AIR TEAM - avionika a přístroje pro létání
Facebook Twitter Google+ YouTube RSS E-mail

Na Kanáry nejen Travelou – 1. část

14. února 2011
Autor: Marek Štrop, 2 příspěvků, celkové hodnocení článku: 3,1
Klíčová slova: | Zážitky a historky z létání | Ultralighty | Lety do zahraničí | Předletová příprava | Rubrika: Ultralighty

Další výlet party „úeláků“ kolem Marka Štropa nás zavede až do teplých končin Kanárských ostrovů. Jejich takřka deníkové záznamy vám na Aerowebu přineseme ve čtyřech částech.

I letošní rok jsme se nechali zlákat vůní dálek a vyrazili s našimi ULky za exotikou. Jak jsme si předsevzali vloni, naším cílem se staly Kanárské ostrovy.

Během přípravy i vlastní cesty nás provázely nejedny obtíže, ale úderné heslo, kterým jsme takové situace odlehčovali, „Zážitek nemusí být pozitivní, hlavně, když je silný“ sedělo a pomáhalo udržovat náladu na dobré úrovni. Pokud k takovéto cestě přistoupíme s patřičným nadhledem a bereme věci, jak jsou, opravdu si ji užijeme. I když na slavné větě jednoho z poutníků, kterou neopomněl zmínit při každé vhodné příležitosti, „Motor vlevo, motor vpravo, 2 x GNS a gyro“ také bezesporu něco je…

Příprava

Příprava začala již tradičně na podzim předcházejícího roku, kdy jsme si udělali předběžnou čáru do mapy a začali o ní přemýšlet, diskutovat různé pohledy, a tyto nakonec aplikovat do zamýšlené trasy.

V lednu 2010 se tak dostáváme ku čtvrté, skoro již finální verzi itineráře. Trasa je naplánována tak, abychom viděli co nejvíce, když už v těch kterých končinách budeme. Vyrazit proto chceme severně od Alp přes Německo a Francii s návštěvou Courchevelu, pokračovat pak do Španělska a Portugalska. Dále pak přímo na jih, kde bychom rádi přistáli v Gibraltaru a po noci strávené v Marrákeši dorazit na Kanárské ostrovy. Zde si plánujeme jeden den na okružní let po ostrovech. Poté se již trasa stáčí opět na sever přes Maroko a po jeho západním pobřeží zpět do Španělska, kde si nesmíme nechat utéci Mallorku. Zbytek cesty domů chceme absolvovat jižně od Alp přes Nice a Benátky.

V průběhu roku se počet letadel plánujících cestu pohybuje mezi dvěma až sedmi, nakonec se stabilizuje na čtyřech kouscích. Začátkem roku 2010 proto stahujeme od všech naskenované dokumenty a pouštíme se do vyřizování povolení. Asi jediný problém s dokumenty měl benešovský Dynamic, který byl pojištěn přes ČSOB, nikoliv LAA, a zmíněná instituce se odmítla o Maroku bavit. Naštěstí LAA zafungovala a nová pojistka tento problém vyřešila.

Maroko

Maroko pro nás bylo asi vůbec největším oříškem. Informace o VFR cestování do Maroka se shánějí velmi těžko a ještě hůře se komunikuje s jejich úřady. Přítel Google se velmi zapotil, než se mu podařilo podat užitečné odkazy. Naše další snažení se proto ubíralo směrem k psaní příspěvků do diskusních fór a mailů na adresy lidí, kteří uveřejnili články o cestě do Maroka.

Nakonec se nám podařilo nějaké ty informace získat a s nimi i konečně fungující kontakt na úřad vydávající povolení. Zde jsou:

Diskusní fórum

http://www.pprune.org/ (m.j. http://www.pprune.org/archive/index.php/t-233854.html)

Informace o Maroku

http://www.flightsystem.net/

Marocké ministerstvo dopravy (VFR guide, AIP…)

http://www.sia-aviation.gov.ma/

Marocká CAA

http://www.aviationcivile.gov.ma

Pro povolení

dta.transport@gmail.com

Tel.

+212 537 679 407

AFTN

GMMMCFRA GMMMCLRO GMMMCNDA GMMMDTII GMMMFPLN GMMMFPLS GMMMFRAA GMMNYHSA GMMRADTA GMMRAFTN GMMXCIVI GMMXZPZX GMMRYHDT

Vyžadovány jsou tyto doklady:

certifikát o registraci letadla, certifikát letuschopnosti, pojistka, licence pro radiostanici, 15místný kód ELT, pilotní průkaz a medical, trasa a termíny letů

První dva certifikáty lze nahradit pro UL technickým průkazem, jen je to potřeba Marokáncům vysvětlit. A to je kámen úrazu. Od února do května jsme marocké úřady „bombardovali“ maily s žádostí o informace. Až v květnu se nám podařilo náš monolog změnit na dialog, kdy jsme dostali úvodní mail z adresy amri.rajae@gmail.com. V něm byly uvedeny základní informace a hlavně telefon, který se později ukázal jako klíčový. Odesíláme požadované dokumenty a čekáme.

Když se měsíc nic neděje, zvedáme telefon a začínáme boj s větrnými mlýny. Nejdříve je nutné najít někoho, kdo mluví anglicky. Francouzština by vše výrazně usnadnila, ale přeci jen se nachází človíček schopný alespoň základní komunikace. Po chvíli zjišťujeme, že komunikace musí být intenzivní, mailová následovaná telefonem. Jen to způsobuje, že se na druhé straně Středozemního moře něco děje.

Postupně tak posíláme znovu a znovu některé již zaslané dokumenty, procházíme naše složky na tamním ministerstvu dopravy a opět posíláme tytéž dokumenty. Je půlka července a stále nemáme povolení. Nervozita stoupá, ale jsme odhodláni vyrazit i bez něj a vše dořešit cestou. Neskutečné se však stává pravdou a 3 dny před odletem dostáváme do mailu povolení pro všechna čtyři letadla! Pravda, kdybychom si jej pořádně zkontrolovali, zjistili bychom, že je povolení vydáno na jiný čas, než jsme požadovali, ale to jsme měli zjistit až o hodně později…

Španělsko

Španělsko je pro UL létání země velmi podobná Itálii. ULka nesmí do řízených prostorů, mohou létat maximálně 1 000 ft GND a samozřejmě potřebují povolení. Na rozdíl od Maroka vše však funguje na prostý mail, a pokud je žádost podána s dostatečným předstihem, tak bezproblémově. Zajímavé odkazy pro Španělsko mám tyto:

Španělská letiště

http://www.aviacionulm.com/aerodromos.html

Pro povolení

cpperez@fomento.es, +34 915 977 520

Vyžadovány jsou tyto doklady:

certifikát o registraci letadla, certifikát letuschopnosti, pojistka, pilotní průkaz a medical

Docela groteskní je věta od samotných španělských úřadů: „The operation is limited to private aerodromes and specific airfields for ultralights outside controled airspace, which I understand makes it difficult for foreign microlights to travel around Spain.“

Gibraltar

Posledním místem na naší cestě, které vyžaduje povolení, je Gibraltar. Sehnat správný kontakt nebylo pro nás úplně jednoduché, ale nakonec vítězíme na britském RAF. Procedura je velmi jednoduchá – zaslat fax s PPR formulářem a je to. Pro UL je však situace intenzivně komplikována terénem na Gibraltaru, který turbulencemi velmi ztěžuje přistání i ve větru, nad kterým bychom jinak mávli rukou (zvláště po tomto výletu). Na druhou stranu je nutné poznamenat, že komunikace s posádkou na tamním letišti (ať už jde o ATC, handling nebo meteo) je neuvěřitelně pohodová a jejich flexibilita by mohla být příkladem mnoha úředníkům.

Kontakty jsou:

ATC (zde volat i pro zaslání PPR formuláře)

+35 020 053 383

Handling

+35 056 457 000

Doporučuji nejdříve zavolat na ATC, domluvit si přílet a následně zavolat na handling a zde domluvit parkování – to je totiž kamenem úrazu a jak se následně ukázalo, může vaše plány úplně zhatit.

Vybavení

Základem jsou samozřejmě mapy. Tyto ve finále kupujeme v NAVu (http://navshop.nav.cz/), kde dostáváme i objemovou slevu. K sehnání jsou vlastně všechny Jeppesen mapy…kromě Maroka. VFR mapa Maroka je prakticky nesehnatelná. I v samotném Maroku jsme se dozvěděli, že jediné místo, kde se dá koupit, je Casablanca. Další možností by měl být v Tangeru pan Boulmen (jméno je určitě napsáno špatně, ale výslovnost snad sedí) ze společnosti SkyAviation (+212 675 392 354), ale toho se nám nepodařilo po příletu na letišti zastihnout, takže nemohu potvrdit osobní zkušeností.

Na fórech je jednoznačně doporučováno zakoupit Michelin silniční mapu a následně v Tangeru zakreslit VFR trasy podle mapy na nástěnce. To bylo pravda, ale před několika lety. Dnes je mapa v Tangeru naprosto nečitelná a nepoužitelná. Pro tento okamžik se tedy vybavujeme „mišelínkou“.

Kromě map máme k dispozici záchranné vesty a jedno letadlo bere navíc nafukovací čluny – Dingy – 265 korun, váha 2,5 kg. Posádka jde dokonce v tréninku tak daleko, že čluny (nafouknutí a nalodění) trénují v rodinném bazénu na zahradě. Svou výbavu mají doplněnu baterkou se silným světlem a signálem SOS (www.kronium.cz - svítilna Fenix LD 20 premium cree R4).

K dalšímu užitečnému vybavení patří bezesporu ruční ICOM a PLB (ono ELT v letadle na mořském dně je sice předpisové, ale tak nějak na nic). ICOM používáme ke komunikaci za letu, kdo nemá příposlech stand-by frekvence, a na letišti, když nemáme zapnuté „velké“ rádio.

Naprosto neužitečnou, ale nedílnou součástí naší výbavy jsou již tradiční expediční trička. Mikinu jsme tentokráte vyměnili za šátek na hlavu, neb jsme usoudili, že tato cesta nebude vyžadovat mnoho teplého oblečení.

A letíme…

Sobota 24. července - Čechy

Odlet je stanoven na sobotu 24. července, 10:00. Odlétat máme ve složení (zleva):
Pepa Ročák – Chrudim – Echo, Dan Morávek – Hodkovice – Dynamic 1, Zdeněk Urban – Benešov – Dynamic 2, Marek Štrop – Benešov – Zephyr, Juraj Turňa – Slaný – Echo, Roland Seel – Benešov/Riedelbach – Dynamic 2

Pravda, pohled na meteo radar naznačuje, že to dnes nebude jednoduché, ale odradit se přeci nenecháme. V 9:00 přilétá Jura do Benešova a Pepa přijíždí autem z Chrudimi. Dan zůstává v klidu sedět v Hodkovicích, neb má v plánu dohnat nás až odpoledne v Německu. Jeho Dynamic se zatahovacím podvozkem a velkými nádržemi dává této představě velmi reálné obrysy.

Jak tak den postupuje a na radaru se střídá červená se zelenou a modrou, začínáme slevovat z našich cílů a za úspěch dne považujeme Klatovy. Každopádně, s úderem třetí hodiny odpolední padá i poslední kapka naděje a po náročném hlasování se rozcházíme do svých domovů s prohlášením, že náš výlet má být dovolená a ne práce. Sraz je stanoven na zítra opět v 9:00 v Benešově.

Vzhledem k jednodenní časové ztrátě musíme vypustit z itineráře Courchevel, který tak odkládáme na cestu zpět či na samostatný výlet. Nyní se budeme snažit dostat co nejrychleji do Španělska. Při přeplánování trasy nacházíme na internetu velmi slibně vypadající UL letiště ve Francii ULM Base Saint Exupéry (http://www.ulmstex.com). Ta se stává našim cílovým letištěm pro příští den. Ještě rychle vyplňujeme žádosti o přistání, které jsou vyžadovány místní policií, a vše je připraveno.

Neděle 25. července - Francie

Ráno jak malované. Nálada v týmu je výborná, Rotaxy vesele pobrukují a v 10:00 se naše podvozky odlepují na cestě za dobrodružstvím. Cílovým letištěm je Montbeliard (LFSM) na francouzsko-německé hranici. Pravda, pro benešovského Dynamica je to kapánek z ruky, ale uvidíme během cesty.

Na německých hranicích slyšíme druhého Dynamica (pro další pracovně nazýván TurboDynamic), jak vzlétá z Hodkovic a žádá o aktivaci plánu. Cesta klidně utíká pod obláčky v 5 000 AMSL, když tu vidíme padáčkáře. Vyhnout se takovému osamocenému padáčkáři není problém, ani druhému, ani třetímu… Vyhnout se však už osmému padáčkáři v hejnu, které by nikdo v 5 000 ft nečekal, už taková legrace není. Vžum, vžum, vlevo, vpravo, nahoře, dole a jsou za námi. Uffff, rychle pryč.

Prvnímu Dynamicu dochází palivo, a tak raději sedáme ve Schwenningenu (EDTS) pro dotankování. Vítá nás příjemné letiště s leteckým muzeem. K dispozici je i automobilový benzin. TurboDynamic pokračuje díky svým nádržím až do LFSM. Jak bývá ve Francii poměrně častým jevem, angličtina je jim cizí, a domluvit tak tankování je nadlidský výkon. Po chvilce bloumání a zoufalého monologu rukou se Dan rozhoduje bez tankování pokračovat na další tankovací zastávku – Renaison (LFLO).

Renaison je letiště se smíšeným provozem plachtařů i motorářů, do čehož se lehce motá vrtulník vyhlídkových letů. K dispozici je k čerpání Avgas. Na kontrolní věž vzhledu vodárenské věže je přístup po venkovním žebříku, takže není divu, když vystavené faktury putují na zem volným pádem z ochozu. Veškerou obsluhu letadel na ploše pak zajišťuje studentík práv, který ví o létání asi tolik jako řidič traktoru o medicíně. Po 20 minutách hledání, co je to EDTS, se domlouváme, že letištěm vzletu byl Frankfurt, což jej uspokojuje a my konečně můžeme odletět.

S blížícím se západem a stoupající žízní vysíláme TurboDynamica napřed, aby udržel letiště otevřené (mají dle internetu jen do 19:00 LT) a připravil zlatavý mok pro vyprahlé pocestné. Přistání je opravdu impozantní. Na zem padají tři letadla s OK na svých trupech a k nim se žene pilot čtvrtého s náručí plnou půllitrů.

Vytřeštěné oči frantíků v místní hospůdce jsme chytali až na stojánce (tedy až poté, co jsme chytili a vyprázdnili donesené sklenice). Kromě příjemné hospůdky nabízí místní ULM Base i ubytování v útulných malých pokojíčcích. Ředitel letiště je schopen dokonce vést rozhovor v řeči podobné angličtině – co víc si přát! Snad už jen toho tataráčka, který končí v našich žaludcích…







Jak oznámkujete tento článek?

Aktuální skóre: 3,1

Jako ve škole, 1 nejlepší, 5 nejhorší.

+
1
2
3
4
5
-


Zkušenosti a doplnění našich čtenářů
Celkem 2 příspěvků. Dodržujte prosím tato jednoduchá pravidla.

.Radim 17. 2. 2011 10:49:00Odpovědět
Díky za informace, o Maroku taky uvažuju a ten Gibraltar mě ani nenapadl :-)
.Tom 26. 2. 2011 1:35:00Odpovědět
Díky za článek a těším se na pokračování.

Přidat vlastní zkušenost

Přečtěte si prosím pravidla pro příspěvky

Jméno: Předmět příspěvku:

Ochrana proti spamu - připočtěte k číslu 12 pětku a výsledek zapište do tohoto políčka:

   Adresa autora: 54.145.117. xxx
Vždycky je lepší třeba malej knipl, než-li velká lopata!
cipramil withdrawal cipramil for anxiety cipramil ingredients
mildin 80 mildin 90 mildin 500
mildin 80 mildin 90 mildin 500

Přehled leteckých simulátorů v ČR





 





Máte připomínku nebo námět k Aerowebu?
Budeme potěšeni za každý váš námět nebo připomínku. Stále je co zlepšovat :-)


Číslo publikace ISSN 1801-6847. Copyright (c) 2005-2014 Aeroweb.cz. All rights reserved.
Server provozuje společnost Mavisys, s.r.o.