První start volokoptéry nabízí budoucnost osobní letecké přepravy (Zdroj: Aeroweb.cz)
Dlouho před tím než zmizel Fantomas se svým létajícím autem snili mnozí o budoucnosti osobní přepravy létajícími dopravními prostředky. Jejich sny nyní oživil projekt německé společnosti e-volo, která se svou Volokoptérou provedla první zkušební let. Stroj konstrukce vrtulníku drží ve vzduchu 18 rotorů a lze jej ovládat i vzdáleně pomocí joysticku. Jakmile získá potřebná povolení, zahájí e-volo lety s posádkou na palubě.
Listopadový zkušební let VC200 ve volném prostoru
Zkušební let prototypu probíhal na letišti poblíž sídla společnosti v německém Karlsruhe. Větrné podzimní počasí přispělo k ověření schopnosti stroje udržet si svou polohu i v případě bočního větru či turbulence, neměnit výšku a plynule klesat na přistání. Použité kotvící lano dodalo inženýrům jistotu v případě silnějšího poryvu a nefunkčního joysticku, následně tak mohli do dvoumístné kabiny VC200 naložit až 120 kg závaží. V budoucnu plánuje společnost rozšířit svou flotilu o jednomístnou a čtyřmístnou verzi. Pohon šetrný k životnímu prostředí zajišťuje 18 elektricky poháněných rotorů umístěných horizontálně nad kabinou letadla.
Cena dvoumístné VC200 by se měla pohybovat na úrovni 6,5 milionu korun a úřady by ji měly klasifikovat jako ultralight. Ať už s lidskou posádkou či bezpilotní provedení, možnosti využití stroje e-volo nespatřuje pouze v zemědělství či převozu nákladu. Vedle běžných výhod vrtulníků volokoptéra kombinuje snadné ovládání a zmíněný ekologický provoz; cílovou skupinu generální ředitel Alex Zosel spatřuje v movitějších obyvatelích měst, které chce přesvědčit, aby pro svou cestu do práce zvolili zelenou cestu bez dopravních kolon.
Podobnými stroji nabízejícími osobní leteckou přepravu jsou létající automobily. Jejich historii jsme se věnovali v samostatném článku, současnou situaci jsme se pokusily přiblížit v jeho druhé části. O slovenském projektu AeroMobilu jsme si povídali se Štefanem Kleinem.
...pro masovou výměnu za auta bude stroj ještě dlouho finančně nepoužitelný - dokážete si při tom, jací trolové se občas pohybují na silnici představit, že se něco podobně hustého bude odehrávat ve vzduchu? Po technické stránce by mě zajímal výsledek srážky s opeřeným kolegou větších rozměrů - jinými slovy, jak to letí bez jednoho či dvou rotorů - předpokládám že nijak obstojně, když tah v místě chybějícího rotoru není čím nahradit - pochybuju, že se jedná o 18 vektorovatelných rotorů.
... samozřejmě jde vždy o to, s čím se člověk za letu "potká". Pokud by to měl být opeřenec, tak v našich končinách by se mohl trefit do 1-2 sousedících agregátů. Jejich výpadek pak řídicí systém "nahradí" zvýšením výkonu na jednotkách s nimi sousedících. Proto je jich tam tolik. On by nebyl problém zkonstruovat aparát s menším počtem vrtulí, ale právě ta zastupitelnost je to, co z této koncepce činí stroj bezpečnější při nějakém takovém střetu nebo výpadku. Otázkou bude spíš zatížení hlukem a ochrana před vodou (déšť, vlhkost). Ale jsme na počátku a tohle nevypadá zas tak špatně.
No, mě by spíš zajímalo, jak to letí při úplné poruše pohonu. Když dojde nebo se odvaří baterka. Vzhledem k tomu, že to má vozit lidi a ne jen kameru...
Dobrá poznámka ... autorotace u tohohle těžko - nevypadá to, že by to mělo stavitelné listy. Asi bych střílel padák. Z toho vyplývá, že kritické bude rozmezí výšek: vyšší než malá avšak nižší než minimální pro nalití padáku.
jen tři poznámky:
1. průměr rotoru této 2-místné verze je sice stejný jako u R22 ale R22 se vleze do "garáže", toto mi připadá že zabírá docela dost místa na to kolik to uveze lidí.
2. kolik váží baterie a jaká je životnost baterií, jaký je poměr hmotnost/výkon? Když vezmu energii jakou jsem schopný uložit do kilogramu baterie a energii uloženou v kilogramu benzínu tak mám pocit že to bude strašně těžké pokud by to mělo třeba hodinu vydržet ve vzduchu..
3. Ekologie-energie pro dobíjení baterií se musí někde vyrobit tzn. ekologická zátěž se pouze přesune jinam a zároveň výroba a likvidace baterií samotných asi moc ekologická nebude.
Pokud budu předpokládat, že se energie vyrobí v atomové elektrárně, pak si troufám tvrdit, že je to ekologičtější než spalovací motor. Dnes jsou sice projekty na větroně s pomocným motorem, kde se s výrobou energie počítá s pomocí obnovitelných zdrojů. Pokud se tady předpokládá použítí volokoptéry místo osobního auta (dle nadpisu článku), tak solární panely na střeše hangáru asi stačit nebudou. Pravda ovšem je, že výroba baterií a jejich likvidace je opravdu velmi neekologická. Škoda, že nikdo zatím nepřišel s řešením, jak místo baterií použít kondenzátory. Zatím všichni tvrdí, že to nejde.
