Ale pěkně po pořádku.
Po osmidenní návštěvě Mezinárodní kosmické stanice přistála ve středu 31. května brzy ráno (přesně ve 3:04 GMT) kosmická loď Dragon Freedom mise Ax-2 společnosti Axion Space se čtyřčlennou mezinárodní posádkou a na oběžné dráze Země zanechala 13 lidí. Veteránka kosmických letů (dříve NASA) a velitelka expedice Peggy Whitsonová (4. start), americký podnikatel John Stoffner a dva občané Saudské Arábie, vojenský pilot Ali AlQarni a třiatřicetiletá biomedička Rayyanah Barnawi, první to saúdská žena a zároveň 600. člověk v kosmu, měli vlastně štěstí, že se na ISS v tomto termínu vůbec dostali.
Ax-2, druhou komerční misi texaské privátní společnosti Axiom Space, původně plánovanou na deset dní a o dva dny zkrácenou, zahájila Freedom v neděli 21. května. To byla jistá změna oproti předchozímu plánu, kterou si však vyžádal přetlak plánovaných startů na Kennedyho kosmodromu, zejména na tzv. saturnovských rampách 39A a B, když „A“ je pronajata Muskovu SpaceX (využívá i rampu SLC-40 na Canaveralu).
Dvoutýdenní zpoždění (údajně pro špatné počasí a technické problémy) při posledním startu Falconu Heavy 30. dubna (družice ViaSat-3 Americas) tak znamenalo vznik kritické situace pro Ax-2 a odklad mise z 8. na 21. května. Pokud by tento termín padl, mohli by se jmenovaní dočkat svého startu možná až na podzim, nejdříve však v termínu 21. července, původně rezervovaném pro stále odkládaný start Boeingova Starlineru. Jinak jsou všechny spojovací uzly modulu Harmony rezervovány.
Kosmická loď Freedom společnosti SpaceX se s Harmony spojila 22. května ve 13:12 GMT po pouhých 15 hodinách od startu. Posádka neletěla jen tak na výlet, na programu bylo na 20 experimentů, z nichž 14 připravili saúdští vědci. Podle Barnawi se tyto pokusy zaměřily jak na lidskou fyziologii, tak buněčnou biologii a technologie. Pravda, Saúdové museli oželet některé mediální vstupy zaměřené především na mládež, zejména na studenty po celé Saúdské Arábii, aby podpořili zájem o matematiku a vědu. Museli stihnout všechny plánované úkoly, když už za jedno sedadlo v Dragonu saúdská vláda platila cca 55 milionů dolarů a 145 000 dolarů za každého za služby na stanici.
Navzdory složitosti jejich agendy, prováděné uprostřed probíhajícího výzkumu stálé posádky stanice, se týmům Axiom-SpaceX i NASA podařilo vše sladit a navíc si všech jedenáct astronautů užívalo svůj společný čas. I pro sedmičku Expedice 69 je totiž každá návštěva vítaným oživením poněkud jednotvárného pobytu na stanici.
„Bylo mi potěšením mít vás na palubě,“ řekl astronaut NASA Steve Bowen Whitsonové krátce po odpojení Freedomu a dodal: „Opravdu si vážíme veškeré tvrdé práce a gratulujeme k vynikající misi. Opatrujte se a leťte bezpečně.“
„Každý příběh končí a toto je jen začátek nové éry pro naši zemi a náš region,“ řekla zjevně dojatá Rayyanah Barnawi během rozlučkového ceremoniálu na ISS v pondělí 29. května. „Takže bych chtěla poděkovat všem, kteří nám pomohli,“ dodala a bránila se slzám.
„Cítili jsme se jako doma, když jsme tu byli. Děkuji a já se vrátím!,“ opáčila zase Peggy Whitsonová, nejzkušenější americká astronautka. Pokud jde o Whitsonové „I will be back“, opravdu to není jen zdvořilostní fráze. Této třiašedesátileté dámě nejsou kosmické expedice cizí, jak už řečeno, byl to její čtvrtý start. Ve vesmíru strávila 675 dní a pět hodin, čímž se posunula z desátého na deváté místo na světě, za osm ruských kosmonautů. Navíc, Axiom Space plánuje další soukromé mise na ISS a Whitsonová je jedním ze dvou bývalých astronautů-veteránů NASA na výplatní listině společnosti. Druhým je Mike López-Alegría, který vloni velel první soukromé misi Axiom. Oba tak mají vysokou šanci navštívit ISS znovu - jako soukromníci.
Připomeňme jen, že texaská společnost Axiom Space má privilegium připojit moduly své plánované orbitální stanice k ISS, která má na konci desetiletí umožnit komerční výzkum na nízké oběžné dráze Země. V italské společnosti Thales Alenia Space začaly práce na základní konstrukci prvního modulu „Hab One“ stanice Axiom a hotový modul se brzy přesune do amerického Houstonu, kde bude dokončena finální montáž. Start Hab One se očekává nejpozději v roce 2025.
Jak napočítat 20 astronautů
V hodinách, kdy se posádka Ax-2 chystala k návratu v Muskově kosmické lodi Freedom, zahřmělo na čínském kosmodromu Ťiou-čchüan na severozápadě Číny. V noci na úterý 30. května ve 3:31 našeho času a 9:31 místního času se z rampy kosmodromu Space Launch Complex 1, Site 901 v Jiuquan Satellite Launch Center zvedla raketa Dlouhý pochod 2F s kosmickou lodí Šen-čou 16. Jde už o pátý let k čínské orbitální stanici „Nebeský palác 3“ od roku 2021, kdy byl vypuštěn její první modul.
Na palubě Šen-čou 16 se nacházeli tři čínští kosmonauti, tzv. tchajkonauti. Velitelem je šestapadesátiletý generálmajor Jing Haipeng (Ťing Chaj-pcheng), pro nějž jde již o čtvrtou kosmickou misi, ve vesmíru strávil už 47 dní a 18 hodin při letech na lodích Šen-čou 7, Šen-čou 9 a Šen-čou 11. Na Šen-čou-9 se stal prvním čínským tchajkonautem, který letěl do vesmíru podruhé a pracoval na pokusné stanici Tiangong 1. Při misi Šen-čou 11 také navštívil obdobnou ministanici Tiangong 2. Svým pobytem na stanici Tiangong 3 (Tchien-kung) se stává jediným tchaikonautem, který kdy navštívil tři různé orbitální stanice.
Palubním inženýrem mise je Zhu Yangzhu (Ču Jang-ču) a třetím do počtu je vědecký pracovník Gui Haichao (Kuej Chaj-čchao). Dva posledně jmenovaní absolvují svou kosmickou premiéru, ale jejich zařazení do stávající tříměsíční mise na stanici Tiangong je samo o sobě dost zajímavé.
Inženýru Ču Jang-ču, docentu na Univerzitě strategického podpůrného letectví Lidové osvobozenecké armády, který se teprve v září 2020 stal tchajkonautem, byla propůjčena hodnost plukovníka čínské armády. Během svého pobytu na oběžné dráze budou jeho úkoly zahrnovat rutinní údržbu a opravy stanice, stejně jako provádění příslušných technických testů a experimentů.
A konečně, Kuej Chaj-čchao, profesor na Pekingské univerzitě letectví a astronautiky, jako první „specialista na užitečné zatížení“ v historii čínské kosmonautiky naznačuje její významný posun k praktickému využití prostředí již dobudované stanice na nízké orbitě. Chaj-čchao mj. pracoval několik let v Kanadě jako postdoktorand a později nastoupil na Beihang University, kde se orientoval na výzkumy v planetárních vědách a leteckém inženýrství. Bude zodpovědný zejména za provádění vědeckých experimentů na oběžné dráze. Chaj-čchao, první čínský civilista, který startoval do vesmíru, se stal tchajkonautem souběžně s Ču Jang-čuem, tedy v roce 2020.
Ke spojení Šen-čou 16 s radiálním portem základního modulu stanice Tianhe čínské kosmické stanice došlo již v úterý v 10:29 našeho času. To tedy znamená, že na dvou kosmických stanicích dohromady (Tiangong a ISS) se momentálně nacházelo rekordních 17 astronautů: 11 na ISS a šest na čínském orbitálním komplexu. Počítejte s námi:
Shenzhou 15 (tři lidé): Fej Ťün-lung, Teng Čching-ming a Čang Lu.
Šen-čou 16 (tři lidé): Ťing Chaj-pcheng, Ču Jang-ču a Kuej Chaj-čchao.
Expedice 69 (sedm lidí): američtí astronauti Frank Rubio, Stephen Bowen a Warren „Woody“ Hoburg, ruští kosmonauti Sergej Prokopjev, Dmitrij Petelin a Andrej Feďajev a konečně Sultan AlNeyadi ze Spojených arabských emirátů.
Axiom Space Ax-2 (čtyři lidé): Peggy Whitson, John Shoffner a saúdskoarabští astronauti Ali AlQarni a Rayyanah Barnawi.
Ovšem pozor! Stalo se, že asi na pět minut bylo mimo planetu celkem 20 lidí! A to ještě před startem Šen-čou 16.
Tento rekord byl stanoven díky šesti členům posádky Virgin Galactic Unity 25 SpaceShipTwo, jejichž suborbitální kosmický let 25. května se shodoval s pobytem tří čínských tchajkonautů na palubě Tiangongu a jedenácti astronauty, kosmonauty a tzv. účastníky kosmických letů na palubě ISS. Piloti kosmoplánu Unity Michael Masucci a CJ Sturckow a pasažéři z řad zaměstnanců Virgin Galactic, tedy instruktorka Beth Moses (už potřetí), Luke Mays, Jamila Gilbert a Christopher Huie, si na vlastní riziko prověřili funkce letounu Unity, který byl po letu Unity 22 v červenci 2021 probíhajícím -mírně řečeno- nestandardním způsobem z bezpečnostních důvodů uzemněn.
A jen na okraj: Virgin Galactic hodlá s podzimem obnovit tj. zahájit (konečně!) komerční pasažérské lety na hranici vesmíru.
Čínské plány
Posádka Šen-čou 16 byla připravována k letu od prosince 2022 pro případ, že bude zapotřebí záchranná mise pro předchozí posádku Šen-čou 15. Očekává se, že její mise potrvá zhruba půl roku, tedy do listopadu 2023.
Mise byla označena za jednu z hlavních událostí pro Čínu. „Čínská kosmická stanice vstoupila do fáze aplikace a rozvoje. Naše dnešní schopnosti vyrábět kosmické lodě jako Šen-čou už není stejná jako dříve,“ řekl v čínské televizi Che Jü, šéf systémů kosmických lodí s posádkou na Čínské akademii vesmírných technologií (CAST). „Šen-čou 16 je první ze série šesti kosmických lodí druhé generace, které plánujeme postavit. Po třiceti letech úsilí naše schopnosti v oblasti designu, výroby, provádění experimentů včetně organizování rozsáhlých terénních experimentů zaznamenaly kvalitativní skoky," konstatoval Che Jü.
Další představitelé CAST uvedli, že oproti předchozí kosmické lodi Šen-čou bylo provedeno více než sto technických vylepšení, včetně většího využití domácích komponentů. Tato vylepšení zahrnují méně dovážených dílů a více dílů od čínských výrobců a vylepšené kontrolní mechanismy, které usnadňují ovládání kosmické lodi posádkou. Diao Weihe, hlavní konstruktér pro elektrosystémy kosmických lodí s posádkou dodal, že se pracuje na dalších zlepšeních z hlediska bezpečnosti a spolehlivosti. Jak známo, loď Šen-čou je silně inspirována ruskou lodí Sojuz a létá již od roku 1999, tedy 24 let.
Astronauti Šen-čou 16 budou provádět řadu testů a experimentů na oběžné dráze v různých oblastech, včetně kvantových jevů, vysoce přesných časoprostorových časofrekvenčních systémů, ověřování obecné teorie relativity a původu života. Huang Weifen, hlavní konstruktér systému zabezpečení životních podmínek astronautů čínského programu pilotovaných letů, také poukázal na úpravy ve výcviku astronautů, speciálně navržené tak, aby připravily tzv. specialisty na užitečné zatížení, tedy výzkum a experimenty v kosmu.
Čína už před startem Šen-čou 16 vypustila 10. května nákladní kosmickou loď Tianzhou 6, aby dodala zásoby, vybavení pro vědecké experimenty a pohonné látky pro provoz stanice na období mise Šen-čou 16. Cílem je udržet Tiangong neustále obsazený a funkční po dobu nejméně deseti let. Snaží se také rozšířit svou orbitální stanici o tzv. multifunkční modul - ten by měl Číně umožnit další rozšiřování stanice a zvyšovat její kapacitu.
Čínský úřad pro pilotované vesmírné lety (CMSA) také nedávno vydal výzvu privátním firmám ke komerčnímu řešení dopravy nákladu na Tiangong, podobně jako to řešily USA v případě ISS.
A jak mimo jiné prohlásil zástupce ředitele agentury pro pilotované kosmické lety Lin Xiqi, plánuje Čína vysadit astronauty na Měsíci už před rokem 2030. Plány zahrnují „krátký pobyt na měsíčním povrchu a společný průzkum člověka a robota,“ řekl Lin Xiqi.
