popsat?
S ohledem na probíhající soudní spor chci jen uvést, že jeho podstatou je rozdíl mezi předmětem nájmu uvedeném ve veřejné obchodní soutěži na uzavření nájemní smlouvy (a následně i v nájemní smlouvě) a mezi skutečností, kterou společnost při přebírání a provozování areálu postupně zjišťovala. V článku odkazovaném v otázce je v podstatě shrnuto vše a nemám potřebu jej doplňovat ani upravovat.
Jaký je plán PSP s letištěm na jeho další provoz a rozvoj, pokud by se gigafactory nerealizovala, tj. nic by se nezměnilo? VPD i „pojížděčky“ jistě budou potřebovat údržbu, kdy dle současného stavu bude nutná větší akce a kdo ji bude financovat?
Udržení provozuschopných ploch je prioritou a probíhá stále. Je ale rozdíl investovat do rozvoje letiště s výhledem na 50 let, na polovinu, nebo i bez výhledu. Uvažované zlepšení parametrů letiště stojí zejména na odstranitelných výškových překážkách. Rozvoj letiště v případě vyřešení soudních sporů a jistoty návratnosti investic bude směřovat zejména ke cargo provozu a k využití letiště i za nepříznivé viditelnosti. Určitě nepůjdeme cestou obřích investic s nejistou budoucností.
Co soudíte o možnosti provozovat LKLN jako standardní tržní subjekt? Pokud by ta situace hypoteticky nastala, za jakých podmínek byste plochu koupili?
Toto je skutečně hypotetická otázka a nyní těžko realizovatelná s ohledem na majetkoprávní vztahy k pozemkům a stavbám na letištních plochách. Celý náš projekt je založen na synergii průmyslové zóny a letiště.
Legenda Ota Černý by se zeptal: A co na to občan?
Odpovědi Edvarda Kožušníka i Petra Kutného do celé věci vnášejí spíše více otázek než odpovědí, mj. proto, že žádná jednání mezi státem a firmou, která má letiště v nájmu dle stále platné smlouvy, zjevně neprobíhají.
Pokud by se tedy stát přesto pustil bez dohody do nějaké „větší akce“, nejspíš není z pozice druhé strany jiná možnost než žaloba na stát a s tím související riziko následného odškodňování.
Vzhledem k různým a často zcela protichůdným informacím, které se objevují zejména v ekonomicky zaměřených médiích, je nakonec dost dobře možné i to, že jde jen o bouři ve sklenici vody a že z celého záměru nakonec sejde.
Téma budeme určitě i nadále sledovat; jistě bude užitečné se podívat třeba i na to, kdo konkrétně by opravdu z celé akce mohl mít největší prospěch. Rovněž se budeme nadále zajímat i o to, jestli už se Ministerstvo obrany rozmyslelo, zda toto letiště je, či není strategické.
Odsud z redakce Aerowebu jsme uměli vždy moudře poradit. A pokud by se „baterkárna“ přece jen v Česku měla stavět, rádi poradíme i tentokrát:
Když už to musí být, což však v kombinaci tzv. gigafactory + lokalita letiště Plzeň-Líně rozhodně nepovažujeme za jisté, postavte tedy tuto strategickou státní investici tam, kde přitom zároveň nenávratně nezničíte jinou strategickou státní investici. Kdybychom totiž měli v Česku všeho tolik, jako tu už máme prázdných „strategických průmyslových zón“, bylo by v této zemi opravdu dobře.
