V Čechách vzniká nový letecký motor s netradiční konstrukcí (Zdroj: Aeroweb.cz)
Začátkem května publikoval server E15 informace o vývoji nového českého leteckého motoru. Tříválcový birotační motor společnosti Knob Engines zásadně odlišné konstrukce, než na jakou jsme zvyklí u většiny dnes používaných pístových motorů, slibuje nadějnou možnost pro použití například v zástavbě do ultralehkých letounů. Jeho výhoda spočívá především v malých rozměrech, nízké hmotnosti a kultivovaném chodu bez větších vibrací.
V současné době existuje motor ve fázi prototypu a probíhá jeho testování a další vývoj, na kterém se podílí také ČVUT. Jiří Drahovzal, ředitel společnosti Knob Engines, naši redakci informoval o tom, že plán zástavby do ultralightů není jediným. Výrobce vnímá i poptávku po menších motorech o třetinovém až polovičním výkonu pro motorizované kluzáky a bezpilotní letouny.
Foto Knob Engines
Stávající birotační tříválec má objem 750 cm³ a jak Aerowebu sdělil technický ředitel společnosti Václav Knob, při 2 500 otáčkách vrtule za minutu lze počítat s reálným výkonem kolem 100 koní. Vzhledem k použitému mechanismu motoru lze vrtuli připojit bez reduktoru přímo k rotujícímu bloku válců. Další výhodou je chod motoru bez významných vibrací. Pohonná jednotka je dobře vyvážena a zároveň funguje jako setrvačník. Podle pana Knoba, který stojí za myšlenkou oživení a vylepšení dlouho známé koncepce rotačního motoru, je maximální výchylka motoru i při teoretickém použití velmi měkkých silentbloků pouze 0,1 mm.
Základní princip motoru vychází z hvězdicového uspořádání, v tomto případě se třemi válci pracujícími v klasickém čtyřdobém cyklu. Celý blok válců rotuje v pevné skříni, která je opatřena sacími a výfukovými kanály. Kliková hřídel se otáčí opačným směrem a vykoná třikrát více otáček než blok válců. Budeme-li uvažovat parametr otáček motoru jako otáčky klikového hřídele oproti bloku válců a bude-li tato hodnota např. 10 000 za minutu, pak to znamená, že vůči pevné skříni, a tím např. i konstrukci letadla, se kliková hřídel otočí 7 500krát za minutu a blok válců 2 500krát za minutu směrem opačným.
Během vývoje si společnost Knob Engines dala některé svoje nápady patentovat. Patří mezi ně např. řešení těsnění rotačního motoru vycházející z umístění těsnících komponent v pevné skříni. Patent byl udělen i celkové koncepci motoru.
opet se ukazuje...."zlate ceske rucicky" Jen to nepokazit s finalni cenou, jinak budou na nebi u nadale kralovat "predrazene" rotiky. Jen tak dal a tesime se na blizsi info k motoru.
zaujímavý koncept a sľubný potenciál. Ale čo mi napadlo, keď som pozeral patentový spis je že to bude skvelá otázka na teoretických skúškach "Vysvetlite princíp práce birotačného hviezdicového motora"
Ale vážnejšie, pokiaľ viem, tak podobné motory mali problémy s chladením, lebo dosť veľa tepla je v dosť malom priestore a na nejakú teplovýmennú plochu je málo miesta. Ak som správne pochopil, tak vnútro bude chladené mazacím olejom, na vodu/glykol tam miesto nie je.
Držím palce, nech sa to podarí.
Jj, pobrat dotace/investiční pobídky na "start-up", pak nějaký rok z toho žít a poté to celé v tichosti zabalit ve stylu: "sorry, nějak se to holt nepovedlo" ..
Až předvedou reálný produkt (a ne CAD malůvku) alespoň po 1000 odbrzděných hodinách min v šesti exemplářích tak ten projekt možná stojí za pozornost ..
Týmy inženýrů, technologů, mechaniků u všech těch continentalů, rotaxů a všech dalších renomovaných výrobců let. motorů jsou jistě úplně nemožné, že na něco podobného dosud nepřišli .. :-)
On Continental a Lycoming nic moc nevyvíjí, protože nemusí. Jejich motory jsou sice archaické, ale certifikované, jednoduché a spolehlivé, rozšířené s dobrou servisní sítí. A vývoj i certifikace je dávno zaplacená, tak že cena je výrazně nižší než by byla u nově vyvinutého a certifikovaného motoru. Trh s leteckými pístovými motory není tak velký, tak že konkurence se objevuje velmi, velmi pomalu. Podobně je tomu u Rotaxu. V segmentu UL je však výhoda, že není třeba certifikace. Mě se ten motor a jeho koncepce líbí. Myslím, že by bylo lepší přijít s výkonnějším motorem (cca 150 hp). Obávám se, že trh 100 hp motorů je hodně nasycený Rotaxem. Nový motor bude muset získat důvěru zákazníků v jeho spolehlivost. Pokud by byl motor silnější, mohl by být zajímavý pro piloty požadující větší výkony (například pro vleky (vlečná UL s 150 hp motorem by mohla být dobrá raketa :-) )) či nové rychlé UL. Provozem by se ověřila jeho spolehlivost. Pak by se mohl vrhnout do největšího segmentu 100 hp motorů. Každopádně jim držím palce, ať tento projekt dotáhnou do sériové produkce a získají s ním obchodní úspěch.
je to urcite fajn ze se parta lidi o neco snazi. Kdyby nebylo inovatoru tak tady mame porad parni kotel. Ale ekonomika je taky neuprosna, lidi co to delaji maji sve rodiny ktere maji stravovaci a jine zlozvyky a slozenky taky musi nekdo zaplatit. Takze hlavne cena bude pravdepodobne nekonkurenceschopna, nemluve o duvere. Ano, podivat se na lycoming, continental a rotax s jeho OHV rozvodem se da uz jenom v letectvi. Ale jak jiz bylo psano, je to spolehlive a i ja pokud mam jit skolit VFR noc tak beru jenom letadla s temahle motorama. Samozrejme preji konstrukterum hodne stesti. Obdoba byla s Aeromobilem, vyborna myslenka, proc ne, ale cena na urovni soukromeho tryskace to asi nenadchne.
Mně se tato vývojová aktivita zamlouvá a držím projektu palce.
Zavedení výrobci nemají důvod, díky malé konkurenci v daném segmentu trhu, nic moc měnit a vyvíjet...
Jestli projekt spotřebuje dotace a vyšumí do ztracena teprve uvidíme, buďme optimističtí a těšme se na něco nového. Třeba jsou to "srdcaři" ;)
Pánové, vše je pouze o penězích.
Rotax je měl z jiné produkce, měl v podstatě už i technologické vybavení a vše okolo a jak dlouho mu přesto trvalo, než se etabloval?
Jistě, pokud se najde někdo kdo bude schopen sypat do takového projektu řádově 100 mil ročně po dobu řekněme min. 5-7 let má jistou šanci na úspěch avšak nikoli zaručenou.
Na druhé straně už byla zmíněna velikost trhu s leteckými motory (byť celosvětově) této kategorie a tak jistě každý dokáže hrubě odhadnout návratnost takové investice ...
A co je na tom tak strašného pobírat dotace na vývoj, ikdyby se to nakonec nepovedlo? To že se přijde na to, že něco je třeba ekonomicky slepá ulička, ještě neznamená, že ta energie a znalosti, které se i při takovém vývoji získají, nevyužije třeba někdo jiný, někde jinde. Společnost, kde si vidí dál, než na špičku nosu, dává peníze na výzkum, ikdyby bezprostředně k ničemu nebyl, to je princip vědyeckého výzkumu, proč by ne i v případě inovací?
Dotace je přenesení nákladů na ostatní. Pokud se věc povede a bude generovat zisk ten "samozřejmě" si ponechá dotovaný. Nelíbí se mi pozice dojné krávy a proto takové dotace považuji za čisté zlo.
