Činnost Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) je nejčastěji vnímána v souvislosti s lety do vesmíru, méně jsou však známé ostatní projekty, které si kladou za cíl například zefektivnění civilní letecké dopravy. A o tom, že má úřad takových nápadů dostatek, svědčí historie téměř šesti desítek experimentálních letounů neboli X-Plane, na kterých posledních 70 let pravidelně prověřuje své průkopnické myšlenky. Právě probíhající jednání o budoucím rozpočtu tohoto úřadu určí i do budoucna, jaké ideály se z rýsovacích prken přemění v každodenní samozřejmost.
Jen pár z téměř šesti desítek experimentálních letounů / Nasa.gov
Oddělení úřadu věnující se výzkumu v oblasti letectví (Aeronautics Research Mission) v současné době hledá například cestu jak snížit spotřebu paliva, hluk letadel letících nadzvukovou rychlostí či jak zefektivnit organizaci vzdušného prostoru. V příštím roce by se rozpočet ARM mohl vyšplhat na v přepočtu téměř 18,9 miliardy korun (790 milionů dolarů) a v dalších letech dále narůstat.
„Velkou část z našich studií jsme připraveni přenést do skutečného světa a již v minulosti jsme mnohokrát prokázali potenciál nejrůznějších technologií,“ doplnil spolupracovník skupiny ARM Jaiwon Shin. V každém z následujících pěti let plánuje úřad podle jeho slov představit nový experimentální letoun neboli X-Plane. Jako příklad možných zaměření uvádí využití hybridního či elektrického pohonu nebo úpravu konstrukce slučující trup a křídla do homogennějšího tvaru (Blended wing body) nabízející výhodnější aerodynamické charakteristiky.
Úřad však bude i přes značné finanční možnosti hledat spolupráci se soukromými subjekty. V rámci programu New Aviation Horizons bude své testy provádět na dálkově řízených zmenšených modelech letadel. Čím více jej však zmenší, tím větší si inženýři musejí dávat pozor, aby tím neovlivnili měřené charakteristiky. „Máme celkem přesnou představu o tom, jak velký musí testovaný model být,“ ujišťuje však pan Shin.
Americký úřad má jasnou vizi budoucnosti, ke které se snaží přiblížit. Spatřuje ji ve schopnosti „cestovat mezi většinou světových měst v horizontu šesti hodin nadzvukovými letouny poháněnými biopalivy.“
V následujících deseti letech by podle současných předpokladů mohl úřad do leteckého výzkumu investovat 10,6 miliardy dolarů, tedy v přepočtu těžko uvěřitelných 253 miliard korun.
