Hawaiian Airlines nasazují udržitelné letecké palivo na trase mezi Osakou a Honolulu, čímž podstatně snižují uhlíkové emise. Nové palivo může emise snížit až o 80 % ve srovnání s běžným leteckým palivem.
Hawaiian Airlines přechází na udržitelné letecké palivo (Zdroj: Hawaiian Airlines)
Hawaiian Airlines začínají používat udržitelné letecké palivo (SAF) na letech mezi Osakou v Japonsku a Honolulu na Havaji. Tento významný krok v oblasti snižování uhlíkových emisí je výsledkem nové dohody uzavřené mezi mateřskou společností aerolinek, Alaska Air Group, a společností Cosmo Oil Marketing, dceřinou firmou Cosmo Energy Holdings. Tato dohoda byla oznámena 29. srpna 2025 na oficiálních stránkách Hawaiian Airlines.
Dodávky SAF začaly v září 2025 na mezinárodním letišti Osaka-Kansai (KIX), odkud Hawaiian Airlines provozují své lety. Toto je poprvé, kdy aerolinky používají SAF, které může snížit celoživotní uhlíkové emise až o 80 % ve srovnání s konvenčním leteckým palivem.
Výroba SAF byla podpořena dotací od japonské organizace NEDO z roku 2021, která pomohla rozvoji technologie výroby paliva z recyklovaného kuchyňského oleje. Toto palivo má certifikace ISCC CORSIA a ISCC EU, což garantuje jeho udržitelnost v souladu s mezinárodními standardy.
I přes rostoucí využití SAF v USA a celosvětově, tento typ paliva stále zaujímá relativně malý podíl na celkové spotřebě leteckého paliva. V USA se produkce SAF zvýšila ze 2 000 barelů denně v roce 2020 na očekávaných 51 000 barelů do konce roku 2025, což odráží zvyšující se zájem o udržitelné zdroje.
Hawaiian Airlines používají pro denní lety mezi Honolulu a Osakou letouny Airbus A330-200, které nabízejí kapacitu 278 míst v dvoutřídní konfiguraci. Lety jsou uváděny pod čísly HA449 a HA450.
Hawaiian Airlines a mateřská společnost Alaska Air Group usilují o dosažení nulových uhlíkových emisí do roku 2040. Tohoto cíle chtějí dosáhnout investicemi do SAF, modernizací flotily a zaváděním dalších technologií s cílem minimalizovat environmentální dopady letecké dopravy.
Ano, přidávají SAF, ale jakmile vidíte to až 80%, je to jasné. Budou přidávat 10%, aby se mohli chlubit, aby to ale zároveň moc nezvedlo cenu za palivo (bez dotací 4x dražší než JP). Navíc se nedá získat větší množství (počet friťáků je dost omezený). Jedna linka, protože na víc toho SAF dost nemají.
Ctete pozorne ten clanek. Vtip tech 80% je jiny, nez ze pridaji 80% fritaku a 20% petroleje. I pri tomhle pomeru by snizili emise jen o jednotky procent, fritak ma temer stejne emise CO2 (i vyhrevnost) jako ropny petrolej, tu energii priste musite propalit.
Pokud chcete svetu oznamit 80%, reknete, ze repka/slunecnice/palma kdyz roste dela fotosyntezu, cimz padem spotrebovala skoro tolik CO2 premenou na kyslik, kolik se ho zpetne vytvorim tim, ze ten olej propalim v letadle.
Je to chytre az vychytrale, neni to primo lez a dnes se to dobre posloucha, protoze je to v mode. Jen je treba to necist zkratkovite :)
Rýchly gúgeľ ukázal že globálna ročná spotreba "friťákov" (teda množstvo použiteľného odpadu) je okolo 220 miliónov ton. Globálna spotreba leteckého paliva je 250-350 miliónov ton. Takže počet friťákov nie je zase až tak obmedzený a takmer postačujú na vykrytie celej leteckej spotreby.
Lenže SAF sa nevyrába iba z friťákov, používa sa celé spektrum biologického odpadu, napríklad z polnohospodárstva. Tam sa bavíme o 2-3 MILIARDÁCH ton odpadu ročne.
Jenže většina oleje se nikdy nedostane k přepracování na palivo - buď malé množství, nebo silně znečištěné. Distribuce a čištění výrazně zvyšuje cenu přepracování.
cena akéhokolvek výrobného procesu je silo závislá na objeme, optimalizácii, inováciách apod. Videli sme v posledných rokoch silný prepad ceny napríklad batérií, alebo trebárs orbitálnych nosičov apod. Lebo sa na tom robilo.
Pokiaľ sa bavíme o dostupnosti vstupných surovín pre SAF, tak (zase gúgeľ): Sustainable aviation fuel (SAF) is produced from a variety of renewable feedstocks, including used cooking oil, animal fats, municipal solid waste, agricultural and forestry residues, and dedicated energy crops like corn, oil seeds, and algae.
Ak si zoberieme že len poľnohospodárstvo produkuje miliardy ton odpadu ročne (množstvo potravinárskeho odpadu radšej ani nebudem hľadať), tak celkové množstvo základných surovín pre SAF sa zdá byť takmer nekonečné. Zvyšok je o optimalizácii procesov.
Realita ukazuje něco jiného. Aerolinky mají problém s SAF, protože je drahý, firmy SAF vyrábějící vyžadují dotace na výrobu a provoz. Většina bioodpadu se používá jako hnojivo. Zpracování tuku z kafilerie je náročné - nikdo nechce smrad v sousedství. Olejové semena a zrní? Z potravin dělat palivo? Kam to vedlo u biopaliv si nepamatujete? Kácení pralesů, zdražení potravin, ekologický přínos záporný.
No ale kdyz ten fritakovy olej nezrecyklujeme, ale vyklopime v lese, tak si to zeme prefiltruje a za milion let to nekdo muze vytezit i s ropou a propalit pak, ne :)))
Nebo kdyz ho prozenem spalovnou, tak mame teplo hned a nemusime se bat, ze nam vysadi letecky motor :)
Igi: muzes kvantifikovat jak silny je ten "prepad ceny napríklad batérií," Ja vidim spis jakes-takes zlevnovani e-aut za cenu snizovani kapacity jejich baterii. Cena za kWh v baterkach klesa v jednotkach procent rocne, pokud vubec kvuli inflaci.
Netreba pouzivat dotacie ako univerzalne negativne zaklinadlo (btw ropa je dotovana velmi vyrazne). Ak plnia ucel tak maju zmysel. Bez dotacii by elektromobilita alebo trebars solarna energia asi nevznikli - dnes ide o miliardove priemyselne odvetvia v ktorych EU zaspala (aj vdaka petrolheadom).
EU zaspala hlavně v tom, že považuje průmysl za škůdce. Za dalšího škůdce považuje zemědělství schopné dodávat levné potraviny. S takovým přístupem se není možné divit, kam kráčíme. Čína už 30 let buduje průmysl od začátku (ložisko) do konce (finální drahý produkt). Takže má levné energie díky uhlí, rozvíji jádro bez byrokratických omezení EU a občasné zdroje instaluje tak a tam, kde se jí to vyplatí. USA taky SAF moc nevyrábí. Dobrovolně chce platit víc jen statisticky nevýznamná skupinka naivních idealistů, co na to mají. Pamatujete na ty extrémisty z last generation, kteří udělali sabotáž na ochranu klimatu a pak odletěli na dovolenou na Bali? Asi tak.
Igi, ten odkaz je opet tendencni. Predtim jste rikal "v poslednych rokoch silny prepad" a ten vas graf konci v roce 2018. Od te doby se cena za 7 let temer nepohnula - ted vidim na allegru cca 9000Kc za ~2kW to je spis vic. Pochopitelne ze kdyz to budu srovnavat se zacatkem Lithiove ery, ty ceny byly jine, stejne jako napr automobil v roce 1910 stal jako nekolik peknych domu. To je ale neco jineho nez " poslednych rokoch silny prepad".
Od cesty si necham komentar o zle dotacni loby petrolejaru, ktera brani hodne loby e-aut. Nebyt ni, uz se dnes prohanime po dalnici pouze na lithiove volty a ampery :)
Proc by cena nemohla klesat donekonecna? Klidne muze porad klesat. Ja si dokonce myslim, ze az ty baterky budou ve vetsi mire dosluhovat (10-15 let ostreho provozu), tak jejich pripadna recyklace muze e-mobilitu opet o neco zlevnit (pokud se bude delat efektivne, by to mohlo trosku zmirnit ty drahe kovy jako lithium a cobalt po nichz je ted urputna poptavka)
Ted to ale proste neklesa... a prudce v poslednich letech uz vubec ne.
