AIR TEAM - avionika a přístroje pro létání
Facebook Twitter Google+ YouTube RSS E-mail

Černé dny aerolinek – 3. část

1. září 2017
Autor: Kryštof Páleníček, celkové hodnocení článku: 2,4
Klíčová slova: Rubrika: Letadla

V Americe, v Asii, v Africe... Špatné období může náhle sednout na jakoukoliv leteckou společnost a region si přitom vskutku nevybírá.

Americké trápení

New York, 12. listopadu 2001. V Manhattanu jsou stále hory trosek na místě, kde se ještě před pár měsíci tyčily legendární věže Světového obchodního centra (WTC). Po nedávných útocích se svět náhle ocitl na prahu třetí světové války. Koalice pod vedením USA útočí na Afghánistán, islamistickou diktaturu pokládanou za centrum teroristické organizace Al-Káida, jež v New Yorku provedla nejrozsáhlejší útok v dějinách.

Po nedávném zničení newyorských „dvojčat“ panuje na všech větších letištích stísněná atmosféra. Každý cestující je potenciálním teroristou, terminály křižují stovky policistů a vojáků. Svět však musí jít dál.

Newyorské letitě JFK zažívá ranní špičku, v rozmezí pár hodin z něj odletí stovky letadel. Mezi nimi je i pravidelná linka společnosti Amercian Airlines AA587 do Santo Dominga, hlavního města Dominikánské republiky. V USA žije početná dominikánská komunita a na linku bývá nasazen širokotrupý Airbus A300. Dnes ji zabezpečuje 13 let starý letoun registrace N14053.


Airbus A300 American Airlines, registrace N14053 / Foto Flickr.com

American patřil mezi aerolinie vůbec nejvíce zasažené nedávným teroristickým útokem. Jeho unesený Boeing 767 narazil do druhé věže WTC, menší Boeing 757 v jeho barvách krátce na to narazil do areálu washingtonského Pentagonu. Společnost se ocitla na kolenou a jako mnohé jiné bojovala o přežití. Přesto se dále těšila reputaci jednoho z největších světových dopravců a na dnešní ranní lince do Dominikánské republiky bylo 251 cestujících.

V 9:14 se letoun vznesl z RWY 31L a byl instruován k výstupu do FL130.  Jen o pár minut později však otřásla nedalekou vilkovou čtvrtí mohutná exploze…


Další sloup dýmu nad New Yorkem, listopad 2001 / Foto September11news.com

Brzy bylo jasné, co se stalo. Airbus A300 společnosti American Airlines krátce po vzletu „z ničeho nic“ spadl. Na jeho palubě zahynulo 260 lidí, dalších pět přišlo o život na zemi. Černý dým znovu pokryl nebe nad New Yorkem a zdálo se zřejmé, že Amerika byla opět napadena. Budovy Empire State Building a sídlo OSN byly okamžitě evakuovány. A otřesené American Airlines ztratily během čtvrt roku už třetí stroj…

Okamžitě se rozjel kolotoč vyšetřování, které mělo odhalit skutečný průběh událostí. Po počátečním zkoumání však přišel americký Úřad pro bezpečnost v dopravě (NTSB) s překvapujícím oznámením: Shromážděné důkazy nenasvědčují tomu, že by se let AA587 stal terčem teroristického útoku. Svět si svým způsobem oddychl, přísná bezpečnostní opatření zavedená po 11. září teroristé prozatím nepřelstili.

O to větší byl však tlak na vyšetřovatele, aby odhalili opravdovou příčinu neštěstí. Airbus A300 je dnes vzácností, v roce 2001 šlo však stále ještě o poměrně rozšířený typ. A pod ještě větším tlakem se ocitly již tak těžce zkoušené American Airlines, které tentokrát v očích veřejnosti a tisku už nebyly obětí, ale viníkem…

Oficiální vyšetřování trvalo déle než dva roky a vedlo ke znepokojivým závěrům. Hlavní vodítko bylo definováno v podstatě hned na počátku vyšetřování – svislá ocasní plocha letounu se totiž nacházela daleko od zbytku vraku a bylo evidentní, že se oddělila ještě ve vzduchu. Hlasové a datové záznamy černých skříněk tuto tezi rychle potvrdily a naznačovaly, že první důstojník, jenž stroj na tomto úseku řídil, bojoval s prudkými turbulencemi. Jejich původ byl poměrně záhy zřejmý – ani ne dvě minuty před airbusem totiž startoval z RWY 31L čtyřmotorový Boeing 747-400 Japan Air Lines.

Že se dopravní letouny ocitnou v turbulenci způsobené jiným strojem, to není v přetížených oblastech nic tak neobvyklého. Když se v úplavu začal zmítat i A300 do Santo Dominga, snažil se jej první důstojník stabilizovat za pomoci směrových pedálů tak, jak byl zvyklý. Jenomže netušil, nakolik fatální může tento postup být. Svislá ocasní plocha musela při pohybech směrového kormidla vzdorovat tlakům vysoce převyšujícím její maximální konstrukční zatížení. Po několika okamžicích tedy nastalo něco, o čem se řadě pilotů zdává v nočních můrách – celá svislá casní plocha se od airbusu oddělila a stroj se stal zcela neovladatelným. Okamžitě zamířil k zemi, zoufalá snaha posádky dostat ho zpět pod kontrolu neměla význam. Ještě před dopadem se od letounu oddělily oba motory a za chvíli byl konec. Ve zlomku vteřiny vyhaslo 265 životů.

To, co vypadalo jako teroristický útok, se nakonec zapsalo do historie jako druhá nejtragičtější letecká nehoda na území USA. Výcvik pilotů American Airliens byl upraven tak, aby více reflektoval konstrukční limity svislých ocasních ploch a s tím související riziko při užívání směrových pedálů v prudkých turbulencích. Žádná podobná nehoda se již neopakovala.

Airbusy A300, vůbec první model evropského výrobce, se pomalu odebraly do leteckého důchodu a dnes jsou vítanou spotterskou specialitou. Setkat se s nimi můžeme především ve službách cargo dopravců.


Jedna ze současných vlajkových lodí American – nový Airbus A321 / Foto Pinterest.com

American Airlines svou nejtragičtější epizodu nakonec přežily a stále patří k největším na světě. Po desítkách let charakteristického kovového zbarvení upravily své logo a barevné schéma téměř tisícovky svých letadel změnily podle moderních trendů. Airbusy A300 již v jejich flotile nejsou, avšak evropský výrobce je i přes výše uvedenou událost pro „Americké aerolinie“ prakticky výhradním dodavatelem letadel. Je to paradox, ale kdo se chce v USA svézt nějakou americkou klasikou, zažije u American patrně zklamání. Důležité však je, že jedna z nejslavnějších aerolinek své osudové zkoušky přežila a příští rok se chystá zahájit přímou linku mezi Filadelfií a Prahou.

Trnitá cesta ke slávě

Etiopie patrně nepatří mezi státy, do nichž by se většina z nás chtěla v blízké době přestěhovat. Pro piloty se však nejedná o vyloženě špatnou adresu, a to díky tamnímu národnímu dopravci Ethiopian Airlines. V zemi s poloviční negramotností mají totiž z leteckého hlediska velmi kvalitní nádobíčko – Boeingy 777, Boeingy 787 Dreamliner, Airbusy A350, čekají na B737MAX… To vše dohromady vytváří vůbec největšího afrického dopravce, jehož flotila zahrnuje téměř stovku moderních letadel.

I přes supermoderní flotilu však nutno říci, že pověst Ethopianu utrpěla některé trhliny, byť řadu z nich si aerolinka sama nezpůsobila. Třeba v roce 1996 byl její Boeing 767-200 letoun unesen radikály a došlo mu palivo. Pokusil se přistát na mořskou hladinu nedaleko pláže, ale při dopadu se rozpadl a v jeho troskách zahynulo 125 lidí, 50 jich přežilo.

V roce 2010 krátce po vzletu z Bejrútu havaroval její Boeing 737-800, na jehož palubě zahynulo všech 90 lidí. Jako příčinu vyšetřování určilo sérii chyb na straně posádky, dodnes se však spekuluje o sabotáži.

Druhá dekáda nového tisíciletí měla nepříjemné vzpomínky smýt a dostat Ethiopian mezi ty nejlepší. V roce 2011 se firma stala součástí největší aliance leteckých společností Star Alliance, v roce 2012 se stala jedním z prvních světových uživatelů supermoderního Boeingu 787 Dreamliner. Vše se zdálo být na dobré cestě.  Nakonec to ale nemělo být tak jednoduché…


Přejímka prvního Dreamlineru v Africe, léto 2012 / Foto Airlinereporter.com

Problémy přišly hned na počátku roku 2013. A paradoxně nastaly v tom, co mělo stvrdit pozici Ehiopianu mezi světovou elitou – u Dreamlineru. Po potížích s bateriemi, které globálně způsobily požár několika strojů B787, bylo nejmodernější letadlo v lednu roku 2013 zcela uzemněno do doby, kdy bude problém vyřešen.

Pro výrobce Boeing, ale především pro provozovatele revolučních strojů to byla obrovská ekonomická i reputační rána. Aerolinky včetně Ethiopianu musely na prestižní linky určené pro Dreamliner nasazovat starší stroje, mnohdy i od jiných dopravců, protože svá starší letadla již stačili vyřadit. Celé věci se navíc rychle chopily noviny, které se jako vždy předháněly v šíření exkluzivních informací o tom, kterak nebezpečné letadlo ve skutečnosti v Seattlu vzniklo.

Dreamlinery nakonec zůstaly uzemněné po celé tři měsíce. Jakmile byl jejich provoz v dubu 2013 obnoven, byl to právě Ethopian, kdo je jako první opět zařadil na pravidelné linky. Statisíce lidí si oddychly, od šéfů aerolinek přes inženýry Boeingu až po cestující. Letadlo snů létalo dál.


Boeing 787 v Barvách Ethiopian Airlines / Foto airlinereporter.com

V červenci 2013 už zase běželo vše jako na drátkách. Ethiopian byl jediným provozovatelem Dreamlinerů v Africe, což mu v tamní konkurenci značně dodávalo vytoužený lesk. Globálně přitom těchto elegantních strojů létal stále ještě relativně nízký počet, takže budily pozornost na všech letištích, kde se objevily. Byl ale jeden stroj, který na sebe v této době strhl ještě více pozornosti než jiné. A přestože nesl právě barvy Ethiopian Airlines, nebyla to pro afrického dopravce právě dobrá zpráva.

Stalo se 12. července 2013 na britském letišti Heathrow. Letoun Boeing 787-8 registrace ET-AOP přiletěl do Londýna ráno z Addis Abeby jako let ET700 a večer měl odletět zpět jako let ET701. Během parkování se však jeho luxusní kabinou začal odzadu šířit kouř. Na místo ihned dorazili letištní hasiči a požár brzy uhasili, ale brzy bylo jasné, že letoun je vážně poškozen. Nejrušnější letiště v Evropě bylo kvůli incidentu hodinu a půl uzavřeno a svět se ptal: Když měla být letadla po čtvrtroční odstávce a úpravě baterií bezpečná, jak se to mohlo stát?


Poškozený Dreamliner na Heathrow, stopy po požáru viditelné nad zadními dveřmi / Foto BBC

Brzy po incidentu však došli vyšetřovatelé k závěru, že tato událost s dřívějšími problémy Dreamlinerů přímo nesouvisí, a provoz tohoto typu proto tentokrát nebyl pozastaven. Jako příčina byla později odhalena manuální chyba v elektroinstalaci. Na palubě nebyli cestující a nikdo nebyl zraněn, přesto šlo o pro Ethiopian o další těžkou ránu – obrázky poškozeného stroje obletěly svět a jeho nákladná oprava trvala řadu měsíců.

Půl roku po londýnském incidentu bylo zřejmé, že cesta Ethiopianu mezi světovou elitu nevychází tak úplně podle plánu. Jeho chlouba jménem Dreamliner byla krátce po slavnostním uvedení čtvrt roku uzemněna, po návratu do provozu začal jeden z luxusních strojů hořet a uzavřel tím největší evropské letiště. Vedení aerolinky nezbývalo než doufat, že její černé dny už jsou u konce. Jenomže to by byl život moc jednoduchý…

17. února 2014 se v 00:30 vznesl nad etiopské nebe Boeing 767-300ER, aby obsloužil pravidelnou linku ET702 do Milána-Malpensy přes Řím-Fiumicino. Když letěl stroj s 202 lidmi na palubě nad územím Súdánu, odskočil si kapitán na toaletu. A stalo se něco podobného, co později otřáslo Evropou při zničení letadla Germanwings. Osamocený první důstojník zůstal uzamčený v kokpitu a kapitána zpět na jeho místo nepustil.

Na rozdíl od svého zvráceného německého následovníka však neposlal letoun k zemi. Namísto toho naladil squawk 7500 značící únos letadla a pokračoval v letu směr Itálie. Nepřistál však v Římě ani Miláně, kam měl namířeno, ale doletěl až nad území Švýcarska, nad nímž posléze kroužil a současně si prostřednictvím řídicích letového provozu vyjednával švýcarský azyl. Tou dobou ho již doprovázely stíhačky z Itálie a Francie, protože dramatická situace se odehrávala v časných ranních hodinách mimo pracovní dobu švýcarského letectva, které se pak přirozeně stalo terčem posměchu. Nakonec letoun v 6:02 ráno přistál na letišti v Ženevě, kde jej jednatřicetiletý první důstojník a zároveň únosce opustil a vydal se do rukou policie.


Ranní kuropění přineslo do ospalé Ženevy unesený etiopský Boeing. První důstojník jej upustil svým okénkem / Foto Patriapilot.blogspot.com

Nepříjemný a nebezpečný incident, který ve svém průběhu budil věru hrůzostrašné obavy, se nakonec obešel bez zranění, v krátké době však představoval další ránu pro reputaci přední africké aerolinky. Pro celé odvětví měla až o rok později tragickou dohru podobná událost na palubě letadla již zmiňovaných Germanwings, jejichž první důstojník při své vlastní sebevraždě zabil i dalších 149 lidí. Únos etiopského letadla i následná tragédie letu Germanwings znovu otevřely hlasitou veřejnou diskusi nad vlivem lidského faktoru na bezpečnost létání, od té doby však již vzduchem cestovalo více než 10 miliard lidí a podobná tragická událost se alespoň u velkého dopravního letadla neopakovala.
 
Pro Ethiopian byl tento incident poslední velkou překážkou v dosažení vytouženého cíle. K Dreamlinerům ve flotile později přibyl i jejich evropský konkurent Airbus A350 a brzy do ní bude zařazen i Boeing 737MAX. Důvěra cestujících se nevytratila a Ethiopian se navzdory svému původu, který může vyvolávat předsudky, stal se stovkou moderních letadel respektovanou mezinárodní aerolinkou. Boeing 767 má však v rámci modernizace flotily řady Ethopianu brzy zcela opustit.


Airbus A350 Ethiopian Airlines / Foto Atwonline.com

Skvrny na dobré pověsti

Jméno aerolinky Asiana Airlines není v naší kotlině široké veřejnosti příliš známé, globálně jde však o silnou značku. Jihokorejský dopravce má ve flotile to nejmodernější, co si lze představit, a ratingová agentura Skytrax ho opakovaně řadí mezi nejlepší letecké společnosti světa. Složení jeho parku se trochu podobná domácímu konkurentovi Korean Air, v jehož barvách létají Airbusy A380, A350, A330 či Boeingy 747, 767 a 777, které přistávají na letištích takřka po celém světě. Ani špičkové hodnocení a moderní letadla však nemohou zabránit tomu, aby Vás jako aerolinku postihly černé dny. A Asiana by o tom mohla vyprávět…

Začalo to 27. července 2011. Její pět let starý nákladní Boeing 747-400 registrace HL7604 vzlétl z letiště Soul-Inčchon, aby obsloužil vytíženou cargo linku 991 na letiště Pchu-tung v čínské Šanghaji. Na palubě byli dva členové posádky.


Boeing 747-400 registrace HL7604 létal ve starých barvách Asiany / Foto Aviationnewstoday.com

První hodinu probíhalo vše normálně, ale po necelé hodině a půl letu do Číny nahlásila posádka požár a rozhodla se okamžitě divertovat na mezinárodní letiště v jihokorejském Čedžu. Život si tím však bohužel nezachránila, kontakt s letadlem byl o osm minut později přerušen, když se zřítilo do moře asi 107 km od korejského pobřeží. Ani jeden z dvou členů posádky nehodu nepřežil.

Přestože pád nákladního letadla přirozeně zdaleka nebudí takovou pozornost jako osobního, korejský dopravce byl událostí otřesen. Při výkonu své práce zemřeli dva jeho zaměstnanci, přišel o zánovní letoun a vznikla mu škoda dosahující téměř dvou set milionu amerických dolarů.

Černé skříňky se nepodařilo nikdy najít, výsledky šetření však ukázaly na prudký požár šířící se ze zadní části letadla, kde bylo přepravováno nebezpečné zboží. Společnost se z události rychle otřásla a její provoz běžel „normálně“ dál.

Uplynuly dva roky a na pravidelnou linku Asiany OZ214 ze Soulu do San Franciska se vypravil Boeing 777-200ER registrace HL7742. Měl asi půlhodinové zpoždění, jinak ale celý jeho dlouhý transpacifický let probíhal jako každý jiný.


Boeing 777-200ER registrace HL7742 již v nových barvách Asiany na letišti v Soulu / Foto Wikipedia

V San Fransicku bylo krásné letní počasí, slunečno, dobrá dohlednost a takřka bezvětří. 291 vyčerpaných cestujících se nemohlo dočkat, až po dlouhé cestě přes mezinárodní datovou hranici vkročí na rozpálenou kalifornskou pevninu. Letadlo mělo povolené přistání a provádělo vizuální přiblížení na RWY 28L. Jenomže se stalo něco neočekávaného. Téměř plně obsazený letoun prudce udeřil ocasní částí do terénu před prahem dráhy. Celá záď se oddělila, podvozek zkolaboval, odpadl levý motor a neovladatelný letoun se otočil asi o 340 stupňů, aby posléze tvrdě dopadl na kraj RWY.

Vrak letadla rychle zachvátil požár a posádka urychlené evakuovala cestující. Na místo ihned dorazili letištní hasiči a záchranáři, jejich zásah byl však posléze zčásti kritizován pro chaotičnost, když jedna dívka zahynula pod koly hasičského vozu. Celkem si nehoda vyžádala čtyři mrtvé a 187 zraněných. Mezi oběťmi byly i dvě šestnáctileté dívky, které byly při havárii vymrštěny otvorem v trupu kvůli tomu, že nebyly připoutané. Samotný letoun pak po evakuaci částečně lehl popelem a na jeho ohořelých troskách se skvělo prestižní logo: Asiana Airlines.

Odborná veřejnost byla v šoku. Šlo o první smrtelnou nehodu Boeingu 777, navíc v barvách špičkové aerolinky, na frekventovaném letišti a za výborného počasí. Pro Asianu šlo o ztrátu již druhého letadla během dvou let.

Příčina celé tragédie se přitom nakonec ukázala poměrně banální. V letadle byli tři kapitáni a jeden první důstojník. Velitel letadla a zároveň instruktor seděl na pravém sedadle, při přistání však letoun z levé sedačky řídil pilot nedávno přeškolený na B777 z většího B747-400. První důstojník monitoroval let z jumpseatu za piloty, další kapitán obsadil sedadlo v Business Class.

Vyšetřování ukázalo, že letadlo se při přiblížení nacházelo nad sestupovou osou, na což posádka reagovala přenastavením autopilota. Provedla ho však špatně a nevšimla si, že autopilot po jejím špatném zásahu přestal ovládat tah motorů. Ani jeden ze tří pilotů přítomných během přistání v kokpitu tuto chybu nezpozoroval až do chvíle, kdy rychlost klesla pod kritické hodnoty a letoun prudce klesal k zemi. Ve výšce menší než 100 stop (30 m) se vyděšení letci pokusilo o go-around, ale bylo už příliš pozdě. Boeingu 777 nebylo pomoci.

Závěrečná zpráva vyšla v červnu 2014 a společnost čelila kritice za údajně nedostatečnou komunikaci s příbuznými cestujících, kvůli níž byla také pokutována. Nyní však doufala, že má to nejhorší už za sebou a vše pojede dál ve starých kolejích. Pravda, to nejhorší už za sebou měla. Ale zas tak jednoduché to nebylo…

14. dubna 2015 přistával její Airbus A320 v japonské Hirošimě jako linka 162 ze Soulu. Stroj registrace HL7762, vyrobený v roce 2008, vezl na palubě 82 osob. Během přistávání se však dostal hluboko pod sestupovou rovinu, 325 m před prahem RWY 28 narazil do vysílače localizeru a 148 m před prahem dosedl na zem. Po terénu dojel až na dráhu, kterou však posléze opustil, udělal další zatáčku měkkým terénem a teprve poté se zastavil. Zraněno bylo 27 lidí, došlo k rozsáhlému poškození podvozku, křídla i motoru a sedm let starý letoun zůstal odepsán.


Poškozený Airbus A320 Asiana Airlines na letišti v Hirošimě / Foto AFP

Tři zničená letadla za čtyři roky, to není pro jednu z top světových aerolinek úplně nejlepší vizitka, zvláště když všechny nehody již na první pohled nutně evokovaly pochybení leteckého, resp. pozemního personálu. To následně potvrdila i závěrečná zpráva z nehody v Hirošimě.

Od jara 2015 se však jejím strojům již podobné nehody vyhýbají a stále je hodnocena jako jedna z nejlepších na světě, navzdory silné kritice za nedostatek komunikace při nehodě B777 v San Francisku. Ve flotile má přes 80 letadel a další čtyři desítky má objednané.

V zájmu jejích zaměstnanců i cestujících tedy nezbývá než doufat, že zrušením airbusu v Hirošimě už její černé dny definitivně skončily. Všechny inkriminované typy letadel jsou v její flotile dodnes.


Nová posila pro Asiana Airlines: Airbus A350 / Foto Luchtzak.be





Kryštof Páleníček

Posedlostí letectvím začal trpět již jako malý chlapec, jakmile poprvé nastoupil na palubu dopravního letadla. Od ukončení studia letecké dopravy na SPŠ dopravní v Praze působí ve společnosti Travel Service, v současné době na pozici Customer Service Manager pro pravidelné lety pod obchodní značkou SmartWings.

| Kontakt | Články autora |



Jak oznámkujete tento článek?

Aktuální skóre: 2,4

Jako ve škole, 1 nejlepší, 5 nejhorší.

+
1
2
3
4
5
-


Zkušenosti a doplnění našich čtenářů
Celkem 0 příspěvků. Dodržujte prosím tato jednoduchá pravidla.


Přidat vlastní zkušenost

Přečtěte si prosím pravidla pro příspěvky

Jméno: Předmět příspěvku:

Ochrana proti spamu - připočtěte k číslu 8 pětku a výsledek zapište do tohoto políčka:

   Adresa autora: 54.158.214. xxx
Lepší živej posera, nežli mrtvej hrdina
olanzapin halveringstid nyfodtkob.site olanzapin graviditet
mildin 80 mildin mod allergi mildin 500

Přehled leteckých simulátorů v ČR





 





Máte připomínku nebo námět k Aerowebu?
Budeme potěšeni za každý váš námět nebo připomínku. Stále je co zlepšovat :-)


Číslo publikace ISSN 1801-6847. Copyright (c) 2005-2014 Aeroweb.cz. All rights reserved.
Server provozuje společnost Mavisys, s.r.o.