CASA vs. Spartan

12. března 1999 se Česká republika stala 17. členem Severoatlantické aliance (NATO). Díky tomuto kroku nám bylo umožněno využívat výhod kolektivní obrany, ale samozřejmě tím vzniklo i mnoho závazků vůči Severoatlantické alianci. Jedním z nich je účast českých vojáků v zahraničních misích. S tím souvisí i zvýšená potřeba vzdušné přepravy vojáků a vojenského materiálu. A to je jeden z důvodů, proč AČR začala uvažovat o pořízení nových transportních letounů.

Stávajícím transportním typem je letoun An-26 z Antonovovy konstrukční kanceláře.

Antonov AN-26 / foto: Lukáš Tláskal

Tento stroj, jenž byl vyroben v počtu převyšujícím 1400 kusů a jehož prototyp absolvoval první let 21. května 1969, byl po mnoho let tahounem našeho taktického transportního letectva. Posádku tvoří 5 členů a letoun může přepravit 40 cestujících nebo 6 tun nákladu. Dolet stroje s tímto nákladem je 1100 km, s maximálním množstvím paliva letoun uletí vzdálenost 2550 km. Cestovní rychlost je přitom 440 km/h, maximální pak 540 km/h. Letoun je vybaven dvěma turbovrtulovými motory ZMDB Progress (Ivčenko) AI-24VT o výkonu po 2103 kW ( 2820 hp ) a jedním proudovým motorem Sojuz (Tumanskij) RU-19-300.

Už podle data prvního letu je zřejmé, že An-26 nemůže být moderním vojenským letounem. Navíc letouny, které provozuje AČR jsou na konci výrobcem deklarované životnosti a v dnešních dnech nesplňují téměř žádné požadavky moderní armády jako je ekonomika provozu, vnitřní vybavení, avionika, ale třeba i hlukové limity. Česká republika společně s AČR se tímto problémem zabývaly několik let a jako nejvážnější kandidáti na post náhrady za An-26 zůstaly letouny CASA C-295M konsorcia EADS a C-27J Spartan firmy Alenia Aeronautica.

Končící vláda schválila nákup letounů EADS-CASA C-295M. Česká republika za tyto letouny zaplatí 3,5 miliardy korun a přidá 5 bitevníků L-159, kterých má armáda nadbytek a které stojí uskladněny v Aeru Vodochody. To je jedna z hlavních zpráv ve dnech, kdy je psán tento článek. Dalo by se říct, že je to jen jeden z mnoha obchodů, který Česká republika uzavře. Jenže...

Pojďme se na tento obchod podívat z jiného úhlu. V těchto dnech se kromě výše uvedené zprávy objevila i informace, že tento nákup není pro Českou republiku výhodný a že AČR sama již dříve varovala před pořízením letounu C-295M. Tyto informace byly po několika hodinách stornovány. Co je a co není pravda, to ať si každý rozmyslí sám. Pravdou je, že letoun C-27J je v některých důležitých parametrech lepší než letoun C-295M a je proto přinejmenším k pozastavení, že AČR si vybrala právě C-295M.

Předně, letoun C-27J Spartan je čistě vojenský stroj, naproti tomu CASA C-295M je pouze přepracovaná verze civilního stroje.

CASA C-295 / flug-revue.rotor.com

Oba letouny jsou samozřejmě vybaveny nejnovější avionikou, která dovoluje provoz za téměř každého počasí. Pokud se blíže podíváme na hydraulické, kyslíkové a elektrické systémy, zjistíme, že C-27J má většinu systémů lépe propracovaných, naproti tomu CASA sází podle svých slov na jednoduchost a s tím související menší náročnost na údržbu a menší možnost poruchy. Vybrat, zda je výhodnější jednoduchost na straně C-295M nebo většinou zdvojené systémy v C-27J nechám na vás.

Výkonově je na tom C-295 hůře než C-27J. Spartan má téměř o třetinu silnější motory, díky tomu má ovšem větší spotřebu paliva na jednu hodinu letu a to 900 litrů, C-295 „si řekne“ pouze o 570 litrů. Spartan ovšem za onu hodinu uletí o nějakých 100 km dál. Díky velkému výkonu motoru si C-27J vede lépe při letu na jeden fungující motor, naproti tomu C-295M kontruje možností okamžitého přistání letounu po startu bez nutnosti nouzového vypouštění paliva z důvodu dosažení maximální dovolené přistávací hmotnosti, což může v nouzové situaci přijít vhod.

Z hlediska přepravní kapacity také vyhrává Spartan. Nejen, že je schopen přepravit o 2250 kg těžší náklad ( C-27J 11500 kg, C-295M 9250 kg ), ale díky většímu průřezu nákladového prostoru je bez jakýchkoliv problémů schopen přepravit náklad na vojenských paletách 463L ( rozměry cca 224 x 274 cm ), jenž jsou standardem v NATO.
Paleta 463L se dá umístit do obou letounů a C-295M jich díky větší délce trupu pojme víc ( 5, Spartan pouze 3 ), avšak problém je v tom, že v C-295M se na palety nemůže umístit běžné množství nákladu z důvodu nižšího nákladového prostoru ( a z důvodu nízké nosnosti podlahy viz. níže ). Na palety 463L se náklad umísťuje do výšky cca 221 cm, maximální výška nákladového prostoru v C-295M je cca 200 cm. Po stranách palet umístěných v C-295 zbývá prostor pouze v řádu centimetrů a tím je vyloučena jakákoliv i nepatrná manipulace s nákladem během letu a také jeho kontrola. C-27J s tímto žádný problém nemá.

C-27J Spartan / air-attack.com

C-295M také díky malému nákladovému prostoru nepojme americké vozidlo HMMWV, které je dnes měřítkem přepravy vozidel ve vojenských letounech. C-27J opět problém nemá.
Důležitější je problém s přepravou vozů Land Rover jež AČR užívá. Ty se sice do C-295M vejdou, avšak nosnost podlahy je malá ( 3 t / m2 ) a Land Rover stojící volně na kolech prostě neunese ( a neunesl by ani plně naloženou paletu 463L, pokud ta by se ovšem do C-295M vešla ). Podlaha C-27J má nosnost 4,9 t / m2 , volně stojící LandRover zde nepůsobí žádné potíže. Pro úplnost, plně naložená paleta 463L váží 4,6 t.

Z této části článku je zřejmé, že pokud by se konala veřejná soutěž na pořízení náhrady za An-26, byl by C-27J předurčen k vítězství. Zákon ovšem u zbrojních zakázek výběrové řízení výslovně nenařizuje.

I přes to, že CASA C-295M má při přímém srovnání poněkud více minusových bodů, velkým plusem zde bude politika. Jak jsem již předeslal, AČR by měla získat 4 stroje C-295 za 3,5 miliardy Kč a k tomu přidá 5 strojů L 159. I zde je však několik zarážejících skutečností, na které bylo v minulosti poukazováno.

Proč EADS-CASA chce pořizovat L-159, když sám koncern vyrábí letouny C-101, jenž jsou s L-159 ve stejné kategorii? Proč neprosazuje své vlastní zájmy? Nejasná je budoucnost všech L-159. Česká republika potřebuje totiž při vývozu bitevníků za hranice souhlas USA, který souvisí s americkou technologií v letounu.
Dle posledních informací bude EADS-CASA bitevníky z Aera vlastnit, ovšem provozovat je bude Španělská armáda.

Měli bychom si také uvědomit, že v Aeru Vodochody běží kooperační program, v němž Aero vyrábí centroplán ( střední část křídla ) pro C-27J. Zde je zaměstnáno několik desítek lidí. Rozhodně to není kritérium pro výběr nového vojenského transportního letounu, ale... Česká vláda odepsala C-27J, ale rozhodně by se jí nelíbilo, kdyby Alenia odepsala Aero pro které je tento program kooperace jedním z velice důležitých.

Dále bychom si měli říci, kolik bude tato „výměna“ ( barter ) C-295M za 5 L-159 stát. Nejprve je dobré poznamenat, že vláda a mluvčí ministerstva vnitra argumentují tím, že je potřeba se co nejrychleji zbavit nepotřebných L-159. Těch stojí v Aeru Vodochody zakonzervováno přes 40. To, že se tak stalo neuváženým objednáním, o tom se mlčí.
Ostatně, myšlenka „udat“ bitevníky jistě není špatná. Vypadá to ale tak, že EADS-CASA má vše dobře spočítané a politici buď počítat neumí, nebo před výsledky zavírají oči. Tak moc výhodný, jak se tento obchod zprvu může zdát, zřejmě vůbec není.

EADS-CASA požaduje výměnou za jeden C-295M 5 bitevníku L-159, z toho 3 v konfiguraci L-159A a dva L-159T1. Letouny L-159T1 dá armáda ze svého. A k tomu přidá 3 zakonzervované L-159A.

L-159T1 / afterburner.cz

Už znovuzprovoznění zakonzervovaných strojů bude stát dle odhadů asi 65 mil. Kč za jeden stroj. Armáda pak ještě bude potřebovat nahradit „španělské“ 159T1 novými, což bude stát přibližně po 130 mil. Kč. Dále je třeba uvědomit si zbytkovou cenu vlastních strojů, cca 200-300 mil za jeden. Prostými počty zjistíme, že pouze za L-159 pro EADS-CASA stát zaplatí přibližně 455 mil. Kč. ( 65x3+260=455). Pro srovnání, cena jednoho letounu C-295M by měla být v rozmezí 20-25 mil. USD. Z toho vyplývá, že ani jedna CASA rozhodně nebude zadarmo.
K nákupu C-295M Českou republikou se váže offsetový program ve výši ceny zakázky, který by měl pomoci českému průmyslu.
Toť k financím...

V neposlední řadě je nutné věnovat se vyjádření armády k stroji C-295M. Pochybnosti o nákupu vyjádřili jak bývalý náčelník generálního štábu Pavel Štefka, tak náčelník generálního štábu generálporučík Ing. Vlastimil Picek. Oba v podstatě shodně uvedli, že letoun C-295M nabízený konsorciem EADS-CASA nesplňuje požadavky stanovené AČR, hlavně v požadované přepravní kapacitě a doletu, a že pořízení těchto letounů systémem 3+1 v ceně 3,5 miliardy Kč + 5 bitevníků L-159 je pro AČR nevhodné. Tuto informaci si můžete snadno nalézt na internetu, nicméně vláda a příslušné orgány jí zpochybňují.

Co dodat? Česká republika neprovedla transparentní výběrové řízení na nový transportní letoun pro taktické transportní letectvo AČR a novým typem bude nejspíše CASA C-295M a to i přes to, že konkurenční Alenia C-27J Spartan je v mnoha ohledech lepší a splňuje podmínky vypsané AČR. Mohlo by se říci, že uspokojivé je alespoň proniknutí bitevníku L-159 na cizí trh. Ovšem po krátkém zamyšlení se zdá, že ani to nevyváží podivnost tohoto obchodu. Doufám jen, že pokud letectvo AČR opravdu obdrží letouny C-295M, že si za několik let neřekneme ono kdyby, kterým jsem článek začínal.. Doufám, že si neřekneme: „Kdyby se spíše koupil Spartan“...

Zdroje:
letectvi.cz
airforce-technology.com
osx.cz - Flying revue
wiki.com
aero.cz
c27j.cz
eads.net