Před 65 lety de Havilland Comet odstartoval éru proudové letecké dopravy

02.05.2017

Před 65 lety de Havilland Comet odstartoval éru proudové letecké dopravy
Před 65 lety de Havilland Comet odstartoval éru proudové letecké dopravy (Zdroj: Aeroweb.cz)

Britský de Havilland DH 106 Comet registrace G-ALYP vzlétl před 65 lety jako vůbec první proudový letoun na pravidelnou linku pro dopravu osob. Během letu společnosti British Overseas Airways Corporation (BOAC) s označením BA113 z Londýna do Johannesburgu překonal vzdálenost přes 11 000 kilometrů včetně pěti mezipřistání za 23 hodin a 37 minut.

2. května 1952 přesně v 15:00 zahájil elegantní Comet s 36 pasažéry pojíždění, aby se v 15:12 odpoutal od země a zamířil na první zastávku do Říma. Z něj pokračoval přes Bejrút, Chartúm a Entebbe do Livingstonu, kde měli cestující možnost si prohlédnout Viktoriiny vodopády ze vzduchu a během mezipřistání i ze země. Po vzletu ze Severní Rhodesie (dnes Zambie) pokračoval proudový Comet do cíle linky v Jihoafrické unii (dnes Jihoafrické republice).

IFrame

Let, za který podle serveru BBC cestující zaplatili stejnou částku jako za let s pístovým strojem, tedy 175 britských liber, byl v oblasti letecké dopravy zásadním krokem vpřed. V porovnání s doposud používanými pístovými letouny měl Comet podstatně vyšší cestovní rychlost. Ve své první verzi vysoko přes 700 km/h, v dalších verzích přes 800 km/h. Stroj také disponoval přetlakovou kabinou, díky čemuž bylo možné využívat výhod letu ve větších výškách. Nicméně netrvalo dlouho, aby právě tato skutečnost byla jedním ze střípků mozaiky, která srazila Comet z dosaženého vrcholu.

Testování de Havillandu DH 106 probíhalo sice několik let a první prototyp vzlétnul už v roce 1949, přesto se nepodařilo odhalit jedno slabé a potenciálně velmi nebezpečné místo. Tím byla hranatá konstrukce oken spolu s na ni použitými materiály a technologií jejich výroby. Pro nepřetlakovou kabinu by pravděpodobně bylo zvolené řešení bezpečné, jenže opakované namáhání v důsledku rozdílných tlaků vně a uvnitř letadla vedlo postupně až k vzniku trhlin v konstrukci. Ty se postupně zvětšovaly a v důsledku únavy materiálu mohly vést až k destrukci stroje přímo ve vzduchu. Takto postižen byl i letoun registrace G-ALYP, který se zřítil v lednu 1954 do Středozemního moře.

Comety byly uzemněny, příčina nalezena, vyvinuty nové verze s oblými okny, ovšem důvěra ve značku byla natolik otřesena a zároveň si odhalení příčiny a vývoj nových verzí vyžádaly takovou dobu, že místo na výsluní obsadila konkurence. A tak, přestože byl de Havilland Comet prvním používaným proudovým dopravním letadlem, bylo vyrobeno celkem pouze něco málo přes 100 jeho kusů v různých variantách.

Mohlo by vás zajímat


Zkušenosti a doplnění našich čtenářů

Přidat komentář