Elektrická Extra létá, na zelenou budoucnost si ale ještě počkáme (Zdroj: Aeroweb.cz)
V minulých dnech se do vzduchu poprvé vznesla Extra 330LE, jeden z vůbec prvních elektrických letounů a vůbec první akrobatický speciál létající bez jediné kapky paliva. Evropští výrobci si od projektu slibují ozkoušení technologií potřebných pro další pokrok ve vývoji elektroletů i pro leteckou dopravu.
Letoun samotný je speciálně upravená verze Extry 330L, tedy dvoumístné verze německého akrobatického stroje. Srdcem prototypu je elektrický pohonný systém SP260D firmy Siemens skládající se z výkonného elektromotoru a setu baterií. Ten dokáže vyvinout výkon přes 260 kW, tedy přibližně o 40 kW víc než původní spalovací motor. Vysoký výkon však kompenzuje letová doba, která se při plně nabitých bateriích pohybuje v řádu desítek minut (přesná čísla výrobce neuvádí). Zakladatel firmy Extra Flugzeugbau, akrobat a testovací pilot Walter Extra, ale letoun brání s tím, že letová doba kolem 20 až 30 minut je zcela dostatečná pro akrobatické vystoupení, pro které je testovaný letoun vlastně vyvinut.
Záběry z uvodního letu první elektrické Extry / youtube.com/Siemens
Extra 330LE je ovšem hlavně experimentem, který má dokázat, že lze postavit funkční elektrolet efektivní na provoz. Na základě poznatků z vývoje unikátního elektromotoru by navíc chtěla firma Siemens postoupit i k vývoji „zeleného pohonu“ pro možný nový dopravní letoun, ať už na hybridní, nebo čistě elektrický pohon. Na něm plánuje spolupracovat hlavně s největším evropským výrobcem letadel, společností Airbus. K vývoji elektroletů totiž začíná hlavně evropské výrobce tlačit i legislativa, která plánuje snížit maximální povolené emise letadel až o 75%. Podle vyjádření Airbusu však nelze čekat plánovaný elektrický regionální dopravní letoun dříve, než v roce 2030.
Siemens SP260D pod kapotou Extry 330LE na letošním AERU / Foto Vojtěch Novotný
Prototyp letounu Extra 330LE spolu s elektrickou pohonnou jednotkou představila Extra poprvé letos na dubnovém leteckém veletrhu AERO ve Friedrichshafenu. Kompletní fotogalerie z letonšního veletrhu ve Friedrichshafenu k nalezení zde.
Asi bych souhlasil s tím, že 20 až 30 minut je pro akrobatický letoun dostatečná vytrvalost. Zřejmě by se dalo souhlasit i s tím, že pilot-akrobat udělá jeden tréninkový (soutěžní) let denně. Co ovšem nechápu je, jak se ten letoun bude přemisťovat například na soutěž 200km daleko? Rozebrání letounu a převoz na kamiónu mi nějak k tomu úspořenému palivu a nákladům nesedí.
Elektromotor je krásně jednoduchý, tudíž i spolehlivý, jen tu energii pořád ještě neumíme skladovat v dostatečném množství. Elektrický pohon naráží na nedostatečnou kapacitu baterií a pomalé nabíjení už více než 100 let. Perspektivní bude až v okamžiku, kdy baterie dosáhnou podobného poměru využitelné energie/hmotnosti jako benzín v nádrži, dobu nabíjení cca 15 minut a přijatelnou cenu a životnost. Do té doby to jsou jen konstruktérská cvičení bez praktické využitelnosti.
No, Tesle se to už docela daří... Třeba ty výkonnější modely „S" už uměj jezdit přes 500 km na plnou baterii (reálně je to teda asi spíš tak přes 450...). No a když nabíjíte Teslu se Superchargerem, má se to údajně nabít za 40 mni na 70%; na plnou kapacitu za hodinu a čtvrt. To fakt neni špatný...
Navíc Elon Musk se netají tim, že do budoucna počítá i svývojem elektroletů, psalo se to i na Aerowebu (http://www.aeroweb.cz/clanky/4870-elon-musk-planuje-vyvoj-elektrickeho-letounu).
No a pokud vim, tak nějaký zajímavý akumulátory vyvíjí i nějakej šikovnej Čech, to už si račte vygooglovat sám :D
rôzne typy prelomových batérií s násobne väčšou kapacitou vyvíja kdekto, ale do komerčnej prevádzky sa zatiaľ nedostali, pretože to zlyháva na životnosti, odolnosti voči vonkajším podmienkam, cene atď. Preto aj tie Tesly jazdia na "obyčajné" Li-Ion batérie (ktoré zapĺňajú celý spodok auta). Pre autá je to good enough, pre lietadlá ešte nie.
Ale rôzne hybridné aplikácie by význam mali. Napr. využiť elektrinu pri vzlete, kedy treba vysoký výkon (a súčasne lietado najviac zaťažuje okolie hlukom a smogom), následne v cestovnom režime letieť na palivo. Pri zostupe by sa dokonca mohli dobíjať batérie...
Z dostupných technických údajů, tedy max. výkonu motoru 260kW a možnosti létat akrobacii 20-30minut lze odhadovat kapacitu baterií kolem 50kWh (při uvažovaném max. vybíjením proudu 5C). Dobu nabíjení do 90% lze uvažovat standardní pro lithiové baterie, tedy kolem 1 hodiny, takže v tomhle žádné velké omezení nevidím. Při maximálním počátečním výkonu kolem 1.5C potřebujeme na letišti nabíječku o výkonu kolem 75kW, a tedy hlavně volný jistič cca 120A, což také není nereálná podmínka. Dolet pak bude záviset na aerodynamickém odporu při cestovní rychlosti. Nevím, kolik dává Lycoming při cestovní rychlosti. U Tesly to dělá něco kolem 200Wh/km při stovce. Kdyby to bylo u Extry na cestovce podobně (což hádám že bude ještě méně), máme s rezervou dolet kolem 2 hodin. S tím by se snad také dalo žít. Rozhodně se ale těším na další technické informace.
Mě to moc použitelné nepřipadá. Na domovském letišti budete mít takto silnou nabíječku a prodlužovačky a potřebné k nabíjení. Když chcete letět někam jinam, musíte to vozit sebou. Na mnoha letištích může být problém vůbec natáhnout prodlužovačku někde z hangáru na stojánku. A to se bavíme o jednom letadle, co v případě více letadel? Zvládne vůbec běžná zásuvka napájet takto silnou nabíječku? Kdyby to bylo výrazně levnější než verze se spalovacím motorem, možná by se o tom dalo uvažovat, ale pokud bude cena téměř stejná, je výhodnější spalovací motor. Ono je to stejné jako u aut. Bylo by to použitelné pro pojíždění ve městě, ale jak to chcete nabíjet na sídlišti, kde máte problém i zaparkovat? Kapacita baterií, jejich hmotnost, rozměry, cena a rychlost nabíjení jsou opravdu parametry rozhodující o rozšíření elektropohonu jak v autech tak letadlech.
Tak to je ostatně jako s tou Teslou. Používání, nebo třeba i pozdější přechod na elektrolety a samozřejmě i elektromobily, je od současného světa spalovacích motorů natolik odlišné, že si bude muset vyžádat vlastní infrastrukturu a dokonce i, řekl bych, změnu uvažování. Příkladem budiž právě Tesla, která spolu s prodejem elektromobilů vytváří prozřetelně i síť dobíjecích stanic (superchargerů) tak, aby bylo možno se co nejefektivněji a pokud možno bez kompromisů dostat dnes už téměř kamkoliv (minimálně v USA a západní Evropě). Podobně to holt bude jednou muset být i s letadly. Jde to. Jinak Pavle, parádní analýza!
V současné fázi asi dobré na výcvikové lety za VFR nad vlastním letištěm. V okamžiku, kdy zabliká kotrolka "zbývá 10 % kapacity", tak rychle sednout. Se současnými postupy plánování letu a výpočtu paliva to moc kompatibilní není :-) Pár měsíců sbírám zkušenosti s plug in hybridem, závislost dojezdu na teplotě je docela významná, záruka na baterii garantuje, že během ní nepoklesne kapacita baterii pod 65 % původní kapacity - což je docela markantní pokles. Cesta je to možná slibná, ale zatím spíš marketing. Nicméně do roku 2030 zbývá ještě spousta času.
Celé toto snažení je postaveno na principu "Dokážu, že to dokážu.." Jiný smasl to nemá, je to pouze marketingová záležitost. A mimo jiné také přesouvání problému jinam. A to v případě letounu i auta. Ona ta elektřina se také někde musí vyrobit s nějakou účinností procesu (drtivě z uhlí), přenést soustavou a na konci opět nacpat do akumulátorů. Takže v případě aut je to o přenesení problému exhalací z města jinam, v případě letounu efekt neznámý...Kdysi dávno jsem měl model větších rozměrů na elektromotor a v té době do byl fakt unikát. Dnes je to sice již rozšířené, ale v případě velkých výkonů to znamená mít vedle nabíječky elektrocentrálu jako zdroj elektřiny. Prostě nesmysl. Zatím pořád a dlouho bude ještě platit, že nejlepší elektromotor je motor spalovací.:)
Proč by s tim ale kdo chtěl kamkoliv daleko lítat? Máte-li školu akrobacie, koupíte si elektroakrobat, dvoje baterky a můžete dělat výcvik za hubičku. To je přesně ta idea, která dává smysl a kterou si dokáží výrobci spočítat. Ať už je to pan Extra, anebo Airbus s jejich E-Fanem.
Elektropohon sportovního letadla sám o sobě dnes už nepředstavuje zásadní problém. Otázka je jenom - kdy. Letadlo je A, které vyžaduje B, jako cokoliv jiného. Zde to znamená vybudovat odpovídající infrasrukturu. Nabíječku samozřejmě nebudete vozit v letadle, tak jako dnes nevozíte čerpadlo na benzín. Ta nabíječka váží 200+kg a bude tedy stát na každém letišti, tak jako dnes ta čerpačka. Nebude zapojená v zásuvce, ale bude připojena na kabelu s jističem, kterým byste utáhli mnoho zásuvek. V letadle budete mít jen zásuvku pro DC proud řádu stovek Voltů i Ampérů s komunikačním rozhraním. Toť vše. Je to stejné jako s elektromobily. Vývoj nejde zastavit, dokonce ani v Knedlíkově )). Píšu Vám ze Santiaga de Compostela, kam jsem právě dorazil s celou rodinou z Prahy elektromobilem. Potřebná infrastruktura se právě rodí. Někde je již naprosto luxusní (A, D, CH, F, ...), jinde zatím prostě chybí (ČR, P, E, ...), tak jako ještě před pár lety chyběla všude, a vyžaduje tam mnoho improvizace a dobré vůle na mnoha stranách a úrovních. Někdy je ta stále proměnlivá situace k zasmání, jindy k vzteku, ale je holým faktem, že trend tu je nastoupen. Elektropohon, jedno zda aut či letadel, si žádá vykonat ještě haldu práce, utratit balík peněz a vyřešit řadu otázek, což se jistě neobejde i bez notné dávky počátečního nadšení. To někdo prostě má a jiný nemá, ale opravdu netřeba hledat problémy tam, kde nejsou.
O obavach ohladom nabijania sa uz toho vela popisalo v suvislosti s teslami. Predali sa uz desiatky tisic a ziadny problem nie je. Lietadla su daleko mensi trh, takze tam problem tiez nebude.
Tak jak se to vezme, myslim, ze na spouste letist se 3fazova 16A petikolikova zasuvka asi najde, a dost mozna i 3x32A - s tim se Tesla nabiji do plna asi 4 hodiny(cca)... za pouziti nabijecky v kabelu o vaze cca 1kg?
A pokud bychom pouzili CCS standard (SS nabijeni), tak ten je za predpokladu externi nabijecky momentalne nekde na 50 kW, s moznosti do budoucna vyssich vykonu.
Ano na vlekani to do doby dostupnosti uplne turbo nabijeni asi nebude, ale na cestovani to je myslim jakz takz pouzitelne.
