2.ročník Krkonošského poháru v Jelenie Gorze pohledem plachtaře z Čech

06.07.2006

Ve dnech 9.-18.6.2006 jsem se zúčastnil 2.ročníku Krkonošského poháru, závodů v bezmotorovém létání na letišti v Jelenie Gorze. Tyto závody byly zároveň pro Poláky krajskými nominačními závody na mistrovství Polska ve dvou kategoriích.

2.ročník Krkonošského poháru v Jelenie Gorze pohledem plachtaře z Čech
2.ročník Krkonošského poháru v Jelenie Gorze pohledem plachtaře z Čech (Zdroj: Aeroweb.cz)

V kategorii A soutěžily kluzáky typu Jantar, SZD 55 a já se Standard Cirrusem, celkem deset závodníků z pěti aeroklubů. V kategorii B soutěžilo jedenáct závodníků.

 

V Čechách se říká, že závody dělá počasí.

Pravda je,že na Poháru Krkonoš vyšlo od prvního dne a vydrželo po celý týden až do čtvrtka a to jsme již letěli šestou disciplínu. Závodníci v naší kategorii byli velmi vyrovnaní a nebýt několika problémů se zapisovači, boj o první místa by byl ještě napínavější. Bodový rozdíl prvního o tři body před druhým o něčem napovídá. Pravdou je, že si  Dariusz Brzykcy z aeroklubu Elblong vítězství svými výkony zasloužil, i když dvě disciplíny nedoletěl.

Já jsem se střídal s Milanem Meisnerem z Aeroklubu Dvůr Králové n.L. a všechny disciplíny jsme doletěli na druhém, nebo třetím místě. Celkově jsme skončili druzí. Myslím si, že jsme podaly velmi vyrovnaný výkon. Přelety se mimo první disciplíny látaly přes určené prostory s určeným časem letu. Tyto lety dávají možnost organizátorovi vyhlásit takové disciplíny, aby byla šance doletět.Počasí se celý týden měnilo. Zažili jsme nádherné řady v polských rovinách až po čistou termiku.V několika dnech se dala využít i vlna.

 

Ovšem to nejdůležitější, proč jsme mohli létat každý den, je otevření hranic do Čech.

Již několik let se daří Aeroklubu Hronov otevírat vzdušný prostor na závody do Polska. Letos poprvé se ve spolupráci Marka Korneče s  Tomášem Rendlou podařilo otevřít prostor do Čech pro tyto závody od hranic v oblasti Nové Město n.M., Jičín a Liberec.

Každý den jsme jednoduše tento prostor po telefonu aktivovali a využívali. Ono totiž funguje v našich horách jedna věc, a to pokud jsou mraky v Polsku, nejsou v  Čechách a naopak, kdežto na horách jsou pořád. Proto se dá z  Jelenie Gory  v čisté termice dostat na Krkonoše a pak už se letí po mracích. Čistá termika začíná v Polsku brzy, je silná ale taky strašně rychle skončí. Pro závodníky ze severu Polska od Baltu z AK Štětín a Gdaňsk to byl neskutečný zážitek létat nad našimi horami.

Doufám, že se již blíží doba, kdy aerokluby v Podkrkonoší jak z Polska, tak z Čech budou moci létat po Krkonoších a využívat vzdušný prostor obou států bez omezení. Ono v příhraničí na obou stranách nejsou žádné prostory a tak záleží již jen na úřednících. Snad  příští rok.

 

Po šesti disciplínách se neletělo pouze v pátek a sobotu. Vyhlášení výsledků proběhlo již tradičně na letišti Ježowě.

Tato Hora plachtění, jak jsem si ji já česky pojmenoval, je jako stvořená svojí historií a polohou pro tyto závěrečné akce. Nádherné vyhlášení výsledků v podání ředitele soutěže Jacka Musila podtrhlo vynikající atmosféru celých závodů. Rozdaly se diplomy závodníkům a pomocníkům. Vítězové převzali poháry. Při skvěle připravené večeři jsme se stali svědky rozhovoru po telefonu ze Švédska s Mistrem světa , polským plachtařem Janusem Centkou. Tento zážitek bych přál zažít všem. Pocit hrdosti jsem cítil i já Čech.

 

Závěrem se chci vrátit k té větě, že závody dělá počasí.Všichni, kdo byl v Jeleni Gorze mě potvrdí, že závody dělají lidi.

Tak to cítím po těchto závodech já. Sešla se skvělá parta závodníků z celého Polska a posádka dvou kluzáků z Čech. O nás se starali všichni jako o vlastní, i když to máme do Jelenie Gori o mnoho blíž, než závodníci od Baltského moře. Poznávám postupně polskou mentalitu a zvyky. Podání si ruky po ránu je pro mě ten nejkrásnější. Na všech pilotech v Jelenie Gorze je vidět nadšení z létání a posouvat své výkony dále.

Přál bych mnohým aeroklubům v Čechách to obrovské nadšení pro přeletování, které je zde v Jenie Gorze. Jezdím sem zhruba rok a dá se říci, že jsem již poznal většinu lidí v tomto aeroklubu a pomalu chápu systém polského plachtění. Zdá se, že tento aeroklub se dostává do popředí dění v Polsku. Já osobně se od první návštěvy v loňském roce cítím v Jelenie Gorze jako doma a rád se sem budu neustále vracet, jak na závody, do vlny,  i jen tak polétat, nebo jenom na kafe.

V tomto aeroklubu jde především o létání a podmínky jsou zde nastaveny tak, aby se zde létalo. Pro nás z Čech stačí jen přijet se svým kluzákem a domluvit se. Bez jakýchkoliv problému jste za pár minut ve vzduchu. Ještě jednou děkuji všem z Jelenie Gory a těším se na další shledání u vás nebo u nás. Věřím,že až budou hranice otevřeny, bude se navázaná spolupráce mezi námi rozvíjet ještě větším tempem. Děkuji za pěknou dovolenou, pěkné polétání a setkání s vámi všemi.

Mohlo by vás zajímat


Zkušenosti a doplnění našich čtenářů

Přidat komentář