AIR TEAM - avionika a přístroje pro létání
Facebook Twitter Google+ YouTube RSS E-mail

Rozbory ÚZPLN: Příliš rychlá bouřka

27. července 2016
Autor: Adam Zuska, 12 příspěvků, celkové hodnocení článku: 3,7
Klíčová slova: Rubrika: Větroně

Vyšetřování červnové nehody kluzáku u Hodkovic netrvalo ÚZPLN dlouho, protože její přímé příčiny byly zřejmé v zásadě ihned. A stejně rychle se musíme z této nehody poučit my ostatní.

Nečekaný vývoj

Letos 5. června kolem poledne se v okolí Hodkovic nad Mohelkou (LKHD) tvořily dobré plachtařské podmínky. Své o tom věděla i zkušená 68letá pilotka s více než 800 hodinami nalétanými na nejrůznějších typech kluzáků. Nechala se proto vyvléct ve stroji typu VSO-10 registrace OK-7522 do výšky 500 metrů nad zemí, odkud pokračovala sama v letu do termiky, která ji pomohla získat další kilometr výšky.

„Protože se měla na kluzáku vystřídat s jiným pilotem, po cca 1 hodně 30 minutách zvažovala návrat na přistání. Uvedla, že viděla, jak se východně LKHD začala tvořit tmavá oblačnost. Měla obavu, zda by se mohla vrátit na LKHD. Z komunikace pilota jiného kluzáku slyšela zprávu, že počasí u letiště vypadá hrozivě a odpověď na frekvenci Radio, že ‚hrozivé bude to za chvíli‘. Rozhodla se nečekat,“ popisuje následný vývoj závěrečná zpráva z vyšetřování.

Pilotka měla v úmyslu přistát co nejrychleji zpět na letišti. Zvolila proto let přímo k hodkovické ploše, vstříc enormně vyvinutým kupovitým oblakům na východním okraji letiště. „V prostoru západně letiště vlétla do slabého deště. Na úrovni letiště po okruhu ve výšce cca 400 m již ale letěla v prudké přeháňce,“ pokračují dále vyšetřovatelé. „V průběhu zatáčení do směru přistání RWY19 byla výš s tím, že přistane až v polovině dráhy. V přívalovém dešti ztratila vizuální kontakt se zemí. Odhadovala směr dotočení zatáčky, ale když v přeháňce znovu uviděla zem, zjistila, že ji prudký vítr snesl vlevo od dráhy, až za západní okraj letiště.“

„Pokusila se proto letět zpět ke dráze, kluzák však pouze klesal bez postupu vpřed. Před sebou viděla průsek v porostu na srázu, který je využíván k paraglidingu, a chtěla se přes něj dostat k dráze. V prudkém protivětru byla rychlost letu vůči zemi menší než vertikální složka rychlosti. Když kluzák sklesal pod úroveň terénu na vrcholu srázu, pilotka se přitažením pokusila o dosednutí na strmý svah,“ popisuje zpráva kritické okamžiky letu.


Foto ÚZPLN

„Kluzák narazil zádí do země cca v polovině srázu, kryt ostruhového kola se odtrhnul a poškodila se spodní část svislé ocasní plochy. Potom kluzák narazil trupem do země s přídí vzhůru proti srázu,“ píší vyšetřovatelé. Pilotka si přivodila těžší zranění a byla následně převezena do nemocnice. Pracovníci ÚZPLN se brzy nato pustili do vyšetřování všech okolností, které mohly k nehodě přispět.

Jasná záležitost s nejasnými okolnostmi

Počasí sehrálo v tomto případě nepopiratelnou roli. To ostatně brzy potvrdily i analýzy radarových odrazů Českého hydrometeorologického ústavu. „V době 13:00 až 13:15 došlo k aktivaci kumulonimbů východně od Hodkovic s postupem k západu a maximem ovlivnění na konci sledovaného období 13:55 až 14:00, kdy byla odrazivost kumulonimbů maximální s možností krupobití a nárazů větru přes 40 uzlů,“ stojí v závěrečné zprávě.

Komisaři se nicméně ze svědeckých výpovědí dozvěděli, že z letištní plochy byl vývoj bouřkového počasí několik minut před jeho skutečným udeřením čitelný. „Po zhodnocení situace dle dostupných meteoinformací, které se zřejmě  z důvodu bouřek načítaly značně pomalu, jsem se rozhodl informovat kluzáky ve vzduchu a doporučil jim buď vyčkat, nebo bezpečně přistát mino LKHD,“ parafrázuje závěrečná zpráva výpověď místního vedoucího letového provozu. V té době už si však pilotka VSO-10 vybrala na svahu svou daň.


Foto ÚZPLN

Vyšetřovatelům však bylo jasné, že i z kokpitu kluzáku muselo být před nehodou zřejmé, do jakých podmínek se letoun řítí. Své k tomu proto měla co říci i sama pilotka. „Pilotka ve vysvětlení uvedla, že se rozhodla pokusit o přistání na LKHD na základě vlastního pozorování vývoje situace v okolí letiště. Jako další důvod, proč se tak rozhodla, označila předchozí vlastní zkušenost s přistáním do terénu, kterému se chtěla vyhnout.“ K tomu ÚZPLN dodává, že se pilotka již stala aktérkou nehody v roce 2010, kdy si nepodařeným přistáním do terénu přivodila taktéž těžká zranění.

„Zpět k LKHD letěla způsobem, který by jí za méně nepříznivých okolností umožnil dokončit přistání na RWY19. Přecházející bouřka ji však překvapila nečekaně rychlým postupem k letišti od východu, zvýšením rychlosti větru a přívalovým deštěm nad letištěm. Pilotka během letu po okruhu vlétla do přeháňky. Pak ale v důsledku vlétnutí do přívalového deště ztratila vizuální reference s dráhou. Současně byl kluzák snášen velmi silným nárazovým větrem do polohy zcela mimo letištní pás LKHD,“ stojí v závěrech šetření. Pilotka se tedy pokusila průsekem přiblížit alespoň k ploše před prahem dráhy, ale místní počasí bylo proti.

Poučení pro všechny

Vyšetřovatelé tedy dospěli mj. k následujícím závěrům:

  • „pilotka se na základě vlastního pozorování vývoje meteorologické situace v okolí letiště rozhodla vyhnout přistání do terénu a měla v úmyslu stihnout přistání na LKHD před příchodem pozorované bouřky,
  • během příletu k LKHD bylo rozhodující, že ji překvapila rychlost přechodu bouřky doprovázené intenzivním deštěm a silným nárazovým větrem,
  • když na okruhu letiště vlétla do přívalového deště, řešila kritickou situaci po ztrátě vizuálního kontaktu s dráhou,
  • velmi silný nárazový vítr v bouřce snesl kluzák do polohy zcela mimo LKHD a proti tomuto silnému větru nebylo vzhledem k výšce nad zemí možné bezpečně doletět na letiště,
  • pilotka se vzhledem ke kritické situaci pokusila přistát na prudký sráz.

Příčinou byl náraz kluzáku do terénu na prudkém srázu v situaci, kdy pro malou výšku a silný nárazový vítr již nebylo možné přistání na plochu letiště v důsledku nesprávného zhodnocení hrozícího nebezpečí vlétnutí do oblasti bouřky. Spolupůsobícím faktorem byla mohutnost projevů bouřky v prostoru LKHD,“ uzavírají vyšetřovatelé.

Připomeňme si v kontextu výše uvedených závěrů znovu dvě důležitá čísla – 68 úctyhodných let a velmi solidních 800 naklouzaných hodin. Neboli pytel zkušeností, který si ze svého posledního letu rozhodně neponese každý plachtař. Přesto všechno však pilotku podle jejích vlastních slov překvapil „nečekaně rychlý postup“ bouřky. To je pro nás, jejichž součet letových hodin tak tak překročil trojcifernou hranici, mimořádně vysoko zdvižený prst.

Ačkoliv v rozhodnutí zkušené letkyně jistě sehrála svou roli dřívější špatná zkušenost s přistáním do terénu, jednoznačně se ukázalo, že se hrubě nevyplácí podceňovat počasí. Jistě, meteorologický radar má na palubě GA letadla nebo ultralightu málo kdo z nás, ale v dnešní době dokáže velice dobře posloužit chytrý telefon s ještě chytřejší aplikací s aktuálním radarem či alespoň stránkami našeho Briefingu v oblíbených záložkách na webu.

A ukáže-li se situace jako velice kritická, stále můžeme uplatnit postup zvaný precautionary landing čili bezpečnostní přistání. Nebude jistě od věci si tuto proceduru při nejbližší příležitosti s instruktorem oprášit.

Létejme opatrně!

Závěrečnou zprávu z vyšetřování najdete na webu ÚZPLN!







Jak oznámkujete tento článek?

Aktuální skóre: 3,7

Jako ve škole, 1 nejlepší, 5 nejhorší.

+
1
2
3
4
5
-


Zkušenosti a doplnění našich čtenářů
Celkem 12 příspěvků. Dodržujte prosím tato jednoduchá pravidla.

PočasíMav 29. 7. 2016 11:38:00Odpovědět
Dobrý den, počasí a jeho intenzita změny v čase nabírá v posledních letech a zvláště letos neobyčejně na intenzitě. To, co předvádí bouřky letos, jsem tady za 30 let nezažil, slova potvrzuje i tchán, který zde bydlí od roku 1945. V bouřkách se začínají stále více objevovat z hory dolů letící vodorovné rotory o průměru 4 - 20 metrů, které mají tu sílu donutit rotovat kapky lijáku. Toto jsme dříve znali jen z Velebitu v Chorvatsku - tam tomu říkají Bora. Ať se stalo cokoliv, přejme paní dobré uzdravení, vezmemež si z toho všichni velké ponaučení do dob příštích a klobouk dolů před pilotním uměním té dámy, takto to posadit za minimální viditelnosti, v obrovském stresu s vidinou téměř jisté smrti do protisvahu bez ulomených křídel a uraženého ocasu, to je opravdu něco. Nevyskočila, do poslední chvíle se snažila letoun po své chybě zachránila!!!
dobrá prácečáp 29. 7. 2016 12:41:00Odpovědět
Když to vidím, tak mi též nezbývá, než obdivovat pilotní umění plachtařky. Jen doufám, že její zranění nebylo příliš těžké, resp. že je již zdráva. Sám jsem zažil podobný extrémně rychlý vývoj bouřky, kdy v jedné chvíli bylo slušné počasí s oblačností nevěstící nic zlého a během následujících 5 minut nastalo peklo ve vzduchu. Do té doby jsem si nedovedl představit tak rychlou bouřku. A vzpomínané bouřkové rotory nám spolu s krupobitím letos kompletně otloukly dřevěný plot - letos natřený, místy až na holé dřevo. Zdá se, že nastávající změna chování klimatu nebude zrovna příjemná.
??tomas 29. 7. 2016 13:17:00Odpovědět
Nehnevaj sa na mna ale to mi chces nahovorit ze bolo slusne pocasie a burka sa sformovala behom 5 minut? Cize ziadne cumulonimbi ani nic podobne? Oblacnost nic nevestila? Nehnevaj sa ale neverim. Lietam asi 7 rokov ale nikdy som nezazil aby pocasie nic nevestilo. Burka sa nesformuje behom 5tich minut. pozdravuje Tomas: 300 hodinova letecka nula
RE: ??čáp 29. 7. 2016 14:53:00Odpovědět
Oblačnost samozřejmě byla, nicméně ani předpověď ani ona oblačnost nenasvědčovala tomu, že z ní bude bouřka tak rychlá. Něco podobného jsem zažil ve vzduchu 1x v životě, na zemi jsem se s tím potkal už vícekrát, vždy až v posledních letech.
mistni podminkyJara 29. 7. 2016 17:51:00Odpovědět
jestli koukam dobre na ten vyvoj bourky na radaru, tak se sformovala presne nad rozsahlymi skalnimi utvary ktere tam vedle jsou a prebehla do kopcu. Takze ano, verim tomu ze to netrvalo ani 5 minut ...Nejaky meteorolog osvětlí místní situaci nad skalami ?
vývoj bouřkyTomas 2. 8. 2016 23:23:00Odpovědět
lze velmi dobře sledovat na meteorologickych radarech a zrovna na aerowebu.cz jsou informace vice nez dobre dostupne. Ovsem ve vzduchu s tim jiz toho moc neudelate at letite cimkoliv. Asi to bude chtit vic meteorologie....
vyvoj burkydrunkez 3. 8. 2016 17:05:00Odpovědět
..osobne si myslim ze zrychlenie vyvoja buriek ma cast podstaty v tom, ze zem je podstatne viac nahriata, tym padom stupavy prud je silnejsi/rychlejsi a kvoli tomu ze atmosfera je naopak na urovni 8-13 km chladnejsia ako niekedy, dochadza k rychlejsiemu skondenzovaniu/ochladeniu prudu....co nastava dalej je jasne
vyvoj bourkyMichal 6. 8. 2016 0:22:00Odpovědět
Myslím, že ve článku je to dobře shrnuto. Jen poznámka k rychlosti tvoření bouřky. Je nesmysl aby se bouřka z ničeho vytvořila za 5 minut. Každý letec a plachtař zvlášť stále sleduje počasí tak nemůže přehlédnout že mraky rostou do bouřkových. A od kongestů k bouřce to trvá dost dlouho na rozhodnutí přistát jinde a bezpečně. Spíše to bylo o tom "vrátit se domů za každou cenu".
presnetomas 8. 8. 2016 11:30:00Odpovědět
Presne ako pise kolega vyssie. Burkove paláce sa dajú pozorovať uz dlhu dobu aby si kazdy urobil obraz o počasí a jeho dalsieho vývoja. Cize reči ze zrazu nastalo peklo su iba lacna obhajoba a neprofesionalita pilota. Jediná vec ktora naozaj uz od v pociatocnom stadiu formovania búrky príde náhle je silný vietor, ktorý dokáže prekvapiť.
RE: presnečáp 8. 8. 2016 15:45:00Odpovědět
Internet je plný "profesionálů". Každý kdo létá, pozná vývoj bouřky. Ale občas se stávají věci, které v učebnicích nejsou. I s tím by piloti měli počítat.To je vše, na co jsem chtěl svým příspěvkem upozornit. Rozhodně bych si netroufl hodnotit někoho, koho vůbec neznám, nemám tušení čím se živí - v jakém oboru je profesionál jen podle 4 řádkového příspěvku.
Vývoj bouřkyPavel 24. 8. 2016 10:27:00Odpovědět
Shodou okolností jsem letěl ten samý den, akorát to bylo na jiném letišti. Původně to měl být místní let na nácvik vývrtek a pádů. Když jsme se chtěli vrátit zpět na letistě, tak již dráhu nebylo vidět. Od služby Rádio jsem se dozvěděl, že dohlednost poklesla pod 200 metrů a na letišti padají kroupy. Obrátil jsem se tedy o 180 stupňů, zaletěl jsem tam, kde v tom okamžiku ještě svítilo sluníčko a přistál jsem do pole. Nebylo to jednoduché rozhodnutí, ale nakonec vše dobře dopadlo. Mohu potvrdit, že vývoj bouřky byl opravdu rychlý. O 15 minut dříve, nebo o 15 minut později by se asi na letiště dalo přistát bez problémů. Ale v tom okamžiku, kdy jsem se potřeboval rozhodnout, by to asi nebyl dobrý nápad.
klasický príkladPeter z KE 13. 10. 2016 9:25:00Odpovědět
série chybných rozhodnutí. Búrka je nebezpečný jav, ale na rozdiel od iných sa dá veľmi dobre predpovedať a hlavne pozorovať aj bez nejakých špeciálnych prístrojov. Prvou chybou bolo, že sa neskoro rozhodla pre návrat. Z tej výšky cca 1500 m mohla dokĺzať cca 30 - 35 km na nejaké letisko v okolí, alebo na vhodnú plochu. Zrejme chcela využiť pridelený čas na klzáku čo najdlhšie. Druhou zásadnou chybou bolo porušenie zákazu vlietavania do búrkovej oblačnosti alebo jej podlietavania. Downburst dokáže "pribiť k zemi" aj veľké motorové lietadlá, nie to UL alebo dokonca klzák. To ako zvládla záverečnú fázu nárazu do protisvahu je obdivuhodné, ale myslím, že jej anjel strážny má na tom min. 50% podiel. Je paradoxné, že takýchto, niekedy aj osudových chýb sa dopúšťajú rovnako mladí piloti z neskúsenosti aj starí skúsení piloti práve tým, že si veria, že to zvládnu. Nech je tento prípad poučením, ako sme u armády vraveli "lietadlo je len stroj a je mu jedno aká hodnosť a funkcia ho pilotuje"

Přidat vlastní zkušenost

Přečtěte si prosím pravidla pro příspěvky

Jméno: Předmět příspěvku:

Ochrana proti spamu - připočtěte k číslu 24 pětku a výsledek zapište do tohoto políčka:

   Adresa autora: 54.147.40.1 xxx
Kdo? Jakej Ota a Karel? Já jsem Pepa a urval se mi knipl!

Přehled leteckých simulátorů v ČR





 





Máte připomínku nebo námět k Aerowebu?
Budeme potěšeni za každý váš námět nebo připomínku. Stále je co zlepšovat :-)


Číslo publikace ISSN 1801-6847. Copyright (c) 2005-2014 Aeroweb.cz. All rights reserved.
Server provozuje společnost Mavisys, s.r.o.