Ať už tak či onak, určitě stojí za to Itálii navštívit, a proto bych se rád na následujících řádcích podělil o své zkušenosti, které jistě další doplní či opraví (nikdo nemá patent na rozum) v případné diskusi. V textu se zaměřuji na UL létání nechávaje „dospěláky“ mírně stranou.
Nástroje
Asi neřeknu nic nového, když prohlásím, že základem úspěchu je řádná příprava, a ta bez informací a nástrojů není možná.
Naprostým základem je publikace známá jako AvioPortolano (AP). Ono se jedná vlastně o několik produktů, kde nosným z nich je kniha (obdoba české Databáze letišť od Patrika Sainera) popisující veškerá letiště včetně kontaktů, mapek a fotografií. V publikaci jsou uvedeny i případné výstrahy, které jsou v podání italských UL ploch extrémně důležité, jak zmíním dále.
Tato kniha je doprovázena v letošním roce šesticí samostatných map celé Itálie včetně Sicílie a Sardinie
V loňském roce vyšla tato publikace i v anglickém jazyce, letos je zatím k dispozici jen v italštině. Pro snadnější orientaci jsou některá letiště označena logem AvioPortolano. Ze zkušenosti mohu říci, že tato letiště patří rozhodně mezi ty kvalitnější. Více informací, včetně objednávky, lze získat na http://www.avioportolano.it. Po registraci lze z tohoto severu i stáhnout databázi letišť ve formátu GPX pro nahrání do GPS. Registrace dále umožňuje přístup k online informacím o letištích, jejich vyhledávání podle parametrů apod.
Pro plánování trasy je mým aktuálním favoritem PocketFMS (http://www.pocketfms.com). Jeho použití nebylo pro mne jako pro zatvrzelého „Jeppeseňáka“ ze začátku příliš příjemné, ale po pár plánováních jsme se docela skamarádili.
Důvody, proč jsem se dal cestou FMS, jsou:
- Obsahuje UL plochy
- Je dostupný jak pro Windows, tak i pro můj Android telefon
- Je levnější v porovnání s FliteStar
- Nevýhodou je neexistence příletových map (ty ale stejně pro UL plochy nemají význam) a již zmíněné, pro mne svérázné ovládání
UL pravidla
Létání s UL má v Itálii svá zvláštní pravidla. Ve všední den je maximální výška 500 ft AGL a o víkendech 1 000 ft AGL. Maximální výška je uvažována nad nejvyšším terénem v okruhu tří kilometrů. Minimální výška není stanovena.
UL je povinno respektovat veškeré letové prostory, průlet některými CTR je možný po vyznačených VFR trasách. Letiště bez vyznačeného CTR/ATZ je nutné oblétat ve vzdálenosti minimálně 5 km. Není možné povolit vnitrostátně let přes moře. Někteří proto řeší například přelet ze Sardinie na Sicílii krátkým vylétnutím do francouzského prostoru a následně návratem zpět.
Létání je povoleno od východu do západu slunce. Vzlety a přistání jsou povoleny z jakékoliv vhodné plochy se souhlasem majitele.
V roce 2010 byla mj. pro UL registrovaná v zahraničí pravidla uvolněna v podstatě na úroveň „dospěláků“. Je možné používat vysílačku ke komunikaci s řízením letového provozu, používat odpovídač a podávat letový plán. Dále je možné létat na schválená „standardní“ letiště. I když z osobní zkušenosti doporučuji vždy přílet ověřit telefonem – již se mi stalo, že nás takové letiště odmítlo přijmout.
Poslední dobou je diskutována tzv. daň z luxusu, kterou Itálie zavedla. Na UL se však tato daň nevztahuje.
UL plochy
Když už víme, kde zjistit informace a jak se máme v Itálii pohybovat, je na řadě vybrat si cíle. Osobně postupuji tak, že si na mapě AviaPortolana vyberu v cílové oblasti plochu (dle označení lze rovnou i poznat, zda je dostupný benzín) a následně ověřuji v knize AviaPortolana, jaké jsou podmínky vybrané plochy.
Základem, který každého napadne na jednom z prvních míst, je délka dráhy. Není výjimkou, že je plocha dlouhá i třeba jen 200 m. Na druhou stranu, i když je uvedena třeba délka 500 m, nemusí to být dostatečné. Více než kde jinde se setkávám v Itálii se situacemi, kdy jsou před prahem dráhy vzrostlé stromy, natažené dráty elektrického vedení či dokonce betonové zdi a domy. Pak je dosednutí ve třetině dráhy zázrakem, a naopak letadlo klouže výrazně dál. Je nutné počítat i s tím, že má dráha velký sklon či jiný atribut, který ji činí v podstatě jednosměrnou, a o co hůře, bez možnosti opakování po dosednutí. Většinu těchto skutečností je možné zjistit v knize AP v sekci Výstrahy.
Neméně důležitý je povrch dráhy. Zvláštní pozornost je třeba věnovat „zpevněným“ povrchům. Je možné, že jde o více či méně kamenitopísčitý povrch. Na takové ploše hrozí vážné poškození vrtule. Pokud už se rozhodneme přistát, je potřeba omezit otáčky motoru na minimum. Vzlet pak provádět postupným přidávání plynu společně s rozjezdem letadla místu „plného knedlíku“ hned na úvod. Měl jsem možnost vidět jednu vrtuli po takovém vzletu a měla povrch jak měsíc – samá ďubka, samý krátýrek.
Pokud potřebujeme natankovat a na mapě jsme si vybrali plochu se znakem benzínu, je nutné v knize AP ověřit druh dostupnosti – pumpa na letišti nebo „kanystr“ (automobilová pumpa v blízkosti letiště). Většinou je správce plochy ochotný a k pumpě by nás zavezl, ale pro skupinu letadel to už může být problém. Minimálně z hlediska času.
I když vybraná plocha splňuje veškeré námi kladené nároky, je velmi vhodné zavolat na uvedené kontakty. Nejen, že je možné se správcem potvrdit platnost údajů, ale mnohdy i upozorní na skutečnosti a záludnosti, které nejsou jinde uvedeny.
Osvědčené plochyKód před jménem označuje letiště v databázi AvioPortolano, kde lze nalézt veškeré informace. UD11-6 Premariacco VE17-8 Caorle LIPV Lido LIDT Trento BO05-8 Ozzano PI04-6 Valdera AR04-5 Seristori VT13-7 Vejano CS08-19 Scalea NU02-5 San Teodoro LFKF Figari TP04-5 Salemi ME01 S. Alessio |
Přílet
Když už máme v Itálii vybraný cíl, je třeba vyřešit přílet do Itálie s ohledem na Alpy. Pokud je azurová obloha, kam se podíváme, je to vcelku jedno. Stačí udělat „čáru do mapy“ a letět. Běžnou praxí je přistání na některém z rakouských letišť jako je Zell am See nebo St. Johan, dotankování a následný odlet po italském ultralehku – bez spojení s řízením oblasti. S tím je samozřejmě spojeno dodržení maximální výšky nad terénem. I tak není dosažení FL 110 ničím výjimečným.
Naopak, pokud je počasí naprosto nevhodné pro létání v Alpách, nabízejí se dvě cesty (kromě možnosti zůstat na zemi a vyčkat):
Východní – oblet Alp přes Gratz, Maribor a Slovinskem do Itálie z východu.
Západní – oblet Alp ze západu, přes Německo, Francii do Cannes a poté přes moře na západní pobřeží Itálie. Po zemi to bohužel většinou nejde, protože hranice Itálie-Francie je v těchto místech opět tvořena vysokým pohořím.
Výše uvedené přílety vystihují extrémní situace – úplně bezproblémovou a úplně špatnou. Proto bych ještě rád zmínil další dvě příletové trasy, které je možné využít i za zhoršených podmínek. Navíc vedou přes standardní reportovací body, a je možné tedy jimi letět i za plného spojení na plánek.
První z nich vede přes Brennerský průsmyk. Pokud jsou podmínky špatné, je možné letět přes TMA/CTR Innsbruck po bodech Echo 1, Lima, Lima 3 a Sierra a dále pak na hraniční bod Brenner. Odtud dále údolím na Bolzano, Trento a z hor se dostáváme u Lago di Garda. Následnou změť CTR řeší UL letci pomocí VFR cest a piloti na spojení mohou žádat o přímý průlet na jih. Celkově bychom si měli vystačit s výškou do 6 500 AMSL.
Druhá z nich je položena východně a je vhodná zejména pro lety do oblasti Benátek. Let se však odehrává ve větší výšce, takže není vhodná do špatných podmínek. Vstupním bodem je MALUG (severně Benátek). Jakmile se dostaneme nad tento bod, je vcelku vyhráno. Od něj směrem do Itálie klesá hluboké údolí řeky Piave, které nás zavede až k letišti Belluno a k začátku VFR cesty, bodu Lago di S. Groce. Letadla na spojení mohou požádat o průlet CTR přímo na Jesolo Lido. ULkáři si trošku zakličkují.
Pokud by nastal těsně před Itálií problém s oblačností, lze uhnout na východ podél řeky Gail až k bodu Arnoldstein a odtud proletět po VFR route (dálnici) do Itálie. Přestože na mapě není značena VFR cesta přímo na jih přes CTR, je běžnou praxí proletět na jih po řece Tagliamento, která je většinou vyschlá. Jelikož je zde vcelku čilý provoz, zejména o víkendu, je nezbytné bedlivě se rozhlížet okolo sebe.
Výše jsme si popsali základní fakta o létání v Itálii, poukázali na možné zdroje informací, řekli si něco o možnostech příletu přes Alpy a vybrali některá zajímavá letiště. Pro začátek toto bohatě stačí. UL létání v Itálii poskytuje bohaté možnosti, každý den je možné strávit někde jinde a díky UL nadšencům, kteří mnohdy ani nevybírají přistávací/parkovací poplatky a pomohou s dopravou, i za minimální peníz.
Užitečné odkazy
AvioPortolano - http://www.avioportolano.it
PocketFMS - http://www.pocketfms.com
METAR/TAF/NOTAM - http://www.orbifly.com/member/metmap.php
Srážkový radar, oblačnost, předpověď - http://www.meteox.com/h.aspx?r=&jaar=-3&soort=loop1uur
UL asociace – http://www.fivu.it
CAA - http://www.enac-italia.it
ENAV - http://www.enav.it
UL stránky - http://www.ulm.it
Létání po Evropě - http://www.emf.nanco.no/Flying_over_Europe/MLA_flying_in_Europe.pdf
Létání po Evropě - http://www.wfaec.org.uk/files/flying_in_europe_by_microlight.pdf
Letiště Trento - http://www.aeroportocaproni.com
Letiště Ozzano - http://www.aviozzano-guglielmozamboni.it
Letiště Lido - http://www.aeroportonicelli.it
Letiště Valdera - http://www.aeroclubdipisa.it
Letiště Serristori - http://www.centroserristori.it
Letiště San Teodoro - http://www.santeodoroulm.it