Desátého července 1940 začala legendární bitva o Británii, jedna z nejslavnějších bitev druhé světové války, při níž chtěli nacisté oslabit Britské královské letectvo (RAF) a ovládnout vzdušný prostor nad Anglií. Ve stejný den se začala formovat nejslavnější československá 310. stíhací peruť složená z hrdinů, kteří utekli z nacistického protektorátu a která se krátce nato postavila na stranu ostrovní země. Po měsící tvrdého výcviku dosáhla část jednotky bojeschopného stavu a koncem srpna poprvé zasáhla do vzdušných soubojů. Kromě dvou sestřelů Dornieru Do 17 a jednoho Messerschmittu Bf 110 si ze své válečné premiéry odnesla nehynoucí slávu a uznání spojenců. Na konci října 1940 stála bok po boku RAF a spolu s ní Německu uštědřila první výraznější porážku ve druhé světové válce.
Členové 310. stíhací perutě s letounem Hurricane v pozadí, základna Duxford, 1940
Piloti pod vedením československého velitele mjr. Alexandera Hesse zpočátku usedali do letounů Hawker Hurricane Mk.I, vyzbrojených osmi kulomety ráže 7,7 mm. Když boje o Británii posledním říjnovým dnem skončily, velení peruti přiznalo celkem 40 a ½ jistých sestřelů, jedenáct pravděpodobných a dalších šest poškození strojů Luftwaffe. Na druhé straně jednotka ztratila čtyři piloty a osm dalších utrpělo zranění. V bojích ztratila celkem čtrnáct Hurricanů a dvanáct jich nacisté poškodili.
Následně se peruť zapojila do nočních obranných akcí Fighter Night či doprovodných Conwoy Patrols. Od listopadu 1941 přesedli piloti na letouny Spitfire Mk.VB. Květen 1942 s sebou přinesl spojení československých perutí č. 310, 312 a 313, od teď tvořících Exeter (Czechoslovak) Wing s názvem odkazujícím na sídlo základny na jihozápadě Anglie. Peruť se převážně soustředila na doprovodné mise a výjimečně i na hloubkové nálety na pozemní cíle nepřítele. V květnu 1944 se podílela na masovém útoku proti pozemním cílům v Normandii, která byla začátkem následujícího měsíce svědkem vylodění spojeneckých vojsk. Boje ji však vyčerpaly, a proto nadále plnila převážně doprovodné mise. Po skončení války peruť na pražském letišti ve Kbelích zformovala dva stíhací pluky číslo 10 a 12, které vytvořily základ pro leteckou divizi poválečného československého letectva.
V průběhu války se 310. peruť osvědčila jako nejúspěšnější a nejdéle sloužící československá jednotka ve službách RAF. Celkem 166 pilotů v jejich řadách dosáhlo 54 a ½ jistých a dvaceti pravděpodobných sestřelů nepřátelských letadel. K tomu zneškodnili čtyři střely V1 a třicet dva letounů poškodili. Životem za to zaplatilo 31 pilotů a další čtyři padli do zajetí. Válečných bojů se letci účastnili pod heslem „We fight to rebuild“. Heslo, které by bylo pouhými slovy nebýt hrdinů, kteří bojovali a umírali ve válce za svobodu.
