1. Příprava na let přes Atlantik

Zkušenosti jsou sepsány pohledem Američana, který letí do Evropy, tedy vychází z amerických zvyklostí a objevuje jistá evropská specifika, ale to je další zajímavý rozměr těchto článků. Tady to je:

Již několikrát jsem v jednomotorovém letadle přelétl Atlantik, párkrát jsem letěl i sám. Avšak necítím se být žádnou autoritou, co se týká létání do Evropy, ani létání v rodné Oklahomě. Nikdy jsem nenavštěvoval žádný kurz o transatlantickém létání nebo přistání na vodě, ačkoli jsem o tom někdy  přemýšlel. Tento článek je pouhou sbírkou mých pozorování a postřehů, o kterých budu muset ještě přemýšlet, až zas příště poletím. Napsal jsem ho jako příručku hlavně pro sebe. 

Jako  pro letectví obecně i pro transatlantické lety platí, že na nich není nic těžkého, jen zde je mnoho důležitých maličkostí, které byste neměli opomenout.

Zpočátku jsem si o letu do Evropy myslel, že je to jen výlet přes vodu, ale nebyl to moc pravdivý pohled na věc. Můj poslední let z Claremore, Oklahoma do Paříže byl dlouhý 4 515 mil. Nejdelší vzdálenost nad vodou byla 467 mil, 10% délky letu, a celkově jsme nad vodou (pokud nepočítáme přelety menší 50 mil) uletěli 1 470 mil, pouze 1/3 výletu.

Přes Hořejší jezero	94 n.m.	2.1%
Přes Hudsonovu zátoku	255 n.m.	5.6%
Jihozápadně od Baffinova ost.	74 n.m.	1.6%
Z Kanady do Grónska	236 n.m.	5.2%
Z Grónska na Island	344 n.m.	7.6%
Z Islandu do VB	467 n.m.	10.3%
Celková vzdálenost nad vodou	1 470 n.m.	32.6%
Celková délka letu	4 515 n.m.

pozn.zkratka n.m. zde značí 1 námořní míli = 1852 m

 

Předtím, než vyrazíte

Předtím, než vyrazíte do Evropy, budete asi potřebovat si koupit, půjčit, či pronajmout nějaké ty věci. Technický termín pro to je „lovení a shromaždování." Zde vám uvedu nějaké věci, které můžete upotřebit. Dejte mi vědět, pokud zaznamenáte, že něco na seznamu chybí, protože bych to mohl potřebovat při příštím letu do Evropy.

Záchranný člun

Záchranný člun je pro let přes Atlantik vyžadován zákonem.

Na trhu je mnoho člunů vhodných pro letectví. Vypadají předraženě, což je ostatně v letectví běžné, alestále jsou o moc levnější než TCAS (varovný systém pro vyhnutí se kolizím)  nebo meteorologický radar. Na tomto odkazu naleznete dobrý přehled záchranných leteckých člunů:

       http://www.equipped.com/raftstoc.htm

Čluny od firmy Winslow se zdají být kvalitní:

       http://www.winslowliferaft.com/raft_category.asp?raft_cat_id=4

Na tomto webu si můžete pronajmout záchranný člun nebo neoprénový oblek:

       http://www.flythepond.com/index.html

Neoprénový oblek

Také neoprénový oblek je vyžadován zákonem pro lety přes Atlantik, což ostatně není vůbec špatné nařízení. Bez něho nikdo dlouho ve studené vodě nevydrží, navíc bude váš pobyt v záchranném člunu o poznání teplejší a sušší.

Máte nosit neoprén v letadle?  Některé společnosti a pojišťovny to vyžadují. Ve 27 000 stopách máte nějaký čas si ho nasadit, pokud vám selže motor. Co když vám selže při vzletu nebo přistání? Takový případ bychom měli také uvažovat. Pokud se nad tím zamyslíte, dojdete k závěru, že obojí má své pro a proti. Obvykle ho nenosím během letu, ale mám ho připravený neustále po ruce.

Můžete si neoprénové obleky půjčit na různých stránkách na internetu.  Existuje mnoho rozličných typů, alepřesvědčete se, že se jedná o opravdovou neoprénový oblek a ne o záchranou vestu. Pokud budete mít tu příležitost ho použít, nepřibližujte se k tuleňům a pevně si ho zapněte.

V roce 1998 se pilot Cessny 206, letící z Azorských ostrovů do St. Johns, New Foundland, setkal k neočekávaně silným protivětrem. Zjistil, že nemá dost paliva, aby dolétl do cíle, takže dosedl do vody blízko ropné plošiny asi 300 m  od zásobovacího člunu. Avšak nezapnul si svůj oblek a zemřel. Zde je zpráva NTSB:

 

Záchranná vesta

Některé neoprénové obleky mají záchranou vestu integrovanou, ale nevím zda se kvalifikují jako plovoucí záchranné zařízení.

Elektronika

PLB (Personal Locator Beacons) je osobní polohový maják. PLB je něco jako příruční ELT (Emergency Locator Transmitter) – nouzový polohový vysílač. Vysílá na frekvenci 406 MHz, signál přijímají satelity, takže pracuje všude na Zemi. Některé mají zabudovanou GPS, díky tomu je vaše přesná pozice vysílána k satelitu každách 20 min. To umožňuje zmenšit prostor pro hledání z několika čtverečních mil u modelů bez GPS na relativně malý bod pro modely s GPS.

Některé PLB mají i GPS rozhraní. Není to stejný případ jako zabudovaná GPS. Např.  ACR Globalfix PLB musíte za letu spojit kabelem s GPS, abyste zjistili, kde jste. McMurdo/Psina-Wessex FastFind Plusuž má GPS zabudovanou, takže si nemusíte dělat starosti, dokud se neocitnete na zemi resp. vodě. Většina PLB je vodotěsná. FastFind stojí 850$, ale nezoufejte, cena se průběžně snižuje.

Do mého posledního přeletu nad Atlantikem nebyly přístroje PLB  ještě schváleny Federální komisí pro komunikace. Přijaty byly v červenci 2003. Příště, až poletím, si je s sebou určitě vezmu. Můžete je sehnatv leteckých a lodních obchodech.

Dostupné jsou i satelitní telefony. Nepovažuji je za nezbytně nutné jako PLB, ale může to být docela zábava, volat si s někým během letu. Nejrozšířenější firmy poskytující satelitní hovory jsou Iridium a Globestar. Iridium je o něco dražší a má o něco horší kvalitu příjmu, ale zato je opravdovým celosvětovým operátorem. Globestar nepracuje např. uprostřed oceánů, takže bych volil Iridium. Satelitní telefony také pracují jen mimo budovy.

Můžete si půjčit telefon Iridium 9505, nový (vodě)odolnější model, za 90$/týden nebo 190$/měsíc, minuta hovoru přijde na 1,80$ . Jeden telefon se prodává za 1500$, měsíční paušál 33$ plus 1,50$/min hovoru.Nesrovnával jsem ceny, takže to možná někde dostanete levněji.

Obvykle s sebou vozím příruční leteckou radiostanici pro případ, že ta v letadle přestane pracovat.

Licence radiooperátora FCC

Musíte mít licenci radiooperátora FCC (= Federální komise pro komunikace, USA), pokud má vaše letadlo radiostanici a pokud přitom poletíme mimo USA nebo přiletíte do USA ze zahraničí. Někdy to celníci kontrolují. Zde jsou formuláře žádostí pro vydání licence:

      605main.pdf

      605c.pdf

Online můžete žádat zde:

      http://wireless.fcc.gov/uls/

GPS data

Pokud je už nemáte, měli byste si pořídit nejnovější GPS data s celosvětovým pokrytím.

Mapové sety u nás prodává například NAV Shop (pozn. překl.).

Další věci

Grónské požadavky pro jednomotorové letadlo:

 

Prist® a rozmrazovací prostředky

Pokud to vaše letadlo vyžaduje, vezměte si s sebou spoustu Pristu® (pozn. překl. Prist® je přísada do leteckého paliva zamezující v něm vzniku ledových krystalků). Budete je potřebovat. V Goose Bay v Kanadě a na Le Bouget v Paříži můžete dostat předpřipravenou směs paliva a Pristu®, ale nevím o žádném jiném místě mezi Goose Bay a Paříží, kde by to také dělali. V Glasgow a v Reykjavíku sice Prist® prodávali, ale ne už v Iqaluitu v Kanadě nebo v Grónsku.

V Grónsku a na některých místech v Evropě má obsluha na letišti zakázáno manipulovat s Pristem®, takže s plechovkou musíte operovat vy, zatímco se tankuje palivo. Prist® je opravdu dost agresivní, takže s ním operujte opatrně a v rukavicích. Asi jedna až dvě z 10 plechovek v palivu  nezabírají. I když si myslím, ženejsem nejelegantnější obsluha Pristu® na světě, je dobré si s sebou vzít pár plechovek navíc.   

Pozn. Dostal jsem email od právníka a marketingového ředitele Pristu®, ve kterých si stěžovali, že za název Pristu nedávám to malé r v kolečku (®). Prist® je registrovaná ochranná známka PPG, CSD nebo kdo to teď vlastně koupil. Na trhu jsou i jiné přísady do paliva jako Hammonds' Fizzy, Phillip's PFA-56MB, BASF's Kerofluid MIL AL 41, Dow's Methyl CARBITOL. Zjistil jsem, že Prist®  je jediná dobrá volba. Dokonce se mě ostatní výrobci snažili získat, abych je doporučil před konkurencí. Asi budou muset přenechat obchod svým právníkům. Lidé od Pristu® mě také uháněli s novým složením přísady, která teď pracuje lépe. Také mě požádali, zda bych nemohl z předchozího odstavce vyjmout zmínku o tom, ženěkteré plechovky Pristu® v palivu nezabírají, ale neudělám to, protože je to pravda.

Pojištění

Ve většině zemí, včetně Kanady, musíte mít s sebou doklad o pojištění letadla.

Od dubna 2005  zvýšila Evropská unie o hodně svoje požadavky na pojištění. Grónsko, Island a Norsko příjmuly stejná pravidla. Používají ceny v SDR ( = Special Drawing Rights, tedy zvláštní čerpací právo),což je v podstatě imaginární měna Mezinárodního měnového fondu. Zde najdete aktuální kurzy: 

          http://www.imf.org/external/np/fin/rates/rms_sdrv.cfm


Ve většině evropských zemí, v Grónsku, na Islandě a Farských ostrovech je pro letadlo vyžadováno povinné ručení. To musí být platné i pro případ války a terorismu. V následující tabulce jsou uvedenypožadavky na výši na pojistného ručení v SDR a $. Dolary přepočítány na SDR podle kurzu 31. července 2005.

pozn. MTOW = maximální vzletová hmotnost (Maximum Take-Off Weight)

Dále je vyžadováno pojištění do výše ručení 250 000 SDR nebo 362 965 $ na pasažéra. Nevím, zda to zahrnuje i pilota. V případě letadel s max. vzletnou hmotností menší než 2 700 kg mohou mít některé země nižší sazbu 100 000 SDR na pasažéra (145 186 $). Myslím, že Grónsko ji snížilo na 0 $ pro nekomerční lety s letouny o max. vzletové hmotnosti do 2 700 kg.

Zde jsou odkazy na bližší informace o zákonném pojištění:

      http://www.aopa.org/whatsnew/regulatory/ec_insurance.html

      http://europa.eu.int/eur-lex/pri/en/oj/dat/2004/l_138/l_13820040430en00010006.pdf
 

Na zemi

V Evropě narazíte na letiště s FBO (= Fixed Base Operator, provozovatel služeb na letišti) obdobnou jako v USA.  FBO má i většina menších letišť.

Palivo si můžete koupit přímo od letiště nebo od třetí společnosti nabízející na letišti palivo. Povětrnostní podmínky a plánování letu jsou k dispozici někde na letišti, většinou ne věži, v kanceláři nebo v místnosti s faxem.

Na spoustě letišť v Kanadě není žádné FBO. Někdy si koupíte palivo od letiště, někdy od nezávislého dodavatele. Letový plán můžete zatelefonovat, někdy zafaxovat nebo sdělit lidem na věži. Menší letiště nemají osobu pro řízení letového provozu, ale místní FSS (=Flight Service Station, vedoucí letového provozu) na věži. Poskytují doporučení k provozu, přijímají letové plány a když se zeptáte, řeknou vám,kam máte s letadlem zarolovat.

V Grónsku na neřízených letištích jsou na věži lidé AFIS (=Aerodrome Flight Information Service) obdobní kanadským FSS. Pomohou vám s informacemi o počasí, letovými plány, etc.

Mapy

Kanada

Kanadské mapy získáte na odkazu:

       http://www.navcanada.ca/navcanada.asp

Canada Flight Suplement je obdobou U.S. Facilities Directory. V jeho mapách Canadian Air Pilot 1-7 (CAP1 až CAP7 (CAP6 je přitom francouzská verze CAP5)) jsou uvedena letová přiblížení.  IFR mapyjsou nazývány „Enroute Low Chart" a „Enroute High Chart". Mapa WAC je velmi příjemná pro použití při letech nad neznámým terénem.

Mapy Kanady si také můžete pořídit od Jeppenesena a od Sportys.

Grónsko

Mapy IFR pro Grónsko, Island, Azory a Faerské ostrovy jsou obsaženy v Jeppesenově sadě map proatlantské lety (Jeppesen Atlantic Trip Kit). Sada také obsahuje místní předpisy, vstupní požadavky a informace o letištích.

Přiblížení si můžete stáhnout odsuď:

       http://www.slv.dk/Dokumenter/dscgi/ds.py/View/Collection-393
 

Některá města v Grónsku v posledních několika letech změnila své dánské názvy na grónské. Některé změny jsou pozvolnější než jiné. Např. hlavní město Grónska je Nuuk. Nuuk najdete Jeppenesově seznamu letišť v sadě map, ale už podle toho nenajdete přiblížení k němu, ta jsou v seznamu uvedena pod starým dánským jménem Godthab. Sondre Stromfjord je dánské jméno pro Kangerlussuaq a Jakobshovn pro Ilulissat. 

Island

IFR mapy pro Grónsko, Island, Azory a Faerské ostrovy jsou zahrnuty v Jeppenesově sadě map pro atlantské lety.  Také obsahují místní předpisy, vstupní podmínky a informace o letištích.

Mapy Islandu si můžete nakoupit na adrese:

       icelandcharts.pdf

Nespoléhejte na GPS při každém přiblížení k letišti. Jednou jsem letěl do Reykjavíku, měl jsem přidělený letový postup k dráze 19. V Jeppensenově sadě byly dvě různá NDB (= non-directional beacon, všesměrový navigační maják) přiblížení ke dráze 19, ale jen 1 v Garminu 530. Mě přidělené (A nebo B, už jsem zapomněl) bylo právě to, které v GPS nebylo. Divil jsem se, proč mi přidělili, přiblížení NDB, kdyžtam bylo perfektní přiblížení přes ILS (= Instrument Landing System, systém pro navádění na přistání), pak jsem ale zjistil, že na přiblížení s ILS je už nějaké jiné letadlo.

Zjistil jsem, že některé věci v Garminu mimo USA prostě schází.

Evropa

Můžete získat VFR mapy od různých evropských zemí, ale mě se jako nejlepší zdroj jeví Jeppesen. Můžete si pořídit sadu map pro střední Evropu, Evropu a také Evropu a Středomoří za asi 600 $.

Letové postupy jsou uvedeny v abecedním pořádku, takže pokud si pořídíte sadu pro Evropu aStředomoří, povezete s sebou spoustu papíru, který nebudete při návštěvě střední Evropy potřebovat.

Jeppview je dobrá volba, ale k dispozici je jen za předplatné, takže stojí docela dost ve srovnání s papírovými mapami. Pokud  plánujete jen jeden výlet do Evropy, nevyplatí se. Jeppview je program pro Windows s placeným přístupem k datům. Můžete si vytisknout přiblížení bez toho, že byste pak muselis sebou tahat krabici plnou listů papíru. Existují ještě nějaké další elektronické mapy IFR, ale nic o nich nevím.

Pokud používáte digitální letová přiblížení, měli byste je mít s sebou pro jistotu ještě na papíře.

Pokud použijete Jeppenesovu sadu pro Evropu, budete potřebovat zvlášť mapy velkých výšek při letu nad FL200 (nebo možná FL245). (FL = „Flight Level", letová hladina)

Zdroje map pro některé další státy

      sources.pdf