11:00 - Do galerie pod zprávou jsme přidali nové fotky Electry!
Letiště Točná, které momentálně prochází rekonstrukcí, se stane po svém znovuotevření domovem letounu s výjimečnou historií, Lockheed Electra L 10 A, výrobní číslo 1091. Letounu, který sloužil jako osobní dopravní prostředek Jana Antonína Bati, je jediným létajícím exemplářem tohoto typu na světě.
Význam Lockheedu Electra L 10 A výrobní číslo 1091 pro Českou republiku
První letoun, se kterým česká posádka obletěla svět, navíc v době, kdy šlo o výjimečný výkon i ve světovém měřítku. Letoun, který jako první absolvoval řadu rekordních dálkových letů do Afriky a Asie. Letoun, který je neodmyslitelně spojen s osobou Jana A. Bati, jedním z největších průmyslníků naší historie, který jako první dokázal vybudovat z českého podniku nadnárodní koncern operující doslova po celém světě.
Jan Šerhant, *1912 - †1983 Před válkou létal jako šéfpilot leteckého oddělení společnosti Baťa, pilotoval i legendární let J. A. Bati kolem světa. Po vypuknutí druhé světové války ulétl s letounem Lockheed Electra do exilu. Ve Velké Británii vstoupil do RAF, kde se stal úspěšným nočním stíhačem u 68. noční stíhací squadrony a po odlétání operačního turnusu pokračoval ve službě u dálkové letecké dopravy v řadách 511. a 246. dopravní squadrony. Po skončení války nastoupil jako šéfpilot u ČSA, zde také v roce 1946 prodělal těžkou nehodu. Zemřel v Praze 13. února 1983.
Oldřich Doležal, *1912 - †1983 Před válkou létal jako jeden z osobních pilotů Jana A. Bati. Po jejím vypuknutí podnikl dobrodružný let a na palubě Lockheed Electra ulétl do Velké Británie. Zde vstoupil do řad RAF a jako příslušník 311. československé bombardovací squadrony dosáhl jejího největšího individuálního úspěchu, když potopil německou loď Alsterufer (lamač blokády). Po válce létal jako dopravní pilot u ČSA a v roce 1950 musel vlast opět dobrodružně opustit, tentokrát na palubě Douglasu DC 3. Zemřel ve Velké Britanii po těžkém úrazu páteře ve věku nedožitých 72 let.
Letoun, který je svými osudy i osudy svých pilotů pevně spojen s boji našich letců během druhé světové války. Mezi jinými za jeho řízení usedali Jan Šerhant a Oldřich Doležal, skutečné legendy mezi československými piloty britského královského letectva. V žádném z českých muzeí není zachován historický letoun (a ani jiná technická památka) s takovým významem pro Českou republiku.
Význam Lockheedu Electra L 10 A výrobní číslo 1091 ve světovém měřítku
Tento letoun byl původně vyroben pro americkou pilotku Amelii Earhart, první ženu, která přeletěla Atlantický oceán, a do dnešních dnů jednu z legend americké historie. Na stejném typu letounu později během letu kolem světa (na který se vydala až po J. A. Baťovi) zmizela mezi Novou Guinejí a Howlendovým ostrovem.
V letecké expozici Vojenského historického ústavu v Praze Kbelích a v expozici Národního technického muzea jsou některé letouny, které jsou zajímavé tím, že se ve světě dochovaly v několika málo kusech, ty však nejsou ničím výjimečné pro českou historii. Ty letouny, které jsou naopak zajímavé z historického hlediska, nejsou původní, jedná se buď o novostavby či rekonstrukce, z tohoto pohledu je Electra naprosto výjimečná.
Amelia Earhart – (narozena 24. července 1897) známá americká letecká průkopnice a spisovatelka. První žena, které byl udělen Záslužný letecký kříž. První žena, která přeletěla Atlantický oceán, ustavila množství ženských leteckých rekordů. Zmizela v roce 1937 během pokusu o oblet světa. Fascinace jejím životem a dílem přetrvává, zejména v USA. Aktuálně je v kinech její životopisný film, ve kterém hrají Hilary Swank, Richard Gere, Ewan McGregor a řada dalších.
Jediný kus tohoto letounu, který byl vybaven zbraněmi a zapojil se do přímých bojů během druhé světové války. V kanadském královském letectvu sloužil jako protiponorkový, kdy vyhledával a útočil na německé ponorky.
Z více než 148 vyrobených kusů (šlo o luxusní letoun, určený pro nejvýznamnější byznysmeny či hlavy států) se jich do dnešního dne zachovalo pouze šest a pouze tento kus je letuschopný!
Rekonstrukce Letiště Točná
Letiště Točná, jehož historie se datuje již do roku 1946, nyní prochází náročnou rekonstrukcí, aby se molo stát důstojným domovem jak pro Electru, tak i pro ostatní sportovní letadla. Po více než padesáti letech provozu zde byl na jaře roku 2010 provoz přerušen, aby začaly práce na prodloužení dráhy o 300 metrů. Kvůli bezpečnoti letového provozu a i veřejnosti bylo letiště oploceno a přibylo i dětské hřiště pro veřejnost.
Nyní na letišti probíhají opravy dřevěných budov z padesátých let a připravuje se výstavba speciálního expozičního hangáru, který by umožnil hangárování letounu Lockheed Electra. Znovuotevření letiště se plánuje na rok 2012.
Jak revitalizace letiště Točná, tak rekonstrukce letounu Lockheed Electra je plně financována ze soukromých zdrojů a nečerpá žádné státní ani evropské dotace.
