Farnborough 2018 se předně zapíše jako jeden z obchodně nejúspěšnějších ročníků evropských letecký veletrhů, a to jak co do počtu prodaných letounů, tak i celkové hodnoty podepsaných zakázek. Pozitivní a hlavně stabilní vývoj na světových trzích posledních let se totiž samozřejmě reflektuje i v rozvoji leteckého průmyslu a zároveň v ochotě za letecký průmysl utrácet. Celkem 1 464 prodaných letounů v hodnotě 91,5 miliard amerických dolarů (2 biliony korun) znamená bezmála třetinový nárůst oproti Paříži 2017, a to i přes původní obavy z negativního vlivu tzv. Brexitu na náladu na trzích.
Jediným strašákem tak zůstaly četné hrozby, či rovnou ekonomické války, které s nástupem nové hlavy státu vedou Spojené státy převážně s východoasijskými zeměmi. To přitom mělo trochu překvapivě vliv na značný nárůst tajných objednávek, ve kterých i po zveřejnění chyběly konkrétní názvy společností, které objednávku zadaly. Jak poukázal jeden z vrcholných manažerů Airbusu Eric Schulz, jak evropský Airbus, tak i americký Boeing se tím chtějí vyhnout případné nevoli ze strany amerických úřadů pro případ, že by zákazník zrovna pocházela ze země, se kterou američtí zástupci takovou tržní válku vedou. Celá řada tak zvaných Undisclosed Customers si objednala celkem 417 letounů, což představuje prakticky dvojnásobek oproti loňskému roku a čtrnáctinásobek oproti Farnborough 2016.
Dominoval opět 737 MAX
I přes to všechno byl jako každý rok hlavním tématem "nesmiřitelný boj" dvou leteckých gigantů, společností Airbus a Boeing. Podobně jako loni v Paříži i letos ve Farnborough převálcoval americký výrobce toho evropského, ovšem i díky novince jménem A220 již ne tak výrazně, jako tomu bylo v roce 2017. Společnost ze Seattlu prodala celkem 649 strojů (76 ovšem tvoří pouze opce) v celkové hodnotě 45,4 miliard amerických dolarů, a to převážně v podobě Boeingů řady 737 MAX (530 letounů), které se již druhým rokem po sobě staly nejprodávanějším dopravním letounem veletrhu. Úspěch pak měl i na poli wide-body a nákladních letounů, jmenovitě 787 a 777F, mezi kterými, zdá se, nemá Boeing v Tolouse konkurenci.
Oproti tomu hlavní zbraň Airbusu představovaly stroje rodiny A320neo, které tvořily s 340 kusy drtivou většinu z 483 prodaných letounů (124 tvořily opce). Poměrně úspěšná pak byla i novinka Airbusu v podobě A220/CSeries, kterých evropská společnost prodala pouze několik dní od oficiálního představení hned 60, a to nově vznikající americké letecké společnosti miliardáře Davida Neelsena.
Malý dopravní A220, který byl před začátkem veletrhu označován za pravděpodobno hvězdu Farnborough 2018, ovšem nakonec zastínil jiný regionální letoun s kapacitou do 150 osob, E-Jet, a o něco větší E-Jet E2 společnosti Embraer. Brazilský výrobce celou řadu odborníků doslova šokoval zveřejněním objednávek na celkem 300 strojů rodiny E-Jet (124 tvoří opce) v celkové hodnotě 8,7 miliard amerických dolarů, což Embraer dostalo v tabulce úspěšných výrobců na třetí místo hned za výše zmiňované giganty. Jeden z objednavatelů E-Jetu, začínající letecká společnost Republic Airlines, se přitom s objednávkou na 200 strojů stala největším kupcem letošního veletrhu, daleko před Vietjet se stovkou objednaných 737 a padesátkou A320 a třetí Air Lease Corporation, která nakoupila hned 78 Boeingů 737 a 787.
E-Jet E2 Flight Display / youtube/Embraer
Z celkových utržených 91,5 miliard amerických dolarů tak hodnota pouhých Embraerů představuje asi 9 % utržených financí, což zároveň co do počtu letadel řadí regionální letouny na druhou pozici v přehledu nejprodávanějších strojů podle určení s 22% podílem na prodejích. Dalších 13 % pak představují wide-body letoun, jedno procento turbovrtulové stroje a bezkonkurenčních 64 % zastávají proudové narrow-body letouny.
S trochou cynismu nebyl překvapením asi jen stále klesající zájem (přesněji konstantní nezájem) o velkokapacitní stroje v podobě Boeingů řady 747 a hlavně Airbusů A380. Eric Schulz, již zmiňovaný vrcholný manažer Airbusu, přitom již s koncem loňského roku pohrozil ukončením výrobní linky A380 s cílem přimět zájemce o A380 nakoupit stroje, „dokud to ještě lze". Na jeho slova pak začátkem letošního roku reagovala společnost Emirates objednávkou dvaceti nových A380. I když evropský výrobce mluví o dalších možných objednávkách ještě v průběhu tohoto roku, vše naznačuje tomu, že éra dvoupatrových dopravních letounů zřejmě opravdu skončí se začátkem příštího desetiletí, kdy oběma leteckým gigantům již nebude pro nedostatek zájemců zbývat než výrobní linky nadobro uzavřít.
Aero jednou z hvězd
Oproti minulým ročníkům zaznamenaly výstavní haly drobný ústup velkých vojenských projektů, ze kterých si pozornost získal snad jen koncept stíhače šesté generace pro Velkou Británii pojmenovaný Tempest. O to více zájmu však na sebe strhly menší cvičné vojenské stroje, jmenovitě poměrně dlouho utajovaný projekt tureckého stroje Hürjet, a samozřejmě i plán českého Aera Vodochody na vývoj nového stroje F/A-259 Striker, jako i již plně rozběhnutý projekt L-39NG, pro které Aero představilo dva nové kupce. Počáteční skepsi odborníků vůči pozdnímu zapojení Strikeru do amerického programu na akvizici až 300 lehkých víceúčelových bojových letounů OA-X, který je pro firmu samozřejmě největším lákadlem, zvládl vyvrátit zkušený CEO Aera Guiseppe Giordo. Ten poukázal na celou řadu nedostatků výběru turbovrtulových strojů oproti proudovým bojovým letounům (v současné chvíli jsou jedinými připuštěnými soutěžícími A-29 Super Tucano a AT-6 Wolverine, velký favorit Textron Scorpio byl vyřazen kvůli vysokým nákladům) a zdůraznil zároveň nízkou provozní cenu nástupce bojově prověřené L-159.
Že má i tak světový letecký trh o turbovrtulové cvičné stroje stále zájem ovšem mezitím prokázal obrovský zájem o právě takový letoun z dílny rakouského výrobce Diamond Aircraft. Zmiňovaným strojem je dvoumístný cvičný akrobatický letoun Dart 550 s česko-americkým turbovrtulovým motorem GE H75-100. Diamond Aircraft přitom v současné chvíli přechází do rukou čínských investorů z Wangfeng Aviation pod vedením Franka Čanga, který se netají, že by chtěl i díky Dartu dostat společnost mezi nejúspěšnější světové výrobce ve své kategorii.
Velká Británie se Brexitu nezalekla
S neméně ambiciozním projektem se pak představila na letecký veletrh poměrně neobvyklá společnost, anglický Aston Martin. Výrobce luxusních sportovních a závodních automobilů by totiž rád navázal na současný pokrok na poli elektroletů i autonomních strojů a chtěl by být tím vůbec prvním, kdo rozvine své výrobní portfolio i o létající ekvivalenty sportovních vozů. Aston Martin tak v minulém týdnu prezentoval koncepci hybridního třímístného prostředku eVTOL Volante Vision, elektrického stroje, který bude získávat energii pro tři nosné rotory díky zapojení turbíny Rolls Royce Model 250. Futuristicky vyhlížející stroj bude dosahovat rychlosti asi 320 km/h za doletu okolo 400 km. Případní zájemci pak budou muset za stroj, který světlo světa spatří kolem roku 2020, zaplatit v řádu až tří milionů dolarů.
Zřejmě největším překvapením veletrhu však bylo prohlášení představitelů Velké Británie, že se ostrovní země hodlá zapojit do nově začínajícího závodu o vesmír výstavbou kosmodromu ve skotském Sutherlandu. Nové středisko se bude soustředit na vypouštění menších satelitů na polární oběžnou dráhu, a to jednak s použitím americko-novozélandského nosiče Electron, tak i s pomocí nové celokompozitové rakety Prime pro náklady do jedné tuny, kterou vyvine zatím poněkud tajemná anglicko-dánská firma Orbex.
Na tyto účely již vyčlenila britská vesmírná agentura 31,5 milionů liber (908 milionů korun), přičemž největší díl z částky, asi 23,5 milionů liber, dostane americký Lockheed Martin jakožto společnost zaštiťující provoz Rocket Labu a jím vyvíjeného Electronu. Úkolem Lockheedu Martin bude z dostupných prostředků vystvaět kompletní startovací komplex a zahájit jeho provoz s raketami Electron. Orbex na vývoj Primu získal 5,5 milionů liber, přičemž zbývající částka 2,5 milionů liber půjde na podporu infrastruktury v okolí Sutherlandu tak, aby byl kompletní kosmodrom připraven k provozu brzy se začátkem příštího desetiletí.
I přes původní pesimistické odhady tak byl Farnborough 2018 jeden z nejlepších ročníků za posledních několik let jak po obchodní stránce, tak i díky četným překvapením, které s sebou přinesl. A my můžeme být nanejvýš rádi, že velmi výraznou stopu na veletrhu zanechal i český průmysl.
Zbývá jen doufat, že na sebe čeští výrobci v čele s vodochodským Aerem upozorní i za rok na 71. ročníku pořádaném opět na pařížském letišti Le Bourget.
