V polovině ledna se uskutečnila Výroční porada k rozboru výsledků v oblasti bezpečnosti letového provozu za rok 2015, na které zástupce Ústavu pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod (UZPLN) prezentoval přehled a vyhodnocení přijatých hlášení za uplynulé období. Oproti roku 2014 ústav dostal o 130 více hlášení, napočítal však méně leteckých nehod i jejich obětí. Na zvýšení počtu zaznamenaných událostí se však mohl malou mírou podílet i systém jejich povinného hlášení, který vstoupil v platnost v půli listopadu a o kterém jste si u nás mohli přečíst.
Porovnání počtu hlášených událostí za posledních 13 let
Celkem 863 událostí přijatých v právě uplynulém roce se týkalo obchodní letecké dopravy, rekreačního a sportovního létání. Zatímco za první pololetí roku 2015 ústav registroval o 33 událostí méně než za shodné období roku 2014, druhá polovina přinesla ve srovnání o 166 více hlášení s největším rozdílem ve třetím čtvrtletí. Přitom jen ve dvou letních měsících minulého roku ústav eviduje 261 událostí tvořících 30 procent hlášení za celý rok.
Navzdory většímu počtu oznámení poklesl jejich počet klasifikovaný jako letecké nehody. Z 95 se jich přibližně třetina odehrála mimo naše území, Česká republika v nich nicméně figurovala jako stát registrace, projekce, konstrukce nebo výroby daného letadla. Zbývajících 59 tuzemských nehod se týkalo letadel s maximální vzletovou hmotností (MTOW) do 2 250 kg a čítaly zejména ultralighty, kluzáky a padákové kluzáky. Jejich příčinou byla nejčastěji ztráta kontroly nad řízením během letu (LOCI, 14), k 11 nehodám došlo při kontaktu s přistávací dráhou a sedm z nich způsobila závada na pohonné jednotce.
Celkem osm ztracených životů při leteckých nehodách je podle statistik ústavu nejméně za posledních pět let. Čtyři lidé nepřežili parašutistický seskok, po dvou obětech zaznamenal provoz sportovních létajících zařízení (SLZ) a kategorie letadel zahrnující letouny, vrtulníky, kluzáky a balóny.
Do kategorie vážných incidentů ÚZPLN zařadil dým v kabině cestujících letounu ATR 72-200 po vzletu z pražského letiště, kolizi Zlínu Z-43 s korunami stromů a taky poruchu pravého motoru a proražení palivové nádrže v trupu letounu Short SC7-3.
Z hlediska bezpečnosti uspořádání letového provozu se 70 procent leteckých nehod týkalo neoprávněného narušení vzdušného prostoru. Varujících je však 25 laserových útoků na letadla, což bylo jen o čtyři méně než v roce 2014. Drtivá většina z nich se týkala letadel s MTOW přesahující 5 700 kg ve fázi vzletu či přistání, přičemž taková hlášení v posledních letech spadají do kategorie incidentů.
