Kratší verze „třístovky“
Kořeny Airbusu A310 hledejme u jeho předchůdce A300, který se stal vůbec prvním dvouličkovým strojem z dílny evropského producenta letadel Airbus Industrie (Airbus SAS). „Třistadesítka“ je oproti němu kratší, na druhou stranu však modernější. Na svou dobu disponovala vyspělým počítačovým vybavením i konstrukcí. Stroj také patřil k průkopníkům využití kompozitních materiálů a oproti pozdějším Airbusům jeho kokpitu stále dominovaly klasické „berany“.
V nabídce byly dva typy pohonných jednotek. Zákazník si tak mohl vybrat motory typu General Eletric CF6-80 či Pratt & Whitney JT9D (PW4000). Velikost stroje umožňovala přepravu 220 až 240 cestujících (dle výrobce v maximální hustotě sedaček prý až 280). Díky dlouhému doletu a splnění bezpečnostních pravidel ETOPS se z Airbusu A310 stala pro letecké společnosti zajímavá alternativa k americkému Boeingu 767-200, který svůj premiérový let vykonal o pár měsíců dříve.
Vývoj předchůdce „třistadesítky“, stroje Airbus A300, byl zahájen na základě podpisu memoranda mezi Velkou Británií, Francií a tehdejším Západním Německem. V něm se zmíněné státy domluvily na společné produkci nového moderního dopravního letadla Airbus A300 s kapacitou až 300 sedaček. Stroj se dostal poprvé do vzduchu v roce 1972 a o dva roky později vstoupil do komerčního provozu u svého prvního provozovatele Air France.
Na základě požadavků aerolinek na letoun podobných vlastností, avšak s nižší kapacitou, připravoval Airbus studii, kterou vyvíjel pod označením A300B10MC (písmena MC označovala „Minimum change“, tedy minimální rozdíly oproti původnímu typu). Model, který vstoupil ve známost pod označením A310, byl poprvé představen v roce 1978 na letecké show v německém Hannoveru. Svůj první let vykonal již pod označením A310-200 3. dubna 1982, tedy přesně před 40 lety. Šlo o v pořadí 162. druhý vyrobený Airbus. Stroje této varianty vstoupily do služby o rok později u dopravců Swissair a Lufthansa.
„Dvoustovka“ byla s doletem více než 6 000 km ideální na středně dlouhé a dlouhé tratě, avšak o mnoho úspěšnější byl její následovník, Airbus A310-300. Ten se vznesl poprvé do vzduchu v červenci 1985. Hlavním rozdílem mezi původním a vylepšeným typem byla vyšší maximální vzletová hmotnost (MTOW) a tedy i delší dolet (na až 7 500 – 10 000 km dle verze), rozšířená palivová nádrž (nově i v horizontálním stabilizátoru se specifickým systémem přečerpávání paliva za letu kvůli udržení správného těžiště) a aerodynamická zakončení křídel, která byla u verze -300 standardem (později jím byly stejně dovybaveny i některé letouny verze -200).
V letech 1981 až 1998 bylo postaveno celkem 255 exemplářů A310 (z toho 170 A310-300). Nejvíce jich bylo dodáno zákazníkům hned v roce 1984 (29 kusů). Ještě o devět let později si jich aerolinky z výroby převzaly 22, avšak v následujících letech se produkce smrskla na jednotky letadel za rok. V průběhu výroby byly produkovány či k výrobě zvažovány tyto typy: A310-200, A310-200C (konvertibilní verze), A310-200F (nákladní verze), A310-300, A310-300C, A310-300F, A310 MRT/MRTT (víceúčelový vojenský transportní či tankovací stroj, který byl vyvinut také v typ Airbus CC-150 Polaris) a A310 Zero G (létající výzkumná laboratoř imitující stav beztíže). Některé varianty, jako například kratší regionální verze A310-100 pro 200 cestujících, se však do výroby ani nedostaly. Také žádná čistě nákladní verze nebyla nikdy postavena, jelikož všechny cargo „třistadesítky“ byly či stále jsou jen konverzemi letadel pro cestující.
Nehodu způsobil syn za kniplem
Žádná nehoda není bizarní, všechny jsou smutné. Nicméně mnohým z nich se dalo zabránit a některé z nich vznikly z naprostého ignorování bezpečnostních pravidel, jejichž hranici by většinu lidí ani nenapadlo překročit. Mezi tyto patří i tragédie z 23. března 1994. Tehdy dva a půl roku starý Airbus A310-304 registrace F-OGQS vykonával, coby pronajatý u Aeroflotu, pravidelný let mezi moskevským letištěm Šeremetěvo a Hong Kongem. Bohužel, oproti veškerým předpisům jeden z pilotů posadil za řízení svého šestnáctiletého syna. Ten svým neodborným zásahem do řízení způsobil nekontrolovatelný pád stroje, v jehož důsledku zemřelo po nárazu do země všech 75 osob na palubě.
Na důchod přeprava nákladu i VIP osob
Konec slibně rozběhnuté kariéry „třistadesítky“ přinesl nástup moderních amerických Boeingů 767. Airbus A310 byl vybudován na základech svého předchůdce, Airbusu A300. Oproti tomu americký Boeing vyvíjel „sedm-šest-sedmičku“ od počátku jako dálkový dopravní letoun, tedy s dlouhým doletem. A tak na některých linkách, které Boeing zvládl nonstop, musela „třistadesítka“ vykonat technické mezipřistání. Zřejmě poslední „hřebíček do rakve“ pak představoval nástup dálkových dvoumotorových letadel nové generace – Boeing 777 a Airbus A330. Tyto letouny svými výkony překonávaly Airbus A310 i v otázce ekonomiky provozu a jeho konkurenceschopnost tak byla ještě nižší. Mezi největší uživatele „třistadesítek“ patřily Singapore Airlines, Lufthansa anebo také slavné americké aerolinky Pan Am.
Výroba Airbusu A310 byla ukončena v červnu 1998. Paradoxní je, že „třístovka“, ze které nový typ konstrukčně vycházel, byla sice starším letounem, ale její výroba pokračovala až do roku 2007. Celkový počet vyrobených Airbusů A300 se tehdy zastavil na 561 kusech, což je více než dvakrát tolik, než bylo vyrobeno Airbusů A310 (255 kusů během 17 let). Avšak podobně, jako v případě Airbusu A300, nezavřelo se nebe pro „třistadesítku“ nadobro ani poté, co jej z flotily vyřadili velcí dopravci. I když stále u několika málo společností vozí i cestující (například Iran Air či Mahan Air), její druhý život spočívá zejména v přepravě nákladu. V rámci civilní dopravy působí třeba u tureckého dopravce ULS Airlines, který je častým návštěvníkem pražského letiště, anebo u společnosti Royal Jordanian. Pro svou multifunkčnost našel letoun své využití i ve vojenských letectvech několika zemí. Známé je jeho působení v rámci německé Luftwaffe (Airbus A310 MRTT) či u kanadského královského letectva RCAF (Airbus CC-150 Polaris). V obou případech stroje plní mnoho rolí – od přepravy nákladu, vojáků, raněných, VIP osob až po funkci létajícího tankeru.
Airbus A310 ve službách Českých aerolinií
„Třistadesítka“ se do služeb ČSA dostala 13. února 1991 jako vůbec první západoevropský stroj v novodobé historii dopravce, jehož plný název byl tehdy ještě Československé aerolinie. Stroj Airbus A310-304ET registrace OK-WAA absolvoval svůj první let v listopadu 1990 a ČSA jej tak přebírali jako zbrusu nový. Spolu s o měsíc později dodaným „sourozencem“ OK-WAB vytvořil na mnoho let spolehlivý tandem, který představoval dálkovou flotilu dopravce. Letouny tak navázaly na sovětský typ Iljušin Il-62 a svými výkony rozšířily možnosti využití na letech do vzdálených destinací. V neposlední řadě nabídly tuzemským cestujícím novou úroveň pohodlí, na kterou do té doby nebyli zvyklí. V letech 2003 a 2004 zmíněnou dvojici doplnily ještě modernější verze téhož typu Airbus A310-325/325ET (reg. OK-YAC a OK-YAD), které umožnily zvýšení počtu nabízených letů. Během let byly „třistadesítky“ využívány zejména pro dálkové lety do Severní Ameriky (například New York, Toronto či Montreal) nebo Asie (například Bangkok anebo Dubaj). Využívány byly i na charterové lety.
Avšak nic netrvá věčně a díky reorganizaci společnosti opustily firmu všechny „třistadesítky“ během let 2009 a 2010. Zajímavostí byl netradiční několikaletý pronájem letounu registrace OK-YAD indické společnosti Air India, a to včetně posádky, technické podpory a pojištění (tzv. ACMI). Stroj měl základnu v Bombaji a operoval mezinárodní linky do Kuala Lumpuru, Hong Kongu, Džiddy či vnitrostátní lety například do Hyderabádu.
Technické parametry A310-300
| Maximální rychlost: | 850-892 km/h |
| Dolet: | 9 540 km |
| Dostup: | 12 527 m |
| Max. vzletová hmotnost (MTOW): | 164 000 kg |
| Pohonné jednotky: | Pratt & Whitney JT-9D-7R4 / PW-4156, nebo General Electric CF6-80C2A2 či CF6-80C2A8 |
| Kapacita: | 220-265, max. 280 |
| Počet vyrobených kusů: | 255 (v letech 1981 až 1998) |
| Počet letadel v provozu: | Dle odborného webu www.airfleets.net je v současné době v provozu asi třicet Airbusů A310 |
