ČLR tak důsledně šlape na paty americké NASA, která se v programu Artemis chová jako váhavý střelec. Vzhledem k tomu, že mise NASA Artemis 3, tedy opětovné přistání na Měsíci, byla (zatím) odložena až na rok 2027, čínský cíl přistát do roku 2030 snižuje vnímaný náskok mezi těmito dvěma kosmickými velmocemi.
Modul Lanyue jako na houpačce
Společnost China Aerospace Science and Technology Corporation (CASC) totiž podrobila svůj dvoumístný lunární přistávací modul "Lanyue" komplexnímu ověřovacímu testu přistání a opětovného vzletu ve svém unikátním zařízení v okrese Huailai v provincii Che-pej, asi 100 kilometrů severozápadně od Pekingu. Test, který proběhl 6. srpna tak představuje klíčový krok ve vývoji čínského programu pilotovaného průzkumu Měsíce. Bylo to totiž poprvé, co Čína provedla zkoušku přistání a vzletu kosmické lodi, která ponese posádku mimo Zemi.
Ovšem už před tím, 17. června, provedli Číňané úspěšný tzv. únikový letový test velitelské lodi Mengčou (Loď snů), tj. z nulové výšky a nulové počáteční rychlosti, důležitý pro bezpečnost tříčlenné posádky v případě havarijního startu. Test byl realizován na kosmodromu Jiuquan v poušti Gobi zážehem únikového motoru záchranné věžičky a byl při něm simulován případ selhání nosné rakety na vzletové rampě.
Lanyue je v principu obdobné plavidlo jako to, co dopravilo Američany na Měsíc na přelomu šedesátých a sedmdesátých let minulého století. Je vyvíjeno pro první čínskou pilotovanou výpravu na Měsíc, která se má uskutečnit, jak uvedeno i výše, před rokem 2030. Některé prameny pak hovoří už o roku 2028, což ukazuje, že čínský lunární program dýchá americkému na záda velmi těsně. Navíc se ukazuje, že Čína dokáže (oznámené) plánované termíny dodržovat. Což bohužel NASA nějak nevychází, neboť podle původních předpokladů měli američtí astronauti pobíhat znovu po Měsíci už od loňského roku…
Lanyue, nebol-li Objímání Měsíce
Lander Lanyue se skládá z motorické sekce (tzv. pohonného stupně) pro manévrování nad Měsícem a přistávacího (pracovního) posádkového modulu. Ten je určen k přepravě dvou astronautů na povrch Měsíce, kteří mají mít k dispozici i lunární vozítko. Pohonný stupeň má sestupovat z oběžné dráhy k povrchu Měsíce společně s přistávacím modulem, místo aby zůstával na orbitě. Od landeru se ale odpojí před samotným přistávacím manévrem a Lanyue, podobně jako někdejší americký LM z programu Apollo, se pokusí o motorické přistání. Po ukončení pobytu na povrchu posléze dopraví dvojici astronautů zpět na oběžnou dráhu Měsíce, kde bude čekat Mengčou. Sestupový profil Lanyue, ve kterém se pohonný stupeň odděluje a provádí řízený náraz, poukazuje na upřednostnění jednoduchosti a snížení rizika před opětovnou použitelností – ovšem zřejmě jen pro ranné čínské mise.
V rámci testu 6. srpna se lander před novináři (!) vznášel ve vzduchu v rámci ověření schopnosti autonomně identifikovat lunární terén a vyhnout se překážkám. Což je samozřejmě podstatná výhoda pro posádku (americkým bezpilotním modulům, viz např. Intuitive Machines Nova-C se to zatím moc nedaří). Například během přerušení kontinuálního sestupu pořizoval snímky povrchu, prováděl výpočty v reálném čase a autonomně vyhledával vhodný terén pro přistání. Půda pod přistávacím modulem byla totiž pokryta pískem, zbytek byl pokryt různými překážkami. V některých místech byly umístěny kameny a některé oblasti úmyslně zdobily nerovnosti. Celý systém automatického přistání je proto vyvíjen tak, aby modul díky svým autonomním algoritmům pro vyhýbání se překážkám uměl v reálném čase detekovat měsíční krátery a skály a upravit sestupovou dráhu pro zajištění bezpečného přistání.
Samozřejmě šlo perfektní PR čínského lunárního programu před publikem. Včetně zveřejnění fotografií ze zkoušek. Celá testovací kampaň totiž trvala řadu měsíců a kdy bylo provedeno několik testů bez zážehu i se zážehy motorů přistávacího modulu. Například proběhlo více než 10 zážehových testů v podmínkách simulujících normální let, nouzový let či vzlet ze svahů s různým sklonem. Podle China Aerospace Science and Technology Corporation (CASC) testy plně ověřily schéma řízení přistání a vzletu přistávacího modulu, pohonné systémy, elektrické systémy a kompatibilitu rozhraní mezi systémy.
„Pro naše lunární expedice s lidskou posádkou musíme zajistit, aby astronauti přistáli na měsíčním povrchu velmi pohodlně a hladce. A bezpečnost astronautů je pro nás vždy nejvyšší prioritou,“ uvedl Huang Zhen z CASC v rozhovoru pro státní televizi CCTV.
„Například přistávací modul má několik motorů (údajně 4), které jsou uspořádány v redundantní konfiguraci, aby se navzájem zálohovaly. V případě selhání kteréhokoli z nich mohou zbývající motory bezpečně dopravit astronauty zpět na měsíční orbitu, což jim otevře cestu zpět na Zemi. Úspěšným testováním byla ověřena správnost návrhu přistávacího a vzletového systému přistávacího modulu, postupy vypnutí motorů po kontaktu s povrchem Měsíce a kompatibilita rozhraní mezi subsystémy včetně navádění, navigačního řízení a pohonu. Byl tím vytvořen základ pro další fázi vývoje prototypu a pro realizaci misí na oběžné dráze,“ konstatoval Huang Zhen.
Čeká se jen na raketu
Čínské plány na přistání na Měsíci v první fázi zahrnují "krátký pobyt na měsíčním povrchu a společný průzkum člověka a robota," řekl před časem mimo jiné Lin Xiqiang, zástupce ředitele Čínské kosmické agentury pro pilotované lety (China Manned Space Agency – CMSA). Nicméně v další fázi Čína počítá (snad i ve spolupráci s Ruskem), vybudovat na Měsíci stálou robotickou a posléze obyvatelnou vědeckou stanici.
Není překvapující, že jak NASA, tak Čínská kosmická agentura se poohlížejí po potenciálních místech přistání v blízkosti jižního pólu Měsíce, kde lze nalézt vodní led a další zdroje, které by se mohly ukázat jako velmi cenné pro trvalé osídlení a průzkum Měsíce.
Tchaikoanuti pravda, nepoletí rovnou na Měsíc. Lin Xiqiang konstatoval, že země zřejmě provede první přistání na Měsíci při 5. a 6. letu rakety Dlouhý pochod 10 (CZ-10), přičemž jedna ponese lunární lander (Lanyue) a druhá kabinu s posádkou (Mengčou) určenou pro start, let k Měsíci a návrat na Zemi. Spojení lodí u Měsíce bude vyžadovat perfektní navigaci, ale v principu je podobné přístupu "setkání na oběžné dráze Země", který byl studován – ale nikdy nebyl realizován – pro americký lunární program Apollo (NASA totiž vsadila na superraketu Saturn 5, která vynesla velitelskou kabinu i LM zároveň).
To naznačuje, že raketa bude muset v letech 2026 až 2028 startovat nejméně čtyřikrát, aby země dosáhla svého cíle přistání před r. 2030.
Superraketu CZ-10 tvoří tři raketové stupně s celkovou výškou 92,5 metru. První stupeň bude složen ze tří boosterů o průměru 5m. Raketa má při startu vážit asi 2189 tun a k nebi ji zvedne tah sedmi motorů o výkonu 2678 tun. Nosič je navržen tak, aby byl schopen na dráhu k Měsíci dopravit minimálně 27 tun nákladu, což nevylučuje že Lanyue bude mít větší hmotnost (včetně pohonné sekce), než americké LM z projektu Apollo (přibližně 14 500 kg až 16 400 kg).
Čína počítá také s variantou rakety Dlouhý pochod 10A pro lety na nízkou oběžnou dráhu. Varianta vysoká 67 metrů by mohla dopravovat astronauty i náklad na stanici Tiangong, přičemž její první stupeň bude znovupoužitelný. Raketa bude při startu vážit 740 tun a vyvine tah 892 tun, což má stačit pro nosnost na LEO cca 14 tun. Startovala by ke stanici už s novou kosmickou kabinou, orbitální variantou Mengčou.
Vzhledem k tomu, že start této jednostupňové CZ-10A je plánován na příští rok, je nepřehlédnutelné, že v minulých dnech, 15. srpna, provedla Čína první test kompletního statického zážehu všech sedmi motorů rakety Dlouhý pochod 10. Zkrácený první stupeň s motory YF-100K zaburácel ve 3 hodiny ráno východního času z rampy na kosmodromu Wenchang Space Launch Site. Úspěšný test motorů YF-100K, spalujících kapalný kyslík a letecký petrolej trval asi 30 sekund. Tyto testy signalizují posun od návrhu k ověřování hardwaru, včetně modelování kryogenního namáhání nádrží a separačních sil boosterů.
Čínský CASC naznačil, že další testy budou následovat. Každopádně úspěšné testy prvního stupně CZ-10 jsou klíčovým krokem ve vývoji nosné rakety navržené pro čínský lunární program.
Posledními testy a zejména veřejným předvedením prototypu lunárního modulu učinil Čínský program vyslání astronautů (tchajkonautů) na Měsíc významný krok vpřed. Tyto stálé pokroky navíc naznačují, že Čína se připravuje na přímou konfrontaci s programem NASA Artemis. Veřejnou ukázku schopností lunárního modulu Lanyue 6. srpna lze ovšem také chápat jako budíček: Ameriko, probuď se!
zdroje: SPACE, spacenews, spaceflight, NASA, CASC
