Air Terrex - od kamionů po letadla
V roce 1992 vtrhla na tuzemské nebe velmi ambiciózní společnost Air Terrex. Založila ji stejnojmenná firma, podnikající jinak v kamionové přepravě. Zpočátku se zaměřila na charterové lety do turisticky vyhledávaných destinací, od září 1993 pak zahájila provoz také na pravidelné lince Praha-Brno-Bratislava. Podle dostupných pramenů šlo o doslova průkopnické pravidelné lety, protože byly jako vůbec první po revoluci operovány soukromým dopravcem.
Foto Wikimedia.org
V polovině roku 1993 založili manažeři slovenskou divizi společnosti nesoucí název Air Terrex Slovakia, do jejíž flotily zařadili od Lufthansy získaný Boeing 727-230. První let vedl z Bratislavy do Lipska. Nedlouho poté se však slovenská pobočka osamostatnila a přejmenovala na známější Air Slovakia. Tyto aerolinky určitou dobu působily na charterovém trhu a snažily se prorazit i na poli s pravidelnými lety. Zejména z finančních důvodů však společnost přišla v roce 2010 o licenci a zanikla.
Vraťme se však k situaci u tuzemského Air Terrex. V jeho flotile se průběžně objevovaly další „sedmdvasedmičky“ různých verzí, věku i zbarvení. Nejstarším letounem byl Boeing 727-051 (reg. OK-TGX), který se poprvé vznesl 11. listopadu 1964. K Air Terrex se dostal již v červenci roku 1992. Zajímavostí tohoto letounu je, že velmi dlouhou dobu nosil zbarvení svého původního provozovatele, společnosti Northwest Orient Airlines, a navíc šlo o „krátkou“, tedy méně obvyklou verzi Boeingu 727. Jeho posledním majitelem údajně byly afghánské aerolinky Kam Air, u nichž létal s registrací YA-GAA. Současný osud tohoto letounu je nejasný. Zřejmě je ale odstavený na afghánském letišti Mazar-i-Sharif.
V závěru roku 1992 se ve flotile objevil mladší Boeing 727-230 Advanced (reg. OK-JGY) a krátce na to ještě třetí letoun Boeing 727-SD3 Advanced (reg. OK-EGK). Posledním ve flotile pak byla Cessna 421C Golde Eagle III (reg. OK-LKK).
Vedení společnosti, vědomo si nutnosti obnovy letadlového parku, snilo o pořízení modernějších strojů. K tomu však nikdy nedošlo. Podobně jako v případě ostatních nově vzniklých leteckých společností té doby, se ani Letadla s nápisem Air Terrex na českém nebi neohřála delší dobu. Již v polovině 90. let Air Terrex dohnaly dluhy a i přes snahu získat finance pronájmem svých letounů zastavila v této době svůj provoz.
Bemoair, Egretta, krach
Letecká společnost Bemoair vznikla roku 1991 jako součást firmy BEMO. Její flotilu tvořila zpočátku pouze menší letadla mnoha typů – Let L-410, Let L-200 Morava, Antonov An-2 nebo například také Cessna 421B Golden Eagle. Podle dobového materiálu měly aerolinky Bemoair sice svoji domovskou základnu na benešovském letišti, ale obsahem jejich podnikání byly zejména pravidelné (ve spolupráci s Arcus-Air) a nepravidelné lety s cestujícími i nákladem z ruzyňského letiště v Praze. V září 1994 byl například zahájen provoz na lince mezi Prahou a německým Mannheimem. Tuto trasu obsluhovaly letouny Let L-410 (reg. OK-WDJ a OK-WDL).
Kvůli snaze o rozvoj dovolenkových letů bylo nutné rozšířit flotilu také o letouny s větší kapacitou. Na letní sezonu 1996 si tak společnost zajistila od ČSA dva Iljušiny Il-62M (reg. OK-JBJ, OK-OBL). Ve stejném roce pak bylo možné na krátkou dobu vidět na letištích také Boeing 727-243 Advanced s nápisem BEMOAIR na trupu a s exotickou registrací 5V-TPA patřící Togu. Prameny se zmiňují i o pronájmu další „dvaašedesátky“ registrace RA-86552 od aerolinek Domodedovo Airlines. Ve flotile tuzemského dopravce měl být tento stroj zřejmě od června 1995.
Asi již tušíte, jak se odvíjely následující měsíce. Společnost se dostala do finančních problémů a ve druhé polovině 90. let ji včetně letadel odkoupily jiné tuzemské aerolinky, Egretta BMI. S názvem Bemoair se přesto setkáváme i dnes. V rámci firmy BEMO. totiž ve stejné době vznikla na benešovském letišti i letecká škola stejného jména, která funguje dodnes.
Foto Fotodoprava.com
Působení zmíněné společnosti Egretta z Kolína však také netrvalo dlouho. Podle dostupných informací byla i ona založena v „oblíbeném“ roce 1991. Letadly s jejím znakem na ocasní ploše se však cestující mohli poprvé proletět až o několik let později. Podobně jako ostatní společnosti té doby se zaměřovala na charterové lety. Ty byly zahájeny v květnu 1996 linkou BMI 761/2 Praha-Djerba-Monastir. V její flotile byl kromě typu Let L-410 zastoupen také sovětský Iljušin Il-62M (po Bemoairu). Společnost ukončila svůj provoz zhruba na podzim roku 1997. Pro zajímavost ještě dodám, že stroje aerolinek Egretta byly prodány do Kambodži.
„Plzeňské“ aerolinky
Podobně jako jiné velké společnosti si také plzeňská škodovka založila koncem sedmdesátých let vlastní aerolinky výhradně pro potřeby závodu. Ty zprvu využívaly letouny Let L-200 Morava a Let L-410, ale po roce 1989 se do jejich flotily formou pronájmu od Commuter Invest dostal také západní Saab 340A (reg. OK-SGY). Paradoxně může znít fakt, že se tento stroj objevoval od června 1994 na lince ČSA z Prahy do Vídně, pilotován údajně piloty Tatra Airu se stevardem Českých aerolinií na palubě.
V letní sezoně 1994 se ve flotile Škoda Air objevil ještě Jak-42D (reg. RA-42411), který byl používán na charterové lety s turisty zejména z Brna a Ostravy do oblíbených destinací. Údajně měl být součástí flotily Škoda Air i typ Beechcraft 1900 nebo pronajatý Tupolev Tu-154M. Škoda Air se však na českém nebi dlouho neohřály a po krátkém působení brzy zkrachovaly.
Foto Plzenskeleteckedny.cz
Výčet společností stále nekončí
Uvedený výčet leteckých dopravců, jejichž vznik se datuje do 90. let, však stále není úplný. Na tuzemském nebi se objevily i další prakticky neznámá jména. Bohužel, dostupných informací je zoufale málo, a tak uvádím v krátkosti pouze dvě z nich.
City Air Services operovala se stroji Let L-410 (reg. OK-RDA) a Jak-40 (reg. SSSR-87507) z letiště v Holešově. Mezi její aktivity údajně patřily také lety z domovského letiště do Prahy. Další podobnou společností byl dopravce Topair. Shodou okolností měl také velmi mnoho společného s letištěm v Holešově. Kromě pravidelné a nepravidelné přepravy osob a nákladu byl vlastník aerolinek jeho provozovatelem. Flotilu Topairu měly tvořit tyto typy: Let L-200 Morava, An-2, Beechcraft 1900, Zlín Z-42, Zlín Z-43 a také Cessna Citation III. Bohužel, další informace o osudu těchto aerolinek jsou velmi mlhavé.
Fischerova modrá letka a Travel Service
Zmiňme ještě dvě aerolinky, jejichž osudy byly však naprosto odlišné. V roce 1996 vznikla vedle stejnojmenné cestovní kanceláře pro její potřeby také oblíbená letecká společnost Fischer Air. Její zakladatel, pan Václav Fischer, objednal pro novou aerolinku dva Boeingy 737-300 (reg. OK-FAN, OK-FUN), které později doplnil další (OK-FIT).
I přes vysokou úroveň kvality služeb, které poskytovala jak cestovní kancelář, tak i její letecká společnost, a i přes zisk, které subjekty dokázaly v určitých letech vyprodukovat, dopadl osud aerolinek podobně jako v případě ostatních. Zajímavá podnikatelská idea, kdy na českém trhu měla působit cestovní kancelář, která by na dovolené vozila turisty výhradně letadly vlastní letecké společnosti, se nakonec ukázala být dlouhodobě neudržitelnou. Fischer Air zkrachovaly za všeobecně známých událostí v roce 2005 (poté co chvíli nesly název Charter Air). Jako vzpomínku na tuto dobu jsme mohli ještě dlouhé roky poté vidět na Ruzyni dva odstavené modré boeingy.
Foto Boeing.estranky.cz
Ne všechny aerolinky z 90. let však dopadly špatně. O mnoho úspěšněji si vede dnes největší tuzemský letecký přepravce Travel Service. Ten vznikl ve druhé polovině roku 1997. Zpočátku však nic nenasvědčovalo tomu, že se z této společnosti časem stanou tak velké aerolinky. Z dnešního pohledu je zajímavé, že u jejich vzniku stála Česká správa letišť, která vlastnila 34 %. Zbylých 66 % pak držela cestovní kancelář Canaria Travel.
Podobně jako jiné aerolinky té doby těžil i Travel Service z „výprodeje“, který v 90. letech postihl vládní letku. Flotilu dopravce tak tvořil nejdříve pouze poměrně „mladý“ Tupolev Tu-154M (reg. OK-VCP), který dříve působil i u Státního leteckého útvaru či polečnosti Ensor Air. Později sovětský typ nahradily na několikaleté období Boeingy 737-400. Dnes je nosným typem flotily modernější verze -800 od stejného výrobce. Pro zajímavost ještě doplním všeobecně známý fakt, že v průběhu let se v barvách tuzemské charterové jedničky představil například také Boeing 767 nebo v rámci krátkodobých pronájmů také Boeing 757 a McDonnell Douglas MD-83.
Travel Service se postupem let zvětšoval jak do počtu letadel, tak i destinací. Své pole působnosti v rámci charterové přepravy společnost rozšířila také do okolních států a v roce 2004 založila nízkonákladovou značku SmartWings. Díky ní se do jejího portfolia služeb dostala také pravidelná přeprava. Dnes patří Travel Service spolu s ČSA k největším aerolinkám na pražském letišti. Události posledních let i dní navíc ukazují, že ze současné jedničky na soukromém trhu by se mohly stát aerolinie číslo 1 celého českého nebe.
Foto Wikimedia.org
Bude se historie opakovat?
Je zřejmé, že situace na trhu letecké dopravy, která v 90. letech nastala na tuzemském nebi, byla skutečně živelná. Takřka „nekontrolovaně“ u nás vznikali letečtí dopravci, kteří po několika letech působení zejména v segmentu charterové dopravy, mnohdy za nejasných okolností, zkrachovali. Ti, co se pustili do pravidelné přepravy osob i nákladu, na trhu také nevydrželi až na výjimky delší dobu. Navíc vedle aerolinek, které prokazatelně existovaly, jsem při zjišťování informací k tomuto článku narazil na několik jmen tuzemských leteckých společností, které nedošly ani do fáze zahájení provozu.
Z pohledu leteckého nadšence však za pozitivní považuji fakt, že se na našem nebi mohli s tuzemskou registrací OK představit bezesporu zajímavé typy, které v dnešní době u nás již těžko potkáme.
Je také pozoruhodné, že uvedený trend prakticky skončil po roce 1997, kdy vznikla letecká společnost Travel Service. Ta po několika letech fungování na charterovém trhu získala takový podíl, který ostatním hráčům prakticky nedovoluje se v tomto segmentu výrazněji prosadit.
Od zmiňované doby jsme, až na krátké výjimky, nemohli podobnou situaci se živelným zakládáním dopravců zažít. V tomto ohledu je do určité míry zajímavé srovnání s našimi sousedy na Slovensku. Zde byl trend trochu opačný. Pomyslný „pytel“ s novými leteckými společnostmi se zde roztrhl až po roce 2000. Asi všichni znají nadějný příběh s trpkým koncem, který postihl SkyEurope Airlines. Stejný osud však měly také například aerolinky Seagle Air nebo Danube Wings.
Uvidíme, zda se podobný trend, ať už u nás anebo u našich sousedů, bude v budoucnu opakovat.
