Z ruzyňského letiště sice dnes startují letouny do několika nevšedních destinací, jejich historie je však mnohem bohatší než současnost. Již v dobách komunistické totality existovala celá řada linek, které dnes zůstávají jen v dobových brožurách a vzpomínkách pamětníků. Vyprávění o dřívějších exotických linkách ČSA, které směřovaly do „spřátelených“ států od Kuby přes Afriku či Střední východ až po jihovýchodní Asii, existuje v české literatuře i na internetu poměrně velké množství. O linkách jiných a mnohdy věru zajímavých dopravců, jejichž stroje se v Praze pravidelně objevovaly, se však dočteme poměrně málo. Přinášíme tedy alespoň výčet těch nejzajímavějších.
Air Algérie
Letecká společnost Air Algérie provozovala linku z Alžíru přes Prahu do Moskvy po celá tři desetiletí, od roku 1972 do roku 2002. V jejích barvách se na pravidelných linkách do Prahy postupně objevovaly stroje typu Aerospatiale SE.210 Caravelle 6N, Boeing 727-200 a Boeing 737-200. Za dob komunismu panovaly mezi ČSSR a Alžírskem poměrně vřelé vztahy. Jejich postupným ochlazováním však poptávka po spojení mezi Prahou a Alžírem klesala a zastávka v Praze začínala plnit především účel technického mezipřistání. Převzetí nových Boeingů 737-800 umožnilo alžírskému dopravci provozovat spojení Alžíru s ruskou metropolí bez mezipřistání a letadla v barvách severoafrického dopravce se tak v Praze přestala vyskytovat úplně. Dnes společnost stále operuje pravidelné linky do vícera evropských destinací, avšak Praha mezi nimi není a přímé pravidelné spojení s Alžírem nemá.
Starý známý z Alžírska: Boeing 737-200 v barvách Air Algérie / Foto Rediff.com
Air Canada
Kanadský národní dopravce vysílal z Montrealu do Prahy pravidelně své čtyřmotorové proudové letouny Douglas DC-8 v letech 1970–1977. DC-8 byl vůbec prvním typem letounu s proudovými motory ve flotile společnosti. Linka však byla souběžně operována také Československými aeroliniemi a s ohledem na tehdejší geopolitické okolnosti nebyla přítomnost dvou dopravců na trase potřebná. Air Canada ji tedy ukončila a provoz byl nadále zajišťován ČSA, které v ní pokračovaly až do roku 2008. V té chvíli přestalo přímé spojení mezi Kanadou a ČR na šest let existovat úplně. Zhostila se ho až úspěšná kanadská společnost Air Transat v roce 2014, jejíž letní lety by v letošním roce měla doplnit nízkonákladová pobočka národního dopravce zvaná Air Canada Rouge.
Douglas DC-8 v barvách Air Canada / Foto Airpixbycaz.co.uk
Air India
Indický národní dopravce je návštěvníkem, kterého na ruzyňském letišti již více než čtyři desítky let pravidelně nevídáme, avšak do jeho historie vyryl poměrně hlubokou brázdu. Zahajovací let do hlavního města tehdejší ČSSR uskutečnila Air India roku 1956 a po celou dobu svého pravidelného výskytu, který trval až do roku 1971, přinášela tuzemským příznivcům letectví možnost pohledu na dnes již bez nadsázky legendární americké typy letounů. Prvním z nich byl Lockheed L-1049 Constellation, elegantní stroj poháněný čtyřmi pístovými motory. Ten byl později nahrazen proudovým čtyřmotorovým Boeingem 707, který pravidelné linky do Prahy zajišťoval až do jejich ukončení. Z Prahy linka obvykle pokračovala ještě dále na západ.
Opravdu hvězdná chvíle Air India na Ruzyni ale přišla až více než rok po zrušení pravidelných letů, a to 1. listopadu 1972. V tento den totiž v Praze poprvé přistál její Boeing 747-200. Šlo o vůbec první návštěvu „Jumbo Jetu“ v tehdejším Československu, která přirozeně i v dobách nejtvrdší normalizace vyvolala značný zájem široké laické i odborné veřejnosti, a někteří dokonce dostali příležitost se v letounu proletět – účelem jeho návštěvy totiž byla přeprava klientů CK Čedok do Indie. Jeho návštěva v Praze se navíc opakovala už o týden později. V době, kdy bylo pražské letiště obsazeno výhradně sovětskými letouny se sotva pětinovou kapacitou, byl pohled na americký stroj o výšce několikapatrové budovy zcela impozantní.
Boeing 747-200 VT-EBO, první zástupce tohoto typu na letišti v Praze
Ariana Afghan Airlines
Současný Afghánistán patrně není místem, na které by se větší část z nás chtěla v nejbližší době vypravit. Ačkoli lze objektivně spekulovat, do jaké míry šlo o výsledek reálné poptávky cestujících, faktem je, že právě z této země létala do Prahy první pravidelná linka obsluhovaná „wide-body“ letounem.
Společnost Ariana Afghan Airlines navštěvovala Prahu nejprve v rámci své linky Kábul-Kandahár-Teherán-Damašek-Ankara-Praha-Frankfurt, kterou na jejím počátku v průběhu šedesátých let zajišťoval americký letoun se čtyřmi pístovými motory Douglas DC-4. Později bylo směrování upravováno a typy letounů této společnosti v Praze se měnily, přičemž jejich rozličnost činí více než dvacetileté působení tohoto dopravce v Praze do značné míry unikátním.
Pístový Douglas DC-4 byl nahrazen třímotorovým proudovým Boeingem 727 a následně rovněž třímotorovým, tentokráte však širokotrupým letounem Douglas DC-10 registrace YA-LAS, který byl – podobně jako v Praze dříve vídaný Douglas DC-4 – jediným kusem svého typu ve flotile afghánské společnosti. Právě díky němu se tak Ariana stala prvním dopravcem vysílajícím své „wide body“ pravidelně do Prahy. Sovětská okupace Afghánistánu a střelné poškození a následný prodej jediného DC-10 však přinesly z pohledu tuzemských zájemců o letectví na lince do Prahy nevítanou změnu – americký velkokapacitní letoun byl nahrazen typem Tupolev Tu-154, který se na rozdíl od svého předchůdce v záplavě sovětských strojů v Praze vizuálně poněkud ztrácel. Kromě něho Prahu příležitostně navštěvovaly také již z dřívějška známé letouny Boeing 727.
Další násilnosti v Afghánistánu a rostoucí mezinárodní izolace země však bohužel znamenaly i ukončení činnosti tohoto zajímavého dopravce v Praze. Dnes se Ariana ve stále nestabilní zemi s nejistou budoucností snaží opět nalézt místo na slunci. Jak tyto snahy dopadnou, je však s ohledem na tamní situaci takříkajíc „ve hvězdách“. Každopádně pravidelné spojení mezi ČR a Afghánistánem, kam svého času směřovaly i letouny ČSA, již mnoho let neexistuje a šance na brzkou změnu jsou v tomto směru minimální.
První „wide-body“ letoun pravidelně létající do Prahy – Douglas DC-10 Ariana Afghan Airlines zachycen na letišti v Berlíně / Foto Berlin-spotter.de
Pan American World Airways
Legendární Pan Am začal v Praze působit krátce po druhé světové válce a s přestávkami zde představoval jediného reprezentanta amerických aerolinií za komunistické éry. Prvním letounem, který se zde začal v jeho barvách objevovat, byl již výše zmíněný překrásný Lockheed Constellation, který spojoval Prahu a několik dalších evropských destinací s New Yorkem. Jeho přítomnost byla jedním ze symbolů znovu nabyté svobody poválečné Československé republiky, jejíž obyvatelé nedočkavě vyhlíželi světlé zítřky.
Realita však byla poněkud jiná. Komunistický převrat roku 1948 odřízl Československo od „západního světa“, což se projevilo také ukončením pravidelných linek Pan Amu do Prahy. Další vývoj pak svým způsobem symbolicky kopíroval dění v Československu. V době pomalého, avšak zřetelného uvolňování atmosféry v 60. letech se Pan Am do Prahy vrátil, když sem znovu zavedl pravidelné lety, tentokráte s proudovým letounem Douglas DC-8, který při té příležitosti dostal jméno „Jet Clipper Prague“. Bylo to poslední přímé spojení USA a ČSSR operované americkým dopravcem v době komunismu. Linka byla později zrušena a nahrazena přípojnými lety evropskou divizí Pan Amu ze základny ve Frankfurtu nad Mohanem, kam přilétaly a odkud také odlétaly linky do USA. V té době se v Praze v barvách Pan Amu objevovaly obvykle Boeingy 727 a 737.
Po sametové revoluci existoval potenciál k tomu, aby slavný dopravce opět propojil Prahu s americkým kontinentem bez nutnosti přestupu, avšak k tomuto kroku již přistoupit nestihl. Svého času jedna největších leteckých společností světa se totiž na přelomu 80. a 90. let zmítala v existenčních potížích, které se jí roku 1991 po šedesáti letech provozu staly osudnými. Do její proslulé sítě dálkových linek se tak Praha již nikdy nezařadila.
Douglas DC-8 registrace N805PA, který po přerušení znovu zahájil lety Pan Amu do Prahy a u této příležitosti nesl jméno „Jet Clipper Prague“ / Foto Pinterest.com
Garuda Indonesia
Národní dopravce daleké Indonésie spojoval Jakartu s Prahou v rámci svých linek dále na západ Evropy. Ačkoli se jeho stroje na Ruzyni vyskytovaly pouze necelé dva roky (listopad 1964 – říjen 1966), patří tato společnost patrně k těm nejexotičtějším, které zde kdy pravidelně operovaly.
Zajímavá nebyla jen společnost samotná, ale také typ letounu, který se u nás v jejích barvách vyskytoval. Šlo o čtyřmotorový americký Convair C990 Coronado, současníka kapacitně větších amerických strojů Douglas DC-8 a Boeing 707. Elegantní stroj však bohužel nedosahoval parametrů svých konkurentů, a tak byla jeho výroba již roku 1963 – pouhé dva roky po záletu prototypu – ukončena. Vyrobeno bylo jen 37 kusů a společnost již žádný jiný svůj dopravní letoun nevyvinula.
Garuda Indonesia dnes stejně jako většina jiných dopravců provozuje dálkové linky letouny výrobců Airbus a Boeing, které pravidelně přistávají i na několika evropských letištích. Praha mezi nimi však není a přímé spojení s Indonésií, kam svého času směřovaly i Tupolevy Tu-104A v barvách ČSA, tak hlavní město ČR již desítky let nemá a patrně ani v blízké době mít nebude.
Convair C990 Coronado v barvách Garuda Indonesia / Aircraft.wikia.com
Iraqi Airways
Irácký dopravce patrně rovněž nepatří k těm, kteří by se mezi současnou českou cestující veřejností těšili vysoké popularitě. Přitom i tato společnost na Ruzyni působila takřka tři desetiletí, od počátku šedesátých let až do první války v Perském zálivu. I zde navíc stojí za zmínku typ letounu, který spojení Bagdádu s Prahou na počátku provozu linky zahájil. Byl jím Vickers Viscount, vůbec první turbovrtulový dopravní letoun na světě, který proslul tím, že sice nebýval na mezinárodních letištích největší, avšak pronikavý a hlasitý pískot jeho čtyř motorů ohlašoval jeho přítomnost širokému okolí takovým způsobem, že jej okolo stojící letouny mohly jen těžko zastínit.
Pojíždění a vzlet letounu Vickers Viscount ve skotském Aberdeenu
Iraqi Airways nebyly jedinou společností, která s tímto strojem do Prahy létala, držely však primát ve vzdálenosti, kterou tento především regionální letoun na cestě do Prahy překonával. Bez zajímavosti není ani typ, který jej na letech do Prahy později nahradil – Hawker Siddeley Trident. Byl to vůbec první letoun s ocasními plochami ve tvaru „T“ se třemi proudovými motory na zádi. Až po Tridentu se tento koncept objevil také u letounů Boeing 727 a Tupolev Tu-154. Nasazovaný typ se později změnil na Boeing 707, případně Boeing 727, které linku zajišťovaly až do jejího ukončení. V devadesátých letech byl ostatně takřka přerušen provoz dopravce jako takového vlivem sankcí uvalených na Irák po napadení Kuvajtu.
Po válce v Iráku je provoz společnosti postupně obnovován a její flotila se pomalu rozrůstá o nové letouny od Boeingu a Airbusu. Po dlouhém přerušení zahájila znovu i pravidelné linky do Evropy, avšak v roce 2015 byla zařazena na tzv. blacklist dopravců se zakázaným vstupem na území EU. Na cestě k plné obnově ji tak čeká ještě dlouhá cesta.
Hawker Siddeley Trident v barvách Iraqi Airways, který se pravidelně vyskytoval v Praze / Foto Samolotypolskie.pl
Saudi Arabian Airlines
Saudskoarabský dopravce, známý též jako Saudia, toto krátké zavzpomínání na zajímavé dopravce působící v minulosti v Praze uzavírá. Společnost sem zahájila pravidelné lety ze všech uvedených nejpozději, a to v červnu 2004 z Džiddy a Rijádu, přičemž letadla z Prahy standardně pokračovala dále do Frankfurtu nad Mohanem. Ačkoli linka zajišťovaná Boeingem 777-200ER vydržela jen pár letních sezón, v době svého zahájení byla pro tuzemské příznivce letectví signálem, že se v oblasti pravidelných dálkových letů z Prahy začíná blýskat na lepší časy. Téměř ve stejné době sem totiž zahájil své lety také jihokorejský Korean Air a obě společnosti tak současně ukončily několikaletou éru, kdy byly veškeré pravidelné „dálkovky“ z Prahy operovány některým ze zastarávajících a dnes již vyřazených Airbusů A310-300 ČSA. Interiér letadel zahrnující mj. modlitebnu a celkový vizuální styl Saudie navíc odkazoval na její původ v samotné kolébce islámu, což její činnosti v Praze přidávalo na zajímavosti.
V tomto stylu pokračuje i dnes, kdy stále operuje linky takřka po celém světě, avšak Praha na seznamu jejích pravidelných destinací již bohužel nefiguruje. Ukončením těchto pravidelných letů skončilo také přímé pravidelné spojení ČR se Saúdskou Arábií.
Boeing 777-200ER v barvách Saudi Arabian Airlines
