V pondělí krátce po půl třetí odpoledne moskevského času (11:35 SEČ) havaroval bombardér Suchoj Su-24M po startu z ruského letiště Khurba v Chabarovském kraji na jihovýchodě země. Podle informací z místa nehody jeden z pilotů zemřel v kabině letounu, druhému se podařilo katapultovat, ovšem ani ten nehodu nepřežil. S odvoláním na zprávu ministerstva obrany ruská státní zpravodajská agentura Tass.ru uvedla, že velitel ruských vzdušných sil nařídil uzemnění všech Su-24 do doby, než se objasní příčiny neštěstí.
Ruský nadzvukový letoun Su-24 / Foto Tass.ru
Příčiny havárie nadzvukového bombardéru z osmdesátých let zatím nejsou známy, podle úterního vyjádření člena armádní komise pověřené šetřením nehody je však již vedeno trestní stíhání pro údajné porušení leteckých pravidel. Není však jasné, kdo se jím měl provinit, neboť ruská státní zpravodajská síť Russia Today uvádí, že se stroj měl krátce po startu potýkat s technickými problémy. Na vině tak mohou být i technici údržby letadla.
Zpráva je nelichotivá o to více, že se jedná již o pátou nehodu, která postihla ruské letectvo za poslední měsíc. To nedávno muselo odepsat dva nadzvukové stroje MiG 29, sovětský turbovrtulový bombardér Tupolev Tu-95 a stíhací letoun Suchoj Su-34. Přední ruský letecký expert Igor Sutyagin pro agenturu Neewsweek uvedl, že za nárůstem počtu nehod může stát zvýšená aktivita ruského letectva v posledních měsících. Narážel tak mimo jiné na časté přelety armádních letounů nad územím Severní Evropy a pobaltských států.
„Může se jednat o zajímavý jev doprovázející přepínání schopností ruského letectva, protože postupy údržby nepočítají s tak vysokým provozním zatížením, pod jakým jsou stroje v poslední době,“ dodal Igor Sutyagin. „Kupříkladu Tu-95,“ který zkraje června sjel z dráhy v průběhu startu patrně kvůli požáru motoru, „nejlépe vyhovují jednotlivé úderné mise, nikoliv dlouhotrvající tréninková cvičení,“ nechal se slyšet pan Sutyagin.
Uzemnění flotily Su-24 může mít vážný dopad na schopnosti ruského letectva. Ještě v roce 2011 provozovalo přibližně čtyři stovky těchto strojů. Výsledky šetření by ale měly sledovat i státy jako Írán, Sýrie nebo Ukrajina, které od Ruské federace řadu Su-24 odkoupily.
