Jeden z nejizolovanějších států světa, se kterým se však díky mezinárodněpolitické situaci setkáváme v médiích téměř denně - to je Severní Korea. Turistický ruch zde prakticky neexistuje a většina obyvatel řeší jistě jiné problémy než cestování na dovolenou nebo za zábavou. I to by mohlo značit, že jednohvězdičkové Air Koryo jsou skutečně nejhorší leteckou společností vůbec, ale je tomu opravdu tak, nebo to jsou jen předsudky spojené s nedostatkem přesných a důvěryhodných informací?
Vznik společnosti
Předchůdce letecké společnosti Air Koryo byl založen v Severní Koreji v roce 1950. Jednalo se o korejskosovětskou spolupráci, která vyústila ve vznik dopravce s názvem SOKAO (Sovetskikh-Koreitsev Aviatransport Aktsionernoye Obshchestvo). Hlavním úkolem aerolinek bylo spojovat Pchjongjang s Moskvou. Díky válce však byla jejich činnost brzy ukončena.
V roce 1954 pod kontrolou vlády a korejského úřadu pro civilní letectví vznikl nový dopravce CAAK (Civil Aviation Administration of Korea). Operovat začal 21. září následujícího roku s letadly sovětské výroby Lisunov Li-2, Antonov An-2 a Iljušin Il-12. O několik let později se do flotily dostaly i stroje Iljušin Il-14 a Il-18. Postupně byly otevřeny nové vnitrostátní i mezinárodní linky (v dubnu 1959 trasa do Pekingu).
Foto Elhangardetj.blogspot.cz
Ve druhé polovině 60. let, v roce 1967, se společnost CAAK dostala pod kontrolu severokorejské armády. Stal se z ní „polovojenský letecký dopravce“ s názvem Choson Minhang (nebo také Choson Minhang / CAAK), jehož menší část provozovala dopravu na linkách do Pekingu, Moskvy a Chabarovsku.
V roce 1975 se do provozu dostal první proudový stroj společnosti, Tupolev Tu-154 (dopravce vlastní typy Tu-154B a Tu-154B-2). Nové stroje byly nasazovány na linky do Prahy, východního Berlína a Sofie (se dvěma mezipřistáními v SSSR). Později se ve flotile objevily menší Tu-134 nebo typ Antonov An-24. V 80. letech mohla společnost poprvé otevřít nonstop linku Pchjongjang-Moskva díky nově dodaným moderním Iljušinům Il-62M (včetně dvou typů v úpravě VIP, které dodnes využívají vládní delegace).
V případě výčtu destinací severokorejského dopravce však nemůžeme nikdy s jistotou mluvit o klasických pravidelných linkách. Často se totiž jednalo a stále jedná spíše o nepravidelné lety. Například v Praze byly stroje Air Koryo častým návštěvníkem, ale vždy v rámci charterového provozu.
Události v 90. letech
Po skončení studené války a rozpadu Sovětského svazu v první polovině 90. let, dopadly tyto události také na Severní Koreu a jejího národního dopravce. Ubyly provozované destinace a došlo ke změně názvu na současné Air Koryo. Společnost se více zaměřila na nákladní dopravu. Z těchto důvodů došlo v roce 1990 k objednávce a dodání několika nákladních strojů Iljušin Il-76TD (nebo Il-76MD). Ty zpočátku obsluhovaly i linky do Evropy (Pchjongjang-Novosibirsk-Moskva-Berlín, popř. Pchjongjang-Moskva-Praha-Berlín). Když byla na čas zrušena i trasa pro cestující do Pekingu, nechala společnost přestavět na nákladní verzi své starší Iljušiny Il-18.
Po zlepšení situace v průběhu 90. let začaly být otevírány nové osobní linky (pravidelné i nepravidelné). Jednalo se například o lety do Bangkoku (1993), na Macau (1996), do Vladivostoku (1997) nebo do Japonska. Na druhou stranu byla většina letů do Evropy z politických důvodů ukončena.
Foto Ibtimes.com
Mimo výše uvedené aktivity byly podepsány smlouvy o spolupráci se společnostmi Air China a Singapore Airlines. Ve druhé polovině 90. let pak došlo k dohodě s jihokorejskou společností Korean Air. Od té doby byl několikrát operován let mezi hlavními městy znesvářených zemí.
Současnost
V prestižním žebříčku leteckých společností SkyTrax je tento dopravce jediný, který ze všech 680 hodnocených aerolinek obdržel pouze jednu hvězdičku z pěti možných. Některé články ho tak označují za nejhorší leteckou společnost světa. Pokud si však pečlivě pročtete příspěvky cestovatelů, které jsou dostupné pod hodnocením, zjistíte, že ne všichni mají stejně negativní názor. Další obrázek o dopravci si můžete vytvořit po přečtení článku v časopise Airways (10/2012, článek Business Flyer), kde autor popisuje svoji zajímavou cestu v první třídě na trase Pchjongjang-Peking.
I když jsou ve flotile aerolinek sovětská letadla starší generace a na palubě nenajdeme vymoženosti moderních západních strojů, které cestujícím zpříjemňují let (mimo nových Tupolevů Tu-204, které jsou vybaveny LCD displeji), ve srovnání s některými africkými dopravci je Air Koryo rozhodně dále.
Ani občerstvení podávané za letu nemusí být tak špatné, jak by mnozí předpokládali. Na internetových stránkách www.airlinemeals.net je k dispozici několik fotografií servisu (všechny z letů Pchjongjang-Peking), který by byl dnes svým rozsahem na dvouhodinové lince v rámci Evropy nebo USA takřka nemyslitelný. I zde se však můžeme setkat s opačnými názory cestujících na kvalitu služeb.
Foto Airlinesmeal.net
Nová technika a snaha o modernizaci
V březnu 2006 byly Air Koryo zařazeny na seznam společností, které měly zákaz provozovat lety do Evropské unie z důvodu nedodržování západních bezpečnostních standardů. Výsledkem bylo zahájení rozhovorů s ruským výrobcem letadel Tupolev a dodání nových letadel Tu-204-300 a Tu-204-100B (dodané v roce 2007 a 2010, jde údajně o první stroje tohoto typu, které byly exportovány mimo Rusko). Tyto moderní stroje od března 2010 zákazu provozu nepodléhají.
Později dopravce uvažoval i o nahrazení letitých Tupolevů Tu-134 a Tu-154 novějšími Antonovy An-148, Suchoji Superjet 100 či dokonce velkokapacitní Iljušiny Il-96 (údajně jsou objednané tři stroje Il-96). Tyto snahy by mohly předznamenávat snahu o otevření linek včetně dálkových tras.
Částečné modernizace se dočkalo také mezinárodní letiště v Pchjongjangu. V minulých letech došlo k otevření nového terminálu a pro pohodlnou přepravu cestujících po ploše byly například zakoupeny nové nízkopodlažní autobusy. Další stavební úpravy letiště teprve čekají. Mimo domácí Air Koryo provozuje pravidelnou přepravu dále jen čínská společnost Air China. Několik dalších zahraničních společností pak propojuje Pchjongjang s dalšími městy skrze charterové lety.
Foto Korea-discovery.com
Nehody
Společnost Air Koryo ve své historii zaznamenala jednu tragickou nehodu a dva další incidenty, které se paradoxně udály během jediného dne. V létě 1983 došlo při letu mezi Pchjongjangem a Konakry k nárazu do horského masivu Fouta Djall. Všech 23 osob na palubě Iljušinu Il-62M zemřelo. Ke dvěma dalším zmíněným incidentům došlo shodně 15. srpna 2006, kdy bylo na letišti v Pchjongjangu velmi nepříznivé počasí. Nejdříve na pravidelné lince z Pekingu Tu-154 sjel při přistání z dráhy, aby ho o něco později na stejné trase napodobil Il-62, který tentokrát zavadil o dráhu křídlem. Naštěstí se obě situace obešly bez obětí i bez větších škod na letounech.
Internet a Facebook – Air Koryo na prahu moderního věku?
I když je internet v Severní Koreji pravděpodobně dostupný (stejně jako letecké přeprava) pouze „vyvoleným“, i Air Koryo má své webové stránky (www.airkoryo.com.kp/en) a také, nejspíše neoficiální, facebookový profil.
Propagace Air Koryo na internetu začala teprve 7. srpna 2012. Na první pohled vypadají stránky jednoduše a přehledně a jsou dostupné i v anglické verzi. Nabízejí část standardních služeb, které podobné stránky leteckých společností poskytují – např. nákup letenky (pouze na mezinárodní lety), informace o letovém řádu a destinacích, o cenách, o historii dopravce, přepravní informace anebo odkaz na stránky hlavního města Severní Koreje. Nechybí zde ani kontaktní informace šesti zahraničních kanceláří dopravce nebo část věnovaná novinkám ve společnosti. Zde však pozitiva končí. Podle serveru www.cnngo.com hlavní služba stránek, možnost zakoupit si letenku, není dostupná.
Expert na Severní Koreu Leonid Petrov ke spuštění nového webu uvedl, že jeho pravděpodobným účelem je zapůsobit na cestující, které by nikdy nenapadlo cestovat do Pchjongjangu.
V případě sociální sítě Facebook jde pravděpodobně o neoficiální stránky. Na internetu se můžeme dočíst, že jde o výtvor ruských leteckých nadšenců, kteří mohou být s Air Koryo určitým způsobem propojeni. Těžko si představit, že by ze země, kde vládne cenzura, unikaly podrobné informace o flotile, nových destinací, fotografie letadel apod.
Foto Blouinnews.com
Destinace operované v roce 2012
Nalézt přesné a věrohodné informace o počtu pravidelně nalétávaných destinací nebo snad jejich aktuální výčet je docela obtížné. Proto je možné, že se setkáte i s jinými údaji, než uvádím v tomto článku. Mezinárodní pravidelné destinace jsou v současné době obsluhovány pouze tři, vnitrostátních je sedm.
|
Mezinárodní |
|
Vnitrostátní |
|
Beijing |
3x týdně |
Haeju |
|
Harbin* |
|
Kaesong |
|
Kuala Lumpur* |
|
Kangyye |
|
Kuwait* |
|
Kilju |
|
Seoul* |
|
Nampo |
|
Shanghai* |
|
Sinuiju |
|
Shenyang |
2x týdně |
Wonsan |
|
Shenzen* |
|
|
|
Singapore* |
|
|
|
Vladivostok |
1x týdně |
|
* charterový let
Flotila
|
Typ |
Registrace |
Počet |
Konfigurace |
|
Tupolev Tu-204-100B |
P-633 |
1 |
C121Y164 |
|
Tupolev Tu-204-300 |
P-633 |
1 |
C8Y134 |
|
Iljušin Il-62M |
P-885, P-881 |
2 |
C16Y144 |
|
Tupolev Tu-154B-2 |
P-561 |
1 |
C16Y116 |
|
Tupolev Tu-154B** |
P-552 |
1 |
|
|
Tupolev Tu-134B-3 |
P-813, P-814 |
2 |
Y76 |
|
Antonov An-24RV |
|
3 |
Y44 |
|
Antonov An-24B** |
|
1 |
Y38 |
|
Iljušin Il-18D |
P-835 |
1 |
Y114 |
|
Iljušin Il-18V |
P-836 |
1 |
cargo verze |
|
Mil Mi-17-2 |
|
17 |
pasažérská i cargo verze |
|
Iljušin Il-76TD* |
P-912, P-913, P-914 |
3 |
cargo verze |
|
Iljušin Il-62M |
P-618, P-882 |
2 |
VIP verze |
|
Celkem |
|
39 |
|
* jiné zdroje uvádějí typ Iljušin Il-76MD
** jiné zdroje uvádějí další 3 odstavené stroje – 1x Antonov An-24B / 2x Tupolev Tu-154B
Ostatní informace
|
IATA kód |
JS |
|
ICAO kód |
KOR |
|
Sídlo spol. (hub) |
Sunan International Airport (FNJ/ZKPY) |
|
Počet zaměstnanců* |
piloti : 90 / stevardi : 50 / ostatní personál : 570 |
|
Věrnostní program |
Žádný |
|
Internetové stránky |
|
|
Zahraniční zastoupení |
6 kanceláří (Peking, Šenjang, Vladivostok, Moskva, Kuvajt, Berlín) |
|
Cena letenky |
FNJ-PEK Y/cl = 478 USD / C/cl = 695 USD* |
