Letecké muzeum Dekelia: Klenot řeckého letectví

Athény jsou samy o sobě krásné město, ale pokud víte, že pár stanic vlakem je v Tatoi muzeum, které prostě nemůžete minout, rádi se z centra necelou půlhodinku vlakem projedete. Doveze vás na místo, kde se setkává minulost s přítomností, a kde si každý může vychutnat bohatou sbírku letadel a leteckých artefaktů. Muzeum bylo založeno v roce 2006 a od té doby se stalo významným osvětovým a vzdělávacím centrem v oblasti letectví.  Expozice nabízí opravdu komplexní pohled na historii a vývoj řeckého letectví. Z malé stanice vede cesta přes silnici přímo ke vchodu, a protože je základna stále součástí řeckých vzdušných sil, přijede pro vás k dozorčímu na bráně vojenské vozidlo.

Vybaveni poučením, co je vhodné fotografovat a co rozhodně nesmíte, (například sbírku požárních vrtulníků Sikorsky S 64 Skycrane), vás z vozidla vysadí před vysokým hangárem. Hangár sám je krásná památka leteckého stavitelství své doby. V Řecku jsou dva stejné, Jeden v Elefsině a druhý zde. Postavili je Italové původně na ostrově Leros, byly používány pro plovákové letouny a poté přemístěny na pevninu.

Vcházíme do expozice, provázeni velmi ochotnou dámou v uniformě, v hangáru jsme prakticky sami, takže není problém fotografovat i v místech, která tak úplně přístupná nejsou.

Začínáme expozicemi historie řeckého letectví, palubního vybavení, navigačních pomůcek, součástmi výstroje pilotů, palubních zbraní.

Za zmínku stojí česká stopa, totiž že egyptský expatriot zakoupil a daroval v roce 1936 řeckému letectvu dva letouny Avia B-534 verze II, které byly používány jako cvičné a v dubnu 1941 byly bohužel při útoku na letiště Argos zničeny.

Muzeum se pyšní širokou škálou letadel, která pokrývají různé éry a typy. Exponátů je velmi mnoho, myslím, že nemá význam uvádět jejich seznam, ostatně muzeum má vlastní web ZDE , kde jsou další zajímavé dokumenty o exponátech. Zastavme se tedy u nejzajímavějších z nich.

Na jaře 1995 dorazily do muzea HAF dva stroje velké historické hodnoty, a to Spitfire Μk.ΙΧc a Helldiver SB2C-5, dříve patřící Athénskému válečnému muzeu. Přestože v Řecku oba tyto typy létaly až po válce, obecně byly využívány během operací 2. světové války. Spitfire je historickou ikonou pro svůj přínos v bitvě o Anglii, zatímco Helldiver byl použit jako bombardér americkým námořnictvem v Pacifiku během posledních měsíců války. V Evropě je v muzeu patrně pouze jeden další letoun tohoto typu – ve Francii. Překvapuje svou velikostí, na fotografiích vypadá subtilnější.

Spitfire (MJ 755) byl vyroben v Castle Bromwich a dodán R.A.F. v srpnu 1944, sloužil v jižní Francii, v Rimini v Itálii a v Klagenfurtu v Rakousku. V r. 1947 byl předán řeckému letectvu, sloužil jako cvičný, od r.1950, vybaven dvěma trupovými kamerami, létal jako průzkumný. 8.prosince 1953 letěl naposledy a byl umístěn do muzejní expozice. V roce 2007 bylo rozhodnuto o jeho znovuuvedení do letového stavu. Práce začaly v Biggin Hill v r. 2018 a poprvé od roku 1953 vzlétl v lednu 2020, aby se do expozice vrátil přes Francii, Itálii a ostrov Corfu 26. května 2022.

První Helldivery do Řecka dorazily jako součást americké pomoci na jaře 1949. Staly se součástí 336. perutě a byly nasazeny během závěrečných bitev občanské války v období 1947-1949.

Helldiver v muzeu byl dříve ve válečném muzeu v Aténách a od listopadu 1997 byl obnoven do svého současného stavu.

V expozici stojí i vrak Bristol Blenheim Mk IV F, je zde záměr jej restaurovat, stav vidíte na fotografiích. Tento Blenheim patřil k 203 Squadroně, tyto stroje byly umístěny na Krétě a kryly britský ústup z ostrova. Letoun byl zasažen palbou britského torpédového člunu a zřítil se v dubnu 1941 poblíž města Rethymno. Tři členové posádky byli vytaženi z moře neznámým Kréťanem, který skočil do moře a posádce pomohl se záchranou. Letoun byl vyzvednut skupinou specialistů a potapěčů řeckého letectva s pomocí expertů muzea v r. 1996.

V této souvislosti je nutno zmínit i další letouny čekající na restaurování, např. Junkers JU 52/3m, zachráněný z mořského dna u ostrova Leros v r. 2006, jehož palubní deska je ve vnitřní expozici také. Stroj byl sestřelen v listopadu 1943, v řadě na obnovu je též Arado Ar 196 A-5 (!) a Junkers Ju 87 D-3.

Návštěvníci určitě neminou také typ F-84 verzí Thunderjet, Thunderstreak a průzkumný Thunderflash, F-84G je v barvách prvního helénského akrobatického týmu. Jako historický protiklad je v muzeu i LIM Lim-2Rbis (MiG-15) v severokorejských barvách, získaný výměnou z Holandska.

V muzeu se nacházejí i dva vrtulníky Bell 47, jeden ve verzi G a ve venkovní expozici je stroj AB 47J Ranger, používaný jako osobní stroj řeckého krále. Létal od roku 1964 až do r. 1985.

Oslím můstkem jsme se dostali ven z hangáru, počasí nebylo nejlepší, ale tato drobnost byla vyvážena nesmírnou ochotou našeho doprovodu a opětným povolením k téměř kontaktnímu fotografování za páskou, například jsme mohli poprvé z blízka vidět dva Albatrosy HU-16 B používané jako S&R a protiponorkové letouny a také dvě C-47 (Dakota). Z dalších letadel je nutno zmínit dva velmi nezvyklé a často nevídané dvoumístné TF-102A Delta Dagger, které jsou poměrně čerstvými přírůstky do sbírky.

Nepřehlédnete také F-86E, který obdržel působivé modro-bílo-oranžové barvy akrobatického týmu „Hellenic Flame“, používaného Royal Hellenic Air Force v letech 1957 až 1964.

V expozici je též několik „flying coffins“ nebo chcete-li „widow makers“ F-104G, které byly v roce 1975 nahrazeny stroji LTV A-7E/H Corsair a létaly až do r. 2014 spolu s krásně zrestaurovaným RF-4E Phantom II s kombinací elektronických senzorů a fotografických aparátů.

K prohlídce muzea je dobré si vyhradit dostatek času, ať už kvůli množství zajímavých exponátů, nebo nejrůznějších vzdělávacích programů a workshopů pro školy a rodiny, které muzeum také nabízí. Tyto programy jsou navrženy tak, aby inspirovaly mladé lidi k zájmu o letectví a vědu. Návštěvníci se mohou také zapojit do interaktivních aktivit, které jim umožní lépe pochopit principy létání a historii letectví.

Otevírací doba

Muzeum je otevřeno většinu dní v týdnu, ale je dobré zkontrolovat aktuální otevírací dobu před návštěvou, protože se může měnit v závislosti na vojenských aktivitách.

A jak praví muzejní písemné materiály, „Letecké muzeum Dekelia je skvělým místem pro všechny, kteří chtějí prozkoumat fascinující svět letectví. S bohatou historií, úžasnými exponáty a vzdělávacími programy je to místo, které by si žádný nadšenec letectví neměl nechat ujít. Ať už jste místní nebo turisté, návštěva tohoto muzea vám jistě přinese nezapomenutelné zážitky!“

Autor článku a fotografií: Ilja Petřík