Americká vláda sankcemi reaguje na obavy ukrajinských vojáků před podobnými typy „vyčkávací munice“, jak jsou drony Zala Lancet a KUB-BLA označovány. Ty fungují tak, že po vystřelení ze zařízemí připomínající minomet doletí nad oblast zásahu a zde vyčkávají na identifikaci cíle. Následně sletí níže a provedou výbušnou sebedestrukci. Jejich výroba stojí „pouhých“ 35 tisíc dolarů (cca. 800 tisíc korun), Rusko jich tak může vyrábět celé letky. Mimo těchto dvou strojů Rusko využívá i kamikaze drony Shahed-136 íránské výroby a kvadrokoptery od DJI.
„Rusko nasazuje Lancety k útokům na primární cíle, hlavně se rychle staly klíčovou zbraní v boji s dělostřelectvem,“ uvedlo britské ministerstvo obrany v nedávno uveřejněném hlášení. „Rusko historicky využívalo drobné UAV (zkratka pro bezpilotní letouny - pozn. red.) k průzkumu. S jejich útočnými schopnostmi se Lancety staly radikální změnou, jak Rusko tuto zbraňovou kategorii využívá.“ Dr. James Rogers, výkonný ředitel insitutu Cornell University’s Brooks Tech Policy dodává, že Lancety se staly velmi silnou ruskou zbraní, kvůli jejich vysokorychlostní přesnosti zásahu.
O výrobu Lancetů se konkrétně starají dvě firmy. Zala, dceřinná společnost skupiny Kalashnikov, a A Level Aerospace, což je výrobce a prodejce fungující pod značkou Zala. Na sankční list se dostal i majitel Zaly Aleksandr Zakharov se ženou, třemi dětmi a všemi společnostmi, které vlastní, stejně jako další firmy z Ruska a Spojených Arabských Emirátů, které se povedlo označit jako dodavatele Zaly, dohromady jich je téměř stovka. Všechny subjekty na saknčním listu tak mají zákaz obchodovat s americkými formami.
Ruský letecký průmysl je sankcemi poznamenán natolik, že si musí součástky vyrábět sám a například dopravní letadla jsou hodnocena jako nebezpečná, jelikož neexistují žádné dostupné záznamy o jejich servisování. Jejich největšími stoupenci jsou firmy z SAE, Číny a Turecka, kvůli obavám ze sankcí ale mnohdy jde o malou či těžko dohledatelnou pomoc.
