Nový systém hlášení událostí v provozu vstupuje v platnost

Prevence základ úspěchu

Známé rčení říká, že „nehoda není náhoda“, což při létání platí dvojnásob. Systém, kdy se letecké úřady zabývaly řešením problémů až ve chvíli, kdy se něco stalo, však s tímto rčením příliš nekoresponduje. Evropská unie, potažmo Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA), se proto rozhodla stávající reaktivní způsob boje s leteckými nehodami doplnit o nový proaktivní prvek s cílem takovým „náhodám“ v maximální možné míře předcházet. Praktickým výsledkem je nový systém hlášení událostí v civilním letectví, který dneškem vstupuje do našich životů.

„Prioritním cílem EASA bylo posílit prevenci leteckých nehod a vážných incidentů v obchodní letecké dopravě, v systémech uspořádání a řízení letového provozu, ve spolehlivosti a bezpečnosti letecké techniky, neboť při šetření nehod a vážných incidentů ukazuje řada indicií, že určitému počtu takovýchto nehod a incidentů by bylo možné předejít včasným odhalením indikátorů, které k nehodě mohou vést,“ komentuje nové zaváděný systém Josef Veselý z Ústavu pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod (ÚZPLN), který je jakýmsi „správcem“ tohoto systému v České republice.

Členské státy EASA by tak ode dneška měly věnovat větší pozornost „shromažďování, ukládání, chránění, sdílení, šíření a analyzování informací týkajících se bezpečnosti civilního letectví“ a na jejich základě přijímat vhodná bezpečnostní opatření. Tento proces probíhá na základě Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 376/2014 a týká se jak jednotlivých organizací a úřadů členských států, tak samotné agentury.

Povinné a dobrovolné hlášení

Základem nového systému hlášení je seznam událostí, které, v případě že nastanou, mají dotčené osoby povinnost ohlásit. Těmito osobami jsou nejen velitelé letounů, ale i jiní členové posádky, a dále například konstruktéři, mechanici, řídicí letového provozu, ale i zaměstnanci letišť či osoby spojené třeba s tankováním či odmrazováním letadel.

Jejich povinností je ohlásit události související:

• s provozem letadla,
• s technickou prohlídkou, údržbou a opravou,
• s leteckými navigačními službami a zařízeními,
• s letišti a pozemními službami.

Podrobný přehled událostí pak konkretizuje Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1018, které je navazujícím dokumentem na zmíněné Nařízení č. 376/2014.

Na tomto místě je dobré podotknout, že se mírně liší seznam událostí s ohlašovací povinností pro složitá motorová letadla (letouny s MTOW > 5 700 kg či s více než 19 sedadly či pro minimálně dvoupilotní posádku či vybavené proudovým motorem či více než jedním turbovrtulovým motorem; podrobněji viz Nařízení č. 216/2008) a pro nesložitá motorová letadla. Pilot Boeingu tak má povinnost ohlásit trochu více událostí než třeba pilot Cessny 172 či Blaníka.

Nová ohlašovací pravidla se pak vůbec nedotýkají tzv. annexovaných letadel (letadla uvedená v příloze II Nařízení č. 216/2008); piloti ultralightů (SLZ), experimentálů, historických či amatérsky postavených letadel a také parašutisté mohou tedy „zůstat v klidu“.

Paralelně s povinným hlášením systém zavádí také dobrovolné hlášení, které má sloužit pro shromažďování poznatků o událostech, které nepodléhají povinnému hlášení, případně nepocházejí od povinných osob. Takovou osobou by mohl být například obyčejný cestující letadla.

Bezpečnostní analytik do každé domácnosti

Popsali jsme si již kdo je povinen hlásit a co, ale velmi podstatné je také říci komu. Ačkoliv již zaznělo, že národním „správcem“ bezpečnostních hlášení je ÚZPLN, mělo by mít vyhodnocování bezpečnostních rizik ještě jeden předstupeň, a to přímo v organizacích, jako jsou aerolinie, letecké školy, společnosti vyrábějící letadla či provozující letiště apod.

„Hlášení dle nového systému se týká v prvé řadě organizací. Jejich členové hlásí události co nejdříve, nejpozději do 72 hodin svým organizacím, a to způsobem, který má organizace vytvořený a zaběhnutý, případně využije formulář stažený ze stránek ÚZPLN ve formátu Microsoft Excel,“ vysvětluje náležitosti hlášení pan Veselý. „Organizace je potom již povinna předložit hlášení v takové formě, která bude od 16. listopadu od 8 hodin v ostrém provozu na stránkách www.uzpln.cz. Povinnost podat hlášení s využitím tohoto formuláře mají i právnické nebo podnikající fyzické osoby, které nejsou součástí jiných povinných organizací. To například znamená, že pilot vlastnící nebo provozující letadlo jiné, než je uvedeno v příloze II nařízení 206/2008, je povinen hlásit událost dle nového systému,“ doplňuje zástupce ředitele ÚZPLN.

Na druhou stranu, absence podobného systému v organizaci rozhodně není důvodem pro nesplnění oznamovací povinnosti. „Pokud povinné osoby z jakýchkoliv důvodů nemají možnost hlásit události organizaci, využijí formulář, který byl vytvořen s ohledem na splnění požadavků nařízení 376/2014,“ odkazuje pan Veselý znovu k formuláři na webu ÚZPLN. „Nicméně i v případě pouhého zapůjčování letadla organizace, která je jeho provozovatelem nebo majitelem, zpravidla zavazuje uživatele respektovat jejich safety systém, jehož součástí by měl být i systém hlášení událostí.“

Pro přesnost dodejme, že by organizace měly zavést interní systém jak pro povinné, tak pro dobrovolné hlášení událostí.

Foto ÚZPLN

Ochrana zdroje zaručena

Velmi palčivou, ovšem nezbytnou otázkou celého systému hlášení je ochrana oznamovatelů, obzvlášť v případě jakéhosi „udání“, ať už někoho jiného či sebe sama. Sama EASA připouští, že je pro efektivní fungování systému nezbytná důvěra oznamovatelů v tento systém a „informace vyplývající z hlášení o události by měly být odpovídajícím způsobem chráněny a neměly by být používány pro jiné účely, než je zachování nebo zvýšení bezpečnosti letectví.“

„Je možné, že osoby budou od hlášení událostí odrazovány obavami z výpovědi ve vlastní neprospěch a z potenciálních důsledků v podobě stíhání soudními orgány. Cílů tohoto nařízení lze dosáhnout bez nepatřičného narušení systémů spravedlnosti členských států. Proto je vhodné stanovit, aby neúmyslné či nedbalostní porušení právních předpisů, na něž jsou orgány členských států upozorněny výhradně v důsledku hlášení podle tohoto nařízení, nevedlo k disciplinárnímu, správnímu ani soudnímu řízení, pokud příslušná vnitrostátní pravidla trestního práva nestanoví jinak. Právo třetích osob dát podnět k občanskoprávnímu řízení by však tímto zákazem nemělo být dotčeno a mělo by se řídit výhradně vnitrostátními právními předpisy. S ohledem na budování prostředí 'spravedlivého posouzení' by členské státy měly mít i nadále možnost rozšířit zákaz použití hlášení o události jakožto důkazu proti osobám podávajícím hlášení ze správního a disciplinárního řízení i na řízení občanskoprávní či trestní,“ stojí v nově zaváděné legislativě.

Systém hlášení tak v žádném případě nesmí sloužit k postihování osob, které hlášení podají, ani těch, které by v hlášení vystupovaly, ale výhradně pro zhodnocení letecko-bezpečnostních rizik. „K dosažení tohoto cíle by měly přispět zejména interní pravidla 'spravedlivého posouzení' přijaté organizacemi podle tohoto nařízení,“ dodává EASA.

Pokud by se přesto kdokoliv z těch, kdo mají hlášení podat, obával postihu od organizace, může využít přímo reportovacího formuláře na webu ÚZPLN.

K čemu to poslouží?

Cílem oznamování je vypracovat společný evropský systém určený k identifikaci událostí, které by mohly představovat bezpečnostní riziko, a to na základě analýzy souhrnných informací v celoevropském kontextu. Hlášení o událostech proto budou uchovávána v databázích kompatibilních se systémem Evropského koordinačního centra pro systémy hlášení leteckých událostí (ECCAIRS). Tato výměna informací by měla agentuře EASA zajistit přístup k přesným informacím o událostech shromážďovaným v rámci Evropské unie, aby mohla v případě potřeby přijmout vhodná nápravná opatření.

K tomuto registru by nicméně podle představ legislativců měli mít formou dotazování národních kontaktních center (v ČR ÚZPLN) přístup rovněž účastníci hlášených událostí a národní úřady by měly s výsledky analýz průběžně seznamovat také leteckou veřejnost, což by mohlo vést jak k posílení důvěry v tento ohlašovací systém, tak ke kýženému zvýšení prevence leteckých nehod a incidentů.

Systém dnes startuje, na reálné výsledky si však budeme muset ještě nějakou dobu počkat.