Tyto letouny totiž zpravidla míří nikoliv k terminálům pro cestující či cargo, ale ke dvěma velkým hangárům společnosti JOB AIR Technic, která se zde stará o jejich údržbu a opravu. Jsou to především fanouškům letectví známé křivky „sedm-tři-sedmiček“ a Airbusů rodiny A320, ale vešly by se sem i širokotrupé Airbusy A330.
Přítomné letouny nesou barvy nejrůznějších společností, mnohdy i z velmi vzdálených destinací. „Obsluhujeme zákazníky bez nadsázky napříč celým světem. Část tvoří aerolinky z evropského regionu, ale měli jsme zde i letouny z Indonésie, nyní je tu letadlo z Kolumbie,“ vysvětluje při průchodu hangáry, rozprostírajícími se na ploše více než dvou hektarů, pan Vladimír Stulančák, generální ředitel společnosti JOB AIR Technic, člena divize CSG Aerospace skupiny Czechoslovak Group (CSG).
„Z toho důvodu jsme schválená údržbová organizace nejen evropskou agenturou EASA, ale také americkým FAA nebo kanadským úřadem,“ říká Vladimír Stulančák.
Poznamenává rovněž, že typ klientů, kteří do Mošnova posílají svá letadla, se během posledních dvou pandemických let proměnil. „Před covidem byla situace taková, že 70-80 % našich zákazníků byli provozovatelé letadel, samotné aerolinky. Pandemie zamíchala kartami a teď je situace jiná v tom, že se o letadla mnohdy starají přímo jejich majitelé, tedy leasingové společnosti,“ vysvětluje široký geografický rozsah klientely pan Stulančák. „Naší výhodou ale je, že se neorientujeme na specifický typ klientů a snažíme se být univerzální.“
Přes překážky ke hvězdám
Nastíněný covid se pochopitelně dotkl i chodu ostravské firmy. Nový hangár, pojímající dvě stojánky s kompletně vybaveným zázemím, kam patří sklady, dílny a prostory pro zákazníky, zde otevřeli počátkem roku 2020, necelý měsíc před propuknutím pandemie v Česku.
„Zpočátku jsme nevěděli, co bude, asi jako všichni, ale přes léto, kdy se situace zlepšovala, jsme se připravili a další vlny nákazy už náš byznys tolik nezasáhly,“ vzpomíná generální ředitel.
JOB AIR Technic přitom již v minulosti prokázal mimořádnou životaschopnost. Společnost začala psát svou historii krátce po vzniku samostatného Česka jako údržbová organizace blízká místnímu regionálnímu dopravci, společnosti Central Connect Airlines (později Czech Connect Airlines, CCA). Z té doby pochází specializace JOB AIR Technic na údržbu typu Saab 340.
Zatímco mateřská aerolinka CCA svou činnost ukončila po finančních problémech v letech 2012-2014, JOB AIR Technic se reorganizací přes těžké chvíle probojoval k novým příležitostem. Zásadním impulzem byl pak kapitálový vstup holdingu CSG, který poskytl ostravské firmě potřebnou finanční stabilitu a prostředky pro další rozvoj. Jeho praktickým důsledkem byla nejen výstavba onoho nového hangáru, ale také rozšíření nabídky servisních služeb.
„Nejdražšími položkami provozu takového centra těžké údržby jsou typové zkoušky a vybavení,“ vysvětluje pan Stulančák. Náležité vyškolení personálu na nový typ je otázkou dvou až tří měsíců. Vybavení, jehož cena se, vždy podle stupně poskytované údržby, pohybuje v milionech dolarů, se pak ještě většinou liší pro různé typy letadel.
„K tomu mám pěkné srovnání. Když jsme rozšiřovali kapacitu o A320 řady neo, náklady nebyly tak vysoké, jako když jsme teď nedávno získávali osvědčení pro B737 řady MAX. Ty rozdíly nové řady oproti základní verzi byly zkrátka u Boeingu mnohem větší, ačkoliv se to nemusí lidem zdát. Tomu pak odpovídá i rozdílná cenovka takového ‚upgradu‘.“
Práce (skoro) všeho druhu
Hlavním posláním opravárenské organizace, označované často zkratkou MRO (Maintanance, Repair, Overhaul) je pochopitelně údržba a servis letadel.
„Zákazníkům umíme nabídnout služby počínaje tzv. traťovou údržbou, ale soustředíme se na údržbu střední a těžkou,“ zmiňuje pan Stulančák portofolio tzv. „checků“ od úrovně A až po D neboli generální opravu.
V hangárech jsou čtyři linky a celkem osm stání pro letadla velikosti B737/A320. „To nám umožnuje být flexibilní vůči zákazníkům, točit podle potřeby letadla na stání a na pracovní lince. Je to naše konkurenční výhoda.“
JOB AIR Technic rovněž neustále rozšiřuje nabídku údržbových úkonů. „Zatímco takový servis baterií je úplný standard, třeba oprava podlahových panelů vyžaduje specializované vybavení. Tuto službu tu nabízíme teprve pár měsíců,“ doplňuje ředitel.
Snaha ostravského servisu o komplexní poskytování služeb ale není bezhlavá. „Rádi rozšiřujeme nabídku služeb, ale musí to dávat hlubší smysl. Pokud máme partnera specializujícího se na určitý druh činnosti, který nesídlí daleko a danou službu poskytuje na úrovni, je nesmysl investovat několik milionů na nákup nového vybavení a výcvik vlastního personálu.“
Typickým příkladem takové spolupráce je těsná vazba mezi JOB AIR Technic s ostravskou pobočkou lakovny International Aerospace Coatings (IAC), která sídlí v hangáru v těsné blízkosti servisního centra. I díky tomu nabízí JOB AIR Technic svým klientům řešení zvané „One Stop Solution“, což je služba zahrnující parkování letadla před údržbou či po ní, jeho servis a v případě potřeby také zmíněné lakování.
Profesionální personál je alfou a omegou
Prostorem celého centra těžké údržby se – možná navzdory očekáváním – nese především angličtina. „Jádro našeho personálu tvoří Češi a Slováci, ale máme tu i zaměstnance z Indie či Filipín,“ jmenuje některé z 12 národností z celkových čtyř stovek zaměstnanců podniku jeho generální ředitel.
Potřebná znalost angličtiny coby univerzální letecké řeči je dána nejen národnostní rozmanitostí personálu JOB AIR Technic, ale především dostupností údržbových příruček a programů, kde není prostor pro „zmatky v překladu“ a vše se řídí jasně stanovenými postupy a pravidly.
Poměrně přísným požadavkům samozřejmě odpovídá i náročnost studia a intenzivní forma vzdělávání, kterou v JOB AIR Technic rovněž zajišťují pod certifikací EASA Part 147.
„Vyjma základních výcviků včetně teoretických modulů provádíme především typové výcviky pro údržbu letadel Airbus A320 a Boeing 737 včetně variantních motorizací,“ pokračuje pan Stulančák. JOB AIR Technic cvičí pracovníky jak pro své vlastní účely, tak i na zakázku třetích stran.
Zásadní pro další rozvoj servisních služeb je pochopitelně přísun nových lidí. Společnost v tomto ohledu spolupracuje s místními školami, kterým nabízí služby od zájmových exkurzí v servisních prostorách přes konzultace například při tvorbě různých seminárních a diplomových pracích až po odbornou praktickou výuku v oborech ostravské Technické univerzity.
„Nabízíme svým zaměstnancům vyjma víceméně standardních benefitů, jako je pět týdnů dovolené, příspěvek na závodní stravování či příspěvky na dopravu, také možnosti sponzoringu zaměstnanců v rámci členství ve skupině Czechoslovak Group,“ jmenuje pan Stulančák některé z důvodů, kterých si zaměstnanci mošnovského centra na své práci cení.
„Stavíme ale především na otevřenosti a férové formě ohodnocení, která se odvíjí od úspěchu celé firmy. Každý měsíc si stanovíme nějaké cíle a když se nám tyto cíle daří naplňovat a prodávat, každý zaměstnanec si z tohoto koláče kus ukrojí. To se nám velice osvědčilo.“
Efektivita je i v umění říct „ne“
Vedení JOB AIR Technic klade velký důraz na flexibilitu provozu a jeho inovace. „Dobu covidu jsme mimo jiné využili pro digitalizaci a vývoj vlastního plánovacího a řídicího softwaru a dokonce plánujeme zapojit i umělou inteligenci,“ popisuje pan Stulančák a dodává, že klíčovým slovem celého procesu je efektivita. „Je to trochu neoblíbený pojem, ale efektivita práce je základem úspěchu v letectví. Všichni mají zájem, aby letadla létala a nestála na zemi.“
Připomíná nicméně, že neméně důležitá je také určitá asertivita a umění odmítnout práci, na kterou zkrátka není kapacita. „Poptávka po službách MRO je teď obrovská, větší než jsou údržbová centra schopna nasytit,“ říká pan Stulančák a opět v této u souvislosti zazní slovo covid, který mnoho letadel na delší dobu uzemnil a jejich majitelé či provozovatelé by nyní takřka utrhli ruce každému, kdo by je, ideálně všechny najednou, opět nachystal do provozu.
„Pokud jsme se v něčem poučili z ne tak úspěšné minulosti, je to právě v tom umění říct: ne, na toto teď není kapacita. Už nechceme slibovat nesplnitelné, bereme si tolik práce, kolik jí dokážeme zvládnout, a když víme, že bychom něco jednoduše nestihli, tak to odmítneme,“ dodává Vladimír Stulančák.
Že by měl takový postoj pozici JOB AIR Technic na trhu organizací údržby letadel nějak poškozovat, se jeho ředitel neobává. „Naopak bych řekl, že je to vnímáno jako důkaz naší profesionality. Že je zkrátka vidět, že máme údržbu letadel opravdu pod kontrolou,“ uzavírá.
Pět otázek pro generálního ředitele JOB AIR Technic Vladimíra Stulančáka
1) Jak byste krátce popsal pracovní prostředí, atmosféru ve firmě?
Jako velice otevřenou. Uplatňuji zde princip, kdy jsou mé dveře otevřené každému zaměstnanci a nikdo z mé kanceláře neodejde bez odpovědi. Nemám navíc rád slova jako „nevím, možná, uvidíme“, takže jsem vůči každému zcela férový a myslím, že to lidé oceňují. Nechci nikoho nechávat v nejistotě.
2) Jaká je ambice JOB AIR Technic v tendrech – máte spíš snahu získat celou zakázku, nebo dodávat dílčí služby?
Nejrůznější tendry jsou náš denní chléb. Máme pár stabilních partnerů, ale jinak prakticky každý den o něco soutěžíme. Na druhou stranu nebereme všechno a nebereme, na co nemáme. Pokud v nějaké poptávce vidíme více rizik než příležitostí, umíme ji přenechat jiným hráčům na trhu. A opět – považuji to spíš za naši přednost než nedostatek.
3) V čem vidíte největší přínos spojení se skupinou Czechoslovak Group?
Název skupiny – Czechoslovak Group – má ve světě jméno. Je to silná skupina s historií a zákazníci, klienti na to slyší. Když to řeknu jednoduše, nepůsobíme pro ně jako firma „uprostřed ničeho“, ale společnost se stabilním zázemím a seriózním přístupem. To je veliká výhoda. A pak je to samozřejmě ekonomická síla – využíváme například možností centralizovaného nákupu, různých rámcových smluv a tak podobně.
4) Jak byste definoval současnou roli JOB AIR Technic na globálním trhu?
Možná se trochu přecením, ale mám pocit, že jsme v oboru vnímáni jako taková „stoupající hvězda“. I to je určitý důsledek spojení s Czechoslovak Group. Když CSG firmu převzala v roce 2016 a začala do ní investovat, bylo to hned poznat. Postavil se nový hangár, což není v dnešní době až zas tak jednoduchá věc. Máme tu nově specialistu na marketing, což byl dobrý krok. Jsme mnohem více vidět a trh to vnímá.
5) V jakém směru či oblasti chcete podnik rozvíjet v následujících letech?
Nechci příliš zmiňovat dlouhodobé plány, ale asi nepřekvapím, když zmíním přinejmenším úvahu nad výstavbou ještě dalšího hangáru, byť to zatím opravdu byla spíš pouhá myšlenka než skutečný plán a záměr. No a pak je zde úvaha nad zřízením linky pro údržbu dalšího typu letounu – ať už jím bude Airbus A220 či podobně koncipované Embraery.
