Konec legendy. Delta IV Heavy naposledy vzlétla do vesmíru

23.04.2024 1 příspěvek

45 letů třídy Delta IV, 16 v konfiguraci Heavy. Takový je finální výčet jedné z ikonických vesmírných raket Delta IV, která v úterý naposledy zamířila do nebes.

Delta IV heavy naposledy vzlétla k oblakům
Delta IV heavy naposledy vzlétla k oblakům (Zdroj: Flickr | ULA)

„Naposledy, toto je Delta Launch Control, odhlašujeme se.“ Věta, která ukončila nejen druhý letošní let United Launch Alliance, ale především historickou službu raket třídy Delta a jejího obra Delta IV Heavy. 

Ve své době šlo o největší raketový systém na světě. Do důchodu odchází jako TOP 3 (Zdroj: Flickr | ULA) 

 

Poslední misí tohoto více než 70 m vysokého a přes 730 tun vážícího kolosu (po raketě SLS od Nasa a Falconu Heavy od SpaceX třetí největší raketa v historii) byl let s označením NROL-70 (podle amerického průzkumného úřadu National Reconnaissance Office), který do vesmíru vynesl pravděpodobně (náklad těchto misí je kvůli armádní povaze vždy utajovaný) americký satelit. Toto ostatně byla hlavní náplň rakety během její bezmála dvacetileté služby.

Delta IV Heavy se, podobně jako Falcon Heavy, měla tři boostery pro extra výkon (Zdroj: ULA)

 

60 let na scéně

Rakety třídy Delta s námi ale byly mnohem déle. První let si odbyly už 13. května 1960, tehdy jako derivát raket třídy Thor, a dohromady letěly 389krát. Za dob raketoplánů Space Shuttle to vypadalo, že NASA rakety definitivně pohřbí. Nehoda Challengeru v roce 1986 a následné přerušení provozu raketoplánů ale Delty vrátilo zpět do hlavní role. V 90. letech vznikla nová generace Delta II (kvůli zmatečnému značení také známá jako Delta 6 000 a 7 000) a následně Delta III (série 8 000). Ta ale byla problémová a po dvou fatálních a jednom částečně fatálním letu byla už po dvou letech nahrazena finální verzí Delta IV.

Tři generace raket Delta (Zdroj: NASA/FAA)

 

 

 A té se už dařilo. Za 45 letů měla pouze jedno částečné selhání, kdy při prvním letu v konfiguraci Heavy první stupeň rakety nedokázal vyvinout maximální výkon a dosáhlo se tak jen nižší orbity. Za 22 let služby vynesla krom již zmiňovaných NRO satelitů i GPS družice, sluneční sondu Parker, meteorologické a telekomunikační salety, ale i studentské výzkumné družice Sparkie a Ralphie. 

Co bude dál?

Novou vlajkovou lodí ULA se po systémech Delta stane raketa Vulcan. Práce na ní začalyv roce 2014 po ruském obsazení Krymu. ULA se tehdy začala obávat, že by geopolitická změna mohla znamenat přerušení dodávek ruských motorů RD-180, které používaly rakety Atlas V, a začala hledat nástupce jak Atlasů, tak i Delt. Ještě tentýž rok se dohodla na motorech s Blue Origin, kde se už třetím rokem vyvíjel motor BE-4. Původně se plánoval první certifikační let na začátek roku 2021, problémy s motory a vypuknutí pandemie ale celou záležitost odsunuly až na 8. ledna letošního roku. Druhý demostrační let s názvem Dream Chaser 1 by měl vzlétnout ještě v tomto čtvrtletí.

Raketa Vulcan, rozložena na sekce (Zdroj: ULA)

Zdroj článku: ULA

Mohlo by vás zajímat

Marek Baloun

Dlouholetý sportovní novinář a bývalý šéfredaktor aerowebu. Také letecký nadšenec, který před vypuknutím pandemie Covid-19 chvíli pracoval i na Letišti Václava Havla. Absolvent mediálních studií na Metropolitní univerzitě Praha a celoživotní skaut.


Témata

Vesmír


Zkušenosti a doplnění našich čtenářů

Delta IV

24.04.2024 v 7:30 Radek

Delta IV byla výsledkem nereálných očekávání. Předchozí Delty byly menší rakety s relativně nízkou cenou. MDD si ale řekl, že díky STS a stupni Centaur už umí zvládat kapalný vodík a postavili první stupeň na kyslík-vodík. To vedlo k velkým konstrukčním i provozním problémům a zdražení celé konstrukce - Delty IV neměly šanci konkurovat Atlasu V a Ariane 5 v ceně, takže jediný zákazník zůstal Pentagon, který udržoval verzi Heavy pro těžké náklady a jako záložní raketu (pro případ selhání Atlasu 5). Nástup Falconu 9 a úspěch Falconu Heavy pak znamenal konec. ULA Vulcan je náhrada za Atlas 5 (končí kvůli motorům a ceně) a Deltu IV. Cenu za start se podařilo o dost snížit, konkurovat Falconu ale díky koncepci nemůže. Opakovaná použitelnost 1.stupně se sice plánuje, v dohledné době reálná není. Takže se bude živit jen na Pentagonu a sem tam získá náklad, který z konkurenčních důvodů nebude vynášet Falcon a v budoucnu Starship a Neutron. Stejný problém jako Ariane 6 - raketa stavěná s mírným pokrokem nemůže konkurovat revoluci SpaceX.

Odpovědět

Přidat komentář