V minulých dílech našeho výletního seriálu několik tipů na zajímavé vodní plochy zaznělo. Dnes se zaměříme na další. Zejména pak takové, které budeme mít po přistání opravdu blízko.
Přistání na letadlové lodi
Chceme-li přistát pár kroků od vody, ve které se následně můžeme svlažit a zároveň si vychutnat zážitek, kdy je potřeba se poměrně přesným manévrem dostat se strojem do vymezeného prostoru, abychom se nezačali koupat i s letadlem, můžeme jako náš cíl zvolit ultralehké letiště Litoměřice. Než se pustíme do cizelérské přibližovací práce, máme prostor na kochání se osobitou krajinou Českého středohoří. Daleko od litoměřické plochy pro vzlety a přistání sportovních létajících zařízení není ani zřícenina hradu Hazmburk. Ta stojí 16 km jihozápadně od ní na solitérním čedičovém vrchu a je těžko přehlédnutelným krajinným prvkem. Ve vzdálenosti pouhých tří kilometrů stejným směrem si můžeme ze vzduchu prohlédnout pevnostní město Terezín. Při jeho prohlídce si možná vzpomenete na podobný Josefov, o kterém jsme psali v předchozím díle výletního seriálu.
Během přiblížení se mohou dostavit pocity spojené s přistáním na letadlovou loď. Z jedné strany je vedle poměrně úzké travnaté dráhy cyklostezka a pak hned Labe. Z druhé strany přiléhá stromy lemované říční rameno, nad kterým se vypíná svah. Za oběma konci letiště se navíc koryto řeky rozšiřuje a zasahuje do prodloužené osy asi 400 metrů dlouhé dráhy. U prahu dráhy 28 je třeba dát pozor na letištní budovy, před prahem dráhy 10 na vegetaci a budovu vodní elektrárny. Každopádně už jen z toho důvodu, že ultralehké letiště Litoměřice je neveřejné, bude vhodné před jeho leteckou návštěvou kontaktovat místní a zeptat se jich na aktuální stav plochy a okolí.
Po přistání a zaparkování letadla můžeme jít rovnou do vody. Hned vedle ultralehkého letiště je navíc sportovní areál zaměřený na vodní sporty. Nemusí tak zůstat jen u koupání. Vyzkoušet můžete vodní lyže, wakeboarding a další s vodou spjaté aktivity. Kdo by se chtěl podívat také do Litoměřic, může vyrazit po již zmíněné cyklostezce, která podél Labe vede do města. Počítat je třeba s asi pětikilometrovou vzdáleností do centra.
Rybníky na Vysočině
Za teplého počasí je možnost spočinutí v chladivých vodách v blízkosti letiště vítaná řadou z nás. Začátkem června, kdy povětrnostní situace teplem nešetřila, jsem takové možnosti využil na Českomoravské vrchovině po přistání na letišti Křižanov (LKKA). Již ze vzduchu je patrná řada vodních ploch v jeho okolí. Po přistání na široké a 700 metrů dlouhé travnaté dráze stačí jít od hangárů pěšinou skrz lesík asi 100 metrů a jste u rybníka Křížovník. Žádné velké a luxusní pláže u vodní plochy obklopené lesem nečekejte. Koupání je rázu poklidného a přírodního. Vstup do vody mezi rákosím je možný hned u mola stojícího v bezprostřední blízkosti letiště. Dalším příhodným vstupem jsou schody na hrázi.
Pokud po hrázi půjdete dál směrem od letiště a na jejím konci zabočíte vpravo, po asi 200 metrech dojdete k dalšímu rybníku – Loučskému. Když bude pokračovat něco málo přes 100 metrů podél něj, můžete využít k pohodlnému vstupu do vody schody. I zde se jedná o přírodní rybniční koupání, u kterého můžete potkat ryby, kachny, vážky a další živočichy. Moc hluboko pod hladinu asi podobně jako já neuvidíte, nicméně v době mé návštěvy byla voda pocitově příjemná bez nějakých výraznějších viditelných nebo čichem vnímatelných závad.
Koupání před prahem dráhy
Zajímavou letecko koupací volbou nedaleko za Prahou je neveřejné ultralehké letiště Borek situované u Brandýsa nad Labem-Staré Boleslavi. Budete-li přistávat na jeho dráhu 35, poletíte krátce před dosednutím přímo přes vodní plochu, do které si můžete jít následně zaplavat. Ještě než zahájíte přiblížení, si můžete cestou prohlédnout např. hned tři ze vzduchu se pěkně vyjímající stavby v asi 13 km od plochy Borek východně ležící Lysé nad Labem. Tamní zámek s parkem, augustiniánský klášter a kostel Narození svatého Jana Křtitele. Všechny objekty jsou blízko sebe. A když se vám k tomu navíc poštěstí natrefit příhodné světelné poměry, zážitek bude ještě umocněn.
Chuť na koupání pak možná dostanete, pokud se z letadla podíváte na jezero Lhota. To naleznete necelé čtyři kilometry přibližně severně od plochy Borek. Když jsem okolo něj začátkem června letěl, voda v něm byla až blankytně modrá. Při leteckých obhlídkách okolí Borku je dobré mít na paměti blízkou přítomnost hned tří řízených letišť (Ruzyně, Kbely, Vodochody) a jejich CTR a TMA. Totéž platí i pro vzlet a přistání. Nejbližší místo kbelského MCTR je ve vzdálenosti asi 1,5 km od borecké dráhy.
Po přistání na 550 metrů dlouhé dráze si můžeme vybrat, jakou vodní plochu vyzkoušíme. Nemůžeme-li se vody dočkat, můžeme se do ní ponořit přímo před prahem dráhy 35. Začátkem června jsem na tomto místě vodu osobně vyzkoušel, když jsem se za teplého večera vracel k letadlu ze Staré Boleslavi. Koupání bylo příjemné. Voda sice příliš průzračná nebyla, ale stejně jako ta u křižanovského letiště nevykazovala optické či pachové vlastnosti, které by od vstupu do ní odrazovaly.
K této vodní ploše a k ultralehkému letišti přímo přiléhá golfové hřiště. Vzdušnou čarou asi 600 metrů přibližně jižním směrem od borecké plochy nalezneme vstup do areálu přírodního koupaliště Proboštská jezera. Zatopený prostor propojený s Labem nabízí řadu míst s pohodlným přístupem k vodě. A to jak se zázemím na koupališti nebo volně na svých březích. V porovnání s křižanovským koupáním na Vysočině zde počítejte s obvykle větším počtem návštěvníků. Pokud půjdete dále k Labi a budete pokračovat v cestě proti jeho proudu, může Vás řeka také zlákat ke koupání. Na protějším břehu lze využít i písečnou pláž.
Od její úrovně je to pak už jen asi jeden kilometr ke kostelu svatého Václava stojícího ve známém poutním místě – Staré Boleslavi. Do té můžeme náš výlet prodloužit a kromě koupání si připomenout prostřednictvím tamních památek něco z národní historie.
Nejen k vodní nádrži
Pokud nám nevadí se z letiště k vodě trochu projít, můžeme vyrazit do západních Čech a přistát na neveřejné ploše pro vzlety a přistání sportovních létajících zařízení Plešnice. Cestou si lze ze vzduchu prohlédnout nedalekou Plzeň a také vodní nádrž Hracholusky, kam to po přistání na 520 metrů dlouhou a 15 metrů širokou asfaltovou dráhu nebudeme mít daleko.
Výhodou tohoto ultralehkého letiště je také přijatelná vzdálenost vlakové stanice a autobusové zastávky. Pokud se po vzdušné prohlídce rozhodneme vyrazit do Plzně také po zemi nebo se zajet podívat do něco málo přes deset kilometrů vzdušnou čarou vzdáleného města Stříbra, sídla s bohatou historií, minoritským klášterem, hornickým skanzenem a dalšími zajímavostmi, budeme to mít od letadla na vlak asi kilometr přibližně severovýchodním směrem a na autobus asi jeden a půl kilometru směrem opačným. A když už budeme ve Stříbře, můžeme též zvážit návštěvu od něj asi čtyři kilometry vzdáleného kláštera Kladruby, který je pěkným cílem i pro vzdušné zhlédnutí.
Zajímá-li nás prioritně koupání ve vodní nádrži Hracholusky, vyrazíme z ultralehkého letiště stejným směrem jako na vlak a u turistického rozcestníku Nová Jezná zabočíme vlevo a půjdeme po červené značce. Ta nás zavede do Hracholusk, kde si vybereme některou z cest k vodě. Půjdeme-li relativně přímočaře, ujdeme z plešnické plochy k přehradě asi jeden a půl kilometru. Břeh s bezprostředním přístupem k vodě, alespoň tedy ten, který jsem měl možnost poznat, je kamenitějšího rázu, nicméně pro vstup do vody postačující. Kdo by chtěl větší pohodlí, může po červené turistické značce pokračovat ještě asi o kilometr dál a využít služeb tamního rekreačního areálu situovaného u přehradní hráze.
Blíže hranicím a třeba i za ně
Ještě zhruba o tři desítky kilometrů západněji lze přistát na neveřejném vnitrostátním letišti Tachov (LKTD) a vyzkoušet vodu v další vodní nádrži. Během příletu si můžeme ze vzduchu prohlédnout zajímavé oblasti nedaleké Tepelské vrchoviny, Slavkovského lesa, o kterém jsme psali ve druhém dílu, nebo zaletět do blízkého pohraničí na průzkum Českého lesa.
Travnatá dráha tachovského letiště je přes kilometr dlouhá. Místní provozní podmínky mají svá specifika. Mezi ně patří např. omezení vzletové hmotnosti letadel na maximálních 1 500 kg a stanovení místních pravidel pro létání nad obcemi a dalšími oblastmi v ATZ. Samotné město Tachov je od letiště vzdálené asi pět kilometrů a pokud se do něj nebudeme chtít vydat po zemi, ale budeme si ho chtít prohlédnout ze vzduchu, nebude od věci mít při tom tato pravidla na mysli.
Za koupáním to však máme po zemi kousek. Od letištních budov vyrazíme jižním směrem přímo k lesu. Tím pokračujeme stále na jih. V případě, že jsme na místě v příhodné době, se zde můžeme občerstvit lesními plody a asi 500 metrů od dráhy bychom měli narazit na zelenou značku v blízkosti turistického rozcestníku umístěného u vodní nádrže Kumpolec – našeho koupacího cíle. Pak už záleží na nás, kudy se podél vody vydáme a jaké místo pro vstup do ní si vybereme.
Poklidná atmosféra u vodní plochy obklopené lesem rostoucím na okolních svazích, skalky, kameny, příjemné koupání i posezení na břehu. Tak nějak si vybavuji svoji návštěvu tohoto osobitého místa.
A pokud jste na tachovském letišti strojem, kterým můžete cestovat rychlostí kolem 200 km/h, a chcete zkusit ještě další zajímavé koupání – tak jako třeba v Borku v ose dráhy a v její blízkosti – za zhruba půl hodinky můžete přeletět na německé letiště Straubing-Wallmühle (EDMS) a při koupání v jedné z několika přiléhajících vodních ploch mít třeba podobné štěstí, jako když jsem nejprve slyšel burácení tří motorů a po chvíli nad svou hlavou uviděl Junkers Ju 52 krátce po vzletu.
A vrátit se můžete třeba přes Deggendorf (EDMW), kde je možné se vykoupat také kousek od letiště. Nebo lze přistát ve Vilshofenu (EDMV), zaparkovat letadlo přímo u Dunaje a vrhnout se do jeho vln nebo konvenčněji přejít most stojící v těsné blízkosti letiště a ocitnout se v centru města.
