Udělal si výcvik létání s ultralehkými aerodynamicky řízenými letadly a ještě před jeho dokončením si koupil opravdu roztomilý aeroplánek LK-2 Sluka z letňanské produkce počátku 90. let. Fanatiky ocelových ptáků Sluka asi nenadchne, věřím, že se najdou i takoví, kteří tímto strojkem budou silně opovrhovat, ale Sluka je prostě roztomilá, krásná a takříkaje k zulíbání. Stačilo, aby mi Honza několikrát zatelefonoval a mít potřebný obnos, šel bych si jí snad hned koupit. Ale i když se tak nestalo, nasadil mi Honza dostatečně vrtavého brouka do hlavy.
Mám na Sluku začít střádat nebo ne?
Skoro jsem už dospěl k rozhodnutí, že prodám výbavu pro motorový paragliding a zakoupím za to Sluku. Zvlášť, když jsme se s kamarádem, který rovněž létá s motorovým padákovým kluzákem, dohodli, že si budeme své stroje vzájemně půjčovat – on mně paramotor, já jemu Sluku. Že vytvoříme takový mrňavý soukromý aeroklub. Vidina vlastnictví letadýlka, které létá rychlostí 80 km/h a dá se jím aspoň trochu někam doletět, je silně lákavá. Při troše dobré vůle by se tak dalo doletět do Beskyd, vyřídit tam potřebné záležitosti a letět zase domů.
Začal jsem dávat dohromady všechny možné argumenty a názory různě létajících lidí, od padáčkářů až po dopravního pilota.
Zamýšlené jasno ale do myšlenek vneseno nebylo, spíš vzniklo ještě větší nejasno. Už i proto jsem zvědav na názorové proudy v případné diskusi pod článkem. Ale co jsem tedy shromáždil:
První záležitostí, kterou je potřeba před koupením letadla vyřídit, je otázka, kde bude letadlo hnízdit.
Pro Kladeňáka je pro hangárování ideální využít letiště LKKL, které je 4 km od bydliště. Zde je soukromý hangár, ve kterém už není skoro žádné místo a hangárování je drahé. Budoucnost LKKL je nyní opět značně nejistá, protože o jeho pozemek se uchází finančně zámožný investor a pravděpodobně nebude očekávat, že zbohatne na zdejším leteckém provozu, a postaví zde o něco lukrativnější domy. Sluku by bylo asi lepší ubytovat jinde. Rakovnické letiště jsem ještě nekontaktoval a možnosti hangárování zatím neznám. Letiště ve Slaném bude možná brzy přeplněno, až se zruší LKKL. Situaci v Bubovicích také zatím neznám. V Rokycanech mají plno a na členství se čeká dlouho. Raná, Sazená, Roudnice jsou daleko, Milovice by asi byly dobré, ale jsou také poměrně daleko a navíc přes celou Prahu. Hm, tak jsem se zeptal Funflyho, jaké má zkušenosti s rozebíráním Sluky. Není to prý složité, ale časem to člověka přestane bavit, neustále letadlo skládat a sestavovat. Složené letadlo by mohlo bydlet u příbuzných v kůlně a na místo vzletu by se dalo dotáhnout na vozíku. Podle příručky trvá složení v jednom člověku asi 30 minut.
Provoz: Letadlo prý letí dobře jen na plný plyn, tzn. motor Rotax 447 je při cestovní rychlosti 85 km/h celkem dost v otáčkách, což zkracuje jeho životnost. Doba mezi generálkami je prý 500–800 hodin. To by mohlo být asi 10 let provozu. Spotřeba s těžším pilotem je asi 9 litrů paliva na hodinu letu, nádrž je na 25 litrů, vyrábí se i padesátilitrová (pak už ale může být letadlo dost těžké). Problém může nastat, když chci letět tak daleko, že musím někde mezipřistát a dotankovat, a na dotyčném letišti není benzínka ani nikdo, kdo by se mnou dojel pro 50 litrů benzínu k nejbližší pumpě. Neumím si představit, jet k benzínce tím letadlem.
Provozní náklady
Letadlo se v současné době špatně shání, Sluky na prodej aktuálně nejsou (za to může Funfly, který celý národ zblbnul a všichni všechny Sluky vykoupili). Pokud letadlo k sehnání je, je jeho cena (2007) zhruba 80–100 tisíc Kč. Jednou za 5 roků je potřeba vyměnit potahy, které v ČR šijí asi 3 lidé. Potah stojí 30 tisíc Kč. Ročně se musí platit pojištění ve výši asi 8000 Kč. Hangárování vychází zhruba na 2000 Kč měsíčně. Měsíční náklady bez započtení létání tedy jsou přibližně:
Hangárování: 2000
Pojištění: 500
Obnova potahu: 500
Příspěvek na generálku motoru: 1000
Celkem: 4000 Kč
Nalétám-li měsíčně 5 hodin, pak palivo vychází zaokrouhleně na 50 litrů = 1500 Kč. Provoz Sluky mne tedy vyjde měsíčně na asi 5500 Kč, v tom jsou zahrnuty starosti o letadlo, papírování, technické prohlídky, hádání se s ostatními uživateli hangáru, pátrání po tom, kdo mi vycucnul z nádrže palivo, opravy protrženého potahu, rozčilování se nad vyndaváním šesti jiných letadel, abych se dostal do zadní části hangáru k letadlu svému, atp.
Když těch 5500 Kč měsíčně prolétám s Cessnou, jsou to skoro 2 hodiny letu, letadlo budu mít na letišti připravené a po návratu ho zase odevzdám a všechny starosti pustím z hlavy. Se zapůjčeným ultralehkým letadlem za tyto peníze nalétám skoro 3 hodiny. Ukazuje se, že snad jedinou výhodou vlastnictví Sluky by bylo to, že o využití letadla bych si mohl rozhodovat výhradně sám a nemusel bych například odložit létání proto, že si letoun někdo zamluvil přede mnou. Jak psali na Aerowebu, o zakoupení vlastního UL letadla se dá uvažovat až při měsíčním náletu 20 hodin a vyšším, jinak je to finančně nevýhodné. U Sluky to sice není tak vysoká částka, ale i tak se dá Sluka zapůjčit za miniaturní peníze (tuším za 1000 Kč na hodinu, takže těch 5 hodin za stejnou částku nalétám taky). Určitým řešením by bylo například hradit hangárování barterem a půjčovat jej na 2 letové hodiny měsíčně majiteli hangáru, případně letadýlko pronajímat i na více letového času. Provoz, plně hrazený z vlastní kapsy, však stojí poměrně dost.
Jak byste případ řešili vy?
