AIR TEAM - avionika a přístroje pro létání
Facebook Twitter Google+ YouTube RSS E-mail

Létající automobily - praktické vynálezy či bláznivé sny? - 2. část

21. prosince 2013
Autor: Martin Tatek, 8 příspěvků, celkové hodnocení článku: 3,6
Klíčová slova: | Zajímavosti | Letecký průmysl | Rubrika: Letadla

Snaha skloubit vlastnosti letadla a auta neopouští konstruktéry ani dnes. Novinky však zdaleka nevyjíždějí z továren pouze ve Spojených státech, ale například také v Nizozemsku či na Slovensku.

Zhruba od poloviny 90. let minulého století začali inženýři vyvíjet „nový druh“ létajících vozidel, který do jisté míry znamenal revoluci v konstrukci. Zatímco do té doby šlo vždy spíše o propojení vlastností obou dopravních prostředků, nově se povětšinou vyvíjí stroje, které by v budoucnu mohli být pro létání i pozemní provoz běžně používány a přitom by nepůsobily až tak bizarně. V poslední době vzniklo několik podobných konceptů, některé se již podařilo dokončit a dnes probíhají jejich testy a certifikace.

Terrafugia mezi nebem a zemí

Mezi dnes nejznámější „létající vozidla“ patří modely nevelké soukromé americké společnosti Terrafugia. Tu založili v roce 2006 absolventi technologického institutu v Massachusetts s několika dalšími studenty MIT Sloan school of Management za účelem výroby létajících automobilů budoucnosti. Jejich prvním počinem byl vývoj a produkce typu Terrafugia Transition. Veřejný debut si tento model odbyl v roce 2008 v rámci známé letecké akce AirVenture v Oshkoshi, kde byl představen na statické ukázce.


Starší verze Terrafugia Transition / Foto Avtorinok.ru

O tři roky později, přesně 5. března 2009, uskutečnil prototyp na letišti ve městě Plattsburgh první let. V té době výrobce ještě optimisticky předpokládal, že k prvním zákazníkům se nový stroj dostane již o dva roky později. Avšak zejména z aerodynamických důvodů museli inženýři krátce na to provést četné změny, které prakticky vedly až ke zcela přepracovanému modelu. Upravená produkční verze Terrafugia Transition pak byla následně představena v roce 2010, jak jinak než na výstavě v Oshkoshi.


Novější model za letu / Foto Downshiftautos.com

I přesto, že výrobce obdržel řadu povolení a výjimek pro provoz nového modelu, oznámil v roce 2011 další zpoždění úvodních dodávek. Ty se měly uskutečnit až „někdy“ v průběhu roku 2012. Mezitím byla zveřejněna i prodejní cena modelu, která je v přepočtu zhruba 5,5 milionů korun.

V první polovině roku 2012 ale stále probíhaly vývojové práce na produkční verzi, která v březnu téhož roku vykonala první let. V té době již však začínalo být opět jasné, že datum dodání premiérového modelu ze sériové produkce se znovu posune.

Vzhledem k mnoha konstrukčním změnám mezi koncepčním a produkčním modelem výrobce oznámil nutnost vyrobit ještě třetí prototyp, který hodlal použít k dalším nezbytným testům. Uvidíme tedy, kdy se tento zajímavý model dostane k prvním zákazníkům.

 Terrafugia Transition

letadlo

automobil

Max. rychlost 185 km/h 110 km/h
Dolet/dojezd 787 km 1 300 km
Spotřeba 19 l / hodina letu 11 l / 100 km
Pohon Rotax 912 Rotax 912
Zdroj: www.terrafugia.com

Letoun pohání tlačná vrtule a jeho kokpit tvoří moderní avionika včetně glass-kokpitu. Nevýhodou je však kapacita, která dovoluje přepravu pouze dvěma osobám. Pokud se vám i přesto model Terrafugia Transition zalíbil, můžete si jej zarezervovat přímo na stránkách výrobce. Stačí zaplatit vratnou zálohu v přepočtu zhruba 200 tisíc korun. V neposlední řadě je však také nutné, aby byl zájemce držitelem kvalifikace sportovního pilota (americká licence, opravňující k řízení letadel kategorie LSA), protože model je i přes označení létající automobil zařazen do kategorie lehkých sportovních letadel.


Foto Dieselstation.com

Jak už to u podobných projektů bývá, první typ se ještě ani neprodává a konstruktéři na svých rýsovacích prknech vymýšlí jeho následovníka. Vývoj zcela nového a revolučního létajícího automobilu s názvem Terrafugia TF-X byl ohlášen 7. května 2013, přičemž výrobce předpokládá zahájení sériové výroby zhruba na rok 2021. Prototyp by světlo světa měl spatřit již za necelé dva roky, což je v porovnání s vývojem předchozího modelu opravdu smělý plán.

I když je TF-X stále ve stádiu studie, jde o nadčasovou vizi osobního cestování v nedaleké budoucnosti. Oproti svým předchůdcům bude typ vynikat překlopnými rotory, které mu dovolí využít vlastností svislého vzletu a přistání (VTOL). Jeho majitelé tak nebudou nuceni cestovat na letiště ani disponovat ranvejí postavenou před svým domovem. Navíc poté, co se „letoun“ dostane do vzduchu, sklopí vrtule a k letu bude využívat silných proudových motorů. Nadšeni budou navíc zejména „zeleně“ založení zákazníci, jelikož motorizací půjde o hybrid. Ano, k pohonu bude částečně využívat elektromotorů se samodobíjecími bateriemi.

Ve vzduchu mu k maximální rychlosti až 320 km/h a k doletu 800 kilometrů dopomohou klasické spalovací motory. Velkou konkurenční výhodou pravděpodobně bude také fakt, že oproti jiným typům Terrafugia TF-X zajistí pohodlí až čtyřem cestujícím na silnici, ve městě nebo ve vzduchu.

Zajímavostí je, že zákazníci, kteří si zakoupí předchozí model Transition, získají automaticky předkupní právo na novinku TF-X. Podle informací z internetových stránek firmy je to pro majitele Transitionu skvělá možnost, jak se připravit na řízení jeho následovníka a pro výrobce naopak šance, jak získat zpětnou vazbu a zajistit si případně další možné kupce. Uvidíme, zda se smělé plány a vize americké společnosti Terrafugia vyplní. O nemalých ambicích výrobce vypovídá již motto modelu Terrafugia TF-X „Létající automobil pro všechny z nás“.

Létající auto pod Tatrami

Poměrně nedávná „mediální smršť“ upozornila také na působivý projekt našich blízkých sousedů. Po dvacetiletém vývoji byl totiž na Slovensku blíže představen podle mého názoru velice zajímavý typ Aeromobil, respektive jeho nejnovější verze Aeromobil 2.5. Za jeho vývojem stojí designér, konstruktér a vysokoškolský pedagog Štefan Klein, který se v jednom z mnoha rozhovorů netajil inspirací Fantomasovým létajícím Citroënem DS. Vzhledem k vysokým nákladům na vývoj takového revolučního stroje a z důvodu nemožnosti dosáhnout na evropské či státní dotace však spojil pan Klein své síly s Jurajem Vaculíkem, který se stal investorem a spolumajitelem společnosti Aeromobil.


Současný model Aeromobil 2.5 / Foto Aeromobil.com

Nedávno představený model 2.5 je zatím poslední z vývojové řady Aeromobil. Již před ním byly zkonstruovány verze 1.0 a 2.0. V roce 2014 má pak být představen Aeromobil 3.0, který by se již měl velmi podobat sériově vyráběným kouskům.

Mimochodem, zmiňovaný Aeromobil 1.0 byl vyvíjen v letech 1990 až 1994 a současné verzi se prakticky vůbec nepodobá. V době svého vzniku však působil opravdu futuristicky. Ostatně v případě některých jeho následovníků je to dnes podobné.


Foto Aeromobil.com

Následující verze 2.0 již působila mnohem reálněji. Vývoj probíhal v letech 1995 až 2010 a poprvé ji tvůrci představili v roce 2007 na známé výstavě Aero-Expo v německém Friedrichshafenu.

Aktuálním typem je pak zmiňovaný model 2.5. Konstruktéři zahájili jeho vývoj v roce 2010 a o tři roky později byl poprvé představen veřejnosti v rámci montrealské výstavy SAE Aerotech. Jak ukazuje video níže, je tento typ z hlediska přepravy docela praktickým dopravním prostředkem. Jde vlastně o létající automobil s vlastnostmi ultralightu. Jeho základ tvoří ocelový rám, na nějž je namontována karbonová karosérie. Jeho nevýhodou je velikost, jelikož v něm mohou cestovat, podobně jako ve většině létajících vozů, pouze dvě osoby. Na první pohled však v porovnání se současným americkým modelem působí více nadčasově. Oproti připravovanému konceptu Terrafugia TF-X ale verze 2.5 ani 3.0 nebudou disponovat vlastnostmi svislého startu a přistání. Pro let či přistání je tak nutné využít krátkou ranvej.


Když byl Aeromobil 2.5 v září letošního roku představen, prakticky okamžitě o něm informovala důležitá světová média. Zájem o slovenský projekt projevil údajně dokonce americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku NASA, který se v posledních letech na podobné vynálezy zaměřuje.

V této tabulce si můžete prohlédnout vybrané technické ukazatele Aeromobilu 2.5, který je možné vybavit slabším (objem 1,2 l) i silnějším motorem (1,35 l).

Aeromobil 2.5 letadlo automobil
Max. rychlost 200 km/h 160 km/h
Dolet/dojezd 700 km 500 km
Spotřeba 15 l / hodina letu 7,5 l / 100 km
Pohon Rotax 912 Rotax 912
Zdroj: www.aeromobil.com

Podle odtajněných obrázků vypadá velice podobně i plánovaný následovník a prototyp slovenských sériových létajících automobilů, Aeromobil 3.0. Stejně jako jeho předchůdce bude disponovat skládacími křídly, tlačnou vrtulí a výkonným motorem. Nechme se překvapit, zda se jednou skutečně stane běžným dopravním prostředkem nebo nakonec zůstane u několika vyrobených exemplářů.


Takto bude vypadat nejnovější Aeromobil 3.0 / Foto Aeromobil.com

V Nizozemí autem nad zemí

V rámci novodobého vývoje létajících automobilů se snahy konstruktérů neupínají pouze ke konvenčním metodám, tedy ke „klasickému“ propojení letadla a automobilu. Například model PAL-V One v sobě spojuje již v první části tohoto článku zmiňované vlastnosti vírníku (vrtulníku) a automobilu, avšak v moderním pojetí. Jde vlastně o jakousi „tříkolku“, která umí létat.

Za vznikem zajímavého modelu stojí nizozemská firma PAL-V Europe NV (PAL-V – Personal Air and Land Vehicle), jejíž inženýři od roku 2001 spolu s konstruktéry z několika univerzit a výzkumných ústavů již vyvinuli pár zajímavých konceptů. Jedním z nich byl také zmiňovaný PAL-V One, který se dočkal i reálného vývoje. V roce 2009 byly dokončeny pozemní zkoušky a o tři roky později se PAL-V One poprvé dostal do vzduchu.

Model je poháněn výkonným benzínovým motorem Mistral, který mu dodává sílu 230 koní. Vzhledem k jistě správnému trendu ochrany životního prostředí se počítá také s možností pohonných jednotek na bionaftu a bioetanol. Stroj je také vybaven skládacím hlavním rotorem a tlačnou vrtulí. Mimochodem, podle výrobce zabere přeměna z automobilu na vírník/vrtulník zhruba deset minut.

Podobně jako většina jeho konkurentů, ať těch současných či ve stádiu konceptu, nabízí místo pouze dvěma osobám. Jeho nevýhodou je navíc trochu stísněná kabina, která jistě nenabídne takový cestovní komfort jako Terrafugia či Aeromobil. Navíc jde o vírník, a tak potřebuje k rozjezdu ranvej. Celkový dojem trochu kazí i spotřeba paliva, která je například oproti Aeromobilu v případě letadla takřka dvojnásobná. Cena také není zrovna nízká. Předpokládá se, že PAL-V One bude stát zhruba 4,6 milionů korun, což je jen o něco méně než americká Terrafugia Transition.

Na druhou stranu je jeho devízou výkon. Zejména akcelerace na silnici je obdivuhodná a nemuselo by se za ni stydět mnoho soudobých automobilů. Zajímavá je také hodnota dojezdu.

PAL-V One letadlo automobil
Max. rychlost 180 km/h 180 km/h
Zrychlení 0-100 km/h - 8 sekund
Dolet/dojezd 350-500 km 1 200 km
Spotřeba 36 l / hodina letu 8,3 l / 100 km
Zdroj: www.pal-v.com

Vzhledem k tomu, že mi tento model nepřijde moc praktický a v za svou konkurencí ve většině ohledů spíše zaostává, předpokládám, že pokud dojde k jeho sériové výrobě, nebudeme jej na silnici či ve vzduchu potkávat v masovém měřítku.

Až budoucnost ukáže, zda se létající automobily dostanou skutečně do provozu. Osobně si však myslím, že doba, kdy je budeme běžně potkávat, je ještě velmi daleko. Nemám tím na mysli ani tak technickou nedokonalost, naopak konstruktéři ušli ve vývoji opravdu dlouhou cestu, ale lidské chování. Při představě, že by takový létající automobil dostali do ruky dnešní piráti silnic, mě docela mrazí…







Jak oznámkujete tento článek?

Aktuální skóre: 3,6

Jako ve škole, 1 nejlepší, 5 nejhorší.

+
1
2
3
4
5
-


Zkušenosti a doplnění našich čtenářů
Celkem 8 příspěvků. Dodržujte prosím tato jednoduchá pravidla.

Pohon leteckým motoremMartin 22. 12. 2013 19:50:00Odpovědět
Hodina provozu leteckého motoru je podstatně dražší, než hodina na automobilovém motoru. Takže jízda ve stavu "auto" se docela prodraží, dokud musí být auto poháněno leteckým motorem. A baterie pro elektromotor jsou ukrutně těžké. Vzlet a přistání z veřejné silnice se stejně legálně nedá, takže praktická hodnota toho spojení letadlo-auto mi uniká. Jedině snad, kdyby někdo chtěl hangárovat doma a dojíždět na letiště letadlem.
provozní nákldyLibor 22. 12. 2013 22:11:00Odpovědět
Přijde mi, že polemizovat o nákladech těchto strojů je naprosto zbytečné :-) Kdo má pár zbytečných milionů na tento stroj, bude mít určitě i na palivo :-). Možná za deset, dvacet let až bude spuštěna sériová výroba, tak si budou zákazníci vybírat i podle provozních nákladů. Stejně jako nyní uvažovat o legálnosti vzletu ze silnice. Těžko kritizovat legislativu pro něco, co de facto ještě ani neexistuje :-) Kdyby každý předem uvažoval že to je k ničemu hodili bychom doteď pěšky. Pěkné svátky a víc odvážných snílků kteří se budou pokoušet o na první pohled nemožné.
hybrid?irp 23. 12. 2013 15:18:00Odpovědět
Není problém takový hybrid auto/letadlo postavit, tuším že první vzlétl již před druhou světovou válkou. Hlavním problémem proč se jejich vývoj zastavil je nejen legislativní ale hlavně není trh. takový stroj je totiž vždy kompromis a není to dobré auto a ani dobré letadlo.
VyužitíMichal 4. 1. 2014 17:01:00Odpovědět
Mě se ten nápad poměrně líbí, ráno do něj člověk skočí, doveze se k nejbližší ploše, dolétne kam potřebuje a ten zbytek může zase dojet.. Odpadá hangárování, vyndavání éra, ohřívání motoru (ohřeje se než dorazí na letiště). Ještě to chce trochu vyladit, ale využití by su mě našlo:-)
PraktičnostJirka 28. 10. 2014 11:59:00Odpovědět
Ve srovnání s cestováním z domova na letiště vlastním autem a po přeletu dojezdem do cíle taxíkem má autoletadlo výhodu v tom, že bych se nemusel bát, co se děje s mým autem kdesi v dáli a nemusel shánět a platit taxík. Neplatil bych hangárování tam ani tam. V případě, že na některém z letišť nemají to pravé palivo, mohl bych si pro něj někam zajet. Na druhou stranu, bál bych se jezdit s letadlem po našich silnicích, bál bych se jej ponechat někde na parkovišti (pokud bych se tam vůbec vešel). Majitel by musel mít rezidenci s velkou hangaráží - do řadovky se to nevejde - a nechat to na ulici? Ani pomyslet. Při ceně autoletadla mi přijde levnější i praktičtější kombinace auta za rozumnou cenu + LSA + taxi nebo MHD a poplatky za hangárování. A to nemluvím o srovnání jízdních a letových vlastností, které asi u autoletadla nebudou zrovna světoborné. Masového rozšíření se rozhodně nebojím, ani toho, že by si autoletadla kupovali silniční piráti. Ti milují silnější stroje. A protože ignorují fyziku a pravidla bezpečnosti, pokud by se někteří náhodou na nebi objevili, dlouho by se neudrželi.
BezpečnostJaroslav Schwarz 29. 10. 2014 0:10:00Odpovědět
Akorát v případě nehody na silnici to asi nebude žádný hit, což je škoda. Nicméně důvod je jasný.
Aeromobile 3.0Kang 30. 10. 2014 21:50:00Odpovědět
všechen obdiv konstruktérům, někdo měl krásný sen a ten si splnil. Z obchodního hlediska je to ale nesmysl. No řekněte, chtěli byste jet do města autem, které uveze jen 2 lidi a má rozměry jako PragaV3S?
Kdo si hraje, nezlobí.Yarda 31. 10. 2014 8:53:00Odpovědět
Ale pokud by se něco takového masově ujalo (ale který stát si nechá zasvinit nízký vzdušný prostor?) tak spíš něco takového: http://www.ahaonline.cz/clanek/titulni-stranka/2614/skycar-auto-a-letadlo-v-jednom.html od garáže rovnou na VIP firemní parkoviště.

Přidat vlastní zkušenost

Přečtěte si prosím pravidla pro příspěvky

Jméno: Předmět příspěvku:

Ochrana proti spamu - připočtěte k číslu 20 pětku a výsledek zapište do tohoto políčka:

   Adresa autora: 54.226.113. xxx
Kdo chce lítat v noci a přitom je tma, že by se dala krájet, musí si nabrousit náběžky.
tizanidin copyfarm tizanidin yan etkileri tizanidin qatar

Přehled leteckých simulátorů v ČR





 



Související články

Zajímavosti

Letecký průmysl



Máte připomínku nebo námět k Aerowebu?
Budeme potěšeni za každý váš námět nebo připomínku. Stále je co zlepšovat :-)


Číslo publikace ISSN 1801-6847. Copyright (c) 2005-2014 Aeroweb.cz. All rights reserved.
Server provozuje společnost Mavisys, s.r.o.