Slovní vata na frekvenci

14.10.2010 19 příspěvků

V každém druhém filmu, kde některý z hrdinů mluví do vysílačky, se to hemží slovy jako „přepínám“ či „příjem“… Nepoužíváme ale podobně zbytečná slova, i když mluvíme do „našich vysílaček“?

Slovní vata na frekvenci
Slovní vata na frekvenci (Zdroj: Aeroweb.cz)

„…za VFR bez letového plánu z Kyjova do Břeclavi…”
Pokud letím bez letového plánu, tak se určitě jedná o let VFR, IFR lety je možné provádět pouze po podání letového plánu. Říkat „VFR“ je tedy zbytečné. V podmínkách aeroklubového provozu na AFIS letištích bychom dále mohli polemizovat o smyslu informace „bez letového plánu“ – většina stanovišť AFIS nemá způsob, jak tento případný letový plán získat a ani není v povinnostech dispečera AFIS jej po přistání uzavřít.

„Přistání povoleno, počasí přijal.”
„Počasí přijal“ se používá pro souhrnné potvrzení stavu počasí, nikoliv v situaci, kdy mi řídící na finále oznámí vítr. Buď zopakuji tento vítr (a řídící má tedy možnost mě opravit v případě chyby), nebo potvrdím pouze „přistání povoleno“. „Počasí přijal“ je v tomto případě pouze zahlcování frekvence, nic jiného.

„…výška 1 500 feetů altitude…“
Když se v 90. letech minulého století přecházelo z metrů na stopy, tak se někdy doporučovalo nahradit výraz „výška“ anglickým výrazem pro výšku „altitude“, aby bylo jasné, že pilot udává po novu stopy a ne metry.

„…z České Lípy do Kunovic, žádám instrukce pro přiblížení a přistání.“
Když řeknu, že letím z České Lípy do Kunovic, tak potom už je ten zbytek docela zbytečný…

Používání plných a zkrácených značek
Zde se běžně vyskytují dva extrémy – buďto letadlo tvrdošíjně opakuje celou volací značku, i když již byla službou řízení zkrácena, anebo naopak používá jen a pouze značku zkrácenou, a to i při navazování spojení. Oboje je pochopitelně špatně.

Opakování instrukcí a informací
Zejména v případě hustého provozu je velice nešťastné opakovat slovo od slova vše, co od řídícího/dispečera AFIS dostanu. Jsou věci, které pochopitelně zopakovat musím (dráha v používání, okruhy, QHN atd.), ale často dostanu informace, které lze potvrdit souhrnně nebo opakování přímo nevyžadují. Určitě není nutné u VFR letu opakovat: „FEW 045, SCT 080, OVC 120“ nebo „teplota 25“.

„Finále na dráhu 25“
Slovíčko „na“ ve frazeologii není a když vypustíte „dráhu“, tak se taky asi nic nestane… Naopak v případě paralelních drah je nezbytné říct „21 levá“.

„300 metrů nad zemí“
Opravdu máte 300 metrů nad zemí, když to říkáte do rádia, nebo se to tak prostě má říkat? Typické je hlášení polohy „po větru“ ve třetí zatáčce.

„…moje poloha 10 km od základny…“
U nás máme letiště a ne základnu… U vás?

„Tuřany věž, Tuřany věž, OK-MNG…“
Dvojnásobné opakování znaku volané stanice bylo snad běžné v minulosti u krystalek, dneska už je opravdu zbytečné.


"Higginsi, vidím, že máte vše pod kontrolou."

„…dávejte!“
V minulosti používané „dávejte, vysílejte, či go ahead“ už ve frazeologii není (údajně bylo v angličtině někdy „go ahead“ chápáno jako souhlas k provedení úkonu a ne vysílání, a tak to pro jistotu zmizelo i z češtiny), a tak správná odpověď od brněnského věžníka je „OK-MNG, Tuřany věž“. Je to trošku matoucí, ale je to tak. Pokud už jsem na dané frekvenci a i když jsem s dotyčným 4 minuty nemluvil, tak není nutné spojení znovu navazovat, přímo řeknu svůj požadavek.

Frazeologie dokonce připouští vypuštění znaku volané stanice, když je navázáno uspokojivé spojení. Na skutečně frekventovaných letištích v USA (např. Deer Valley se 370 000 pohyby za rok, a to pouze GA, žádné pravidelné linky) navazování spojení neuslyšíte vůbec, tam přímo vysypete, co potřebujete. Trošku jiná situace je u letišť, která stále používají některou ze „starých svazarmovských“ frekvencí, které jsou sdíleny více letišti (123.5 atd.). Zde je naopak dobré znovu říct znak volané stanice úplně na konci zprávy – na začátku to mohlo zaniknout a navíc až vlastním obsahem zprávy si někdo může uvědomit, že se jedná o konfliktní provoz a zbystří.

„Kunovice Info, žádám na dráhu a vzlet.“ – „Vzlet povolen, Kunovice Info“
Službě Info, tedy stanovišti AFIS, oznamuji, co dělám: „Kunovice Info, OK-IFG vstupujeme na 21C,“ a AFIS není od toho, aby nám povolil vzlet.

Kompletní frazeologii najdete opět na stránkách ŘLP v sekci Předpisy – L Frazeologie.

Toto je pouze malý výčet chybných, ale běžně používaných frází a několik z nich by stálo za delší rozpracování. Budou-li ohlasy na tento článek kladné, může přijít pokračování.

Mohlo by vás zajímat


Zkušenosti a doplnění našich čtenářů

dobré!

14.10.2010 v 7:50 fly

Moc díky za super pojednání! A to jsem si myslel, jak komunikuji bezchybně :-) Rozhodně hlasuji pro pokračování!

Odpovědět

altitude

14.10.2010 v 10:35 robo

dovolim si malinko poopravit.Vyraz "altitude" nezpresnuje ze jde o feety, ale o nastaveni vyskomeru, v tomto pripade na QNH, cili kdyz zahlasim klidne i "vyska 600 metru altitude" je vsem jasne ze myslim nadmorskou vysku letu a ne jinou. Pak vyska nad zemi je "height", letova hladina (1013,25 hPa) "flight level" a to jen v pripade anglosaskych jednotek. Metricka hladina dodnes pouzivana na vychod od nas se oznacuje slovickem "standard".

Odpovědět

Výška - altitude

14.10.2010 v 11:33 Petr

Já měl zato, že výrazem altitude je vhodné upřesnit, že se jedná o výšku nadmořskou a ne nad zemí. Jak to s tím tedy je? Jinak, pochopitelně, si nemůžu odpustit svou oblíbenou poznámku ze Simpsonů na anglosaské jednotky: "Moje auto spotřebuje 4 latě na 1 ježčí skok. Taková míra se mi líbí!" Ty feety jsou tragedie. Pěkná fyzikální vykopávka. Století vývoje vědy a techniky dospěly k ideální soustavě měr a vah SI, která je používána po celém světě (i v americké vědě, ne však technice) a přesto se s tím s...m musíme babrat i na začátku 21. století.

Odpovědět

frazeologie

14.10.2010 v 11:52 Tomáš

Autorovi článku dávám za pravdu. Podle mých zkušeností ale AFIS je málokdy natolik "zasypán" radiokorespondencí, že vynechání slova "VFR" či "na" celou komunikaci nějak urychlí. Spíš mým názorem je, že každý pilot by měl vědět a předem si připravit co do toho rádia chce vlastně říci a nevymýšlet si to během vysílání a dělat dlouhé pauzy a přitom mít zaklíčováno :-) to se na tu frekvenci fakt dá někdy obtížně dostat. Zatím nejvytíženější letiště v tomto směru jsem zažil v Benešově (osotatní se mnou nemusí souhlasit), ale oproti cvrkotu v létě na Praze APP to ale nemá. Tam to je kolikrát opravdu slušně husté a nezdržovat svojí korespondencí profíky. Vrchol já osobně zažil na výstavě Aero ve Friedrichshafenu při příletu i při odletu, to fakt byla škola. Proto si myslím, že bychom měli být k začínajícím shovívaví a ti zkušenější mohou právě způsobem popsaném v tomto článku řídícím či dispečerům ušetřit práci.

Odpovědět

reakce

14.10.2010 v 12:13 Michal Orlita

altitude - jestli je nekde napsane, ze altitude je vzdy mineno nad morem nevim, ale asi mas pravdu, ze nad zemi je height. Jeste bych rekl, ze tehdy zacatkem 90. let, kdy se prechazelo z metru na feety tak se soucasne prechazelo z pouzivani QFE na QNH. Tak mozna z tohoto prameni vyklad, ze altitud je nad morem. Ale kazdopadne, rikat vyska a altitude v jedne vete je ptakovina oznaceni "standart" - tim si nejsu jisty, standard se pouziva i na zapad, tam bych rekl, ze je jedno, jestli je to ve feetech nebo metrech - ktere se napr. v Rusku skutecne pouzivaji cvrtkot na radiu - doporucuji si poslechnout http://www.squawkvfr.com/location.asp?UID=2. je to ono zminovane Deer Valley/Phoenix/arizona. Ale pozor, jedou tam dve frekvence dohromady. a poprosim diskutujici - nahazujte dalsi blaboly, co bezne pouzivame, at jsou materialy na pokracovani..

Odpovědět

Kdyby to byla jen nesprávná frazeologie!

14.10.2010 v 12:42 Tom

Autor článku vtipně trefil jeden z problémů při komunikaci. Já rozhodně hlasuju pro pokračování, i když si myslím, že tohle není ten zásadní problém. Možná že alespoň jednou za rok by si měl každý amatér zopakovat frazeologii. Testy jsou na netu volně dostupné. Mě spíš trápí jiný problém v komunikaci. Zneužívání frekvence k jiné komunikaci než mezi letadlem a zemí, případně mezi letadly v okolí letiště. Včera jsem byl na domovském letišti nucen poslouchat cca 15 minutový dialog mezi pilotem a kýmsi na zemi, že ten lopas není, co by měl být a že teď bude vývrtka a že to má ze směru a tak podobně. Bylo to z letiště cca 80km vzdáleného. Jiný případ je, když letí skupina UL nebo větroně na přeletu a místo frekvencí k tomu určených zneužívají frekvenci přidělenou nějakému letišti. Osobně jsem už měl to "štěstí" vyslechnout lecos a často se to vůbec netýkalo samotného letu. Takže abych to shrnul, když někdo používá radiokorespondenci ke správnému účelu ale není ve frazeologii zrovna profík, je to podle mě pořád lepší, než když někdo vyloženě nechápe, na co to rádio v éru slouží.

Odpovědět

Go ahead

14.10.2010 v 19:28 Zdenek

Já jsem se teprve před měsícem aktivně napojil na českou aviatiku, takže o vaší komunikaci mluvit nemohu, ale "go ahead" je v USA stále živé a znamená přesně to, "dávejte". Pro souhlas s pokračováním akce používají řídící "continue". Při prvním volání stanice ("cold call"): Pilot: "New York Approach, Cessna 12345, request" NY App: "(Cessna) 12345, go ahead." Při dlouhém finále, kde jsem měl za úkol ohlásit pozici: Pilot: "Teterboro Tower, 12345, two-mile final" (řídící nemá konflikt a předpokládá brzké povolení k přistání) TEB Tower: "12345, continue" Zdenek

Odpovědět

to Zdenek

14.10.2010 v 21:39 Michal Orlita

ano, mas uplnou pravdu. Problem USA je prave v tom, ze nektere veci tam funguji jinak a jsou zauzivane v rozporu s tim, co je jinde na svete a co doporucuje ICAO. Nekde se to postupne sjednucuje, nekde ne. Letos v USA napr. zavedli, ze se ridici musi povolit krizovani drahy pri pojizdeni (driv platilo, ze povoleni k pojizde znamenalo povoleni ke krizovani drah, pokud jsou v ceste jakkkoliv je to pro nas divne). Dalsi letosni harmonizaci v USA je "line and wait". Detaily lze dohledat treba na avweb.com. No a jeste perlicka -v USA dostanete po vetru "cleared to land" a to mate poradi 3 a k tomu jeste 2 masiny odstartuji......

Odpovědět

.

14.10.2010 v 22:07 Radim

To "cleared to land as number 3" je naprosto běžné na velkých letištích i v Evropě, kupříkladu na CDG. To není jen americká specialita. Jinak tu změnu frazeologie v USA z "taxi to the position and hold" na "line-up and wait" vítám a mile mě překvapili.

Odpovědět

drahu uvolnil draha volna

15.10.2010 v 0:02 Zdenek

Reaguju na Michalovo vyzvu. Jiz mnohokrat jsem slysel pri hlaseni "drahu uvolnil" pridavek "draha volna" ackoli pilot nemohl vedet co se na draze deje, nebo chysta.

Odpovědět

Dlouhé finále

15.10.2010 v 0:12 Libor F

Díky za ten článek.Plně se pod něj podepisuji.Je ředa pilotů, kteří z různých důvodů chrlí do vysílačky celou řadu zbytečných informací.Důsledkem toho jsem už několikrát dlouze zbytečně kroužil nad LKKB a čekal až se dotyčný vlastní úžasně předpisovou komunikací abych mohl dostat od "kbeláka" povolení se přeladit a pokračovat do Letňan.A ještě jeden zlozvyk.Mnoho pilotů, kteří provádí přímé přiblížení hlásí "dlouhé finále".Protože je mnoho typů s různými rychlostmi a nikdo neví jak dlouhé to dlouhé finale je, může takový pilot způsobit zácpu na vyčkávacím a žákům zbytečně tahat lidem, kteří platí za motohodiny vytáhnout z kapsy několik desítek korun.Dlouhé finále je nic neříkající pojem!!!

Odpovědět

Go Ahead

16.10.2010 v 13:58 Honza Jurek

Rád bych upozornil, že fráze GO AHEAD se dodnes frekfventně používá a ne jenom na velké dopravě. Go Head se normálně používá na příklad před příjmem Clearence; Clearence delivery: Gulf Air 333 IFR clearence./ Aircraft: Gulf Air 333 Go Ahead. Nebo při ohlašováním na frekvenci. Tohle je naprosto legální a používaná terminologie. Jestliže se něco v ICAO předpisech pres noc nezměnilo, do včerejška byla! Kdy se náhodou někdo chtěl moc rozpovídat na těchto frekvencích, tak ho ATC ustřihne, hned dalším slově které by prodloužilo dobu vyhrazenou tomu vysílání. Co se tyče frazeologie,"život na ulici" je hodně moc jiný od učebny, a je legální. Ale, někdy jsou, lidé, anebo Státy Papežštějši než Papež. A věřte mi, ti nejsou zrovna moc oblíbení. Nikde!

Odpovědět

Go ahead

17.10.2010 v 13:17 Michal Orlita

Vymazani "GO AHEAD" z ICAO frazelogie bylo rozhodnuto na tomto zasedani v roce 2006. http://www.icao.int/Hyperdocs/display.cfm?V=2&name=AN%20Min.%20173-11&Lang=E

Odpovědět

to Honza Jurek and go ahead

17.10.2010 v 13:39 Michal Orlita

ohledne pouzivani GO AHEAD se vedou jiz roky diskuze, staci trosku googlovat. Ale presne, jak pises, nekdo je papezstejsi nez papez a nekde se doporuceji dotahuji az do narizeni. A tak napr. v CR bylo nepouzivaji vysilejte/go ahead narizeno disperecum RLP nekdy na prelomu roku 2007/2008. Mam to primo od ridiciho na LKTB, al muzu to jeste overit, stay tuned. jinak v ceskem predpisu Frazeologie slovo vysilejte nebo go ahead ci Pass your message nenajdete. na skybrary.aero clanek 115

Odpovědět

to Honza Jurek and go ahead II

18.10.2010 v 9:17 Martin Mareček

V předpisech ICAO a tedy i těch našich se to zmenilo už před lety, nikoli minulou noc :-) . Můžeme sice diskutovat o tom, že VYSÍLEJTE bylo jednoznačné a narozdíl od GO AHEAD (které asijským, nebo snad francouzským? pilotům evokovalo v některých případech pobídku "pokračujte, či vstupte na dráhu") mohlo být v české frazeologii zachováno. Pro ty, kteří na sebe nechtějí jen pokřikovat volací značky pak existuje zejména v UK dávno používaná fráze PASS THE MESSAGE a v případě ATC clearence dokonce standardní fráze READY TO COPY. Není tedy třeba bít se za GO AHEAD jen proto, že neznám předpis nebo alternativy. To pak trochu připomíná sveřepé létání na "emila", hlášení výšky v metrech a používání české hláskovací abecedy. Není přece třeba vymlouvat se na "ulici" - to bychom dodnes nerozeznávali DEPARTURE a TAKE OFF - tenerife netenerife...

Odpovědět

RE: Dlouhé finále

18.10.2010 v 16:40 Mike

Dlohé finále je uvedeno jako pojem v předpise L-Frazeologie....takže doporučuji přečíst...

Odpovědět

Dlouhé finále

19.10.2010 v 20:02 Karel

Jsem proti dlouhému finále. Jsem pro přímé přiblížení. Libor má pravdu, po dobu, kdy se očekává přistání z dlouhého finále se může stát mnoho věcí. Dlouhé finále Sluky je jiná časová dimenze než dlouhé finále L 200. Létáte li na letišti nácvik mimořádných případů z navijáku, asi mi dáte za pravdu. Jde o to, dostat se na frekvenci a vzájemně si porozumnět!

Odpovědět

RE: Dlouhé finále

22.10.2010 v 1:44 Honza

Vážení, uvažovat o "dlouhém finále" při létání v Letňanech, Benešově, popřípadě jiném letišti s VFR provozem je naprostý nesmysl. Pojem "dlouhé finále" je zaužívaný v přístrojovém létání při konečném přiblížení, kdy letadlo na dlouhém finále je ještě před tzv. outer markerem (vnějším polohovým návěstidlem), který je obvykle umístěn +/- 4 námořní míle před prahem dráhy. Tento marker rozděluje finále na krátké a dlouhé. Takže třeba na Ruzyni nebo v Tuřanech dlouhé finále existuje, zatímco v Benešově nebo Letňanech určitě ne.

Odpovědět

Dlouhé finále v Letňanech na 23

26.10.2010 v 15:05 Honza

Létám to dlouhé finále taky a jednou před rokem či dvěma jsem četl zkušenost Karla Doudy v jednom z jeho článků tady na Aerowebu, jak to místním plachtařům dost překáží. Takže pokud jdu na 23, tak k tomu dlouhé finále přidám i tu polohu, kde jej nasazuji (což je zpravidla od Vinoře). Na úrovni obce Kbely zahlásím krátké finále, což je už i pro AFIS viditelný prostor z věže. Někam k Vinoři fakt vidět nemůže a proto to určení místa. A jak už to tu někdo napsal - krátce a jasně říct kde jsem, co dělám a jaké mám úmysly. Někdo už to tady zmínil - když má někdo zaklíčováno, těžko se zkoordinujeme. A když jsou na okruhu 4 letadla každé s jinou rychlostí a teď na podzim ještě proti slunci (při užívání dráhy 05), tak je to zbytečný adrenalin.

Odpovědět

Přidat komentář