Příběh pana Cessny

O techniku se zajímal snad už v kolébce. V mládí ho ještě fascinovaly větší zemědělské stroje a tehdejší automobily – vždyť nic jiného farmářský synek původem z kansaského Raga vlastně ani pořádně neznal. V roce 1911 však poprvé zavítal na akci, která nejen že navždy změnila jeho život, ale svými důsledky na okouzleného mladíka také udala nový směr čerstvému oboru lidské činnosti – létání.

Byť si právě dnes, 20. listopadu, připomínáme 60 let od smrti tohoto velkého průkopníka letectví, rezonance jeho jména jednoznačně dokazuje, že význam některých lidí přesahuje hranice času i prostoru. Nesmrtelný Clyde Cessna.

Vizionář i konstruktér – unikátní spojení

To bychom ale příběh pana Cessny vzali hodně hopem. Vraťme se tedy na farmu do již zmíněného Raga v americkém Kansasu, kam se James Cessna s ženou Mary a dvouletým synem Clydem Vernonem přestěhovali z nedaleké Iowy v roce 1882.

Cessnovi si zde založili farmu, na které se brzy začal realizovat i Clyde. Pozorujíc tatínkovu práci se zemědělskou technikou, začal se o tyto věci brzy zajímat a údajně sám přišel s některými technickými „zlepšováky“, které nejen vymyslel, ale dokázal je také sestrojit. Vizionářství a zručnost – tyhle dvě vlastnosti se nevšedně spojily v jednom těle a díky tomu, že uměl Cessna své novátorské nápady sám převést do reality, měl na začátku 20. století dokonalou příležitost se prosadit.

Mladý Clyde Cessna

Dokud bylo potřeba, „sloužil“ Clyde vlastní rozrůstající se rodině – měl šest mladších sourozenců – a mimo jiné pro ni zkonstruoval jakéhosi prvního kombíka, tedy přesněji vícekapacitní automobil. A v roce 1908, právě v době, kdy Henry Ford představoval americkému lidu své revoluční „Téčko“, opustil devětadvacetiletý Cessna farmu a v Enidu v Oklahomě se začal živit prodejem aut. Sluší se připomenout, že v tu dobu byl již tři roky ženatý s Europou Elizabeth, která po jeho boku stála po zbytek života.

Clyde se brzy ukázal také jako dobrý obchodník, byť se jeho úspěch bezesporu odrážel ve všeobecném boomu automobilové produkce v té době. Duch vizionáře se v něm ale na dlouho neschoval. Když v roce 1910 navštívil v domovském Kansasu leteckou přehlídku, byl zhlédnutou technikou a představením naprosto ohromen. Hlavu mu v tu chvíli zaplavilo neuvěřitelné množství nových nápadů. Mimo to ale také viděl, že se dá leteckými přehlídkami slušně vydělávat.

Přes překážky ke hvězdám

Nemohlo to vyústit v nic jiného. Už roku 1911 sestrojil Cessna s pomocí bratra Roye vlastní jednoplošník. Ačkoliv jádro konstrukce tvořily smrkové nosníky potažené lněným plátnem, stroji se dostalo označení Silverwing. Letoun byl jakousi napodobeninou Blériotu XI a poháněl jej upravený dvoutakt z vodního člunu o výkonu 40 koní.

Na nějaké pilotní průkazy se v tu dobu samozřejmě nehrálo. A tak se Clyde Cessna stal pilotem-samoukem, aby dokázal Silverwing rozpohybovat ve vzduchu. Jeho snahu létat metodou pokus-omyl bohužel zpočátku provázely jen samé omyly, při kterých se stroj neodlepil od země. Poprvé dokonce udělal ještě při rozjezdu efektní, leč poněkud bolestivý kotrmelec.

Až při čtrnáctém pokusu se Silverwing poprvé zachoval jako správné letadlo a byť jen na malou chviličku, nechal se první jednoplošník z dílny Cessny konečně unášet vzduchem. Pak chtěl ovšem pilot zkusit zatáčku a stroj se rázem poroučel k zemi. Traduje se, že znechucený Clyde ještě z pochroumaného letadla na bratra Roye hlasitě volal: „Tohle prostě poletí. Ale pak to zapálím a s letadlama už nebudu mít nikdy nic společnýho!“

Cessna Silverwing

Cessnova momentální frustrace ovšem jen umocnila jeho odhodlání a Silverwing ještě koncem roku 1911 úspěšně létal i na vzdálenost několika kilometrů. Clyde letadlo nezapálil. A jak dnes víme, s létáním toho pak ještě „trochu“ společného měl.

Cílevědomý, ale uvědomělý syn

Jakmile se Cessna naučil uspokojivě ovládat své letadlo, které navíc neustále vylepšoval, začal vystupovat na stále oblíbenějších leteckých přehlídkách po celé Oklahomě a Kansasu, a dal tak definitivní sbohem automobilovému průmyslu. Nedaleko farmy, kde vyrůstal, navíc postavil továrnu na kovy, kde vznikaly nové díly pro jeho další okřídlené vize.

Významný milník přišel v roce 1916. Cessna chtěl postavit nová letadla pro nadcházející sezónu leteckých přehlídek, a tak si vyjednal u výrobce aut Jones Motor, že bude moci využívat jednu z jejích prázdných budov jako montážní halu. Na oplátku nechal na křídlo prvního vyrobeného letadla natřít kromě svého příjmení reklamní nápis Jones Six, odkazující na vozidlo spřízněné automobilky.

Nová továrna ve Wichitě však sloužila ještě jednomu účelu. Cessna zde otevřel vlastní leteckou školu a naučil své výrobky používat prvních pět studentů.

V roce 1917 ovšem Spojené státy, popuzené potenciální dohodou mezi Německem a Mexikem, formálně vstoupily do první světové války a vše, zdaleka nejen kolem letecké zábavy, muselo jít stranou. Cessna to přijal tak, jak to přišlo. Věřil, že svá letadla bude moct opět předvádět. V daný moment se ale poslušně sbalil a z Wichity odjel se ženou do Raga, kde opět začali pomáhat rodině farmařit.

17 odvážných mužů

Po první válce zažívalo létání opět nebývalý rozmach. Cessna toho chtěl využít, ale dobře si uvědomoval, že sám na opravdu velkou továrnu už nestačí. Dohodl se proto v polovině třicátých let s dalšími lidmi podobného smýšlení, Walterem Beechem, Lloydem Stearmanem a Maty Lardem. Vznikla tak nová společnost Travel Air Manufacturing Company a Cessna se stal jejím prvním prezidentem.

Hlavním artiklem nové firmy byly dvouplošníky Travel Air, které se těšily velké popularitě. Cessnovo smýšlení bylo ovšem vždy spíše „jednoplošné“. Jelikož se mu zprvu nedařilo společníky přesvědčit o návratu k výrobě jednoplošníků, rozhodl se postavit nové letadlo svépomocí. Když pak nová letecká společnost National Air Transport sháněla nový typ pro přepravu pošty i cestujících, padla volba právě na Cessnův nový jednoplošník. To byl pro Clydeovy partnery konečně pádný důvod pro změnu názoru a obchodní koncepce. Jednoplošníky Travel Air pak překonaly řadu rekordů jak v rychlosti, tak v doletu.

Prototyp jednoplošníku Travel Air 6000

Přesto brzy došlo k další rozmíšce mezi Cessnou a jeho kolegy – to když přišel s návrhem postavit nový jednoplošník bez křídelních vzpěr. To už bylo ovšem pro Beeche a Stearmana příliš velké sousto, označili Cessnu za blázna a vzájemnou spolupráci ukončili. Cessna se své vize ovšem rozhodně nechtěl vzdát. Zkonstruoval proto nový letoun Comet, který disponoval plně uzavřeným kokpitem. A aby dokázal, že křídlo bez vzpěr vydrží letovou zátěž, nechal na křídlo stoupnout 17 mužů, což byl asi dvojnásobek zátěže požadovaný ministerstvem obchodu. Letoun vydržel a zákazníky přesvědčil o své bezpečnosti. Brzy se o něj strhl velký zájem.

Cessna, posílen zájmem o nový produkt a dobře si vědom síly vlastního jména, založil v roce 1927 společnost Cessna Aircraft Company a postavil se do jejího čela.

Potomci věrní tradici

Následující dva roky byly pro Cessnovu společnost, na jejíž činnosti se podílel i Clydeův syn Eldon, velmi plodným obdobím. Výrobu Modelu A brzy následoval vývoj a výroba nových letounů, vylepšovaly se starší typy a chytrý marketing podpořený kvalitou Cessnových letadel znamenal značný obchodní úspěch.

V roce 1929 ovšem přišel zlom v podobě krachu na americké burze a nastalé hospodářské krize. Prodej letadel se výrazně zpomalil a aby Cessna přežil, představil podstatně levnější kluzák ze své produkce. Prodalo se ho asi 300 kusů, což firmě pomohlo překonat rok 1930. Klesající počty objednávek ale časem přinutily Clydea s Eldonem poohlížet se po nových obchodních příležitostech. Zprvu ještě vyráběli závodní letadla, nedostavil se však kýžený fenomenální úspěch – byť výsledky rozhodně nebyly k zahození – ani restart ekonomiky a Cessnovi museli v roce 1931 továrnu ve Wichitě uzavřít.

Otec Cessna ani jeho syn Eldon se výroby letadel vzdát nechtěli. Založili tedy společně malou firmu Cessna Aeroplane Company a ovlivněni předchozí ne zcela špatnou zkušeností s výrobou racerů, uvedli brzy novou řadu závodních letadel CR. Jejich letouny CR1, ale především CR2 a CR3 úspěšně bojovaly v Národních leteckých závodech v letech 1932 a 1933 a de facto se postaraly o to, že ani během hospodářské krize na počátku 30. let nezmizelo jméno Cessna ze scény.

Závodní Cessna CR3

Ba naopak, rok 1934 znamenal znovuotevření továrny ve Wichitě. Postaral se o ni ovšem především Clydeův synovec, Dwane Wallace. Tehdy třiadvacetiletý vystudovaný inženýr krátce spolupracoval s Cessnovým dávným společníkem Beechem, ale chtěl pozvednout především rodinný byznys nesoucí strýčkovo jméno. Přiměl Cessnu postavit se znovu do čela Cessna Aircraft Company a sám mínil zastávat funkci hlavního manažera.

Wallace se ukázal jako ještě schopnější obchodník než Cessna. Dobře promyšlený plán, jehož cílem byla modernizace staršího modelu Cessna AW do podoby budoucí populární čtyřsedadlové Cessny C34 (později také označované jako C165), přinesl vynikající ekonomické výsledky a znovunabytý věhlas pro celou fabriku. 

Zemřelý, ale nesmrtelný

Cessna 34 představovala také poslední model, který spatřil světlo světa za účasti Clydea Cessny v pozici prezidenta společnosti. V roce 1936 se rozhodl z čela Cessna Aircraft Company odejít a přenechal své křeslo Wallaceovi. Na přání synovce sice dál působil v roli jakéhosi čestného předsedy a účastnil se čas od času některých slavnostních akcí, ovšem do každodenního chodu továrny již nezasahoval. Věděl, že je firma v těch nejlepších rukou.

Společně se ženou Europou se tak Cessna vrátil zpět do míst svého mládí, na farmu v kansaském Ragu. Dál se zde poctivě věnoval zemědělské práci, a to až do své smrti.

Clyde Vernon Cessna naposledy vydechl 20. listopadu 1954 ve svých nedožitých 75 letech. Odešel v době, kdy se v továrně nesoucí jeho jméno pomalu začaly rodit plány na nový čtyřmístný hornoplošník, který se v příštích desítkách let stane symbolem „soukromého létání“ nejen v severní Americe a pilířem leteckého výcviku v desítkách zemí po celém světě. První verze Cessny 172 se začala vyrábět v roce 1956 a z výrobní linky ve Wichitě dodnes sjíždí ročně po desítkách nových kusů. Co do počtu vyrobených strojů, je suverénním rekordmanem mezi všemi letadly na světě.

Model Cessny 172 z roku 1956

Ať už tehdy po čtrnáctém pokusu o vzlet myslel Clyde Cessna svá slova o konci s letadly jakkoliv, jisté je jedno: je to asi jedna z mála věcí, kterou slavný konstruktér nedodržel. Dnes mu za to může nejeden z nás vděčit…