Podstatné bude jak s létáním začít, kde a jak získat potřebné oprávnění a co nás to bude stát.
Nejdříve je na místě otázka, zda opravdu létat chceme. Je jistě dobré zajít na nejbližší letiště, podívat se, jak takové létání probíhá a co od toho můžeme očekávat. Pravdou je, že to nejzajímavější, létání termiky a přeletů, moc ze země neuvidíme. To se odehrává pod základnami kupovitých mraků a to bývá vysoko. V lepším případě Vás v aeroklubu svezou. Vaše rozhodování bude jistě snadnější. Jak to letiště najdeme? Internet je mocná studna poznání. Seznam aeroklubů a škol je na stránkách Aeroklubu České republiky a drtivá většina z nich provozuje základní výcvik a vlastní webové stránky.
 |
Kdy je ta správná doba začít
Brzy, tedy v co nejmladším věku. Začít s teoretickou přípravou a létáním s instruktorem je možné se souhlasem rodičů již ve čtrnácti letech. Samostatně nejdříve v patnácti. Vzhledem k rozsahu vědomostí potřebných před prvním výcvikovým letem je dle mého názoru dobré mít ukončené alespoň základní vzdělání. Teorie je náročná především v oblasti aerodynamiky a mechaniky letu a k tomu je potřeba trocha matematiky a fyziky. Začít později ale není zásadní chybou.
 |
Co k tomu je potřeba
Kromě již zmiňovaného teoretického školení, minimálního věku a chuti ještě výpis z rejstříku trestů, zdravotní způsobilost potvrzenou oprávněným a určeným lékařem, dostatek času, trocha peněz a velká výdrž. Škola nebo aeroklub po vyhodnocení těchto potřeb vystaví „Průkaz žáka kluzáků" a jde se na to.
Jak probíhá výcvik
Rozsah, posloupnost a obsah jednotlivých předepsaných letových úloh stanoví osnova AKPL, která je závazná pro aerokluby. Školy mohou mít drobné odchylky v samostatných a vlastních osnovách, které ale nesmí být v rozporu se státním předpisem a postupy dle CAA-ZLP-049.
 |
Začíná se od jednoduchého, teprve po zvládnutí základních prvků pilotáže jsou
přidávány další, složitější. Až do úplného osvojení. Po nácviku přímočarého klouzavého letu přicházejí první zatáčky, po jejich zvládnutí seznámení s příznaky
pádů, spirál a skluzů, pokračují lety po okruhu, nácvik vzletu a přistání, opravy vadných přistání, přistání do omezeného prostoru, nácvik mimořádných postupů,
pilotáž pádů, vývrtek, zatáček do stanovených směrů podle kompasu apod. Pak, pokud jsou tyto prvky uchazečem zvládnuty může nastat přezkoušení před prvním samostatným letem a v případě úspěchu vlastní sólo.
Další létání, stále pod dohledem instruktora, pokračuje a vrcholí navigačním letem do vzdálenosti minimálně 50 km od místa vzletu, kde po získání základních navigačních
dovedností může být žák připuštěn ke zkoušce pilotní. Osnova předepisuje minimální letovou dobu, minimální počet samostatných letů a minimální počet vzletů nutných
před zkouškou. Praxe, tedy kolik letů a času potřebuje člověk ke zvládnutí popsaného, bývá značně individuální a záleží, zda se létá osnova univerzální (vzlety na
navijáku a v aerovleku) nebo osnova pouze aerovleková. Rovněž záleží na kontinuitě výcviku, na délce přestávek mezi létáním, na počasí.
Vlivů jistě bude více, ale všechny uvedené určují cenu výcviku. Uvést zde konkrétní částku by nebylo seriozní. Do zkoušky pilotní je ale potřeba počítat s rozmezím mezi 25 – 40 tis. Kč.
Tím výcvik nekončí, postupuje dále dle pokračovací osnovy létáním termiky. Nejdříve s instruktorem, samostatně, končí až splněním sportovních podmínek FAI „D". Samostatným přeletem do vzdálenosti 50 km, převýšením 1000 m a
nepřerušeným letem v trvání pěti hodin. Po splnění těchto podmínek začíná být teprve pilot zcela samostatným.
Proces vedoucí k získání průkazu pilota kluzáků rozhodně není snadný. Plachtění je ale sportem, který výdrž a trpělivost, vynaloženou k jeho poznání, mnohonásobně vrátí.
