Létání na simulátoru někteří odsuzují, jiní vyzdvihují jako bezvadnou pomůcku pro výcvik a pro zahánění zimních ,,absťáků”. Já osobně jsem při svém výcviku občas pustil na svém nepříliš výkonném PC Flight Simulator 98. Realističnost chování letadla byla téměř mizivá, ale aspoň jsem si zvyk například na pohyby země během manévrů apod. Vývrtku nebo podobné neobvyklé letové stavy jsem si mohl leda tak představovat. Nicméně ve skutečném výcviku jsem se nemohl zbavit zlozvyku při přistání. Přechodový oblouk jsem dělal vysoko a potom jsem se pomalinku přibližoval k zemi. Tento jev se mi podařilo na simulátoru trošičku odstranit a když jsem to potom zkusil ve skutečnosti, nestačil jsem se divit.
Simulátor Condor
Nejsem žádný počítačový fanatik a tak mé simulátorové lítání probíhalo většinou během nejtužší zimy a největších abtinenčních příznaků. Zkoušel jsem létat plachtově ve Flight simulatoru 2002, ale nebylo to ono. Pak jsem slyšel o simulátoru Condor. Někdy minulý rok se objevil v notebooku jednoho kamaráda a tak jsem si jej vyzkoušel. Pocity z letu byly diametrálně odlišné od těch z Flight simulatoru. První, co mě dostalo, byla Z-226 která sebevědomně přijela před čumák ,,mého” Discuse 2c. Aerovlekový vzlet je opravdu realistický včetně rychlosti stoupání vlečné. V simulátoru je nabídka Z-226, Turbo Čmelák, Piper Pawnee a Piper Cub. Pokud budete vlekaře zlobit, nebo se za vlečnou neudržíte, dojde k automatickému vypnutí nebo k přetržení lana. Výšku vleku si můžeme navolit v základníím menu, ale o tom později. Dálší možností, jak se dostat do vzduchu, je naviják (taktéž velice realistický) a start z vzduchu, kdy se nacházíte ve zvolené výšce přesně nad letištěm při rychlosti 80km/hod.
Jak začít...
Po spuštění simulátoru poprvé se musíte zaregistrovat jako pilot, napíšete své jméno, svojí oblíbenou imatrikulační značku (ta je pak na každém vašem letadle) a svoje startovní číslo. Také zadáte registrační klíč. V nabídce je i manuál, který je velice obsáhlý a jistě pomůže každému s většinou problémů, keré jej mohou potkat. Pokud nechceme hrát po síti, zvolíme položku Free fight. Otevře se okno se záložkami Task, Weather, Plane a NOTAM.
Podle jmenovaných si nastavíme letěnou trať, zvolíme si počasí buď podle sebe, nebo podle nabídky profilů (bezoblačná termika, normální, bombastické nebo náhodné počasí, směr a sílu větru), jakým letadlem chceme letět (v položce settings si můžeme dokonce zvolit vodní zátěž a polohu těžiště),v notamu si poté zvolíme způsob vzletu, výšku vypnutí a spoustu jiného. Poté se nám načte zvolená disciplína.
Letadlo při letu
Letadlo se chová velice věrohodně, při přetažení se podle typu sesype buď po křídle, nebo rovnou do vývrtky. Účinky kormidel a vyvážení jsou adekvátní, takže nějaké zbrklé ,,kvrdlání” vám k obratnosti nepomůže. Když zavíráme podvozek, nebo ovládáme vodní přítěž, pilot pustí knipl a věnuje se zadané činnosti, s čímž musíme počítat zvláště nízko nad zemí, letadlo je totiž cca 3 sekundy neovladatelné. Brzdící klapky se vysouvají z křídla opět realisticky.
Zvuk vzduchu proudícího kolem letadla je též naprosto věrohodný, mění se I při průletu turbulencí nebo termikou. Křídla větších brusů při přitažení ,,mávají” a vyluzují skřípavý zvuk laminátu. Šustění táhel řízení je též slyšet. Většina větroňů je vybavena běžným přístrojovým vybyvením doplněného o PDA pro navigaci. Elektrronické vário pípá pověrně hlasitě a dá se přepínat mezi módem pro kroužení a ,,speedcomanderem” na přeskoky, McReadyho číslo se také mění manuálně. U akrobatického Foxe je na palubce připíchnutá akrobatická sestava.
Při letu můžeme pro zábavu zapnout barevné dýmovnice na koncích křídel, zvláště efektivní je to právě při akrobacii. Při překročení maximální rychlosti nastává divoký flutter a pokud nezareagujeme rychle, ale opatrně, letadlo se nám ve zduchu rozlomí.
To samé jej pochopitelně čeká při překročení povolených násobků. Pilot při přetížení postupně přichází o vidění a nebo vidí rudě(při záporných přetíženích).V základní nabídce máme cca 12 letadel všech tříd – od školní ASK-13 přes 15 a 18 metrová ASW- 27/28, LS – 6 a 8, akrobatického MDM-1 Fox až po kluzáky Nimbus 4 a ASW-22 třídy open. Můžeme si dokoupit i balíček dalších typů jako ASG-29, PW-5 atd.
Výběr z nabídky scenerií
Čím Condor upoutává asi nejvíce je model počasí a s ním spojená nabídka scenerií. Základní scenerií je Slovinsko, můžeme si ale postahovat i mnoho jiných lokalit – Německo, Alpy, Švýcarsko, Rocky Mountines v Kanadě, Nový Zéland apod. Dokonce je už k dostání první polovina scenerie ČR, je to však zatím jen západní polovina, levá je ve vývoji. Pokud mohu hodnotit, je scenerie ČR dosti podrobná, pokud letíme ve výšce přeletu, tzn. od 1 do 2 km, je její vzeření velice reálné a dá se navigovat podle papírové ICAO mapy, pokud se ale dostaneme níž, je pochopitelně méně přesná a občas to chce dostatek fantazie si konkrétní místo představit. Nicméně před tvůrci smekám, protože je to spousta tvrdé práce. Reliéf je přesný a funguje jako dobrý orientační prostředek.
Reálné počasí
V Condoru kladli autoři velký důraz na reálnost počasí. Mohu potvrdit, že se jim to povedlo na výtečnou. Stoupáky jsou opravdu tam, kde by podle plachtařských učebnic za daných podmínek být měly. Mraky mají svůj vývoj od chmurek až po rozpady a denní chod termiky je také velice znatelný. Svahové proudění kopíruje tvar terénu a je patrná sinější turbulence. V závětří kopce je poté nemilosrdný ,,splachovák”. Stisknutím H můžeme otevřít nápovědu, která nám zviditelní stoupavé proudy. Ve většině multiplayerových závodů je však jeho použití penalizováno.
Závody
Závodění je jednou z pokročilých možností, jak se v Condoru naučit něco nového nebo se zdokonalit. Na výběr je spousta serverů závodů různých úrovní od freefly (poletování jen tak kolem letiště a plkání s kolegy) až po týdenní soutěže ve stylu mistrovství světa. Zatím jsem zkoušel létat závody zveřejněné na www.condorsoaring.com. Jednoho z nich se zůčastnilo 40 pilotů a můžu říci, že jsem měl občas pořádně nahnáno, když kolem mě ve stoupáku točilo třeba i 20 letadel.
U ,,soupeřů“ je zobrazena aktuální vzdálenost ode mě a startovní číslo. V levém dolním rohu pak běží chat mezi piloty do kterého po stisknutí enteru vložíme svojí zprávu, komunikace probíhá většinou v angičtině a dost se podobá té reálné. Server samotný komentuje závod poznámkami který pilot protnul startovací pásku nebo dosáhl otočného bodu. Start je povětšinou aerovlekem, kdy musíme podle pořadí přihlášení do závodu vystát frontu na vlečnou.
Vypnutí probíhá jako ve skutečnosti v dané výšce a v daném sektoru, ze kterého musíme po vypnutí okamžitě zdrhnout. Dle závodu se otevře po určeném čase startovní páska a závod může začít. Zážitek ze závodu je opravdu nezapomenutelný.
Pár slov o požadavcích
Momentálně provozuji simulátor na notebooku Acer Etensa 5620, což je takový nějaký průměr. I na slabších počítačích není problém, jen je potřeba osekat grafiku a smíířit se stím, že to občas škubne :-).
Závěrem bych zhodnotil, že Condor je velice povedený a velice reálný simulátor, reálnost chování letadel bych dal tak 90 nebo více procent. Hodně záleží na dobrém joystiku a na chvíli trpělivosti při nastavování. Ale výsledek stojí určitě za to!
