Sonda Euclid odstartovala 1. července do vesmíru s nemalým úkolem – prozkoumat, jaký podíl má temná hmota a temná energie na tom, že dnešní vesmír vypadá tak, jak vypadá. Po zaparkování na Lagrangeovu bodu L2 začali inženýři s několika měsíční kalibrací senzorů a teleskopu a ačkoliv má sonda oficiálně začít prozkoumávat vesmír až příští rok, už se ESA pochlubila pěticí snímků. Konkrétně Euclid vyfotil galaxie NGC 6822 a IC 342, clustery Perseus a NGC 6397 a mlhovinu koňské hlavy (někdy označované také jako Barnard 33) v souhvězdí Orion. Na tak velké části oblohy a s takovou hloubkou zobrazení vzdáleného vesmíru jde o nejlepší snímky v historii průzkumu vesmíru.
„Astronomické snímky, které by obsahovaly takové množství detailů, jsme dosud ještě nikdy neměli k dispozici. Jsou mnohem krásnější a ostřejší, než jsme doufali, a odhalují velké množství dříve netušených detailů i v důvěrně známých oblastech blízkého vesmíru. Nyní dokážeme pozorovat miliardy galaxií a studovat jejich vývoj v průběhu kosmického času," říká René Laureijs, vědecký pracovník projektu Euclid v agentuře ESA. Radost neskrýval ani vedoucí projektu Euclid Giuseppe Racca. „Vysoké nároky kladené na tento teleskop se nám vyplatily: to, že je na snímcích tolik detailů, je zásluhou speciální optické konstrukce, precizní výroby a montáže teleskopu a přístrojů a mimořádně přesného seřízení a kontroly teploty."
Euclid dokáže provádět pozorování celé škály objektů od jasných hvězd až po nepatrné galaxie, přičemž tyto nebeské objekty zachycuje v jednom celku za současného zachování maximální ostrosti, a to i při přiblížení velmi vzdálených galaxií. Cílem mise je v příštích šesti letech pozorovat tvary, vzdálenosti a pohyby miliard galaxií do vzdálenosti až 10 miliard světelných let a vytvořit tak největší vesmírnou 3D mapu, jaká kdy byla pořízena.
Galaktická kupa v souhvězdí Persea
Tento snímek z teleskopu Euclid je pro astronomii převratný. Zobrazuje přibližně 1 000 galaxií náležících do kupy v souhvězdí Persea a více než 100 000 dalších galaxií na vzdáleném pozadí. Mnohé z těchto nepatrných galaxií nebyly dosud pozorovány. Některé jsou tak vzdálené, že trvalo 10 miliard let, než z nich světlo dorazilo až k Zemi. Po zmapování rozložení a tvaru těchto galaxií budou kosmologové schopni získat více informací o tom, jak temná hmota formovala vesmír, který pozorujeme dnes.
Je to poprvé, kdy se na tak velkém snímku podařilo zachytit v souhvězdí Persea tolik galaxií a s takto vysokou mírou detailu. Perseus představuje jednu z nejhmotnějších známých struktur ve vesmíru nacházející se „pouhých" 240 milionů světelných let od Země.
Astronomové prokázali, že galaktické kupy jako ta v souhvězdí Persea mohly vzniknout pouze v důsledku přítomnosti temné hmoty ve vesmíru. Euclid bude provádět pozorování velkého množství galaktických kup podobných kupě v Perseovi napříč kosmickým časem a odhalí „temnou" složku, která je drží pohromadě.
Spirální galaxie IC 342
Sonda bude po dobu svého života snímat miliardy galaxií a odhalovat neviditelný efekt, který na ně má temná hmota a energie. Je proto příznačné, že jedné z prvních galaxií, kterou Euclid pozoroval, se přezdívá „Skrytá galaxie" („Hidden Galaxy", známá také jako IC 342 nebo Caldwell 5). Své jméno si vysloužila tím, že je schovaná za světelným diskem (oblak prachu, plynů a hvězd) Mléčné dráhy, který znemožňoval jakékoliv předchozí pozorování. Díky infračervenému zobrazení tak Euclid odhalil klíčové informace o hvězdách v této galaxii, která je podobná naší Mléčné dráze.
„Právě toto je úžasné na snímcích z Euclidu. V jednom záběru vidí galaxii v celé své kráse,“ vysvětluje italská astrofyzička Leslie Huntová. Snímky krom samotné ESA totiž zkoumá celé konsorcium institutů a firem, kteří tak pomohou vytvořit deatilní představu o funkci vesmíru a objektů okolo Země a Mléčné dráhy.
„Někomu se může zdát, že takovou fotku udělá každý teleskop, ale opak je pravdou. Jedinečnost tkví v tom, že máme širokoúhlý snímek celé galaxie, ale zároveň si můžeme přiblížit jednotlivé hvězdy a kupy. To nám umožňuje sledovat historii vývoje hvězd a lépe tak porozumět, jak hvězdy vznikaly a vyvíjely se v průběhu života galaxie,“ dodává.
Nepravidelná galaxie NGC 6822
Za účelem vytvoření 3D mapy vesmíru bude Euclid pozorovat světlo galaxií do vzdálenosti až 10 miliard světelných let. Většina galaxií v raném vesmíru nevypadá jako typická úhledná spirála, ale je nepravidelná a malá. Tyto galaxie představují základní stavební kameny větších galaxií, jako je ta naše, a některé z nich lze dodnes najít v naší relativní blízkosti. Tato první nepravidelná trpasličí galaxie, kterou Euclid pozoroval, se nazývá NGC 6822 a protože je součastí stejné kupy galaxií jako Mléčná dráha, nachází se nedaleko, pouhých 1,6 milionu světelných let od Země. Objevena byla už v roce 1884, v roce 1925 ji pak Edwin Hubble dokázal indentifikovat jako vzdálený hvězdný systém, daleko za Mléčnou dráhou.
NGC 6822 není těžké vyfotit, naposledy to udělal nástupce Hubblova teleskopu James Webb 31. července. Euclid je ale první, který dokázal galaxii vyfotit v celé své kráse, a to za pouhou hodinu. To dosud nebylo možné, jelikož pozemní teleskopy nedokáží přes atmosféru tak dobře zaostřit a James Webb nemá tak široký záběr.
Velkou zvlášností této galaxie je, že obsahuje prvky kovů, které nejsou typické pro tak starý kout vesmíru. Tyto prvky se většinou tvoří až časem.
Kulová hvězdokupa NGC 6397
Tento třpytivý snímek ukazuje pohled teleskopu Euclid na kulovou hvězdokupu NGC 6397. Jedná se o druhou nejbližší kulovou hvězdokupu, která se nachází ve vzdálenosti přibližně 7 800 světelných let od Země. Kulové hvězdokupy jsou souborem stovek tisíc hvězd, které drží pohromadě gravitace. Euclid je v současnosti jediný teleskop, který dokáže pozorovat celou kulovou hvězdokupu během jediného pozorování a zároveň v ní rozlišit takové množství hvězd. Tyto slabé hvězdy vědcům poskytují informace o historii Mléčné dráhy a o tom, kde se nachází temná hmota.
Mlhovina Koňská hlava
V případě mlhoviny Koňská hlava, která je známá také jako Barnard 33 a je součástí souhvězdí Orion, nám Euclid zprostředkovává velkolepý panoramatický a detailní pohled. Vědci doufají, že při nových pozorováních této hvězdné školky nalezne teleskop Euclid velký počet nepatrných a dosud nepozorovaných planet o hmotnosti Jupitera v období jejich nebeského zrodu, stejně jako mladé hnědé trpaslíky a mladé hvězdy.
Barnard 33 je od Země vzdálen přibližně 1 375 světelných let, uvnitř nejbližšího regionu, kde vznikají hvězdy. Nachází se jižně od Alnitaku, nejvýchodnější hvězdy ze známého orionova pásu. I tento úkaz již byl mnohokrát zachycen, žádný teleskop ale nedokázal vytvořit tak detailní fotografii během hodiny, čímž Euclid ukázal svou efektivitu. Vědce tento region zajímá hlavně proto, že hvězdy zde vznikají za velmi specifických podmínek. Ty jsou způsobeny ultrafialovou radiací, kterou vyřazuje hvězda Sigma Orionis. Ta je tak jasná, že kdyby se na ni Euclid zaměřil, neviděl by nic jiného. Díky tomu ale má mlhovina takovou ostrost, jelikož všechno světlo blokuje.
Další snímky již brzy
ESA si těmito záběry ověřila, že jak kalibrace přístrojů, tak samotná sonda je v dobrém stavu. Během své plánované životnosti Euclid zmapuje až třetinu oblohy. ESA hodlá snímky zveřejňovat s roční periodicitou, a to skrze svou databanku a archiv Evropského střediska kosmické astronomie.
