Junkers A 50, uvedený poprvé v roce 1929, byl jedním z prvních celokovových sportovních letadel na světě. V době, kdy většina lehkých letadel využívala dřevěnou konstrukci a plátěný potah, nabídl A 50 inovativní přístup s vlnitým duralovým plechem.
Letoun sloužil nejen pro sportovní létání, ale i pro výcvik pilotů, a díky své robustní konstrukci a dobré ovladatelnosti si získal oblibu v mnoha zemích. Vyrobeno bylo přibližně 50 (70?) kusů, ale většina se ztratila během druhé světové války nebo zanikla s časem. Německá Deutsche Lufthansa měla v provozu 12 letounů A 50, létaly také v Brazílii, Argentině, Austrálii v Japonsku a mnoha státech Evropy.
Po desetiletích zapomnění se legenda vrací na oblohu – v moderní podobě. V roce 2022 představila nově založená firma Junkers Aircraft Works věrnou repliku pod názvem Junkers A 50 Junior. Letoun si zachovává původní retro vzhled, ale kombinuje ho s nejmodernější technologií. Srdcem letounu je motor Rotax 912iS, moderní avionika a karbonové bezpečnostní prvky. Patří do kategorie UL/LSA (ultralehký nebo lehký sportovní letoun), čímž se otevírá širokému okruhu pilotů i leteckých nadšenců.
Nový A 50 Junior je důkazem, že i klasická letecká krása z minulého století může najít své místo v dnešním nebi – nejen jako vzpomínka, ale jako plnohodnotný letoun pro 21. století. A právě letadlo tohoto typu jsme měli při účasti mnoha hostů příležitost shlédnout 18. července 2025 na letišti v Mladé Boleslavi v rámci Junkers A 50 Junior Tour 2025.
Junkers A 50 poprvé vzlétl 13. února 1929. Letadlo vyvinul letecký inženýr Hermann Pohlmann a mělo se stát „lidovým letadlem“ vyrobeným ze stylového vlnitého plechu typického pro značku Junkers.
A 50 se úspěšně účastnil okružních letů po Evropě v letech 1929 a 1930 a dosáhl řady rekordů uznaných FAI (Mezinárodní letecká federace).
Místo původního pětiválcového hvězdicového motoru s výkonem 80 PS byl zvolen moderní motor Rotax s výkonem 100 PS. Přístrojové vybavení je dle přání, předvedený letoun byl vybaven digitálním glass cockpitem.
Technická data „nové generace“ Junkers A 50 Junior
Rozměry: Rozpětí křídel: 9,84 m Délka: 7,41 m Výška: 2,89 m
Hmotnosti a kapacity: Prázdná hmotnost: 375 kg Užitečné zatížení: 225 kg Max. vzletová hmotnost (MTOW): 600 kg Objem paliva: 105 l
Motor: Výrobce: BRP Rotax Typ: Rotax 912 IS Konstrukce: Čtyřválcový motor typu boxer se vstřikováním paliva Výkon: 100 PS / 74 kW Spotřeba: cca 15 l/h Vrtule: Dvoulistá pevná dřevěná.
Letové výkony: Maximální rychlost: 208 km/h Pádová rychlost: 83 km/h Cestovní rychlost: 155 km/h Dolet: > 1000 km a má i elektrickou variantu.
Každý letoun se vyrábí ručně více než 2500 hodin v Oberschleißheimu u Mnichova.
Do Mladé Boleslavi přiletěl letoun představit pilot Claus Cordes, pojďme si říci něco také o něm.
Je od roku 2010 prezidentem Deutscher Aero Club (DAeC).
Narodil se v roce 1960 a má za sebou přes 45 let kariéry pilota, s více než 28 000 nalétanými hodinami.
Působil u společnosti Lufthansa od roku 1983, pilotoval široké spektrum dopravních letadel – od Boeingu 737 až po Airbus A380 jako kapitán.
Vystudoval také letecké inženýrství a působil jako instruktor a zkušební pilot na historických typech (např. Ju 52, L1049 Super Constellation).
Má licenci pro segelflug (kluzák), SEP (small aircraft), UL
Claus Cordes na LKMB (Foto: Richard Homola)
Trasa:
Tour začala 7. června 2025 v Dessau – místě zrození značky Junkers – a vedla více než 14 000 km napříč Evropou.
Trasa vedla přes Polsko, Finsko až k Nordkappu, dále Švédsko, Skotsko, Anglii, Španělsko, Portugalsko, Středozemí až do Itálie, Rakouska, 18. čevence do Čech a o den později na Flugwerft Oberschleißheim, kde Tour končila.
Na zahajovacím Hugo JunkersFestu v Dessau vystoupil společně s dalšími letadly (včetně Junkers F 13) a následně pan Cordes nalepil první z mnoha nálepek na trup svého A 50 jako symbol připojení k evropské letecké komunitě.
Motivace a filozofie
Claus Cordes zmínil pět důvodů pro cestu ve svém Junkers A 50:
Létat s otevřeným kokpitem – cítit vítr ve vlasech a vůni motoru jako symbol absolutní svobody.
Objevovat svět i za horizontem.
Po dlouhém létání v dopravních letadlech si chtěl vyzkoušet něco jiného.
Navázat na tradici rekordních letů letadel Junkers.
Podpořit myšlenku obnovit legendární letadla s moderní technologií – A 50 je pro to ideální stroj.
Legendární Junkers A 50: Když se nebe v Mladé Boleslavi dotkla křídla pokroku
Jak bylo výše řečeno, A 50 absolvoval v letech 1929 a 1930 více okružních letů po Evropě a jedno přistání se odehrálo údajně právě u Mladé Boleslavi…
Letiště na Radouči blízko Debře, středa 18. červen 1930.
Již rok zuří velká hospodářská krize, pilot Charles Kingsford Smith tentýž den úspěšně přistává v Port Darwin v Austrálii, čímž dokončuje rekordní let z Anglie v délce přibližně 10,5 dne.
Oblohu nad městem, tehdy ještě známým především jako sídlo prosperující automobilky Laurin & Klement, proťal nezvyklý zvuk. Nešlo o motor automobilu, ale o hukot leteckého motoru. Na tehdejším letišti na Radouči poblíž města, právě přistával stroj, který byl symbolem moderního letectví: německý sportovní letoun Junkers A 50 "Junior".
Nebylo to jen rutinní přistání. Šlo o součást velkolepé propagační a zkušební cesty tohoto revolučního letadla po Evropě. Pilotován zkušeným továrním pilotem Wilhelmem Zimmermannem, A 50 (imatrikulace D-1651) se představoval veřejnosti, potenciálním kupcům i leteckým nadšencům.
Technický popis, Letectví č. 10/1930 (Zdroj: Digitální studovna Ministerstva obrany)
Proč byl Junkers A 50 tak výjimečný?
Dolnoplošník:
V době, kdy dominovaly zastaralé dvouplošníky, byl A 50 moderním celokovovým dolnoplošníkem. Tato koncepce nabízela lepší aerodynamiku a výhled pilota.
Celokovová konstrukce:
Použití lehkých slitin (duralu) místo dřeva a plátna znamenalo větší pevnost, odolnost a životnost konstrukce, pro firmu Junkers typické, známé později třeba z typu Ju 52.
Sportovní a turistický letoun:
Byl navržen pro rekreační létání, výcvik a dálkové lety. Poháněl ho pětiválcový hvězdicový motor Siemens Sh 12 o výkonu kolem 80-100 k.Nejčastěji byl ovšem letoun osazen hvězdicovým, vzduchem chlazeným pětiválcem Armstrong-Siddeley „Genet“ o výkonu 85-88 k anebo Siemens SH-13a se stejným výkonem.
Snadné ovládání:
Proslul svou stabilitou a přívětivými letovými vlastnostmi, což z něj dělalo ideální stroj pro sportovní piloty.
Zastávka v Mladé Boleslavi měla jasný cíl: Propagovat letectví a předvést špičkovou německou techniku. Pro město automobilů to byla významná událost. Letadlo bylo vystaveno a jistě přilákalo davy zvědavců.
Cesta byla náročná, let z Německa přes Československo (kromě Mladé Boleslavi navštívili např. i Prahu, Brno, Zlín) pokračoval dále do Maďarska, Rumunska, Bulharska, Turecka a Řecka. Cílem bylo demonstrovat spolehlivost a výkony stroje v různých podmínkách.
Zatímco Junkers propagoval své letadlo, jeho přítomnost byla důležitou inspirací pro československé letecké konstruktéry a nadšence, ukazující směr, kterým se budoucnost letectví ubírá.
Přistání Junkersu A 50 v Mladé Boleslavi bylo více než jen kuriozitou. Byl to jednak důkaz rychlého rozvoje letectví, kdy sportovní a turistické létání přestávalo být nedosažitelným snem, jednak to bylo setkání špičkových technologií a prezentace německého leteckého průmyslu v srdci českého automobilového průmyslu.
Byl to také propagační úspěch, akce výrazně zvýšila povědomí o typu A 50, který se stal jedním z nejúspěšnějších sportovních letounů své doby.
Také šlo o ukázku moderní celokovové konstrukce dolnoplošníku.
Konkrétní stroj A 50 D-1651 se bohužel nedochoval. Jeho osud po slavné cestě není zcela jasný. Byl později údajně prodán do Československa a přeznačen na OK-AAL, ale stopy po něm se mi najít nepodařilo. Nicméně, několik Junkersů A 50 přežilo a jsou dnes vystaveny v muzeích po světě jako vzácní svědci pionýrské éry sportovního létání.
Když Wilhelm Zimmermann v r. 1930 v Mladé Boleslavi přistál, přivezl víc než jen letadlo. Přivezl ukázku budoucnosti létání, technologickou výzvu a nezapomenutelný zážitek pro obyvatele města. Tato epizoda, byť dnes téměř zapomenutá, je zajímavou kapitolou nejen z dějin místního letectví, ale i z období, kdy se Evropa stále vzpamatovávala z válečných ran a s nadějí hleděla k nebi plnému nových možností, bohužel nikoliv na dlouho….
Wilhelm Zimmermann byl významný tovární pilot společnosti Junkers ve 20. a 30. letech 20. století. Působil jako hlavní zkušební pilot Junkersu v Dessau. Podílel se na testování nových letounů, včetně W 33, W 34 a později i Ju 52.
Také v předchozím roce 1929 uskutečnil s Junkersem A 50 několik dálkových letů, včetně cesty do Afriky, ale to už je jiná kapitola.
Piloti Schinzinger a Zimmermann po prvním letu Junkers G 38, 1929 (Zdroj: Bundesarchiv Bild 102-08684)
Zdroje:
Č.B. foto: Richard Homola, barva: I.Petřík,
nákres: časopis Letectví, č. 10 ,1930, digitální studovna M.O.