Když jsem řekl A měl bych asi také říci B… Jak dál?
Tato otázka je mnohem složitější než na první pohled vypadá a abych byl upřímný vyčerpávající a hlavně jednoznačnou odpověď zatím neumím dát. Protože však většina mé činnosti na LAA ČR se točí kolem této problematiky považuji za vhodné Vás blíže seznámit se svým pohledem na věc.
Situace kolem evropského LSA nyní dospěla do fáze, kdy je poslední možnost něco ovlivnit. NPA - Oznámení o navrhovaných dodatcích jsou EASA pravidelně publikována a pro nezasvěcené je obtížné se v nich vyznat. Bohužel však mám pocit, že přes veškerou snahu LAA ČR o informovanost, u nás letecká veřejnost žije v blažené nevědomosti. O to krutější může být probuzení. “Velicí” piloti létající v Aeroklubu již dostali první varování v podobě zpřísnění pravidel pro provádění vyhlídkových letů, modeláři stojí v němém úžasu nad bezpečnostním nařízením Ministerstva dopravy č.2. Toto opatření sice není přímo výplodem EASA, ale jasně ukazuje, že i u nás dovedeme být papežtější než papež. Ve snaze vytvořit pravidla zejména pro vojenské bezpilotní prostředky je napsali tak, že provoz RC modelů bude velmi komplikovaný, pokud tedy někdo neveme rozum do hrsti a nařízení nepřepíše do použitelné podoby.
Zmiňuji se o tomto případu jen proto, že názorně ukazuje, že zdánlivě demokratickým procesem, můžeme dospět při ignoraci zpětné vazby ke katastrofálním výsledkům.
V preambuli opatření se sice píše, že byla konzultována odborná veřejnost – to co na papíře pro neinformovanou veřejnost vypadá demokraticky se mění ve frašku, když zjistíte, že někteří z aktérů o takové iniciativě neměli ani ponětí. Možné je také to, že si autoři opatření vůbec neuvědomili, že zasahují i do dalších leteckých činností – to je však neomlouvá!
Bohužel musím konstatovat, že z tohoto pohledu se nám může něco takového stát i s evropským LSA, potažmo v delším časovém horizontu i s UL.
Pokud totiž nebudeme včas a správně reagovat na legislativní smršť, kterou jsme nyní z EASA zaplaveni může se nám stát – někdy kolem roku 2009-2010, že se probudíme a zjistíme, že tak jak jsme létali dodnes už to nejde, protože vyšlo nařízení Evropské komise XYZ. Tato nařízení mají přímou platnost a jsou nadřazena národní legislativě. V praxi to znamená, že žádná “česká ulička” nebude pravděpodobně možná.
Ale ani když všichni odpovíme, že se nám něco líbí, případně nelíbí nemáme zaručeno, že EASA, potažmo Evropská komise či Evropský parlament něco změní. V oblasti lehkého letectví jsme sice zatím světová velmoc, ale o našich názorech se nám bohužel nedaří přesvědčovat naše sousedy. Smutnou pravdou je, že v Evropské komisi, která připravuje návrhy zákonů, které potom Evropský parlament většinou v nezměněné podobě schválí, trvale prohráváme 26:1.
Je jen otázkou času, než to naše úředníky a ministry, kteří zatím naše zájmy na evropské úrovni hájí přestane bavit, protože být pořát potížistou není nic příjemného.
Nedělejme si iluze, že náš osud v této nepřehledné a zkorumpované době někoho zajímá.
Jaké tedy máme možnosti?
1/ Zastrčit hlavu do písku a tvářit se, že se nás to netýká.
Souboj s tímto názorem jsme uvnitř LAA ČR svedli někdy kolem roku 2000 s tím, že toto řešení nechceme. Nicméně je mi jasné, že část členů LAA ČR si pořád myslí, že to je nejlepší řešení.
2/ Druhá možnost je snažit se věci ovlivnit tak, jak se o to LAA ČR dlouhodobě snaží. Nicméně i tato snaha má své limity. Podle mne nastal čas, kdy je nutná větší aktivita řadových členů. Žijeme v parlamentní demokracii, letectví je apolitická záležitost a proto je nutné začít oslovovat všechny politické reprezentace od místních úrovní a začít bít na poplach. Vše co jsme zde za posledních 18 let vybudovali v oblasti lehkého letectví je v ohrožení.
Řešení, které navrhuje LAA ČR, tedy zvýšit limit Annexu II na 600kg se momentálně na Evropské úrovni v krátkodobém horizontu nejeví jako reálné. Nicméně při necitlivém uplatnění evropské kategorie LSA může v ČR dojít ke značným problémům. Požadavky EASA na kvalifikované subjekty, které mohou vykonávat certifikace LSA staví LAA ČR před nelehkou volbu. Musíme pečlivě zvážit všechna rizika s tím související, hlavně mít napaměti, že za současného stavu musíme zejména chránit to, čeho jsme dosáhli.
Vytvoření evropského LSA však otevře alternativu, která doposud neexistuje a i z toho mohou vůči stávajícím SLZ vyplynout nepříjemné důsledky.
EASA se navíc vůbec neskrývá s tím, že by chtěla i letadla současně spadající pod AnnexII, tedy mimo její pravomoc, převést pod svoji pravomoc. Toto nebezpečí není možné podceňovat a je proti němu potřeba začít všemi prostředky bojovat. Jestliže jsme pravděpodobně prohráli boj o přijatelnou podobu evropského LSA, boj o Annex II nesmíme prohrát.
Vše co jsem zde popsal nás vede k tomu, že je třeba se rozumně domluvit zejména na národní úrovni. Proto vedeme jednání s příslušnými ministerstvy, s ÚCL, Aeroklubem atd.
Nic jiného nám totiž nezbývá.
Vím, že uvedená problematika je pro většinu z Vás vzdálená a nezajímavá, ale věřte mi, že je pro nás všechny moc důležitá.
Proto je nezbytné začít lobovat na všech úrovních tak, aby náš hlas nebyl přeslechnutelný. Když bude slyšet u nás doma, zcela určitě ho uslyší i v Bruselu. Pokud tedy máte možnost angažujte se v prospěch nás všech!
Náš cíl je jasný:
1/ Zachovat stávající stav správy SLZ, tzn. působit na všechny činitele tak, aby SLZ nebyla v budoucnu převedena pod správu EASA a nadále zůstala regulována na národní úrovni.
2/ Udělat vše pro to, aby vznikla nová evropská kategorie LSA, pokud možno nezačleňená do stávajících předpisů EASA. Naše snaha je aby vznikl jeden globální technický předpis založený na předpisu, který se dnes používá pro LSA v USA. Tento jednotný předpis by měl být dozorován na národní úrovni stejně tak jako provoz, pilotní průkazy a údržba.
Taková kategorie bude životaschopná, pokud se nebude příliš lišit od stávajících pravidel pro SLZ. LAA ČR má zájem takovou kategorii v České republice spravovat.
Zdroj: LAA
Článek vyšel v Pilotu č.6
