Ústav leteckého zdravotnictví (ÚLZ) tají, zda jsou nadále součástí vstupní prohlídky první třídy dovednostní testy. V jiných evropských státech vám na rovinu řeknou, zda takové testy aplikují.
V kterých zemích tedy můžete na vstupní zdravotní prohlídce první třídy očekávat dovednostní testy zaměřené na krátkodobou paměť, rychlou orientaci, prostorovou představivost apod. a v kterých nikoliv? A jak složitá byla komunikace s tuzemskými úřady při hledání odpovědi na otázku, zda ÚLZ tyto testy stále používá?
Zkoušky napříč Evropou
Globalizace se nevyhýbá ani letectví. Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA) má pod svou kuratelou kdeco. Nejednou si kvůli tomu zabrbláme. Na druhou stranu nejsme v řadě ohledů odkázáni pouze na tuzemské úřady a můžeme využívat i služeb těch zahraničních. Příkladem budiž např. letošní poprask kolem změny testů na Úřadu pro civilní letectví (ÚCL) a nabídka absolvování teoretických zkoušek pod autorizací rakouského leteckého úřadu. V zahraničí si krom složení teoretických zkoušek můžete také odlétat některé praktické zkoušky dovednosti.
O tom, kde a za jakých podmínek a o dalších souvislostech, bude pojednávat samostatný článek vycházející z obsáhlého průzkumu vedeného napříč Evropou. Ve více jak 20 evropských státech jsem se ptal také na to, zda je součástí vstupní zdravotní prohlídky první třídy tuzemský evergreen v podobě výše zmiňovaných dovednostních testů.
Není psychotest jako psychotest
Dovednostní testy zaměřené na krátkodobou paměť, postřeh, představivost apod. jsou někdy označované jako tzv. psychotesty. Jak takové ověřování schopností může vypadat, lze nahlédnout např. v popisu přímého účastníka a v komentářích dalších uchazečů o medical první třídy pod odkazovaným článkem. Aby nedošlo k zmatení pojmů, je vhodné připomenout, že dle části MED (příloha IV) Nařízení Komise (EU) 1178/2011 je požadovanou součástí vstupní prohlídky psychiatrické (MED.B.055) a psychologické (MED.B.060) vyšetření. Nařízení však ponechává institucím v jednotlivých státech volné pole působnosti pro podobu jeho konkrétní aplikace.
Pokud tak řekneme psychotesty, někdo si může představit ověření duševního zdraví. Tedy provedení úkonů, které odhalí, že žadatel může mít např. tendenci následovat pana Lubitze a vzít s sebou na onen svět kolegy a pasažéry nebo místo ovládání letadla preferovat hledání tajemných hlasů v kokpitu. V tomto duchu ostatně hovoří i předpis: „U žadatelů nesmí být anamnesticky ani klinicky zjištěna diagnóza jakékoli duševní choroby nebo vady, stavu nebo poruchy, akutní nebo chronické, vrozené nebo získané, která by mohla narušit bezpečný výkon práv udělených příslušným průkazem (příslušnými průkazy) způsobilosti.“ A dále pak: „Žadatelé nesmějí mít žádný prokazatelný psychologický deficit, který by mohl narušit bezpečný výkon práv udělených příslušným průkazem (příslušnými průkazy) způsobilosti.“
Někdo jiný – typicky v tuzemsku – si může představit pod pojmem psychotesty rychlé hledání odposlechnutých kombinací písmen a čísel, doplňování číselných řad, nebo řešení úloh zaměřených na prostorovou představivost. V tomto článku se pro takový typ testů budeme držet označení dovednostní.
Kde v Evropě se setkáme s dovednostními testy?
Oslovil jsem různé relevantní instituce v celkem 23 evropských státech. Ke dni publikace článku jsem obdržel odpověď na otázku, zda na vstupní prohlídce první třídy používají nějakou formu dovednostních testů, z 16 zemí.
K ověření způsobilosti je využívají v Bulharsku, Estonsku, Chorvatsku, Polsku, Slovinsku a také na Slovensku.
Dle zjištěných informací byste se s nimi neměli setkat v Dánsku, Finsku, Německu, Rakousku, Švédsku a Velké Británii. Běžně se nepoužívají ani v Rumunsku a Irsku, tam jsou aplikovány pouze ve speciálních klinicky odůvodněných případech.
Ve Švýcarsku ponechávají jejich případné použití na individuálním posouzení lékaře.
Dopočítali jste se celkem 15 států a říkáte si, kde je ten 16.? Tím je Česká republika. V ní, jako v jediné zemi z těch, kde na dotaz odpověděli, úřady oficiálně tají, zda jsou dovednostní testy součástí vstupní prohlídky první třídy. Úředníci a lékaři podléhající Ministerstvu obrany tak rozhodují o osudech civilních pilotů dle kritérií, která zůstávají cíleně skryta pod pokličkou. Tak tady se zastavíme a porozhlédneme.
A co říká ÚLZ?
Zjišťování informací o zahraničních leteckých zkouškách a vyšetřeních bylo v některých případech jednoduché, jindy si vyžádalo více úsilí. Příkladem rychlosti, věcnosti a vstřícnosti budiž Velká Británie nebo Švédsko. Ochotní byli i v řadě dalších zemí, čehož důkazem je celkem 15 přijatých odpovědí na dotaz týkající se používání dovednostních testů. Na druhou stranu z Nizozemska a Španělska nemáme do dnešního dne jasnou odpověď ani na jednu z položených otázek. A jaká je tuzemská zkušenost?
Koncem května jsem se v ÚLZ zeptal, zda jsou dovednostní testy nadále součástí vstupní prohlídky první třídy. Po nějakém čase dotaz probublal k vedoucímu Leteckého zdravotního střediska ÚLZ Jiřímu Ševčíkovi. Ten ve své první odpovědi píše:
„Součástí vstupní letecko-lékařské prohlídky pro osvědčení zdravotní způsobilosti 1. třídy musí být, dle nařízení Komise (EU) č. 1178/2011 příloha IV, v aktuálním znění, komplexní posouzení duševního zdraví. EASA nechala na jednotlivých státech EU, jakým způsobem budou nařízení plnit. Ústav leteckého zdravotnictví Praha ke splnění tohoto nařízení využívá mj. psychologické vyšetření, a to v takovém rozsahu, který by měl odhalit u žadatele duševní poruchu nebo poruchu chování, která není, dle jmenovaného nařízení, přijatelná pro vydání osvědčení zdravotní způsobilosti požadované třídy.“
Jasnou odpověď ano/ne zde nenajdeme. Pana Ševčíka jsem o ni opakovaně požádal. Dozvěděl jsem se, že pro vyšetření mají v ÚLZ připravenou baterii psychologických testů, které by měly odhalit stavy a nemoci neslučitelné s létáním. Které z nich jsou použity, pak záleží na individuálních schopnostech každého jedince. K obsahu těchto testů se však pan Ševčík odmítl vyjádřit, protože se dle jeho slov jedná o obchodní tajemství licencovaných produktů a navíc při znalosti postupů testování existuje dle vedoucího Leteckého zdravotního střediska ÚLZ možnost je nacvičit a konečný výsledek znehodnotit.
Zde upozorňuji, že cílem průzkumu nebylo zjišťování toho, jaké konkrétní dovednostní testy kdo používá (mimochodem v takovém Slovinsku a Bulharsku tuto informaci poskytli, aniž bych se na ni explicitně ptal), ani hodnocení, zda je lepší vést vyšetření tak, či onak. Cílem bylo zmapovat situaci a zjistit, v jakých státech jsou dovednostní testy jako takové aplikovány a v jakých nikoliv. Jelikož jsem z ÚLZ jasnou odpověď nedostal, obrátil jsem se koncem června na kancelář náměstkyně Sekce správy a řízení organizací Ministerstva obrany. Tedy na instituci, které ÚLZ podléhá.
Mlčení Ministerstva obrany
Záležitosti se nakonec věnovala Pavlína Kostelná. V její odpovědi si lze přečíst:
„...za Sekci správy a řízení organizací Ministerstva obrany Vám na Váš dotaz ze dne 25. června 2020 sděluji, že Vám zaslaná odpověď ze strany ÚLZ je pro nás dostačující a dále jsme se rozhodli odpověď na Váš dotaz nekonkretizovat.“
Ani další komunikace se Sekcí správy a řízení organizací Ministerstva obrany nevedla k výsledku v podobě odpovědi na položenou otázku. A jelikož úředníci přešli do módu mlčení, bylo dalším logickým krokem kontaktování sekretariátu ministra obrany. Zde v mlčení vydrželi od začátku do konce. A žádnou odpověď jsem nedostal ani poté, co jsem okruh příjemců dotazu rozšířil přímo o ministra obrany Lubomíra Metnara.
Ani zde příběh pátrání po jednoduché odpovědi ano/ne nekončí. Mlčení Ministerstva obrany těžko brát jako uspokojivý výsledek celé akce. Než se posuneme o další stupínek výše, bych rád zmínil ještě jeden směr, kterým jsem se ubíral.
Doprava na armádu nedosáhne
Medical potřebujeme kvůli létání. A k němu má jistě co říci Ministerstvo dopravy. Ředitele Odboru civilního letectví Ministerstva dopravy Zdeňka Jelínka jsem se tedy paralelně se zjišťováním informací na Ministerstvu obrany zeptal na úlohu a pravomoci jím zastupované instituce. Ono může svým způsobem působit zvláštně, že o civilních pilotech rozhoduje resort obrany.
Pan Jelínek reagoval promptně. Ve svém vyjádření ke vstupním zdravotním prohlídkám první třídy mimo jiné uvádí:
„Rozhodnutí ve věci určeného poskytovatele vydává ÚCL po dohodě s Ministerstvy obrany a zdravotnictví, Ministerstvo dopravy je v této věci toliko odvolacím orgánem. V současné době je určeným poskytovatelem zdravotních služeb pouze Ústav leteckého zdravotnictví.“
A dodává:
„Role Ministerstva dopravy jako odvolacího orgánu je toliko vůči rozhodnutím Úřadu pro civilní letectví. V žádném případě nám nepřísluší vyjadřovat se k ochotě či úrovni odpovědi jiného resortu či subjektu (nepodřízeného Ministerstvu dopravy) a jeho (jejich) vyjádření k řádně zaslané žádosti. Mrzí mne, že nejste s odpovědí jiného správního orgánu plně spokojen, ale v tomto případě nápravu neumíme zjednat.“
Jinak řečeno, na volbu místa, kam je třeba na vstupní prohlídku jít, má Ministerstvo dopravy určitý vliv, na chod v současnosti vybrané instituce už nikoliv.
Úřad vlády také utichá
Vraťme se tedy zpět na Ministerstvo obrany. To i přes opakování žádosti o odpověď drží pozici mrtvého brouka. Koncem července jsem se tedy obrátil na kancelář premiéra a požádal o zprostředkování komunikace, případně přímo poskytnutí odpovědi. Na první dobrou to sice nebylo, nicméně krátce poté, co jsem žádost přeposlal na e-mail premier@vlada.cz, dorazila odpověď od vedoucího oddělení styku s veřejností Úřadu vlády České republiky Marka Macháně.
Ten ve svém vyjádření uvádí:
„Do pravomoci Úřadu vlády ČR ani předsedy vlády osobně nenáleží možnost prošetřovat Vámi naznačenou záležitost. Předseda vlády ani Úřad vlády ČR nemá v tomto směru založenu zákonem žádnou působnost.“
Jelikož hned první bod §28 tohoto zákona praví, že činnost ministerstev řídí, kontroluje a sjednocuje vláda České republiky, přeptal jsem se vedoucího oddělení styku s veřejností Úřadu vlády ČR, zda opravdu v této záležitosti nemůže předseda vlády či Úřad vlády nic podniknout. Odpovědi jsem se nedočkal.
Aniž bychom se dále pouštěli do teoretických disputací ohledně praktického uplatnění článku 77 Ústavy ČR, kde se mimo jiné dočteme, že předseda vlády organizuje činnost vlády, se stačí stran reálného stavu věcí trochu dívat kolem sebe. Kdo by neznal populární výstup „Nebuďte slušnej a řekněte to jméno“.
Těžší kalibr – parlamentní interpelace
Vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně. Tak praví Ústava. Protože Úřad vlády nechtěl řešit (ne)činnost Ministerstva obrany, dalším krokem v dobývání v zásadě jednoduché odpovědi bylo požádat o pomoc vhodného zástupce Poslanecké sněmovny. Takový postup skýtal šanci pohnout s pozicí mrtvého brouka.
Obrátil jsme se na předsedkyni Výboru pro obranu Poslanecké sněmovny paní Černochovou, která se záležitosti věnovala a na ministra obrany podala interpelaci, v níž ho žádá o sdělení, zda jsou součástí vstupní prohlídky první třídy v ÚLZ dovednostní testy.
Ministr obrany Lubomír Metnar ve své odpovědi v zásadě opakuje sdělení pana Ševčíka z ÚLZ. Tedy např.:
„Vyjadřovat se konkrétně k obsahu psychologického testování není žádoucí. Testují se schopnosti uchazeče zvládat neočekávané události. Při znalosti postupů psychologického testování existuje možnost je nacvičit a konečný výsledek znehodnotit. Navíc se jedná o obchodní tajemství licencovaných produktů.“
V závěru své reakce na interpelaci se ministr obrany dostává k požadavku na odpověď typu ano/ne:
„Paní předsedkyně, na Vámi položené otázky nelze jednoznačně odpovědět ano/ne (obsahují nepřesnou terminologii a konkrétní výrazy), takové odpovědi by pak mohly být chápány nesprávně. Z výše uvedených důvodů by bylo lépe používat obecný výraz, že součástí vstupní prohlídky pro osvědčení zdravotní způsobilosti 1. třídy je provádění psychologických testů, zaměřených na prověření schopností uchazeče nezbytných pro bezpečný výkon funkce pilota 1. třídy.“
Blíží se změna?
Vypadá to tak, že jasné odpovědi, kterou jsme získali z 15 evropských států, se resort obrany a jemu podléhající ÚLZ vehementně brání. Na druhou stranu lze z výše uvedené formulace vytušit, že zájemci o medical první třídy by v tuzemsku s dovednostními testy měli spíše počítat.
Není však vyloučeno, že v dohledné době bude situace jiná. Z rakouského leteckého úřadu jsme se totiž dozvěděli, že Austro Control inicioval vývoj harmonizačních postupů prohlídek první třídy platných pro všechny členské státy Evropské unie.
Aviatik sedlající různé létající aparáty od paraglidu po akrobatické letouny. Zkušební pilot ultralehkých letounů. Fyzik s širokým spektrem zájmů. Jedním z nich je psaná tvorba a jelikož se autor věnuje létání nejen mezi oblaky, ale i v informačním moři, můžete na Aerowebu nalézt stopy jeho činnosti.
Co jiného by taky člověk čekal od instituce (čti ÚLZ), která si evropské směrnice a dokumenty (např. Part-MED) vykládá jak se jí to hodí. Nejen, že ze zdravotního vyšetření dělá VŘ na kosmonauta, ale ještě si svévolně vynáší soudy dle vlatního uvážení a "pocitů" nad adepty létání, kteří když se odovlají a doloží pochybení této "instituce" dle platných dokumentů (Part-MED) a tak jediné, co jim zbytde, je průkaz vydat :)Třeba to ale jednou do toho 21. století dopracujeme...
Vsichni (vcetne autora) vime ze tam tech par testu na pamet a postreh je a jsou naprosto jednoduchy. Autor ma asi vyznamnou potrebu na sebe upozornovat, kdyz by stacilo se zeptat adepta, ktery v nedavne dobe na vstupni prohlidce byl (ale ztoho by se nedal napsat dramaticky clanek ). Nechapu ze se ztoho neustela dela takovy drama :D uprimne jestli nekdo nedokaze vyplnit tu klikacku na ULZ tak snim v kokpitu sedet nechci. Pro ostatni je par minut u pocitace, pri kterych se v koutku usmiva, protoze podle referenci cekal neco mnohem tezsiho. Absolvoval sem initial v roce 2015 a jedina vzpominka na to je, ze mi to prislo jako sbirani podpisu rozlicnych lidi v bilem plasti....tot vse
Testy jsem dělal někdy v roce 2003. Připadalo mi to jako úplná kravina. Testů se není třeba bát, berte to jako otestování sebe sama. V jakémkoliv korpu vás mohou testovat také s ještě dementnějšími otázkami než zrovna "dívám se rád do ohně, ano/ne ." Každopádně pokud by testy k něčemu byly , tak by v letecví nebylo tolik sociopatů. Psychotesty nejsou zárukou ( skoro ) ničeho. Nic na co by dobrý instruktor během výcviku neprišel.
Je opravdu nazorne, jak se na te mapce presne objevila hranice rozdelujici Evropu na Vychod a Zapad, ktera uz mela byt 30 let zanikla. Urad jako nedotknutelny stav seslany shury, versus urad jako sluzba obcanum.... Zazil jsem urady (Gemeinde) v Bavorsku pred 20 lety a urady (FAA) v Arizone pred 5 lety a oboji byl pro mne sok (kladny!).
I v Nemecku dodnes vidite rozdil mezi byvalym Vychodem a Zapadem (v uprave vesnic a prirody ale i v jednani a mysleni lidi), a to jsou opravdu jeden narod a dnes i jeden stat. Kdyz nejaka spolecnost ohyba hrbety a likviduje elity, a huntuje statni byrokracii po nekolik generaci, nemuze to spravit za pouhou jednu generaci, bohuzel...
Vyborny clanek a palec nahoru autorovi, za jeho snahu a nadseni pro posouvani veci kupredu ...
Dle vyjádření Dopravního úřadu Slovenské republiky z letošního července jsou na Slovensku tyto testy součástí vstupní prohlídky první třídy. Konkrétně: „U adeptov na pilota 1. triedy používame klinicko - psychologickú batériu, ktorá pozostáva z testov zameraných na diagnostiku kognitívnych funkcií (všeobecných a špecifických) a testov na osobnosť a afektivitu.“
V Maďarsku sa psychotesty robia zvlášť u schváleného leteckého psychológa. "Dovednosti" sa nejak extra netestujú, ak nepočítam jeden matematický príklad a zapamätanie jednej adresy počas rozhovoru s psychológom. Inak k objektivite psychologických vyšetrení mám výhrady. V Maďarsku som nevyhovel a v Košiciach to bolo bez problémov.
Tak vidiš a vzniká nám tu tzv medical turistika, že čo keď som niekde neprešiel skúsim inde a do toho kokpitu sa stoj čo stoj dostanem. A takto si tu potom žijeme a snažime sa o..t všetko čo sa len dá. Ja osobne by som zaviedol medzinárodnú datábazu kde by doktor vykonávajúci medical zapísal výsledok aj s nejakou povedzme dôvodovou správou kde by svoj záver doktor zdôvodnil a na základe toho by iný doktor odhalil povedzme podvodníka, ktorý niekde neprešiel a skúša to inde. Tento adept by potom musel absolvovať prehliadku po tom čo jeho problém vyriešili u toho istého doktora a je jedno, v ktorej krajine.
až na to, že psychologické vyšetrenie je asi tak objektívne ako tvoje nazývanie niekoho podvodníkom.
To nie je vyšetrenie u oftalmológa, kde ti presne zmerajú dioptrie, nie je to ani rozbor krvi, kde sa dajú presne zmerať jednotlivé parametre, či krvný tlak.
Psychológ si de facto môže rozhodnúť podľa nálady a môžeš sa aj na hlavu postaviť.
Absolvoval som viac hĺbkových psychologických vyšetrení v ozbrojených zložkách a v podstate je to celé fraška.
Inak akú databázu by si chcel celoeurópsky riešiť, keď západná polovica eu psychotesty nerieši.
O postupech při opakování vstupní prohlídky první třídy v jiné zemi – včetně přenosu informace o neúspěšném pokusu – píše např. letecký lékař David Melechovský ve své poradně v části „Psychotesty, 1. třída“ na https://leteckylekar.cz/poradna-leteckeho-lekare.html?start=100.
Ta databáze už funguje, je v testovacím režimu. Myslím teď databáze aplikantů o medical cert. Nehledě na to, že Competen Authority je jen jedna - ta, co vydává licenci - a pokud by se uchazeč rozhodl po zamítnutí jít do jiného členského státu, musel by za 1) uvést, že mu to někdo zamítl a za 2) uvést úřad, kde má licenci - ten by to následně stopl. Pokud by tam nenapsal, že mu medical někdo zamítl, tak je to lež a dřív nebo pozděj by se na to přišlo, a pokud by uvedl jinou zemi jako Comp. Auth., tak by si musel znovu udělat výcvik tam. I v případě převodu licence k jinému úřadu v případě bez medicalu nelze a v případě s medicalem by převádějící úřad začal zjišťovat, jak je možné že má člověk medical někde jinde než licenci - taky by se na to přilo. Takže tohle je ošetřené.
Nicméně psychotesty na ULZ jsou shit, ULZ je shit, UCL je shit. Jediné na kom to stojí je rádoby "Dr." Truska (nebo spíš Troska), který si myslí, že svými psychotesty spasí svět a už nikdy se neobjeví nikdo s jakoukoliv psychologickou poruchou v cockpitu letadla. Berou navíc letectví stejně jako před 50 lety, kdy požadavky byly xkrát náročnější. Co víc na to říct.
Keby boli psychológovia a psychotesty objektívne, tak by tie výsledky mali byť všade rovnaké. Navyše sa tie psychotesty dajú legálne po 1 roku zopakovať a to je dostatočne dlhá doba, aby si rozdielny výsledok mohli psychológovia obhájiť. Ja neverím, že som sa za tú dobu toľko zmenil, navyše k lepšiemu.
Protože od osloveného absolventa dostaneme pouze negarantovanou odpověď o průběhu jednoho vyšetření, zatímco příslušný úřad nám může sdělit oficiální stanovisko s obecně platným popisem metodiky.
Nerozumím, co má ÚLZ za problém říct transparentně, jak to je a proč kvůli tomu musí dělat takovou habaďůru... Nemusí specifikovat žádné detaily, ale tohle trucovité mlčení je jenom ukázka pohrdání a arogance moci. To je stav, který je nepřípustný a je potřeba proti němu bojovat všemi prostředky a na všech úrovních. Ten kontrast se západní Evropu je všeříkající. Podobný polobožský syndrom má i ÚCL. Před tímto není možné rezignovat, protože pak se to opravdu nikdy nezlepší. Pokud každý z nás si bude stejně pevně trvat na svém jako autor článku, pak je šance se posunout kupředu k lepšímu. Vůbec bych si nic nedělal z chytráků, kteří tu píšou o tom, proč by nás to vůbec mělo zajímat. Nás to prostě zajímá a ÚLZ nemá co zatloukat. Podobní chytráci většinou prozřou až sami nabourají do zdi jménem arogantní úředník s funkcí. Otázka je, jestli pak budou mít taky takové koule na to se do toho zakousnout a jít si za svým, jako autor článku. Autorovi tleskám. Jen houšť ať je už sakra líp...
Ahoj, ULZ a psychotesty - před 2 lety to bylo takto
10.11.2020 v 20:54
Jan
No, probíhá to tak, že tam v 7 přijdeš vyplníš tam jejich dotazník o zdravotním stavu a pak jdeš na odběry a když to stihneš tak ještě na nějaký prohlídky/vyšetení z celkem asi 15. Potom se musíš v 8:30 dostavit na tu psychologii na ty psychotesty, posadí tě k počítači a začínáš sérii asi tak 20 různých testů. Nejdřív byly ty kombinace čísel a písmen (to přiřazovanání dvojic), do sluchátek ti říkají AB OKR 21 35 a ty si musíš v hlavě spojit a v tabulce přiřadit a zakliknout AB21 OKR 35, nahoře bylo asi 15 možná 20 buněk, které označovaly sloupce, to byly kombinace písmen od nejednoduších jako A, B přes OK až po trojpísmena UTZ, OKR, ORT apod. Čísla vždycky člověk přiřazovat do řádků pod daným sloupečkem a těch bylo tak 30 až 40 ale né vždycky začínaly 1 některý byli třeba od 30 nebo 50, úplně náhodně. Druhý test byl na stejném principu akorát ty kombinace se tak na vteřinu/dvě objevovali na obrazovace.
Potom mě přesadili k jinému počítači a dělal jsem test asi na 350 různých otázek, které mají zkoumat tvoji osobnost, ty otázky byli různé, ale není důvod se jich obávat, protože to byli otázky ve stylu:"Raději pracujete ve skupině, nebo sám ?", "jste efektivnější ve skupině nebo sám ?" "Chtěl jste se někdy pomstít?", no prostě všemožných otázky.
Poté začali další testy. Už nevím v jakém šli přesně pořádí, ale ze začátku to byli testy na procvičení matematiky 1. Byl na přesné počítání 12 x 356 + 1243 a podobné, další byl ve stylu 356 x 24 x 12 + 6578 a vyber přibližný výsledek ze 4 nabízených odpovědí, poté následovali různé číselné řady, třeba že k číslu se přičetli 3 poté se vynýsobilo 4 a pak odečetlo 5 a zase se přičetli 3 ..., relativně těžký složitý řady, ale když pak člověk objevil ten princip tak to šlo, většinu byli na podobném principu.
Další sérií testů bylo něco na způsob IQ testů, několik testů. Prvním z nich bylo zvolit chybějcí obrázek, byli tam 3 řádky, po 3 obrázcích, 1 řádek trojúhelníček a ten se v daném řádku různě měnil, něco tam přibývalo, něco bylo šrafováno a jinak měněno, v 2. Řádku bylo třeba kolečko a ve 3. Čtvereček a člověk měl vybrat jak bude třeba vypadat ten 3. Obrázek v daném řádku. Potom tam byla krychle, která měla každou stranu jinou a člověk vybíral která ze 6 zobrazených pootočených krychlí může být ona.
Další test byl paměťový, na obrazovce byl velký plánek města a v něm se vždycky zobrazilo 3 až 9 čtverečky s piktogramy budov (pošta, nádraží, letiště, autousová zastávka, nemocnice, atd...) různě rozmístěných v plánku a člověk si je musel zapamatovat. Potom čtverečky zmizely a ptali se tě "kde ležela nemocnice ?" A jiné a vždycky člověk musel zakliknout s jistou tolerancí polohu daného objektu na plánku.
Potom jsem dostal na stůl takovou "klávesnici/pult" ten měl 5 barevných kruhových tlačítek, 2 menší tlačítka uprostřed, 2 joysticky po stranách a 5 tlačítek s čislovaním 1 až 5 uprostřed. 1. Test byl na postřeh vždycky se mi tak na vteřinu zobrazila fotka ulice a potom jsme měl zakliknout pomocí číslovaných tlačítek, co vše jsem tam viděl 1. Lidi, 2. Jednostopá vozidla, 3. Dvoustopá vozidla, 4. Semafory, 5. Značky.
Potom byl test na okamžitý postřeh na obrazovce byli 2 řádky po 4 kolečkách, ty se rozsvěcely barevně, těm odpovídali ty barevná tlačítka, k tomu jsem dostal ještě pedály, těm odpovídali malé obdélníček v rožkách monitoru a vždy když se rozvístil obdélníček, tak jsem musel zašlápnout příslušný pedál. Nakonec mi dali ještě sluchátka a tam byli dva tony buď vysoký nebo nízký, a každý odpovídal jednomu z menších tlačítek uprostřed a pak extrémně rychle se buď něco rozsvěcelo, nebo zaznělo v sluchátkách a ty jsi musel zmačkout příslušné tlačítko, to trvalo asi 4 minuty a nešlo to vůbec stihnout a je to prý normální, že to nikdo nestíhá, ale člověk se nesmí nechat zlomit a musí pořád mačkat.
Po tomto testu následují dva testy na udržení pozornosti, jeden má 20 a druhý 25 minut. V tom prvním je zcela černá obrazovka, na které se zobrazují malé bíle čtverečky a vždycky když vytvoří čtverec tak člověk musí zmáčknout tlačítko. Vypadá to jako obrázek v příloze, ale ty čtverečky jsou menší a je jich víc a stále se objevují různě po obrazovce
Ten druhý test je podobný, ale možná ještě těžší, protože opět na černé obrazovce je kruh z malých kroužků ve kterém běhá kulička a vždy když přeskočí ob jeden kroužek tak člověk musí zakliknout.
Potom je zde test na jemnou motoriku a trpělivost. V 3D prostoru je takové malé téčko, to má pevné místo a člověk ovládá takovou "výceč" (trojúhelník) a ten musí zapomocí páček dostat a udržet na tom téčku, ikdyž to zní snadně, je to relativně těžké (asi nejtěžší z těch testů). Tím končí testy na pozornost.
Těď se přede mnou objevuje další test a to na pohyb letadla po Osách, jsou tam vždy dva obrázky, vždy letadlo ve dvou polohách a úkolem je určit po jakých osách se letadlo musí pohybovat, aby se z levého náklonu, při letu v horizontu a kurzu 210°C dostalo do stoupání bez náklonu a kurzu 300.
V dalším testu jsou dva sloupečky, které se liší třeba o milimetr a člověk musí vybrat, který je delší. Další test je je na podobném principu a to, že je jeden sloupeček a vedle 4 různě dlouhé a člověk musí určit, který je stejně dlouhý.
To jsou asi všechny ty testy na které si vzpomínám. (pro představu v tu dobu byli asi 2 hodiny odpoledne), vyplnil jsem dotazník o tom co dělají rodiče, silné emotivní zážitky, kouření alkhohol a jiné a pak si mě zavolal psycholog. Ten mi řekl že jsem 2 neudělal.
Další den ráno, přišel jsem a šel jsem rovnou na psychotesty, ty jsem udělal a pak jsem dostal ještě test na 500 otázek (odpověď ANO/NE/NEVÍM), pak jsem zase čekal asi hodinu, ten psycholog mi to dal.
Kdyby testy v CR testovaly psychicke zdravi, nebylo by mozne je se "naucit". Dale by se do kokpitu nedostal schizofrenik a popravde ani mnoho jinych, kteri tam jsou :-)
Je to otrava, musím říct, že když jsem tam byl minulý rok, bylo nás tam 12, nikdo to ten den neudělal, já to dodělal druhý den za PŘÍPLATEK. Myslím, že to bylo 800Kč za jedno cvičení. Všichni, kdo tam šli znovu, museli tento poplatek zaplatit. Tak o čem myslíte že to je? Jedině o penězích, zaplatite nějakých 12 000Kč a většina to napoprvé neudělá tzn. minimálně 800Kč za opravu. Kdyby tam ty psychotesty nebyli, nestálo by to 12 a určitě by neměli extra za přezkoušení....
Je sice pravda, že něco podobného budete dělat u každého výběrového řízení, takže to můžete brát jako zkoušku toho, jestli máte šanci, až budete hledat práci. Druhý den tam byli nějací řidiči (nevím čeho ale měli to jiné, kratší a méně náročné), každopádně se tomu nevyhnete ani v jiných profesích. Podle mě to ale neni o testování osobnosti až tak jako o penězích viz. předchozí paragraf