O půl desáté ráno, 24. března 2015, opustil kapitán letu 9525 letecké společnosti Germanwings kokpit letounu Airbus A320 a svěřil řízení letadla 27letému kopilotovi. Ten začal z výšky 38 000 stop klesat a po dvanácti minutách narazil do alpského masivu severovýchodně od francouzského města Nice. Zpečetil tím osud 150 osob na palubě a rozjel vyšetřování, jehož závěry včera zveřejnili odborníci pod vedením francouzského vyšetřovacího úřadu BEA.
Massif des Trois-Évêchés - místo havárie letounu / Foto Theguardian.com
S touto hypotézou přitom vyšetřovatelé pracovali od samého začátku. Při zkoumání historie kopilota zjistili, že v roce 2008 ze zdravotních důvodů na rok přerušil svůj výcvik. Později získal zdravotní prohlídku první třídy s omezením kvůli dřívějším depresím, jejichž návrat by vyústil v odebrání zdravotní způsobilosti. Na konci roku 2013 přišel jako pilot Airbusu A320 do společnosti Germanwings. I nadále vyhledával odbornou pomoc a krátce před nehodou mu soukromý lékař doporučil návštěvu psychoterapeuta a psychiatra a předepsal mu antidepresivní léky a prášky proti nespavosti. Nikdo však tuto informaci neoznámil leteckému lékařil. Ani jeho chováni nevzbudilo mezi ostatními piloty žádnou pozornost.
Tajemství jeho zdravotního stavu začali vyšetřovatelé poodkrývat krátce po nehodě. Pozdější poslech záznamu zvuků z kokpitu potvrdil prvotní domněnky o úmyslné havárii letounu. První důstojník trpěl psychickými problémy, kvůli obavám ze ztráty zaměstnání o nich ovšem neinformoval leteckého lékaře.
Nikoho ovšem neinformoval ani jeho soukromý doktor. Tuto skutečnost vysvětlují vyšetřovatelé nejasnou hranicí, kdy už daný nález představuje bezprostřední nebezpečí či ohrožení veřejné bezpečnosti a nadále nepodléhá lékařskému tajemství a kdy se ještě jedná o soukromou věc pacienta. Lékaři tak mnohdy zaujímají „konzervativní přístup“ a případné problémy leteckému úřadu nehlásí, uvádí závěrečná zpráva.
Psychický stav
„Většina letecko-lékařských expertů", jak uvádí zpráva, se domnívá, že testování zdravotního stavu pilotů pro zjištění závažných psychologických nemocí není dostatečnou formou vyšetření a že ani rutinní zjišťování psychologických poruch nepřinese kýžené výsledky.
Nicméně u pilotů, kteří se v minulosti potýkali s psychickými problémy, zpráva doporučuje pravidelné posuzování jejich stavu včetně možného zkrácení platnosti lékařského vyšetření první třídy či zavedení speciálních vyšetření při jeho obnově.
K nezveřejnění svých problémů podle vyšetřovatelů mladého kopilota mohla mimo jiné vést obava ze ztráty prestiže a finančního zabezpečení v případě, že by nadále nemohl pracovat jako pilot. Tato obava podle jejich závěrů byla silnější než vědomí ohrožení bezpečnosti provozu. Navzdory povinnosti své problémy oznámit je zatajil, čemuž by podle vyšetřovatelů mohly letecké společnosti předcházet nabízením alternativních pozic ve společnosti či zvýšením pojištění vypláceného při ztrátě licence. Evropské agentuře pro bezpečnost letectví (EASA) proto BEA doporučuje ujistit se, že evropští dopravci přijali potřebná opatření pro snížení socioekonomického dopadu na piloty, kteří ze zdravotních důvodů ztratí možnost létat.
V závěru zpráva zmiňuje závažnost depresí pro bezpečnost létání. Ve většině evropských zemí je praxí posuzovat piloty léčící se s depresí jako nezpůsobilé k letu. To vede buď k zatajování této léčby či vyhýbání se užívání patřičných léků. ICAO proto doporučuje, aby i piloti léčící se s depresí mohli za určitých okolností být po individuálním posouzení odborným lékařem uznáni schopnými k výkonu svého povolání.
Celou závěrečnou zprávu z vyšetřování si můžete přečíst na stránkách BEA.
Květiny před památníkem obětí leteckého neštěstí / Foto Irishtimes.com
