Smutné poučení

29.11.2007

Všichni fandové ultralehkého sportu nedávno s pohnutím přijali zprávu, že náš kamarád, mistr světa v UL létání z letošního roku, Petr Hnilica, podlehl v nemocnici svým zraněním a popáleninám jako následkům havárie svého rogala na letišti v Šumperku.

Smutné poučení
Smutné poučení (Zdroj: Aeroweb.cz)
Pro mne osobně je to o to smutnější, že jsme byli jeden čas i kolegové v práci a plánovali jsme spolu spoustu létání. Mimo jiné i pokusy o překonávání českých i světových rekordů na rogale, přičemž pokus o nový světový UL rekord v absolutním doletu v přímé linii jsme měli již velmi reálně připravený….

Přiznám se, že ač téměř abstinent, na památku Petra jsme s kamarády vypili nejednu sklenku. A samozřejmě jsme v hospodě rozebírali co se stalo a proč, a zda tomu šlo nějak zabránit, a podobné řeči. Nesedáme jako letecky postižení sami, byli s námi i jiní podobně postižení, jenže třeba závodními motorkami, autokrosem, okruhovými formulemi, a tak diskuse byla pěkně košatá. A protože kamarád z okruhových závodních aut nebyl zcela v obraze, převyprávěl jsem mu ten večer celou smutnou historii Petra. Chvíli na mne koukal, a pak se zeptal, jaká že to musela být šlupka, když palivová nádrž praskla a vytekla po pádu Petrova rogala po startu? Přiznávám, že jsem mu v tu chvíli úplně nerozumněl, proč by to měla být nějaká extrémní „šlupka“, on ten pád z 15 – 20 metrů úplně stačil, ne? Kamarád se na mne vyčítavě díval, a pak se zeptal na něco, co mne přiznám se zcela elektrizovalo. „A ON NEMĚL BEZPEČNOSTNÍ PALIVOVOU NÁDRŽ?  ANI NEHOŘLAVOU KOMBINÉZU? A PROČ?“ Trochu zaraženě jsem mu vysvětloval, že ve všech našich létajících apatrátech máme normální nádrže, nikoli bezpečnostní, protože prostě to tak dělají všichni. A létáme v oblečeních, které každý považuje za pro sebe nejlepší. Zároveň mi v hlavě šrotovalo, proč vlastně to tak všichni výrobci, stavitelé a piloti UL dělají?  Pro váhu? Pro cenu? Protože nevědí…?  Protože jinak to dělat nemusí?

Kamarád na mne chvíli koukal, jak jsem zaražený, a pak mi řekl, že u nich v autech by nesmělo vyjet jediné z nich na okruh, kdyby někdo z komisařů uviděl či zjistil, že není vybaveno bezpečnostní palivovou nádrží a řidič – závodník nemá nehořlavé oblečení. Chvíli jsem bručel něco v tom smyslu, že by bezpečnostní nádrže vyšly moc těžké a jsou moc drahé, a jestli to je vůbec v Česku k sehnání, a vůbec. On kontroval tím, že například 20tilitrová bezpečnostní palivová nádrž váží prázdná 4,1 kg, že se běžně u nás prodávají nádrže od objemu 10 litrů do objemu až 120 litrů. A překvapil mne, že tyto hotové nádrže připravené k namontování do jakéhokoli stroje lze zakoupit dnes například za 13050,-Kč (10 litrů) či za 21600,-Kč (120 litrů). A jsou k sehnání běžně, stejně jako nehořlevé sportovní oblečení, viz například www.ask-motorsport.cz.

Když jsem si domyslel důsledek jeho udiveného povídání, byl jsem ještě více zaraženější. Takže reálně existovala možnost, že by k tak těžkým následkům havárie Petra nemuselo dojít? Že by to možné technické řešení bylo relativně tak jednoduché? Tak na dosah ruky? A přesto o něm nikdo, ani naši technici, inspektoři, instruktoři a učitelé létání nevěděli? Ale proč? A bylo mi smutno. Že muselo dojít k takové tragédii, abych si i já sám začal klást tyto otázky, proč jsme vlastně v tomto směru takoví hazardéři?

Petře, promiň, že ses stal takovým smutným poučením.

Mohlo by vás zajímat


Zkušenosti a doplnění našich čtenářů

Přidat komentář