Při zimním rozjímání a přemýšlení nad tím, čím bychom se mohli na letišti pod Beskydami blýsknout a na jakou soutěž v plachtění máme ještě kapacitu, padla jasná volba na závody podle pravidel Grand Prix.
Po loňských závodech, které nám ze začátku propršely, jsme letošní termín závodů posunuli tak, že začínal svátky 5. a 6. července a pokračoval celý další týden. Jaro a začátek léta svými termickými dny vzbuzoval naději, že by to letos mohlo vyjít. Medard v červnu začal o pár dní dříve a ke konci června se nad Českou republikou honily bouřky. Já si týden před závody zakázal studovat jakékoliv dlouhodobé předpovědi a s napětím očekával příjezd všech závodníků a meteorologa Horáce.
Zahajovací briefing se konal ve středu 4. července, již tradičně před hangárem, za zapadajícího slunce, které dokreslovalo romantickou atmosféru letiště na úpatí Beskyd. Závodníci jsou přivítáni ředitelem Radkem Foldynou a následně mnou, jakožto předsedou organizačního štábu. Každý si uhobluje příslovečný stoupák - hoblinu z frýdlantské laťě a do výbavy dostane „kýbel“ se svým jménem a nutnou výbavou pro následujících 10 dní. Horác je pro další dny mírným optimistou a s touto informací se odebíráme k zlatavému moku.
Den 1, čtvrtek 5. července
Hned první ráno nás vítá jasnou oblohou, s meteorologem Horácem, stavěčem tratí Lumírem Motykou a koordinátorem prostorů Rosťou Strykem se scházíme v půl osmé a studujeme počasí. Horác nedoporučuje trať na Slovensko, a tak plánujeme po Beskydech. Pro FL kombi stavíme úlohu AAT čili trať přes určené prostory a pro AGP racing, tedy trať s přesně danými otočnými body. Jako první startuje 24 větroňů kombi třídy, po nich 8 „náletářů“ v Adrenalin Grand Prix.
Foto Vladislav Saladyga
Pravidla oznámení pásky a odstartování pro Adrenalin Grand Prix jsou mírně odlišná, a tak si dovolím malé vysvětlení. Po odstartování posledního závodníka v řádném pořadí má startér, pro AGP já, čas minimálně 15 minut na zhodnocení situace, a až po této době může oznámit čas otevření pásky.
Páska může být otevřena opět minimálně 15 minut po jejím oznámení.
To v praxi znamená, že minimální doba do otevření pásky je 30 minut. Maximální výšku a rychlost jsme pro AGP 2012 stanovili 1 600 m QNH a 160 km/h vůči zemi. Páska o délce 2 km se nachází nad Lysou horou. S její nadmořskou výškou 1 323m to tedy dává pásku v 300 m nad vrcholem. A to už může být slušná podívaná pro turisty.
Poslední závodník v řádném pořadí první disciplíny AGP 2012 odstartoval ve 13:06, meteorologická situace byla dobrá a já tedy nemusím vyčkávat s otevřením pásky déle, než je nutné. Po nezbytném oznámení času otevření pásky, 10, 5, 3, 2, 1 minut a 30 posledních vteřin do otevření pásky, tak na frekvenci nad Frýdlantem zaznělo poprvé: „10, 9, 8, 7, 6, 5, 4, 3, 2, 1, start - doleťte až na pobřeží, doleťte až na pobřeží!!!“ A my na letištní ploše jsme mohli sledovat letící tečky protínající pásku nad Lysou horou.
Po odstartování náletářů se přesouvám k počítači s online trackingem, se kterým jsme měli přehled o aktuální poloze všech startujících v AGP. Společně s webmastrem Mirou zapínáme tlačítko Start Broadcasting a internetoví diváci mají možnost vůbec poprvé sledovat živý komentovaný přelet na závodech v České republice. České plachtění právě dostává čtvrtý rozměr. Po třech rozměrech, které zajišťuje tlačítko 3D na našem trackingu, je čtvrtým rozměrem proud informací, které jak pro zasvěcené plachtaře, tak i pro pouhé diváky a fanoušky plachtění vysíláme na adrese adrenalintracking.cz/fl2012.
Po chvíli vítám u komentátorské židle dnešního chrousta Jacka, který prvním startem ještě před závodním polem otestoval počasí a společně pak chvíli komentujeme vývoj počasí, průběh a načasování startu. Následně již pak sám popisuji taktiku jednotlivých náletářů, jejichž úkolem je zdolat trať o délce 155 km s otočnými body Vsetín a Wisla.
Foto Vladislav Saladyga
Za necelou hodinku a půl se přesouvám s notebookem před naši improvizovanou komentátorskou kancelář a sleduji dokluzy. Jako první protíná cílovou pásku nad prahem dráhy 260 soutěžící meteorolog Horác, za ním o pouhých 8 vteřin místní borec Rosťa Stryk. V několika minutách jsou tady všichni ostatní a já s notebookem a webkamerou běžím pogratulovat prvním třem náletářům.
Internetový divák chrochtá blahem, protože něco podobného ještě nezažil. Sleduje aktuální polohu kluzáků, do toho mu ryzí ostravštinou plachtař z Beskyd vysvětluje, kterým údolím si to náletáři šinou, nad kterou vesnicí se právě nacházejí, a sem tam přihodí i něco ze zákulisí večerních plachtařských poletových rozborů. A aby toho nebylo málo, sleduje ještě aktuální a necenzurované vyprávění samotných plachtařů, kteří plni dojmů z adrenalinových dokluzů pouštějí do éteru slova jako šprajc, zved, třímetr atd. Vše online, vše živě, vše přímo „z kastrola“!
Za námi je první letový den, všichni doma, žádné pole. Všichni jsou v očekávání dalších letových dní a dalších komentovaných přenosů.
Den 2, pátek 6. července
Druhý den jsme zprovoznili internetové připojení i na startu, a tak se divákům naskýtá zatím jen zvukový, v příštích dnech i obrazový komentovaný přenos z průběhu startů. O online odstartování se slovy „Doleťte až na pobřeží“ darmo mluvit.
V AGP vyhrává suverénně Rosťa Stryk, druhý Jan Mareth z AK Hranice, který spanilou stíhací jízdou z poloviny přeletu, kdy byl daleko za celým startovním polem, dohnal a předehnal většinu borců. Třetí Radek Chmela z AK Kunovice.
Foto Vladislav Saladyga
Trať byla adrenalinová, třetí otočný bod, horu nad polským letištěm Žár, zkrápěla vytrvale přeháňka zrovna ve chvíli, kdy ji náletáři chtěli otočit. Na letiště Žar přistávají smáčení deštěm Horác a Roman Stoklasa, druhý den na briefingu každému vyplácíme pět zlotuvek jako diety.
Den 3 a 4, sobota 7. a neděle 8. července
Třetí den vítězí na kratší trati 111 km Petr Pánek z AK Dvůr Králové následovaný Davidem Císařem z AK Medlánky a Janem „Horácem“ Horákem z AK Zbraslavice. Trať byla kratší, počasí se mělo vyvíjet do bouřek a v podvečer skutečně svařovali po kopcích všude kolem nás. Frýdlant byl sice výrazného deště uchráněn, ale nad ránem čtvrtého dne přišla přeháňka a svlažila vyhřáté údolí natolik, že se vytvořila mlha, která se nehodlala rozpustit ani odpoledne. Čtvrtý den byl tedy neletový.
Den 5, pondělí 9. července
Pátý den přichází první z vysokých oblačností z rozpadající se fronty, které budou následující týden Frýdlant ještě několikrát trápit. Po neletové neděli je pondělí také neletové.
Den 6, úterý 10. července
Šestý den opět adrenalinovo. Od jihozápadu se přibližují srážky, a tak zkracujeme tratě, pouštíme FL kombi i AGP, náletáři v Grand Prix míří přímo proti vodě k rozpadající se přeháňce u Holešova, otáčejí vrchol hory nad Vsetínem a fičí zpátky. Vše se podařilo a téměř všem v FL kombi i AGP se podaří trať obletět. Některým v kombi třídě i v rekordních časech, za všechny Lumírův průměr 126,3 km/h.
Foto Vladislav Saladyga
Den 7, středa 11. července
Sedmý den slibuje Horác krátké okénko, neboť od západu se valí další voda. Na trať posíláme jen gladiátory v AGP a ostatní zaplňují Pilotku i hospůdku U nalitého pupence, zde běží na plátně a na velkoplošné obrazovce tracking a nezbytná One Man Show v mém podání. Všichni letí jako orlové, odměnu a uznání však zasluhuje Radek Chmela, který se tento den nepotkal s formou, a když pásku protíná hluboko pod maximální výškou, sedá do pole u Trojanovic.
Závodníci kombi jsou snad ještě více nadšeni než náletáři, sledovali opravdu adrenalinový tracking, souboje plachtařů s přírodou a s přeháňkami. Horác to taky podrovnal do pole, ale až u Třince. Večírek s klavírem a kytarou se pak protahuje do brzkých ranních hodin.
Den 8, čtvrtek 12. července
Osmý den letí opět po pouze AGP. Ukazuje se dobrý odhad Horáce na krátké okénko, za půl hodinu po přistání posledního v AGP přichází opět přeháňka, pro FL kombi by to bylo asi polní. Polovina pole náletářů v AGP totiž celou trať neobletěla. Do pole přistál v půlce trati i průběžně první náletář Jan „Jordy“ Mareth, přistání na rádiu takticky zatajil, aby průběžně o bod druhý Rosťa Stryk neletěl na jistotu, ale závodil až do konce. Záměr nevychází a Rosťa se suverénním vítězstvím vyhoupnul na první pozici.
Foto Barbora Moravcová
Den 9 a 10, pátek 13. a sobota 14. července
Na devátý a desátý den je předpověď pesimistická a po poradě organizačního štábu přesouváme závěrečný večírek na pátek večer a vyhlášení vítězů na sobotu v 11:00. Ředitel soutěže nás varuje, co kdyby bylo v sobotu letovo, sobotní ranní jasná obloha mě pak chvíli děsí, zvlášť když vidím krásnou vlnu a představuju si, jaké by to bylo mít v AGP první vlnovou bodovanou trať v ČR.
Vlna se však odpoledne loučí přeháňkou a tak zůstalo jen u snění a u vzpomínek. U vzpomínek jak jsme za 10 dní ukázali, jaký potenciál mají frýdlantští plachtaři. Že mají na to dokázat, že i tady, ve složitých meteorologických podmínkách ovlivněných průmyslovou aglomerací, umí uspořádat kvalitní závody.
A výsledky?
V kombi třídě vyhrál frýdlantský Lumír Motyka, druhý skončil František Vančura z AK Hranice a třetí Radim Hahn z AK Zábřeh. První náletář v Adrenalin Grand Prix opět frýdlantský plachtař Rostislav Stryk, druhý těsně Jan Mareth z AK Hranice následovaný Romanem Stoklasou z AK Medlánky.
Foto Vladislav Saladyga
Děkuji tímto všem, kteří se na přípravách a průběhu letošního FL 2012 Adrenalin Grand Prix podíleli jak svýma rukama, tak svou hlavou či svými penězi. Bez vás všech by to opravdu nešlo!
Letošní FL 2012 skončilo v sobotu 14. července v pravé poledne. A já se trochu děsím, s čím budeme muset přijít příští rok, protože pouze s mým ksichtem na obrazovce adrenalin trackingu díru do světa neuděláme. :)
Věnování patří všem členům AK Frýdlant nad Ostravicí, sponzorům, účastníkům FL 2012 a osmi odvážným a historicky prvním náletářům Adrenalin Grand Prix!
P. S.: Slovo náletář, jakož i další termíny a motivy letošního FL 2012 Adrenalin Grand Prix, jsme si vypůjčili z kultovního plachtařského filmu z padesátých let minulého století Vítězná křídla.
