O víkendu 15.-17.6. uspořádali „Rychlí Sršni“ z Kujebiny, pod vedením manželů Jílkových, na letišti ve Vysokém Mýtě už tradiční slet motorových paraglidistů. Podle předpovědi nemělo být počasí létání moc nakloněno, ale opět se ukázalo, že meteorologie je věda o tom co bylo a ještě nepřesně. Kromě sobotního dopoledne, kam organizátoři „akčně“ zařadili několik sportovně letištních disciplín, se létalo a létalo.
Letiště Vysoké Mýto
Sešla se skvělá parta pilotů – podle listiny kde se podepisovalo že dotyčný byl seznámen s provozem na letišti a jeho okolí a bude se držet všech pravidel určených pořadateli, zde bylo skoro padesát letuchtivců. Mimo pozemních si pořadatelé vymysleli i vzdušné hrátky a tak třeba jeden úkol na sobotní odpoledne zněl: zaleť na letiště v Chocni, přistaň, u větrného rukávu je pytel s tvrdými rohlíky, jeden vezmi a přileť ho odevzdat. Za každou splněnou disciplínu byl dotyčnému vyplněn lístek s jeho jménem a ten byl vložen do velkého hrnce, ze kterého byli v průběhu večera vylosováni tři šťastlivci, kteří dostali hezké ceny. Odměněn byl i nejstarší a z největší dálky přijedší účastník, (mimochodem to byl Rakušan.)
Účast byla hojná
Při samotném létání se ukázalo že při dobré organizaci a dodržování všech předpisů, se dá skloubit létání několika desítek motoparaglidistů s provozem Aeroklubu bez sebemenšího problému. Nesmíme také zapomenout na jejich vstřícný přístup k našim prohlídkám hangárů, jejich techniky a také možnost užívání jejich pěkného bazénu.
No a program který probíhal po setmění v postaveném vojenském stanu, to by snad bylo na samostatný článek. Skvělá kapela, která měla v repertoáru vše od country až po rokovou klasiku, vyhlášení několika soutěží, mimo jiné i o hezouna roku, mezi piloty motorových padákových kluzáků. Přítomní byli prostě naladěni na jednu notu a excelentní zábava která panovala až hluboko přes půlnoc, byla, jak se shodli skoro všichni přítomní, snad nejlepším „večírkem“ za posledních několik let
Hezouni roku
V neděli se za námi přiletělo podívat pár kamarádů, v čele s Jirkou „Chorche“ Šrámkem, který ve stejném termínu pořádal v Jaroměři leteckou zabíjačku. Pro upřesnění - nebožtík bylo prase :o). Hojná většina ještě polétala, kdo nestihl v sobotu, ten si ještě přeměřil na připraveném udělátku tah svého miláčka – krosny, nebo trojkolky a už se navýsost spokojení aktéři po rozloučení začali trousit směrem k domovům.
No pořadatelé dalších akcí nebudou mít snadnou práci, laťka byla tentokrát postavena snad až na pomyslný vrchol, ale co, aspoň mají následovníci odkud brát inspiraci.
Naše budoucnost
