Oblasti velikosti evropského měřítka stačí zakreslovat jednou za tři až šest hodin, avšak pro sledování počasí v rozsahu střední Evropy nebo samotné České republiky potřebujeme mít
k dispozici častější obnovování meteorologických dat.
Českou republiku a její bezprostřední okolí můžeme vidět například na adrese http://www.chmi.cz/meteo/om/inform/11.gif , kde jsou vykreslené nejaktuálnější změřené synoptické údaje.
Mapa je samozřejmě vždy přehlednější, než tabelární forma zobrazení těchto dat, ale vyžaduje, abychom znali symboliku a mohli tak rychlým pohledem zhodnotit stav počasí. To vyžaduje jisté zkušenosti, i když to není nijak složité.
Mapka je tzv. neanalyzovaná, tzn. že v ní jsou pouze holé údaje o stavu počasí a není zde proveden zákres atmosférických front a vyznačeny oblasti srážek, významných změn tlaku vzduchu nebo třeba oblastí s mlhou. To jsou ale údaje, bez nichž se při předletové přípravě obejdeme. Pro VFR létání jsou nesmírně důležité údaje o dohlednostech, větru a oblačnosti, případně teploty, kvůli preventivním znalostem možnosti vzniku námrazy.
Každá meteorologická stanice je na mapě znázorněna malým kroužkem, jenž je vyplněnčernou barvou v takové míře, která odpovídá celkovému pokrytí oblohy oblačností.
Kroužek, který je prázdný, znamená jasno. Naopak plně černý kroužek znamená zataženou oblohu. Ostatní mezistupně odpovídají celkové oblačnosti, která se vyjadřuje v osminách: jedna svislá čárka v jinak bílém kroužku znamená 1/8 oblačnosti na celé obloze; začerněná čtvrtina kroužku vyjadřuje 2 až 3 osminy, půl černého a půl bílého kroužku je 4/8 pokrytí, třičtvrtě černého kroužku znamená 5 až 6 osmin, celý černý kroužek s bílou svislou čárkou znamená 7/8 celkového pokrytí oblohy. Zde se nerozlišují jednotlivé vrstvy oblačnosti, takže například vyjadřuje-li kroužek třeba 7/8 oblačnosti, může to ve skutečnosti znamenat 1/8 nízkých stratokumulů, 2/8 altokumulů a 5/8 cirrostratů, anebo 7/8 stratokumulů, 6/8 altostratu a ještě 3/8 cirrů – vždycky jde jen o celkový souhrn všech vrstev oblačnosti bez ohledu na množství oblačnosti v jednotlivých vrstvách.
Podotkněme, že nutně nemusí vycházet součet množství jednotlivých vrstev v celkové pokrytí.
Jinak řečeno, výskyt 2/8 nízkých oblaků plus 3/8 střední vrstvy oblaků ještě neznamená, že celkové pokrytí oblohy bude 2/8 + 3/8 = 5/8. Tak to není. Jednak je osminová škála (tj. devět stupňů od nuly do osmi) příliš málo jemná na to, abychom s ní vyjádřili úplně přesné pokrytí oblohy, jednak se vizuálně mohou jednotlivé vrstvy oblaků částečně překrývat a vyskytuje-li se například 1/8 střední oblačnosti a nad ní 1/8 vysoké, může celkové pokrytí oblohy být rovněž 1/8. Pravda, meteorologický pozorovatel sice nemůže s jistotou tvrdit, že když vidí v zákrytu za sebou dva oblaky v různých výškových hladinách, že v tom vyšším oblaku není zrovna naschvál díra právě v místě, které je zakryto nižším oblakem, ale v pozorovatelské praxi se to takhle nebere, nehledě na to, že tolik zásadní problém to zase není. Zkušený meteorologický pozorovatel dokáže dobře odhadnout, jak vypadá výše položená vrstva oblačnosti, která je i z velké části zakrytá rozsáhlou spodní vrstvou oblaků.
Další informací o oblačnosti je symbol druhu oblaků.